Dotaz:
Zápor
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, zda je nutné použít dvojí zápor v případech jako „nedokázal se vyhnout tomu, aby ho odvlekli pryč“. Mělo by být sloveso „odvléct“ také v záporu? Domnívám se, že ne, ale nedokážu to zdůvodnit – byla bych vám vděčná za vysvětlení i případný odkaz na odbornou literaturu.
Klíčové slovo:
dvojitý zápor; vedlejší věta
Odpověď:
Problematika záporu ve vedlejších větách je v české syntaxi dosti zajímavá a poměrně komplikovaná. Ne vždy jde při jejím uplatnění aplikovat zásady formální logiky. V jazyce často bez problémů funguje i struktura, která je z přísně formálního hlediska v podstatě nelogická, a přesto ji nehodnotíme z hlediska jazykového jako chybnou (právě proto, že je v praktickém jazyce funkční). Mluvnice se v této souvislosti zmiňují o slovesech bránění a obav, po nichž by ve vedlejší větě mělo následovat kladné sloveso (např. „Bránila mu, aby odešel“). Příruční mluvnice češtiny doporučuje ve větách s výrazem bránění ověřit správnost formulace náhradou věty výrazem nevětným: Bránila mu, aby odešel = bránila mu odejít. Logická je tedy formulace kladná. Přesto se můžeme setkat i s formulací zápornou („Bránila mu, aby neodešel“). Zápor se sem patrně dostal analogií s rozkazem „Nechoď tam“ (mluvčí si přeje, aby adresát něco nevykonal, proto užije zápor) a ani tuto formulaci nehodnotíme jako chybnou. V těchto případech není nutné postupovat přísně logicky a doplňovat pouze kladné sloveso, přestože logicky do věty patří. Srozumitelnost a funkčnost věty i při takovéto elipse ohrožena nebývá. Odborně tomuto procesu říkáme neutralizace záporu (nebo psychologický zápor), tj. ve vedlejší větě po těchto slovesech může následovat jak sloveso kladné, tak negované prefixem ne-, aniž by se větný význam změnil.
Váš příklad bychom do této kategorie mohli zařadit také, je ovšem specifický tím, že v hlavní větě není sloveso s významem bránění či obav, ale s významem pouze podobným (mohli bychom nahradit sloveso vyhnout se slovesem ubránit se (Nedokázal se ubránit, aby ho (ne)odvlekli). Přestože kodifikační příručky se o neutralizaci negace v souvislosti s jinými slovesy než s významem bránění a obav nezmiňují, domníváme se, že bychom sem Váš příklad mohli rovněž zařadit, protože charakteristice tohoto jevu zde může být uplatněna. Z přísně logického hlediska bychom měli použít ve vedlejší větě kladné sloveso (pomoci si můžeme náhradou větným členem: „Nedokázal se vyhnout tomu, aby ho odvlekli“ = „nedokázal se vyhnout odvlečení“). Ale z výše uvedených důvodů nelze jako nesprávné hodnotit ani sloveso v záporném tvaru, protože z hlediska adresáta je věta funkční a srozumitelná i se slovesem v záporném tvaru („Nedokázal se vyhnout tomu, aby ho neodvlekli“).
Pokud si přejete poučit se o českém záporu více, doporučujeme některou z dostupných mluvnic a syntaktických příruček (Příruční mluvnice češtiny, akademická Mluvnice češtiny 3, Skladba češtiny autorů Grepla a Karlíka) nebo odbornější publikace jako např. Negace a presupozice ve významové stavbě věty od Evy Hajičové (Praha: Academia 1975).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Rád bych se zeptal, jak správně používat oslovení „slečno“. Kdy se použije slečna a kdy paní? Je rozdíl pouze ve stavu (svobodná vs. vdaná), nebo jsou dána i další kritéria (třeba věk)?
