Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Je správně tvar „8,5 milionů“, nebo „8,5 milionu“?
Klíčové slovo:
desetinné číslo; počítaný předmět
Odpověď:
Shoda počítaného předmětu po desetinných číslech se řídí podle desetin, setin atd., tvar počítaného předmětu je proto ve 2. p. j. č. Náležitá podoba je tedy „8,5 milionu“. V méně oficiálních textech se počítaný předmět často objevuje právě ve tvaru 2. p. mn. č., případně se shoda řídí číslovkou umístěnou za desetinnou čárkou („8,5 milionů“). Pro kultivovaný text však doporučujeme pouze první uvedený způsob.
Zvažované varianty:
8,5 milionů
8,5 milionu
Poslední užití:
9.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách, sekce 2 – Počítaný předmět po desetinných číslech
Dotaz:
Valence předložek
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku formulace „čerpání dovolené o státní svátek“?
Klíčové slovo:
o svátek; o svátku
Odpověď:
Vazba „o + 4. pád“ pravděpodobně vychází ze staré češtiny. V ní mívala předložka „o“ v některých kontextech vedle spojení se 6. pádem také náležitou vazbu se 4. pádem. Současný Slovník spisovného jazyka českého uvádí u předložky „o“ se 4. pádem doklady z umělecké literatury (o Štědrý večer, o Bílou sobotu), které ale z celoúzemního hlediska již hodnotí jako zastaralé. O problematice této vazby se můžeme dočíst také v článku J. Beneše z roku 1939 v časopise Naše řeč (ročník 23, číslo 6, s. 163–165). Zde se píše, že předložka „o“ s akuzativem v časovém významu („o Vánoce“, „o veselku“ nebo právě „o přestávku“) je jevem v té době typicky užívaným v Praze, na Kladensku, Lounsku a Roudnicku a na přistěhovalce z jiných oblastí zpravidla působí velmi nezvykle. Jak nám potvrdili kolegové z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český, na Kladensku je tento jev stále živý a častý (o víkend, o prázdniny, o matiku apod.). Značně rozšířený je například také na Rakovnicku. V současném jazyce ale evidentně jde o nářeční jazykový prostředek, proto bychom ve spisovném projevu doporučili buď užívat spisovnou vazbu předložky „o“ se 6. pádem: „čerpání dovolené o státním svátku“, nebo vazbu se 4. pádem s předložkou v (ve): „čerpání dovolené ve státní svátek“.
Poslední užití:
15.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
BENEŠ, J. Příslovečné určení času s předložkou o spojenou s akusativem. Ročník 23 (1939), číslo 6, s. 163-165.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Pracuji na korektuře knihy z lékařského prostředí. Překladatelka chce pro jednu z ženských postav použít slovo pediatr (např. Vivien pracuje jako pediatr). Mně to trhá uši, raději bych zvolila přechýlenou podobu pediatrička (např. Vivien pracuje jako pediatrička), která je dle mého názoru už zaužívaná. Jak to vidíte vy?
Klíčové slovo:
pediatr; pediatrička
Odpověď:
Pokud vztahujeme název pracovní pozice, funkce apod. ke konkrétní ženě (potažmo k ženské literární postavě apod.), doporučujeme užít jeho přechýlenou podobu, v tomto případě tedy pediatrička: Vivien pracuje jako pediatrička.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Připravuji vizitky pro policii, ale nejsem si jistá, zda mám přechylovat názvy funkcí u žen. Někdo trvá na tom, aby na vizitce bylo napsáno např. „styčná důstojnice“, někdo tvrdí, že je lepší užívat pro ženy i muže název funkce „styčný důstojník“. Z praxe vím, že se při oslovování hodností užívá třeba „paní plukovnice“, ale nikdo neříká „paní majorka“, pouze „paní major“. Na vizitkách budou hodnosti uvedeny v podobě zkratek, to není problém, jen jsem chtěla naznačit, jak je daná situace komplikovaná. Přiklonili byste se tedy k přechýleným, nebo nepřechýleným názvům funkcí na vizitkách?
Klíčové slovo:
důstojnice
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že je na vizitce uvedeno jméno ženy, považujeme za vhodnější uvést přechýlenou podobu názvu funkce (např. styčná důstojnice). A to i přesto, že některé přechýlené podoby mohou působit poněkud nezvykle, neboť se teprve dostávají do užívání. Tak tomu bylo ostatně i v minulosti např. u slova ministryně, s nímž se v dnešní době setkáváme zcela běžně a nepůsobí nadále příznakově.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Máme nově zvolenou paní starostku. Můžeme ve spojení s jejím jménem užívat přechýlený název funkce – starostka Jana Nováková? Někdo tvrdí, že v oficiálních dokumentech by měl zůstat starosta, třeba v podpisu – Jana Nováková, starosta města.
