Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Jak se vám líbí stylizace následujícího popisu náušnic? „Jejich smyslný vzhled a nadčasový motiv ve tvaru kapky jsou stylové pro všední den a stejně tak okouzlující pro speciální příležitosti.“
Odpověď:
Sdělení je neobratně formulováno, za problematické považujeme spojení přídavných jmen stylový a okouzlující s uváděním vhodných příležitostí pro nošení náušnic. Doporučujeme sdělení přeformulovat, např.: „Jejich smyslný vzhled a nadčasový motiv ve tvaru kapky jsou stylové a okouzlující – vhodné jak pro všední den, tak pro speciální příležitosti.“
Zvažované varianty:
Jejich smyslný vzhled a nadčasový motiv ve tvaru kapky jsou stylové pro všední den a stejně tak okouzlující pro speciální příležitosti.
Jejich smyslný vzhled a nadčasový motiv ve tvaru kapky jsou stylové a okouzlující – vhodné jak pro všední den, tak pro speciální příležitosti.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Co si myslíte o následující formulaci? „Přihlášení do VIP prostoru vám umožní přístup k různým „jak na to“ videím vztahujícím se k systému kromě jiné literatury, jako je kompletní uživatelská příručka.“
Odpověď:
Souvětí je nesrozumitelné. Doporučujeme vám ho přeformulovat.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak máme v písemném styku oslovit bývalého ministra? Oslovili jsme ho „vážený pane doktore“, protože má doktorský titul. Dotyčný se ohradil, že preferuje oslovení funkcí – jenže už ji nevykonává. Oslovení „vážený pane bývalý ministře“ ani „vážený pane exministře“ se nám moc nelíbí. Poradíte nám?
Klíčové slovo:
ministr; exministr; bývalý ministr
Odpověď:
Toto není záležitost jazyka, nýbrž etikety. Obecně platí, že funkce má přednost před vysokoškolským titulem, toto pravidlo se však týká aktuálně vykonávaných funkcí. Jistou výjimku tvoří prezidentská funkce, která bývá tradičně užívána při oslovování i po skončení funkčního období oslovovaného. Oslovení „bývalý ministře“ i „exministře“ považujeme za nevhodné až nezdvořilé. Ovšem záleží na vás, zda vzhledem k popisované situaci zvolíte (náležité, vhodné) oslovení vysokoškolským titulem, nebo vyhovíte přání adresáta a oslovíte jej např. „vážený pane ministře“.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Setkal jsem se s textem, kde se psalo, že „kapsáři letos odcizili...“, a dále byla uvedena informace, že se v 80 % případů jednalo o ženy. Proč tedy rovnou nenapsali „kapsářky“?
Klíčové slovo:
kapsářka
Odpověď:
Pojmenování rodu mužského může potenciálně označovat jak muže, tak ženy, jedná se o užití tzv. generického maskulina. V tomto smyslu výraz „kapsáři“ zahrnuje i kapsářky, naopak to ovšem neplatí. Pokud by bylo v textu uvedeno, že „kapsářky letos odcizily...“, muži by v této formulaci zahrnuti nebyli. Možná by bylo v tomto případě čtenářsky vstřícnější uvést pojmenování rodu mužského i ženského: „Kapsáři a kapsářky letos odcizili...“
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Nalezla jsem následující větu: „Vědci se nestačili divit nad tím, že...“ Domnívám se, že náležitá vazba slovesa je „divit se někomu/něčemu“, nikoli „divit se nad někým/něčím“. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
divit se
Odpověď:
Ano, slovníky vazeb uvádějí u slovesa „divit se“ pouze vazbu s bezpředložkovým 3. pádem. V uvedené větě se pisatel dopustil tzv. kontaminace (zkřížení) vazeb „divit se něčemu“ a „podivovat se nad něčím“.
Poslední užití:
6.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Nabízíme produkt, při jehož výrobě jsou užívány pouze obnovitelné zdroje. Jak mohu tuto informaci vyjádřit? „Ze stoprocentně obnovitelných zdrojů“, „ze sta procent z obnovitelných zdrojů“, nebo „ze sta procent obnovitelných zdrojů“?
Odpověď:
Uvedené formulace se významově liší. Varianta „ze stoprocentně obnovitelných zdrojů“ vyjadřuje, že zdroje, které byly pro výrobu použity, jsou zcela obnovitelné, odchyluje se tedy od zamýšleného významu. Varianta „ze sta procent z obnovitelných zdrojů“ nejlépe odpovídá zamýšlenému významu – celý produkt je vyroben z obnovitelných zdrojů. Varianta „ze sta procent obnovitelných zdrojů“ je vyloženě nevhodná, neboť vyjadřuje, že na výrobu byly užity všechny (existující) obnovitelné zdroje.