Klíčové slovo:
slečna; paní
Odpověď:
Užívání slov slečna a paní při oslovování se v češtině neřídí žádnými přísnými jazykovými pravidly, spíše společenskými zvyklostmi. Ty se s vývojem společnosti poněkud proměňují, a to tak, že výraz slečna stále více ustupuje výrazu paní. Výraz slečna užíváme u svobodné dívky, u dosud neprovdané ženy, nikoli u rozvedené nebo ovdovělé ženy. Je vázán na svobodný stav ženy a v současné době je stále více omezován na velmi mladý věk nositelky. Ve všech ostatních případech dáváme přednost oslovení paní, a to jak ve spojení s příjmením, názvem povolání, vysokoškolským titulem apod., tak bez něj. Dnes už děti ve škole neříkají „slečno učitelko“, ale jen „paní učitelko“, lístky do kina si kupujeme u „paní pokladní“ apod. Zatímco spisovatel Herben kdysi napsal, že „dům byl majetkem dvou starších slečen“, dnes bychom velmi pravděpodobně řekli, že „byl majetkem dvou starších paní“. Pro roli ženy v dnešní společnosti není podstatné, zda je či byla vdaná, a spolu s tím přestává být důležité rozlišování jejího stavu při oslovování (ostatně u mužů takové rozlišování taky nemáme). Rozhodně tedy neuděláme chybu, oslovíme-li ženu výrazem paní v případě, kdy si jejím rodinným stavem nejsme jisti. Toto oslovení je dnes chápáno jako neutrální, a tedy zcela vhodné pro jakoukoliv ženu bez ohledu na její věk nebo rodinný stav.
Dotaz:
Poštovní adresa
Konkrétní dotaz:
Jakými písmeny psát název adresní pošty nebo obce v adrese.
Klíčové slovo:
adresa; velká písmena
Odpověď:
Název adresní pošty nebo obce se píše v souladu s obecnými pravidly o psaní velkých písmen, například Nové Město na Moravě. Pouze v případě, že je adresa psána rukou, se název adresní pošty nebo obce píše velkými písmeny abecedy (verzálkami).
Poslední užití:
26.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory. P. Lozan, M. Pravdová. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku použít spojení „satira na něco“?
Klíčové slovo:
satira
Odpověď:
Valenční slovníky bohužel heslo „satira“ neobsahují. Podíváme-li se do korpusu SYN v13, zjistíme, že spojení „satira na někoho/něco“ se zde vyskytuje v podobě 1455 dokladů. To je dokonce více než spojení „satira někoho/něčeho“ – u ní se nám ukazuje 1195 výskytů. Můžeme tedy konstatovat, že vazba s předložkovým 4. pádem (satira na) je velmi obvyklá a jazykově v pořádku.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Já následující věta z jazykového hlediska v pořádku? „Žáci mají možnost konzultací s odborníky z univerzit, exkurzí i práce na vlastních projektech.“
Odpověď:
Ano, uvedená věta je v pořádku, nicméně je jistě možné ji přeformulovat, aby byla snáze interpretovatelná, např.: „Žáci mohou využít konzultace s odborníky z univerzit, účastnit se exkurzí i pracovat na vlastních projektech.“
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Je následující věta srozumitelná běžným lidem? „Ministr Kupka přesvědčuje taktickým PR výstavbu dálnice v médiích, přitom schvalovací proces má zatím vážné problémy.“
Odpověď:
Uvedené souvětí nedává dobrý smysl, a to z několika důvodů. Především se ministr jistě nesnaží přesvědčovat samotnou výstavbu dálnice, nýbrž přesvědčit o ní někoho. Otázkou však zůstává, zda tvůrce textu nechtěl vyjádřit úplně něco jiného, např. že ministr prosazuje výstavbu dálnice. Problematický je též slovosled první věty, neboť spojení „výstavbu dálnice v médiích“ může vést potenciálně k interpretaci, že dálnice má být stavěna v médiích.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz k následující formulaci: „Petra během života prošla několika pracovními pozicemi, od terénní pečovatelky a dělnici přes telefonní manipulantku až po pracovnici pro jabloneckou bižuterii.“ Je srozumitelná? Nemělo by v ní být užito ještě slovo „následně“ – „... od terénní pečovatelky a následně dělnici...“?