Klíčové slovo:
starostka
Odpověď:
Ve spojení s vlastním jménem ženy je vhodné použít přechýlený název funkce, kterou žena zastává – v tomto případě tedy starostka.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Autorka textu o sobě napsala, že je „módní kreslíř“. Nebylo by lepší použít přechýlenou podobu „módní kreslířka“?
Odpověď:
Ano, pokud se název povolání, profese apod. vztahuje ke konkrétní ženě, je namístě užít přechýlenou podobu, v tomto případě tedy „módní kreslířka“.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V angličtině se ve formálních dopisech užívá ustálené oslovení „Dear Sir or Madam“, nejprve se tedy oslovuje muž a poté žena. Jak je to v češtině – oslovuje se také „Vážený pane, vážená paní“, nebo naopak „Vážená paní, vážený pane“?
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
V češtině je běžné oslovovat na prvním místě ženy a na druhém místě muže, a to nejen v dopisech (např. „Vážená paní, vážený pane“, „Vážené kolegyně, vážení kolegové“), ale i v mluvených komunikátech. Vzhledem k tomu by opačné pořadí jmen v oslovení působilo přinejmenším neobvykle.
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Právě čtu knihu od Margaret Cravenové „Slyšel jsem sovu zavolat své jméno“ (v originále „I Heard the Owl Call My Name“). Nějak mě v českém názvu tahá za uši spojení „své jméno“. Nemělo by tam být „mé jméno“, když má sova volat vlastně mě, a ne sebe samu?
Klíčové slovo:
svůj; můj
Odpověď:
Základní pravidlo pro volbu zvratné či nezvratné podoby zájmena zní, že zvratné zájmeno volíme tehdy, přivlastňujeme-li původci děje. Tento původce bývá typicky vyjádřen podmětem, jako např. ve větě „Eliška se věnovala jen svým zájmům“. Existují však problematičtější konstrukce, kdy jsou ve větě zachyceny dva děje s různými původci. V takovém případě hovoříme o tzv. sekundární či skryté predikaci. Tu lze odhalit rozvitím formulace, zmiňovaný název proto přetvoříme do souvětí o dvou větách: „Slyšel jsem sovu, jak zavolala mé jméno“. Z toho vyplývá, že v dané formulaci by opravdu mělo být užito nezvratné zájmeno: „Slyšel jsem sovu zavolat mé jméno“. Užití zájmena své v tomto případě pokládáme za nevhodné – ačkoliv ho podle výše uvedeného základního pravidla mohou někteří uživatelé vztáhnout k podmětu (já), a přiřknout tak sdělení zamýšlený význam, vzhledem ke skryté predikaci považujeme za primární nežádoucí interpretaci, že zvratné zájmeno odkazuje k „sově“.
Poslední užití:
3.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jestli už je dnes přijatelná předložka „na“ ve spojení se slovem „ústav“, například „pracuje na fyzikálním ústavu“.
Klíčové slovo:
v ústavu; na ústavu
Odpověď:
Předložka „na“ v současném jazyce skutečně expanduje na úkor předložky „v“. Ve spojení se slovem „ústav“ však považujeme za základní a neutrální spojení s předložkou „v“, tedy například „pracuje ve fyzikálním ústavu“. Předložku „na“ bychom zde stále vnímali jako příznakovou (tj. stylově nižší); oproti variantě s předložkou „v“ je také v praxi mnohem méně častá.
Poslední užití:
9.2.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 1 – Předložka + obecné jméno
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
V odborném textu jsem viděl spojení „exponovat nanočásticím“. Je možné použít toto sloveso ve spojení se 3. pádem, tj. „exponovat něco někomu“ ve významu „vystavit“?
Klíčové slovo:
exponovat
Odpověď:
Slovníky češtiny uvádějí u slovesa „exponovat“ buď význam „umisťovat, umístit na místě význačném, neobyčejně důležitém, popř. vystaveném nebezpečí, riziku“, nebo „vystavovat, vystavit (citlivou vrstvu fot. materiálu) působení světla“. V prvním případě na sebe sloveso předmět ve 3. pádě neváže, ve druhém případě je potenciální předmět ve 3. pádě už součástí samotného významu slovesa. Ve Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení nalezneme u slovesa „exponovat“ jako vhodnou pouze vazbu se 4. pádem: exponovat film, exponovat sériové snímky; exponovat téma. Vámi uvedenou vazbu tedy nedoporučujeme a z významového i stylistického hlediska považujeme za vhodné formulovat dané vyjádření jiným způsobem.
Poslední užití:
6.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.