Zvažované varianty:
ze stoprocentně obnovitelných zdrojů
ze sta procent z obnovitelných zdrojů
ze sta procent obnovitelných zdrojů
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Co si myslíte o následující formulaci? „Včetně mě, který také s návrhem souhlasí, se vyjádřilo deset členů rady.“
Odpověď:
V daném souvětí je nenáležité užití slovesného tvaru ve 3. osobě (souhlasí), náležitý je zde tvar 1. osoby (souhlasím), souvětí by tedy mělo mít podobu: „Včetně mě, který také s návrhem souhlasím, se vyjádřilo deset členů rady.“ Ovšem i tato varianta se může jevit mnohým mluvčím jako problematická, a to především kvůli vložené větě vedlejší. Za přijatelnější bychom považovali variantu: „Vyjádřilo se deset členů rady včetně mě, který také s návrhem souhlasím.“
Zvažované varianty:
Včetně mě, který také s návrhem souhlasí, se vyjádřilo deset členů rady.
Včetně mě, který také s návrhem souhlasím, se vyjádřilo deset členů rady.
Vyjádřilo se deset členů rady včetně mě, který také s návrhem souhlasím.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Je z následující věty zřejmé, že se mě neutrálně snažila oslovovat Jana a rodiče taky? „Jana se mě, stejně jako rodiče snažila oslovovat neutrálně.“ Obávám se, že si to mohou čtenáři vyložit tak, že se Jana snažila oslovovat neutrálně jednak mě, jednak rodiče. Nebude to snáze interpretovatelné po následující úpravě? „Jana se mě snažila oslovovat neutrálně, stejně jako rodiče.“
Klíčové slovo:
stejně jako
Odpověď:
Uvedená věta je opravdu dvojznačná, ovšem ani navrhovaná úprava výše popsanou dvojznačnost neodstraní. Doporučujeme vám větu přeformulovat, např.: „Jana i rodiče se mě snažili oslovovat neutrálně.“ / „Jana se mě snažila oslovovat neutrálně, stejně jako to dělali rodiče.“
Zvažované varianty:
Jana se mě, stejně jako rodiče snažila oslovovat neutrálně.
Jana se mě snažila oslovovat neutrálně, stejně jako rodiče.
Jana i rodiče se mě snažili oslovovat neutrálně.
Jana se mě snažila oslovovat neutrálně, stejně jako to dělali rodiče.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Následující větu považuji za zbytečně komplikovanou: „Většina z nás sice digitální technologie používá více než kdy jindy, ale mnozí z nás ke své škodě, ale také i ke škodě svých zaměstnavatelů neproduktivně, neefektivně a nepříliš bezpečně.“ Proto bych ji upravila: „Většina z nás sice digitální technologie používá více než kdy jindy, ale mnozí z nás neproduktivně, neefektivně a nepříliš bezpečně ke škodě své i svých zaměstnavatelů.“ Co si o tom myslíte?
Odpověď:
První souvětí je nepřehledné a těžko srozumitelné. S navrhovanou úpravou souhlasíme.
Zvažované varianty:
Většina z nás sice digitální technologie používá více než kdy jindy, ale mnozí z nás neproduktivně, neefektivně a nepříliš bezpečně ke škodě své i svých zaměstnavatelů.
Většina z nás sice digitální technologie používá více než kdy jindy, ale mnozí z nás ke své škodě, ale také i ke škodě svých zaměstnavatelů neproduktivně, neefektivně a nepříliš bezpečně.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám větu: „Mezitím jsme byli svědky, s jakou schopností se virus v tomto období přizpůsobil.“ Nechybí tam zájmeno toho? Víc by se mi líbila varianta: „Mezitím jsme byli svědky toho, s jakou schopností se virus v tomto období přizpůsobil.“
Odpověď:
První souvětí je opravdu formulováno neobratně, s navrhovanou úpravou (Mezitím jsme byli svědky toho, s jakou schopností se virus v tomto období přizpůsobil.) souhlasíme.
Zvažované varianty:
Mezitím jsme byli svědky, s jakou schopností se virus v tomto období přizpůsobil.
