Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Posílám e-mail kolegům a kolegyním. S některými z nich si tykám, s jinými vykám. Mohu začít e-mail pozdravem „Dobrý den / Ahoj“?
Klíčové slovo:
ahoj; dobrý den
Odpověď:
Na tuto otázku nelze poskytnout jednoduchou odpověď, do volby vhodné formy pozdravu, ale též oslovení se totiž promítají pragmatické faktory. Obecně lze říci, že čím je komunikace oficiálnější, formálnější, tím spíše se užívá zdvořilejší oslovení, a to i tehdy, když si s některými z adresátů tykáme. V takových případech bychom doporučili kontaktovou formuli „Vážené kolegyně, vážení kolegové“ nebo familiárnější „Vážené a milé kolegyně, vážení a milí kolegové“. V běžné, každodenní, méně oficiální a méně formální komunikaci s kolegy však považujeme za vhodný i samotný pozdrav „Dobrý den“, jenž není v současné e-mailové korespondenci nijak neobvyklý, a vyloučit samozřejmě nelze ani vámi zmiňovanou kombinaci pozdravů „Dobrý den / Ahoj“, přikláněli bychom se však raději k jejich spojení pomocí spojky „a“: „Dobrý den a ahoj“.
Poslední užití:
26.8.2020
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Jaké oslovení bych měl zvolit v korespondenci s jazykovou poradnou? Velmi často používaný a poněkud familiární a neosobní pozdrav „Dobrý den“ byste jistě nedoporučili. Jak tedy – „Vážená poradno“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Při písemném styku s jazykovou poradnou se nabízí zvolit neutrální kontaktovou formuli „Vážená paní, vážený pane“, konkrétnější formu oslovení „Vážené jazykovědkyně, vážení jazykovědci“ nebo třeba „Vážené pracovnice a (vážení) pracovníci jazykové poradny“ či neformálnější variantu „Vážená (jazyková) poradno“. V e-mailové komunikaci lze navíc použít i samotný pozdrav „Dobrý den“, jenž se v současnosti běžně užívá při komunikaci s neznámým, nekonkrétním adresátem. Stručně řečeno, pro navázání kontaktu s naší jazykovou poradnou žádnou speciální formulaci nepotřebujete.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Je vhodnější použít pozdrav „Dobrý den“, nebo adresáty oslovit v dopise informujícím o vánoční nabídce?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
V dopisové korespondenci nadále doporučujeme užívat tradiční formu navázání kontaktu, tj. oslovení. (Naproti tomu v e-mailové komunikaci se běžně můžeme setkat s pozdravem, oslovením i jejich kombinací, všechny tyto typy kontaktových formulí jsou většinově považovány za zdvořilé.)
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Posíláme dopisy do firem, ale konkrétní adresáty neznáme. Můžeme použít pozdrav „Dobrý den“? Nebo by bylo lepší oslovení „Vážení představitelé firmy“? Ale co když si dopis přečte někdo, kdo není v jejím vedení? Co třeba „Vážená paní, vážený pane“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
V této situaci jistě můžete zvolit neutrální oslovení „Vážená paní, vážený pane“, chcete-li však být konkrétnější, doporučujeme oslovení typu „Vážené zástupkyně a vážení zástupci firmy“. Pozdrav „Dobrý den“ se sice užívá při kontaktu s neznámým či nekonkrétním adresátem, ale v e-mailové korespondenci. V dopise je vhodné nadále užívat oslovení.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Mohu použít místo oslovení pozdrav „dobrý den“, když píšu méně oficiální e-mail?
Odpověď:
Z článku H. Mžourkové a K. Dvořákové „Většina z nás používá prosté Dobrý den“, jenž vyšel v roce 2023 v časopisu Slovo a slovesnost, vyplývá, že samotný pozdrav se užívá jednak při komunikaci s neznámým adresátem, jednak v situacích charakterizovaných nižší mírou oficiálnosti a formálnosti (např. při každodenní komunikaci s kolegy). Vaše řešení je tedy zcela v pořádku.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Když píšu e-maily, začínám je oslovením (Vážený pane Nováku; Vážený pane inženýre). Většina e-mailů, co dostávám, však začíná pozdravem „Dobrý den“. Tak teď nevím – nedělám to špatně?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Oslovení adresáta e-mailu je naprosto v pořádku, nedopouštíte se žádného prohřešku. V oficiální e-mailové komunikaci se však vedle tradiční formy oslovení (např. Vážený pane Nováku) užívá i spojení pozdravu a oslovení (Dobrý den, pane Nováku), které je v současnosti většinově vnímáno taktéž jako zdvořilé. Samotný pozdrav pak nachází uplatnění zejména při komunikaci s neznámým adresátem či v situacích charakterizovaných nižší mírou oficiálnosti a formálnosti (např. při každodenní komunikaci s kolegy).
