Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Pokud používám vysokoškolský titul v kombinaci se jménem, mám použít i slovo pan/paní (zvu pana inženýra Jana Nováka), či nikoliv (zvu inženýra Jana Nováka)?
Klíčové slovo:
pan
Odpověď:
Pro užití výrazu pan (potažmo paní) v kombinaci s akademickým titulem a vlastním osobním jménem nejsou stanovena žádná závazná pravidla, záleží především na kontextu a typu textu. Můžete si tedy vybrat.
Poslední užití:
6.2.2019
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Zformuloval jsem otázku: „Kolonizujeme někdy jinou planetu?“ Je to tak v pořádku, nebo by tam mělo být „zkolonizujeme“? Ještě mě napadla varianta: „Podaří se nám někdy kolonizovat jinou planetu?“ Co si o těchto možnostech myslíte?
Odpověď:
Jelikož slovníky hodnotí slovo kolonizovat jako obouvidové, z formálního hlediska je první varianta (Kolonizujeme někdy jinou planetu?) v pořádku. Přesto bychom její užití nedoporučovali, neboť tvar „kolonizujeme“ může čtenáře uvést v nejistotu, zda planetu kolonizujeme nyní, nebo v budoucnu. Užitím slovesa zkolonizovat se tento problém vyřeší, ovšem na základě výskytů tohoto slova v Českém národním korpusu se domníváme, že může být (některými) čtenáři hodnoceno jako příznakové, neboť se mnohdy objevuje v ne zcela neutrálních kontextech (např. pokud by se k moci u nás dostala jedna velká strana, totálně by zkolonizovala občanský veřejný prostor; jejich silný PR tým zkolonizoval především veřejné mínění). Za neproblematickou, a tedy nejlepší považujeme variantu: „Podaří se nám někdy kolonizovat jinou planetu?“
Zvažované varianty:
Kolonizujeme někdy jinou planetu?
Zkolonizujeme někdy jinou planetu?
Podaří se nám někdy kolonizovat jinou planetu?
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Dá se říci, že je prodejna otevřena jen „o sobotách“? Zdá se mi to divné.
Odpověď:
Spojení „o sobotách“ je v pořádku, v Českém národním korpusu (verze syn8) má téměř 8000 výskytů. Pokud se vám toto vyjádření nelíbí, jistě můžete danou informaci vyjádřit jinými způsoby, např. slovním spojením „každou sobotu“.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám formulaci „vlastní nácvik dechové rytmiky po předchozí aktivizaci dechové plnosti“. Pokud podruhé použitý výraz „dechové“ zaměním za zájmeno „jeho“, bude jasné, že odkazuje k dechu? Napsal bych tedy „vlastní nácvik dechové rytmiky po předchozí aktivizaci jeho plnosti“.
Odpověď:
Navrhovanou úpravu nedoporučujeme. Sdělení neobsahuje slovo „dech“, a proto na něj tvar zájmena „jeho“ nemůže odkazovat. Navíc by se vzhledem k tvaru zájmena jevila jako nejpravděpodobnější interpretace, že zájmeno odkazuje na slovo „nácvik“.
Zvažované varianty:
vlastní nácvik dechové rytmiky po předchozí aktivizaci dechové plnosti
vlastní nácvik dechové rytmiky po předchozí aktivizaci jeho plnosti
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Setkal jsem se s formulacemi „jsem ředitel“ a „jsem ředitelem“. Můžete mi vysvětlit, kdy se užívá 1. pád a kdy 7. pád?
Klíčové slovo:
1. pád; 7. pád
Odpověď:
Obecně lze říci, že rozdíl mezi 1. a 7. pádem podstatného jména v přísudku tkví v tom, že jménem ve tvaru 1. pádu se přisuzuje podmětu příznak trvalý, stálý, kdežto tvarem 7. pádu příznak platný jen aktuálně, tedy příznak přechodný. Tento významový rozdíl se však stírá, mnozí mluvčí si jej dnes neuvědomují, a proto je mnohdy možné užít oba tvary. Tak je tomu i v případě formulací „jsem ředitel“/„jsem ředitelem“, obě považujeme za přijatelné.
Zvažované varianty:
Jsem ředitel.
Jsem ředitelem.
Poslední užití:
20.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence 1. a 7. p. v přísudku jmenném se sponou
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
V rozhodnutí o žádosti nezletilé dívky mj. píšu „o žádosti Vaší dcery, paní Jany Novákové.“ Je tato formulace v pořádku?
Odpověď:
Uvedená formulace je v pořádku. Jen dáváme ke zvážení, zda by nebylo vhodné vypustit slovo „paní“, jedná-li se o malé dítě, a tedy napsat: „o žádosti Vaší dcery Jany Novákové“. Případně by bylo možné též změnit slovosled: „o žádosti Jany Novákové, Vaší dcery“.
Zvažované varianty:
o žádosti Vaší dcery, paní Jany Novákové
o žádosti Vaší dcery Jany Novákové
o žádosti Jany Novákové, Vaší dcery
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Napsala jsem větu: „Ředitel Gymnázia Brno, příspěvková organizace, rozhodl...“ Kolega tvrdí, že by měla vypadat jinak: „Ředitel Gymnázia Brno, příspěvkové organizace, rozhodl...“ Kdo má pravdu?
