Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Vím, že dobově se psalo zvlášť kulturně výchovný a že by se to dnes mělo psát jinak, ale nedokážu se rozhodnout jak, protože nevím, co to vlastně znamená.
Klíčové slovo:
kulturněvýchovný; kulturně-výchovný
Odpověď:
Je pravda, že před rokem 1993, kdy PČP přinesla změny v psaní složených přídavných jmen, se běžně psala podobná slovní spojení zvlášť a že se s takovým zápisem setkáváme někdy i dnes. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a také na -sko, -cko, -ově) bychom měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, rozhodující je věcná znalost.
Pravděpodobnější se nám jeví předpoklad, že jde o kulturní výchovu, resp. výchovu kulturou. Pak jde o podřadné spojení a složené přídavné jméno by se mělo psát dohromady: kulturněvýchovný. Zcela vyloučit však nemůžeme ani možnost, že jde o dvě souřadně spojené složky: kulturní a výchovnou, pak by náležitý zápis byl se spojovníkem: kulturně-výchovný.
Bylo by vhodné se zeptat autora textu, co výrazem pojmenovává.
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před výrazem „ať“ ve větě „Všem patří dík(,) ať už byl jejich rodný jazyk český, nebo německý“?
Klíčové slovo:
ať – nebo
Odpověď:
Souřadné vedlejší věty spojené dvojitými spojovacími výrazy „ať – nebo“ je třeba oddělit od řídící věty čárkou. Spojka „ať“ zde totiž zároveň plní funkci podřadicí spojky připojující vedlejší větu. Čárka bude samozřejmě i před výrazem „nebo“, neboť jde o druhou složku dvojitého spojovacího výrazu.
Poslední užití:
27.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 3 – Podřadná spojení vět – podřadicí spojky (že, aby, kdyby apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 114
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 326–328 (odst. 7753–7755), vydání 1969
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Který výraz je podmětem ve větě „Na skříni je uloženo několik krabic s hračkami“?
Klíčové slovo:
komplexní větný člen
Odpověď:
V případech typu „pět jablek“, „deset lidí“, „několik aut“ apod. se při určování řídícího a závislého členu setkáváme s různými pojetími. Jaké z nich je preferováno ve školské praxi, však nevíme (pro tuto informaci lze kontaktovat Asociaci češtinářů). V úvahu připadají tři řešení. Prvním je určit spojení „několik krabic“ jako tzv. komplexní podmět a dále ho nerozkládat. Druhým řešením je zohlednit formální hledisko; pak by bylo „několik“ podmětem a „krabic“ přívlastkem neshodným. Třetím řešením je naopak zohlednit hledisko sémantické; významově jsou podmětem „krabice“ a podmět je dále determinován výrazem „několik“. Všechna tato řešení lze z lingvistického hlediska obhájit.
Poslední užití:
27.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak máme napsat pomalurozpustné tablety? Píše se to dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
pomalu rozpustný; pomalurozpustný
Odpověď:
Příručky výraz nezachycují, doklady z ČNK a internetu ukazují, že převažuje psaní zvlášť: pomalu rozpustný, popř. je možné volit obrácený slovosled: rozpustný pomalu. Analogicky podle frekventovaného výrazu rychleschnoucí, lze zvolit i psaní dohromady: pomalurozpustný.
Zvažované varianty:
pomalurozpustný
pomalu rozpustný
Poslední užití:
17.10.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o spojení sociálněterapeutická práce. Myslím se, že je to odvozeno od sociální terapie, proto bych psala slovo dohromady. Ale v různější literatuře vidím velice často psaní zvlášť (sociálně terapeutický) nebo se spojovníkem (sociálně-terapeutický). Kterou z možností mám zvolit?
Klíčové slovo:
sociálněterapeutický
Odpověď:
Složená přídavná jména bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení platí už od roku 1993 (kdy vyšla poslední verze PČP), s psaním zvlášť se bohužel setkáváme stále. Máte pravdu, že zápis sociálně terapeutický je podle dokladů v ČNK hojný, přesto ho nedoporučujeme volit.
Při rozhodování, zda psát adjektivum s první složkou zakončenou na -ně (a rovněž na -sko, -cko, -ově) dohromady, nebo se spojovníkem, vycházíme z věcné znalosti.
Psaní sociálně-terapeutický (se spojovníkem) signalizuje, že jde o dvě rovnocenné složky: sociální a terapeutickou. Tato možnost sice není úplně vyloučená, ale je méně pravděpodobná.
Jestliže potvrzujete, že složené přídavné jméno odkazuje k oblasti nazvané sociální terapie (tento termín je užívaný), pak je východiskem podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (podstatné jméno terapie je rozvíjeno přívlastkem sociální). Taková složená přídavná jména píšeme dohromady: sociálněterapeutický. Vaše řešení je tedy správné – náležitý zápis je sociálněterapeutická práce.