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
V dopisech se setkávám s pozdravem „Dobrý den“, ale v šedesátých letech jsme se učili, že se dopis začíná oslovením, např. „Vážený pane“. Je dnes pozdrav na začátku dopisu normální?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
I když se lze setkat s pozdravem na začátku dopisu stále častěji (patrně vlivem e-mailové komunikace), hodnotíme takové užití jako méně formální. V oficiální komunikaci je nadále vhodné použít oslovení, např. „Vážený pane Nováku“.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Mohu e-mail začít pozdravem a oslovením, např. „Dobrý den, pane Nováku“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
V současné e-mailové komunikaci se vedle tradičního oslovení (Vážený pane Nováku) běžně užívá i kombinace pozdravu a oslovení (Dobrý den, pane Nováku). Obě tyto kontaktové formule jsou většinově vnímány jako zdvořilé a vhodné pro oficiální komunikaci. Zároveň však platí, že čím oficiálnější (a v souladu s tím i formálnější) komunikace je, tím spíše pisatelé upřednostní variantu „Vážený pane Nováku“ před spojením „Dobrý den, pane Nováku“.
Poslední užití:
13.9.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Když posílám pracovní e-mail, začínám ho zdvořilým oslovením, např. „Vážený pane řediteli“. Někdy si ale s dotyčným pošleme několik e-mailů během krátké chvíle, a tak se mi zdá zbytečné pořád toto oslovení opakovat. V dalších e-mailech tedy místo něj píšu pozdrav „dobrý den“. Co si o tomto řešení myslíte?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Charakter e-mailové komunikace se může někdy přiblížit komunikaci chatové – typicky když si pisatelé e-mailů vymění několik zpráv během krátké doby. Výzkum H. Mžourkové a K. Dvořákové zaměřený na kontaktové formule v e-mailech (viz https://asjournals.lib.cas.cz/slovoaslovesnost/article/uuid:4ce72c32-448d-4470-abe3-dfb337f1473c) ukázal, že v takových případech se oslovení nebo pozdrav běžně vypouští. Nehodnotili bychom tedy jako nezdvořilé, pokud byste oslovení či pozdrav v bezprostředně navazujících zprávách zcela vynechala. Náhrada pozdravu za oslovení se zdá s ohledem na výsledky zmíněného výzkumu zbytečná. Vhodnost vynechání kontaktové formule je však třeba vždy posoudit s ohledem na komunikační situaci.
Poslední užití:
12.5.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Mohu pracovní e-mail nebo dopis začít pozdravem a oslovením, např. „Dobrý den, paní Nováková“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Při výběru kontaktové formule je třeba rozlišovat mezi dopisy a e-maily. V dopisech se doporučuje užívat tradiční oslovení typu „Vážená paní Nováková“. V e-mailové komunikaci se však vedle této formulace běžně užívá i kombinace pozdravu a oslovení (Dobrý den, paní Nováková), která je v současnosti taktéž většinově vnímána jako vhodná a zdvořilá. V běžné každodenní komunikaci mezi kolegy se pak setkáváme i se samotným pozdravem (Dobrý den).
Poslední užití:
17.10.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Stačí začít e-mail pozdravem „Dobrý den“, nebo mám použít i oslovení, např. „Dobrý den, pane Nováku“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
V současné e-mailové komunikaci se užívá jak pozdrav (Dobrý den), tak kombinace pozdravu s oslovením (Dobrý den, pane Nováku). Samotný pozdrav nachází své uplatnění především při komunikaci s neznámým adresátem, případně též v situacích charakterizovaných nižší mírou oficiálnosti a formálnosti (např. při každodenní komunikaci s kolegy). Naproti tomu spojení pozdravu a oslovení je v současnosti většinově hodnoceno jako zdvořilé i v oficiální komunikaci, podobně jako tradiční způsob oslovení „Vážený pane Nováku“. Obecně však platí, že čím je komunikace oficiálnější, tím spíše pisatel upřednostní variantu s přívlastkem „vážený“.
Poslední užití:
5.4.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Stačí začít e-mail pozdravem „Dobrý den“, nebo mám použít i oslovení, např. „Dobrý den, pane Nováku“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď je neaktuální.
