Dotaz:
Složky bibliografického údaje
Konkrétní dotaz:
Když se v bibliografickém údaji uvádí rozsah stran publikace, uvede se pouze počet stran, nebo je před ním, příp. za ním uvedena zkratka s.?
Klíčové slovo:
citace; počet stran
Odpověď:
Pokud v bibliografickém údaji uvádíme rozsah stran publikace (tento údaj je nepovinný), napíše se obvykle počet stran a zkratka s., příp. slovo stran (100 s. nebo 100 stran).
Poslední užití:
9.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Složky bibliografického údaje
Konkrétní dotaz:
Když se v bibliografickém údaji uvádí, na kterých stranách se článek (v časopisu, sborníku ap.) nachází, napíše se pouze rozsah stran, nebo je před, příp. za tímto rozsahem umístěna i zkratka pro stranu s.?
Klíčové slovo:
citace; strana
Odpověď:
Když se v bibliografickém údaji uvádí, na kterých stranách se článek či kapitola ve zdroji nachází, napíše se obvykle zkratka s., za níž následuje rozsah stran, např. s. 20–25. Citační norma připouští ovšem také zápis bez zkratky s., tedy pouze 20–25.
Poslední užití:
9.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
10.2 Citované části díla
Dotaz:
Bibliografický údaj
Konkrétní dotaz:
Mají se ženská jména autorek ze zahraničí v bibliografických údajích přechylovat?
Klíčové slovo:
citace; přechylování
Odpověď:
Citační norma ČSN ISO 690 uvádí, že by se jména tvůrců měla uvádět v podobě, která je zaznamenána v citovaném informačním zdroji. Z této formulace lze usuzovat, že se preferuje příjmení tvůrkyň nepřechylovat (pokud není příjmení přechýleno v samotném citovaném zdroji). V úzu se ovšem setkáváme též s opačným řešením, kdy se příjmení důsledně přechylují. Toto řešení je v českých textech podle našeho názoru rovněž přijatelné.
Poslední užití:
12.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
5.2 Osobní jména; 5.2.1 Všeobecně (s. 10)
Dotaz:
Bibliografický údaj
Konkrétní dotaz:
Musí být bibliografický záznam vždy ukončen tečkou? V publikaci, kterou koriguji, mají bibliografické záznamy zvláštní grafickou úpravu, kdy stojí jednotlivé údaje na samostatných řádcích. Váhám, zda i v tomto případě celý záznam tečkou ukončit, nebo ne.
Klíčové slovo:
citace
Odpověď:
Česká státní norma věnující se bibliografickým citacím doporučuje jednotlivé záznamy tečkou ukončit, toto doporučení rovněž odpovídá praxi (výjimkou jsou záznamy, které končí uvedením webové adresy). Nicméně při této specifické úpravě bibliografického záznamu bychom byli benevolentní a připustili i řešení bez tečky.
Poslední užití:
25.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Bibliografický údaj
Konkrétní dotaz:
Existuje nějaký univerzální, závazný předpis pro psaní bibliografických citací, nebo záleží na autorovi díla, jaký způsob zvolí? Je potřeba různé citace sjednotit?
Klíčové slovo:
citace
Odpověď:
Pro citace užité v českých publikacích existuje citační norma ČSN ISO 690, která má charakter doporučení. Mnohé publikace a časopisy se však řídí vlastním územ. V rámci jedné knihy doporučujeme citace sjednotit.
Poslední užití:
20.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Složky bibliografického údaje
Konkrétní dotaz:
Cituji text, který má více autorů. Jakým způsobem se v bibliografickém údaji citovaného textu mají jména jednotlivých autorů oddělovat? Užívá se pomlčka, nebo spojovník?
Klíčové slovo:
citace; autoři
Odpověď:
Tuto problematiku norma věnovaná bibliografickým citacím neřeší. Jména autorů v bibliografickém údaji bývají obvykle oddělována interpunkčními čárkami, spojkou „a“ či pomlčkami. Spojovník se v tomto případě neužívá.
Poslední užití:
22.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Složky bibliografického údaje
Konkrétní dotaz:
Cituji díla, která mají původ v anglosaských zemích, kde je zvykem psát všechna slova v názvu s velkým písmenem (s výjimkou předložek apod.). Je nutné zachovat v bibliografické údaji tento způsob zápisu, nebo mohu pravopis přizpůsobit českým zvyklostem?
Klíčové slovo:
citace; název
Odpověď:
Citační norma ČSN ISO 690, která má charakter doporučení, uvádí, že by měl být název uveden v takové formě, v jaké se nachází v preferovaném prameni informací citovaného dokumentu (např. titulní strana, obálka ap.). Může tak dojít k situaci (a v publikacích skutečně často dochází), že se v rámci jednoho seznamu bibliografických citací setkáme s různým psaním velkých počátečních písmen. Nelze ovšem vyloučit, že budou mít různé redakce a různá nakladatelství vlastní úzus, kterým je třeba se řídit.
Dotaz:
Složky bibliografického údaje
Konkrétní dotaz:
Cituji text, který má více autorů. Jakým způsobem se v bibliografickém údaji citovaného textu mají jména jednotlivých autorů oddělovat? Lze použít lomítko?
Klíčové slovo:
citace; autoři
Odpověď:
Tuto problematiku norma věnovaná bibliografickým citacím neřeší. Jména autorů v bibliografickém údaji bývají obvykle oddělována interpunkčními čárkami, spojkou „a“ či pomlčkami. Variantu s lomítkem nelze označit za chybnou, nicméně je velmi neobvyklá, proto bychom doporučili spíše jiný z výše jmenovaných způsobů oddělení jmen autorů.
Poslední užití:
25.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Složky bibliografického údaje
Konkrétní dotaz:
Pokud cituji kapitolu/článek z publikace, uvozuji mateřskou publikaci předložkou In. Má být tato předložka psána s malým, nebo velkým písmenem? Píše se za ní dvojtečka?
Klíčové slovo:
citace; In
Odpověď:
Citační norma ČSN ISO 690, která má charakter doporučení, uvádí zápis předložky s velkým písmenem a následující dvojtečkou (tzn. In:). Mnohé publikace a časopisy se však řídí vlastním územ, často se vyskytuje též samotná předložka In bez dvojtečky. V rámci jedné knihy doporučujeme citace sjednotit.
Poslední užití:
25.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
6.4 Odlišení názvu příspěvku a názvu mateřského dokumentu (s. 15)
Dotaz:
Složky bibliografického údaje
Konkrétní dotaz:
V seznamu bibliografických citací jsou v některých případech uvedeny dva roky vydání, a to buď oddělené lomítkem, nebo rozsahovou pomlčkou. Co je správně?
Klíčové slovo:
rok vydání
Odpověď:
Je důležité vědět, co se chce uvedeným bibliografickým údajem vyjádřit. V případě, že jde o dílo, které vycházelo v několika svazcích v průběhu několika let, je namístě užít rozsahovou pomlčku (např. Slovník spisovného jazyka českého. 1960–1971). Výjimečně jsou v rámci jednoho bibliografického údaje zachyceny roky různých vydání díla. V takovém případě se datum dotisku uvádí v závorce (např. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 2003 [dot. 2009]). Lomítko se v českých bibliografických citacích pro oddělení roků vydání neužívá.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.3.2 Rok vydání; 9.3.5 Více dat vydání (s. 18)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.