Mezitím jsme byli svědky toho, s jakou schopností se virus v tomto období přizpůsobil.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi věta: „Je vzrušující a zároveň zodpovědné mít jako jediná možnost svatbu zachytit.“ Upravila bych ji: „Je vzrušující a zároveň zodpovědné, že mohu jako jediná svatbu zachytit.“
Odpověď:
Obě uvedené varianty považujeme za problematické, v daném kontextu není vhodně užito přídavné jméno zodpovědné. Doporučujeme formulaci upravit jiným způsobem, např.: „Je vzrušující, že mám jako jediná možnost svatbu zachytit. Zároveň to vyžaduje velkou zodpovědnost.“
Zvažované varianty:
Je vzrušující a zároveň zodpovědné mít jako jediná možnost svatbu zachytit.
Je vzrušující a zároveň zodpovědné, že mohu jako jediná svatbu zachytit.
Je vzrušující, že mám jako jediná možnost svatbu zachytit. Zároveň to vyžaduje velkou zodpovědnost.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Mám nadpis článku z oblasti bankovnictví: „Využijte padesát dnů bezúročné období.“ Navrhuji ho přeformulovat: „Využijte padesát dnů bezúročného období.“ Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Původní varianta nadpisu je problematická z hlediska interpretace, souhlasíme tedy s navrhovanou změnou: „Využijte padesát dnů bezúročného období.“ Nadpis lze přeformulovat i jinak, např. „Využijte padesátidenní bezúročné období.“
Zvažované varianty:
Využijte padesát dnů bezúročné období
Využijte padesát dnů bezúročného období
Využijte padesátidenní bezúročné období
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Píšu inzerát na prodej bytu. Uvádím v něm, co všechno se v lokalitě, kde je byt, nachází – pošta, lékárna atd. Je tam také úřad městské části a já si kladu otázku, zda v tomto případě stačí napsat pouze „úřad“. Bude čtenářům jasné, že myslím úřad městské části?
Odpověď:
Pokud napíšete pouze „úřad“, bude nejasné, o který konkrétně se jedná. Mohl by to sice být úřad městské části, ale také třeba finanční úřad, úřad práce... Doporučujeme vám proto vypsat celé spojení „úřad městské části“.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
V odborném textu se píše: „Když proud prochází roztokem, nutí atomy kyslíku k anodě.“ Nějak se mi nezdá druhá věta souvětí. Nenapadá vás nějaká úprava? Mě napadlo napsat „přitahuje atomy“.
Odpověď:
Předpokládáme, že proces popsaný v první větě nutí atomy kyslíku k nějaké reakci. Proto se zdá, že ve druhé větě chybí slovo, např. přesun: „Když proud prochází roztokem, nutí atomy kyslíku k přesunu k anodě.“ Z jazykového hlediska je jistě v pořádku i vámi navrhované řešení: „Když proud prochází roztokem, přitahuje atomy kyslíku k anodě.“ Při volbě nejvhodnější úpravy záleží samozřejmě na tom, co přesně chcete vyjádřit.
Zvažované varianty:
Když proud prochází roztokem, nutí atomy kyslíku k anodě.
Když proud prochází roztokem, nutí atomy kyslíku k přesunu k anodě.
Když proud prochází roztokem, přitahuje atomy kyslíku k anodě.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Opravuji text obsahující větu: „Předložte kopii přiznání k dani z příjmů za poslední rok včetně příloh potvrzené finančním úřadem.“ Nějak se mi nezdá umístění spojení „včetně příloh“, raději bych ho posunula na konec: „Předložte kopii přiznání k dani z příjmů za poslední rok potvrzené finančním úřadem včetně příloh.“ Ještě mě k tomu napadá, zda nemají být potvrzené přílohy. Nebo mají být potvrzené jak přílohy, tak kopie přiznání? Pak bych asi napsala: „Předložte kopii přiznání k dani z příjmů za poslední rok potvrzenou finančním úřadem včetně příloh potvrzených finančním úřadem.“ Co si o těch všech možných úpravách myslíte?
Odpověď:
V první i druhé variantě je problematický tvar „potvrzené“. Domníváme se totiž, že má být potvrzena kopie, nikoliv samotné přiznání. Věta by tedy měla být formulována např. takto: „Předložte kopii přiznání k dani z příjmů za poslední rok potvrzenou finančním úřadem včetně příloh.“ Pokud se má potvrzení vztahovat pouze k přílohám, pak by věta mohla mít tuto podobu: „Předložte kopii přiznání k dani z příjmů za poslední rok včetně příloh potvrzených finančním úřadem.“ Pokud mají být potvrzené všechny dokumenty, lze použít vaše řešení: „Předložte kopii přiznání k dani z příjmů za poslední rok potvrzenou finančním úřadem včetně příloh potvrzených finančním úřadem.“ Dáváme však ke zvážení, zda by nebylo vhodné sdělení rozdělit do dvou vět: „Předložte kopii přiznání k dani z příjmů za poslední rok včetně příloh. Kopie i přílohy musejí být potvrzené finančním úřadem.“
Zvažované varianty:
Předložte kopii přiznání k dani z příjmů za poslední rok včetně příloh potvrzené finančním úřadem.