Odpověď:
Pokud píšete oficiální e-mail, doporučujeme užít oslovení „Vážený pane Nováku“. Pozdrav „Dobrý den“ hodnotíme jako méně formální, hodí se např. do komunikace mezi kolegy. V méně formální komunikaci je přijatelná i kombinace pozdravu s oslovením, např. „Dobrý den, pane Nováku“.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Mohu pracovní e-mail začít pozdravem a oslovením, např. „Dobrý den, paní Nováková“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď je neaktuální.
Odpověď:
V oficiální písemné komunikaci doporučujeme užít oslovení „Vážená paní Nováková“. V méně formální komunikaci (např. mezi kolegy) je pozdrav s oslovením přijatelný, dostačující je však i samotný pozdrav.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Na konci e-mailu bych na samostatné řádky napsala „Děkuji.“ a „S pozdravem“. Co si o takovém zakončení myslíte?
Odpověď:
Uvedené ukončení e-mailu je v pořádku, toto rozvržení textu však nepůsobí příliš vzhledně. Zvažte spojení poděkování a pozdravu, aby stály vedle sebe na jednom řádku, např. „Děkuji a zdravím.“ nebo „S díky a pozdravem“.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Posílám e-mail kolegům. S některými z nich si tykám, s jinými vykám. Mohu začít e-mail pozdravem „Dobrý den / Ahoj“?
Klíčové slovo:
ahoj; dobrý den
Odpověď je neaktuální.
Odpověď:
Tato podoba pozdravu je neobvyklá, doporučujeme uchýlit se raději k oslovení, např. „Vážené a milé kolegyně, vážení a milí kolegové“.
Dotaz:
Grafická úprava textu dopisu
Konkrétní dotaz:
Jak je to s psaním mezer na konci dopisu? Měly by závěrečný pozdrav a následně podpis stát na samostatných řádcích a být odděleny od ostatního textu mezerou? Měla by mít tato mezera velikost jednoho řádku, nebo dvou?
Klíčové slovo:
pozdrav; podpis; svislá mezera
Odpověď:
Závěrečný pozdrav tvoří samostatný odstavec, proto ho od samotného textu dopisu oddělujeme mezerou o výšce jednoho řádku. Stejně tak na dalším samostatném řádku stojí podpis, který je v e-mailu od pozdravu obvykle oddělen také mezerou o výšce jednoho řádku, v případě vlastnoručního podpisu u tištěné korespondence se vynechává počet řádků podle potřeby.
Poslední užití:
26.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.9 Pozdrav (s. 49); 15.11 Podpis (s. 49)
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Musí se oficiální dopisy ukončit slovním obratem „s pozdravem“ a méně oficiální dopisy třeba spojením „s přáním pěkného dne“, nebo lze tyto a podobné formulace vynechat?
Odpověď:
Závěrečné formule se v dopisech píší běžně, je to projev zdvořilosti. Doporučujeme tyto formule nevypouštět.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Mohu pracovní e-mail nebo dopis začít pozdravem a oslovením, např. „Dobrý den, paní Nováková“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď je neaktuální.
Odpověď:
V méně formální komunikaci je pozdrav s oslovením přijatelný. V oficiální písemné komunikaci však doporučujeme užít oslovení „Vážená paní Nováková“.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Mohu e-mail začít pozdravem a oslovením, např. „Dobrý den, pane Nováku“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď je neaktuální.
Odpověď:
Pokud píšete méně formální e-mail, např. kolegovi z práce, je pozdrav s oslovením přijatelný. V oficiální písemné komunikaci však doporučujeme užít oslovení „Vážený pane Nováku“.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
V e-mailu adresovaném mé vedoucí, s níž si tykám, jsem ji pozdravila a oslovila: „Ahoj Jano!“ Vedoucí se ohradila, proč používám vykřičník, že se přece můžeme domluvit v klidu. Její reakce mě překvapila, nevidím na užití vykřičníku nic špatného. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
vykřičník
Odpověď:
Běžné a neutrální je v tomto kontextu užití čárky. Užití vykřičníku může být vnímáno jako příznakové, adresát si může klást otázky, proč byl vykřičník užit, proč pisatel pozdrav a oslovení zdůrazňuje, proč na něj pisatel „křičí“ apod. V osobních dopisech a e-mailech lze užití vykřičníku tolerovat.
Poslední užití:
6.11.2017
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.