Dotaz:
Konkurence jiných předložkových spojení
Konkrétní dotaz:
Je možné říct „Dej to pod kůlnu“ místo „Dej to do kůlny“? Jsem ze středočeského kraje a od dětství jsme používali ve spojení s kůlnou pouze předložku „pod“. Je to přípustné?
Klíčové slovo:
předložka pod vs. do
Odpověď:
Odlišná předložka je způsobena posunem ve významu slova kůlna. Původně se jednalo o přístřeší, proto byla namístě předložka „pod“: dát něco pod střechu, pod přístřeší. Postupně se tento výraz začal používat pro uzavřené stavení, což vyžaduje předložku „do“. Ve vaší komunikaci evidentně přetrvala předložka „pod“, což je v neformální komunikaci přijatelné, ale ve spisovném textu je v případě uzavřeného prostoru namístě užít předložku „do“.
Zvažované varianty:
pod kůlnu
do kůlny
Poslední užití:
3.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
Prosím, která z variant je správně? „Novou platební kartu vám zašleme na naši pobočku“, nebo „do naší pobočky“?
Klíčové slovo:
na pobočku
Odpověď:
Předložky „na“ a „do“ si v dnešním jazyce často konkurují a podmínky pro jejich použití se spíše než striktními pravidly řídí tendencemi, o nichž se pojednává i v Internetové jazykové příručce. Předložka „do“ si ponechává tradiční význam místní („Nevezmeš si dnes do školy svačinu?“) a význam „uvnitř budovy“, obecně řečeno, „uvnitř něčeho, co je něčím obklopeno, ohraničeno, prostorově vymezeno“. Předložka „na“ pronikla a dále proniká tam, kde jde nikoli o vyjádření vymezenosti, uzavřenosti prostoru, nýbrž o prostor či místo jako instituci (školu, úřad atp.), pracoviště, místo, kde se koná nějaká činnost nebo ke kterému nějaká činnost směřuje, o vyjádření toho, k čemu nějaké místo slouží, k čemu se (vy)užívá. Pronikání předložky „na“ je tedy motivováno významově. Ve vašem případě jsou sice možná obě řešení, ale spojení „na pobočku“ bychom považovali za stylově nižší, protože pro užití předložky „na“ chybí významová motivace: spojení „poslat na pobočku“ má totiž stejný význam jako spojení „poslat do pobočky“.
Poslední užití:
20.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 1.1 – Typ ve škole × na škole, do školy × na školu; sekce 1.3 Typ platit na pokladně, na pobočce, sedět na baru, zboží najdete na prvním patře, koupit něco na prodejně
Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
Máme v naší obci rozepři, zda je správně říkat jít na Liďák, nebo jít do Liďáku, myšleno do Lidového domu.
Klíčové slovo:
na Liďák vs. do Liďáku
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že je ve frázi obsaženo slovo nespisovné (Liďák), nelze s jistotou říci, která z variant je správnější. Předložka na v mluveném jazyce do podobných pozic proniká, a v nespisovném kontextu je tudíž možné použít jak spojení jít na Liďák, tak spojení jít do Liďáku. Jistou roli může hrát místní úzus.
Zvažované varianty:
na Liďák
do Liďáku
Poslední užití:
27.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 1.1 – Typ ve škole × na škole, do školy × na školu
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Překládala jsem dětskou knihu z němčiny a bylo tam odpočítávání, které jsem v češtině formulovala takto: „Tři, dva, jedna, teď.“ Když byla kniha vydána, zjistila jsem, že mi tu formulaci změnili na: „Tři, dva, jeden, teď.“ A to se mi nelíbí. Jak to má být správně?
Odpověď:
První z formulací hodnotíme jako vhodnější, jelikož je v českém jazyce uzuální, jak dokazují data Českého národního korpusu. Tvar slova „jeden“ sice v českém jazyce existuje a je spisovný, ale v případě této formulace je jeho užití v českém textu nezvyklé, a tedy nevhodné.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Přemýšlím o větě: „Jsem si jistá, že dítě bude mít radost.“ Neměl by v ní být užit tvar přídavného jména jista, tedy: „Jsem si jista, že dítě bude mít radost.“?
Odpověď:
Obě varianty jsou správné a spisovné. Složený tvar přídavného jména „jistá“ v přísudku je neutrální, jmenný tvar přídavného jména „jista“ hodnotíme jako knižní.
Zvažované varianty:
Jsem si jista, že dítě bude mít radost.
Jsem si jistá, že dítě bude mít radost.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Vím, že je správně „shledán nevýhodným“. Lze však říci také „shledán jako nevýhodný“?
Klíčové slovo:
shledat
Odpověď:
Ano, spojení „shledán jako nevýhodný“ lze použít, v textech vyššího stylu bychom však upřednostnili raději spojení „shledán nevýhodným“.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Dostali jsme výtku od posluchače, že v rozhlasové předpovědi počasí používáme pouze stupně, nikoliv stupně Celsia, tedy např. „zítra bude 26 stupňů“. Jaký na to máte názor?
Klíčové slovo:
stupně Celsia
Odpověď:
Na našem území se teplota běžně udává ve stupních Celsia, a proto se informace o druhu stupňů v komunikátech o počasí často vypouští. Užití samotných stupňů bez dalšího upřesnění v předpovědi počasí považujeme za dostatečně srozumitelné a přijatelné.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mělo by se psát „top 5 aktivit“, nebo „5 top aktivit“?
Klíčové slovo:
top
Odpověď:
V korpusu výrazně převažuje spojení „top 5“, doporučujeme tedy užít variantu „top 5 aktivit“. Ani variantu „5 top aktivit“ však nepovažujeme za chybnou. Význam spojení „top 5 (aktivit)“ lze vykládat např. jako ‚žebříček nejlepších pěti (aktivit)‘, význam spojení „5 top (aktivit)“ lze popsat např. jako ‚pět nejlepších (aktivit)‘.
Dotaz:
Konkurence jiných předložkových spojení
Konkrétní dotaz:
Je možné užít vazbu „co vaříte na štědrovečerní večeři“?
Klíčové slovo:
na večeři / k večeři
Odpověď:
Vhodnější je v tomto případě užít předložku k (tedy např. „co vaříte ke štědrovečerní večeři“ či „co bude k večeři“), ačkoli i v tomto spojení se prosazuje nejproduktivnější česká předložka na. S předložkou na se podstatná jména označující nějaké jídlo dne (tedy snídaně, oběd, večeře či svačina) pojí v případech jako „jít s někým na oběd / na večeři“, „pozvat někoho na večeři“ nebo „být na obědě“.
Poslední užití:
15.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je možné užít vazbu aktivita ke spalování tuků?
Klíčové slovo:
aktivita
Odpověď:
Ve Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb tato vazba zmíněna není. Ačkoli v Českém národním korpusu nacházíme spojení jako „aktivita k redukci váhy“ nebo i „aktivita pro zlepšení něčeho“, nehodnotíme tato spojení jako stylisticky vhodná a doporučovali bychom v případě „aktivita ke spalování tuků“ nahradit předložku ke například výrazem „podporující“ (aktivita podporující spalování tuků či redukci váhy).
Poslední užití:
15.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.