Předložte kopii přiznání k dani z příjmů za poslední rok potvrzené finančním úřadem včetně příloh.
Předložte kopii přiznání k dani z příjmů za poslední rok potvrzenou finančním úřadem včetně příloh potvrzených finančním úřadem.
Předložte kopii přiznání k dani z příjmů za poslední rok potvrzenou finančním úřadem včetně příloh.
Předložte kopii přiznání k dani z příjmů za poslední rok včetně příloh potvrzených finančním úřadem.
Předložte kopii přiznání k dani z příjmů za poslední rok včetně příloh. Kopie i přílohy musejí být potvrzené finančním úřadem.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Opravuji text, v němž je věta: „Měl na mysli honorář Neumannovi.“ Nezdá se mi srozumitelná, proto bych ji upravila: „Měl na mysli honorář pro Neumanna.“ Souhlasíte se mnou?
Odpověď:
Nemůžeme s vámi nesouhlasit. Původní varianta nedává dobrý smysl, věta bude po navržené úpravě (tedy „měl na mysli honorář pro Neumanna“) jistě srozumitelnější.
Zvažované varianty:
Měl na mysli honorář Neumannovi.
Měl na mysli honorář pro Neumanna.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Pracuji s textem uvádějícím prodejní a dodací podmínky. Obsahuje spojení „více jak dvakrát“. Neměla bych to opravit na „více než dvakrát“?
Klíčové slovo:
více jak
Odpověď:
Souhlasíme s vaším návrhem. Spojení „více jak“ je stylově nižší prostředek, v oficiálních textech doporučujeme užívat neutrální spojení „více než“.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Při opravě překladu jsem narazila na větu: „Při pravidelném objednávání udržujeme zásoby produktů a prvků k okamžité dostupnosti.“ Nezdá se mi spojení „k okamžité dostupnosti“. Asi zkusím větu nějak přeformulovat. Souhlasíte se mnou?
Odpověď:
Spojení „k okamžité dostupnosti“ je v dané formulaci nevhodné, souhlasíme, že je třeba větu nějak upravit.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi tato věta: „Tepelná roztažnost molybdenu a křemíku jsou sobě velmi podobné.“ Navrhuji úpravu: „Tepelná roztažnost molybdenu a křemíku si jsou velmi podobné.“ Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Obě uvedené varianty jsou problematické, neboť tvar přísudku neodpovídá podmětu. Doporučujeme proto následující úpravu: „Tepelná roztažnost molybdenu je velmi podobná tepelné roztažnosti křemíku.“
Zvažované varianty:
Tepelná roztažnost molybdenu a křemíku jsou sobě velmi podobné.
Tepelná roztažnost molybdenu a křemíku si jsou velmi podobné.
Tepelná roztažnost molybdenu je velmi podobná tepelné roztažnosti křemíku.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý, zda mám v následující větě mluvit o rozdílu, či rozdílech, o prvku, či prvcích. Která formulace je lepší? „Mezi řezáky a stoličkami byl rozdíl u prvku: baryum, mangan, molybden... “ / „Mezi řezáky a stoličkami byly rozdíly u prvků: baryum, mangan, molybden...“
Klíčové slovo:
jednotné vs. množné číslo
Odpověď:
O tom, zda je vhodnější použít tvar rozdíl nebo rozdíly, musíte rozhodnout vy, záleží totiž na tom, zda jste zaznamenali jeden, nebo více rozdílů. Co se slova prvek týče, doporučujeme užít slovo ve tvaru množného čísla, neboť uvozuje výčet několika prvků. Přikláníme se tedy ke druhé nabízené variantě: „Mezi řezáky a stoličkami byly rozdíly u prvků: baryum, mangan, molybden...“ S ohledem na výše uvedené lze uvažovat také o variantě: „Mezi řezáky a stoličkami byl rozdíl u prvků: baryum, mangan, molybden...“
Zvažované varianty:
Mezi řezáky a stoličkami byly rozdíly u prvků: baryum, mangan, molybden...
Mezi řezáky a stoličkami byl rozdíl u prvku: baryum, mangan, molybden...
Mezi řezáky a stoličkami byl rozdíl u prvků: baryum, mangan, molybden...
Poslední užití:
11.11.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.