Odpověď:
Z formálního hlediska by bylo namístě přístavkovou část skloňovat (píše se o řediteli gymnázia, potažmo příspěvkové organizace): „Ředitel Gymnázia Brno, příspěvkové organizace, rozhodl..." Ovšem vzhledem k poměrně ustrnulé podobě označení právnické osoby lze připustit i variantu, v níž je přístavková část ponechána v prvním pádě: „Ředitel Gymnázia Brno, příspěvková organizace, rozhodl...“
Zvažované varianty:
Ředitel Gymnázia Brno, příspěvková organizace, rozhodl...
Ředitel Gymnázia Brno, příspěvkové organizace, rozhodl...
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Jak se vám líbí stylizace následujícího popisu náušnic? „Jejich smyslný vzhled a nadčasový motiv ve tvaru kapky jsou stylové pro všední den a stejně tak okouzlující pro speciální příležitosti.“
Odpověď:
Sdělení je neobratně formulováno, za problematické považujeme spojení přídavných jmen stylový a okouzlující s uváděním vhodných příležitostí pro nošení náušnic. Doporučujeme sdělení přeformulovat, např.: „Jejich smyslný vzhled a nadčasový motiv ve tvaru kapky jsou stylové a okouzlující – vhodné jak pro všední den, tak pro speciální příležitosti.“
Zvažované varianty:
Jejich smyslný vzhled a nadčasový motiv ve tvaru kapky jsou stylové pro všední den a stejně tak okouzlující pro speciální příležitosti.
Jejich smyslný vzhled a nadčasový motiv ve tvaru kapky jsou stylové a okouzlující – vhodné jak pro všední den, tak pro speciální příležitosti.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi spojení typu „hokejová Sparta“, „fotbalová Slavia“. Myslím, že by bylo lepší říkat „hokejisté Sparty“ a „fotbalisté Slavie“. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Jelikož jsou Sparta a Slavia součástí názvů různých sportovních klubů, přídavná jména hokejový a fotbalový specifikují, kterému sportu se klub věnuje. Naproti tomu ve spojení „hokejisté Sparty“ a „fotbalisté Slavie“ jsou zvýrazněni samotní hráči. Oba uvedené typy spojení lze užít při označování týmu, např. „Při včerejším utkání zazářila hokejová Sparta.“ / „Při včerejším utkání zazářili hokejisté Sparty.“ Ovšem vzhledem k uvedeným významovým odlišnostem nejsou dané typy zcela zaměnitelné ve všech kontextech.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Připravuji text k edukativní hře pro děti. Potřebuji nahradit spojení „hraju si a procvičuju si“. Je to nadpis tabulky, která obsahuje kategorie jako slovní zásoba, soustředění, jemná motorika apod. Mohu použít spojení „hrou si procvičím“, „hraním si procvičím“, nebo „při hře si procvičím“?
Odpověď:
Všechny uvedené varianty považujeme za vhodné.
Zvažované varianty:
při hře si procvičím
hraním si procvičím
hrou si procvičím
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V popisu vlastností materiálu uvádím, že je daný materiál „mechanicky odolný a voděodolný“. Nelíbí se mi, že dvakrát opakuji „odolný“. Mohl bych místo toho napsat „mechanicky a vodě odolný“?
Odpověď:
Jelikož je výraz „voděodolný“ možné psát dohromady i zvlášť (tj. „vodě odolný“) je navrhovaná úprava v pořádku. Ovšem ani původní variantu bychom nezavrhovali – v textech technického rázu, kde se užívají termíny a kde je zásadní významová jednoznačnost, lze opakování slov či jejich částí tolerovat.
Zvažované varianty:
mechanicky odolný a voděodolný materiál
mechanicky a vodě odolný
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Když někomu vytváříme profil na firemních stránkách, píšeme tam, jakou funkci zastává, např. „manažer komunikace“. Pokud funkci zastává žena, měli bychom napsat „manažerka komunikace“? Nebo máme ponechat název pozice „manažer komunikace“?
Klíčové slovo:
manažerka
Odpověď:
Ve spojení s konkrétní ženou je vhodné použít přechýlenou podobu názvu funkce, kterou žena zastává, ve vašem případě tedy „manažerka komunikace“.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Mohu v článku představit konkrétního muže jako doktora, když má tento vysokoškolský titul, a v závorce za jeho jménem uvést informaci, že se jedná o bývalého ministra?
Klíčové slovo:
ministr; exministr; bývalý ministr
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak máme v písemném styku oslovit bývalého ministra? Oslovili jsme ho „vážený pane doktore“, protože má doktorský titul. Dotyčný se ohradil, že preferuje oslovení funkcí – jenže už ji nevykonává. Oslovení „vážený pane bývalý ministře“ ani „vážený pane exministře“ se nám moc nelíbí. Poradíte nám?