Odpověď:
Původní formulaci lze interpretovat dvěma způsoby: 1. Slučovací spojka „a“, spojující dva názvy povolání po předložce „od“, může naznačovat, že Petra na počátku své pracovní kariéry vykonávala dvě povolání současně, pracovala tedy jako pečovatelka a zároveň jako dělnice. 2. Vzhledem k výčtu několika povolání může spojka „a“ sloužit jako prostředek pro vyjádření následnosti, Petra tedy byla nejdříve pečovatelkou a poté dělnicí. (Pro první i druhou interpretaci pak platí, že dále k souběhu povolání nedocházelo, Petra pracovala až později jako telefonní manipulantka a ještě později jako pracovnice bižuterie.) Pokud vložíte do formulace slovo „následně“, popsanou víceznačnost tím odstraníte, bude zcela jasné, že se Petra věnovala vyjmenovaným povoláním postupně: „Petra během života prošla několika pracovními pozicemi, od terénní pečovatelky a následně dělnici přes telefonní manipulantku až po pracovnici pro jabloneckou bižuterii.“ Nad rámec vašeho dotazu však dáváme ke zvážení, zda by nebylo vhodnější pomocí předložky „přes“ připojit již druhou jmenovanou pracovní pozici. Za smysluplnější totiž považujeme uvést první pracovní pozici po předložce "od", další pozice vyjmenovat po předložce "přes" a poslední z nich připojit pomocí předložky "po". Dále navrhujeme použít pro poslední pracovní pozici bezpředložkové spojení „pracovnici jablonecké bižuterie“. V případě přijetí našich návrhů by měla daná formulace tuto podobu: „Během života prošla několika pracovními pozicemi, od terénní pečovatelky přes dělnici a telefonní manipulantku až po pracovnici jablonecké bižuterie.“ Domníváme se, že toto vyjádření vyvolává představu chronologického výčtu povolání silněji než původní formulace – jediná pracovní pozice po předložce „od“ signalizuje, že se jedná o první povolání, předložka „přes“ naznačuje, že následovalo několik dalších, a spojení „až po“ uvozuje poslední povolání. Nicméně pokud byste chtěla být zcela explicitní, bylo by možné výraz „následně“ (ale třeba i „poté“, „později“ apod.) použít i v námi navrhované variantě: „Během života prošla několika pracovními pozicemi, od terénní pečovatelky přes dělnici a následně telefonní manipulantku až po pracovnici jablonecké bižuterie.“
Dotaz:
Podpis
Konkrétní dotaz:
Jaké je pořadí umístění podpisů nájemníka a pronajímatele ve smlouvě o nájmu? Na které straně je podpis pronajímatele a na které nájemníka?
Klíčové slovo:
podpis; smlouva
Odpověď:
Podle ČSN 0169 podepisují-li dokument představitelé dvou organizací, vpravo je podpis té organizace, která dopis vyhotovila. Podobně bychom postupovali i v případě podpisu smlouvy – doporučujeme tedy umístit vpravo podpis pronajímatele, vlevo podpis nájemníka.
Poslední užití:
15.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory. P. Lozan, M. Pravdová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 49 (15.11 Podpis)
Dotaz:
Grafická úprava poznámky pod čarou
Konkrétní dotaz:
V textu publikace mám na jedné straně více poznámek a jedna už se mi na danou stranu nevejde. Tato poznámka obsahuje odkaz na on-line zdroj. Mohu danou poznámku vypustit, když jde o tištěnou publikaci? Pokud nikoli, jak tento problém vyřešit graficky?
Klíčové slovo:
poznámka pod čarou
Odpověď:
Pokud poznámka pod čarou obsahuje relevantní odkaz na on-line zdroj, doporušujeme ji nevypouštět, a to i za cenu, že by byl text poznámky „přetekl“ až na další stranu. Velmi dlouhé poznámky lze rozdělit tak, že text pokračuje na další straně. V takovém případě by ale text poznámky měl mít na každé straně alespoň dva řádky.
Poslední užití:
27.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Typokniha. Filip Blažek. 2022. (platí od 2023)
Dotaz:
Úprava textu dokumentu
Konkrétní dotaz:
Je psaní názvů lodí kurzivou anglicismus? Setkala jsem se s tím v beletrii.
Klíčové slovo:
kurziva; názvy lodí
Odpověď:
Kurziva patří spolu s tučným písmem k nejčastějšímu způsobu vyznačování. Kurziva sice není tak výrazná jako jiné způsoby vyznačování, ale zároveň nenarušuje jednotné zabarvení sazby, což je vhodné třeba u sazby beletrie. Kurzivou lze pochopitelně vyznačit jakýkoli výraz či text, který autor, redaktor či a editor uznají v dané publikaci za vhodné. Výběr takových výrazů nikde normován není. V odborné literatuře se lze často setkat s kurzivou pro názvy uměleckých děl, knih a časopisů, dále u latinských výrazů.
Poslední užití:
5.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Typokniha. Filip Blažek. 2022. (platí od 2023)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 74
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.