Klíčové slovo:
ministr; exministr; bývalý ministr
Odpověď:
Toto není záležitost jazyka, nýbrž etikety. Obecně platí, že funkce má přednost před vysokoškolským titulem, toto pravidlo se však týká aktuálně vykonávaných funkcí. Jistou výjimku tvoří prezidentská funkce, která bývá tradičně užívána při oslovování i po skončení funkčního období oslovovaného. Oslovení „bývalý ministře“ i „exministře“ považujeme za nevhodné až nezdvořilé. Ovšem záleží na vás, zda vzhledem k popisované situaci zvolíte (náležité, vhodné) oslovení vysokoškolským titulem, nebo vyhovíte přání adresáta a oslovíte jej např. „vážený pane ministře“.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Mohu děti na táboře oslovovat „táborníci“, nebo mám zdůrazňovat „táborníci a tábornice“?
Klíčové slovo:
tábornice
Odpověď:
Z jazykového hlediska jsou obě varianty v pořádku. Za zdvořilejší považujeme oslovit dívky i chlapce zvlášť (podobně jako oslovujeme např. „vážené dámy, vážení pánové“ či „milé kolegyně, milí kolegové“), zároveň však platí, že komunikace s dětmi není svázána tak striktními zdvořilostními pravidly.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Setkal jsem se s textem, kde se psalo, že „kapsáři letos odcizili...“, a dále byla uvedena informace, že se v 80 % případů jednalo o ženy. Proč tedy rovnou nenapsali „kapsářky“?
Klíčové slovo:
kapsářka
Odpověď:
Pojmenování rodu mužského může potenciálně označovat jak muže, tak ženy, jedná se o užití tzv. generického maskulina. V tomto smyslu výraz „kapsáři“ zahrnuje i kapsářky, naopak to ovšem neplatí. Pokud by bylo v textu uvedeno, že „kapsářky letos odcizily...“, muži by v této formulaci zahrnuti nebyli. Možná by bylo v tomto případě čtenářsky vstřícnější uvést pojmenování rodu mužského i ženského: „Kapsáři a kapsářky letos odcizili...“
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Přišel mi úřední dopis, který začínal standardně oslovením „vážená paní Nováková“. Toto oslovení pak ale bylo zopakováno v posledním odstavci dopisu. Zdá se mi to hrozně neslušné až sprosté. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Užití oslovení na jiném místě dopisu než na jeho začátku je neobvyklé, ovšem nehodnotili bychom ho jako nezdvořilé či nevhodné. Oslovení slouží jako kontaktní prvek, má upoutat pozornost adresáta, a proto může být funkční užít ho např. před nějakou důležitou informací.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Mohu ve smlouvě použít slovo jednatelka? „Společnost je zastoupena Janou Novákovou, jednatelkou.“ V obchodním rejstříku je uvedeno „jednatel: Jana Nováková“.
Klíčové slovo:
jednatelka
Odpověď:
To, že je v obchodním rejstříku užito generické maskulinum, není ve vašem případě relevantní. Ve větném kontextu je vhodné ve spojení s vlastním jménem ženy použít přechýlenou podobu názvu funkce, kterou žena zastává, tedy jednatelka.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
V závěrečné práci je v nulové hypotéze použita formulace „nejsou závislé faktory“ a v alternativní hypotéze se vyskytuje formulace „jsou nezávislé faktory“. Alternativní hypotéza by měla vyjadřovat opak nulové hypotézy, ale mně se zdá, že dané formulace vyjadřují totéž. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Na první pohled se může zdát, že uvedené formulace vyjadřují totéž. Ovšem vzhledem k tomu, že nevíme, o jakých faktorech se hovoří a zda tyto faktory nemohou být klasifikovány ještě jinak než jen jako závislé či nezávislé (tedy zda si pojmy závislost a nezávislost faktorů zcela odpovídají rozsahem), nemůžeme to tvrdit s jistotou. Pokud bychom chtěli vyjádřit opak sdělení „nejsou závislé faktory“, jako nejjednodušší a nejbezpečnější řešení by se nabízelo užít formulaci „jsou závislé faktory“.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Nabízíme produkt, při jehož výrobě jsou užívány pouze obnovitelné zdroje. Jak mohu tuto informaci vyjádřit? „Ze stoprocentně obnovitelných zdrojů“, „ze sta procent z obnovitelných zdrojů“, nebo „ze sta procent obnovitelných zdrojů“?
Odpověď:
Uvedené formulace se významově liší. Varianta „ze stoprocentně obnovitelných zdrojů“ vyjadřuje, že zdroje, které byly pro výrobu použity, jsou zcela obnovitelné, odchyluje se tedy od zamýšleného významu. Varianta „ze sta procent z obnovitelných zdrojů“ nejlépe odpovídá zamýšlenému významu – celý produkt je vyroben z obnovitelných zdrojů. Varianta „ze sta procent obnovitelných zdrojů“ je vyloženě nevhodná, neboť vyjadřuje, že na výrobu byly užity všechny (existující) obnovitelné zdroje.
Zvažované varianty:
ze stoprocentně obnovitelných zdrojů
ze sta procent z obnovitelných zdrojů
ze sta procent obnovitelných zdrojů
Poslední užití:
16.4.2021
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.