Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak bych měla oslovit manažerku prodeje Mgr. Janu Novákovou?
Odpověď:
Oslovování se neřídí striktními pravidly, nicméně obecně se doporučuje oslovovat (vyšší) pracovní funkcí, pokud ji daná osoba vykonává, dále vysokoškolským titulem, pokud dotyčný či dotyčná žádnou (vyšší) funkci nezastává, a příjmením, pokud tato osoba nemá ani pracovní funkci, ani vysokoškolský titul. Za přijatelné považujeme též užít v oslovení název pracovní pozice. Ve vašem případě tak přicházejí v úvahu tři možnosti oslovení: vysokoškolským titulem (paní magistro), příjmením (paní Nováková), případně pracovní pozicí (paní manažerko).
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Je možné použít v e-mailové komunikaci se zákazníkem rodné jméno, např. „Dobrý den, Josefe“, nebo je nutné použít příjmení, např. „Dobrý den, pane Nováku“? S kolegyní rozesíláme reklamní nabídky e-shopu a neshodneme se, které řešení je správné.
Odpověď:
Pravidla pro elektronickou komunikaci mezi zákazníkem a e-shopem nejsou nikde stanovena, jedná se tak spíše o otázku konvence. V praxi se sice setkáváme s kombinací pozdravu „Dobrý den“ a oslovení rodným jménem (např. „Josefe“), avšak lze předpokládat, že k této méně formální kontaktové formuli budou příjemci textu zaujímat různorodé postoje, včetně těch negativních. Při jejím hodnocení může hrát roli například věk. Vzhledem k tomu, že je spojení pozdravu a rodného jména v češtině poměrně novým jazykovým prostředkem, budou ho starší uživatelé jazyka vnímat jako méně zdvořilý či nezdvořilý spíše než zástupci mladší generace. Při volbě kontaktové formule je třeba přihlédnout také k celkovému stylu e-mailu – pokud je formulován (velmi) formálně, oficiálně, jistě bude vhodnější zvolit oslovení příjmením („Dobrý den, pane Nováku“, či dokonce „Vážený pane Nováku“), avšak je-li jeho stylizace z hlediska vyjadřované formálnosti či oficiálnosti uvolněnější, může být oslovení rodným jménem považováno za přijatelné. Nicméně na hodnocení přijatelnosti mohou mít vliv i další faktory, a to nejen objektivní (zvolený komunikační kanál, věk ad.), ale i subjektivní (zkušenosti a očekávání adresáta, jeho aktuální nálada aj.).
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Posílám e-mail kolegům a kolegyním. S některými z nich si tykám, s jinými vykám. Mohu začít e-mail pozdravem „Dobrý den / Ahoj“?
Klíčové slovo:
ahoj; dobrý den
Odpověď:
Na tuto otázku nelze poskytnout jednoduchou odpověď, do volby vhodné formy pozdravu, ale též oslovení se totiž promítají pragmatické faktory. Obecně lze říci, že čím je komunikace oficiálnější, formálnější, tím spíše se užívá zdvořilejší oslovení, a to i tehdy, když si s některými z adresátů tykáme. V takových případech bychom doporučili kontaktovou formuli „Vážené kolegyně, vážení kolegové“ nebo familiárnější „Vážené a milé kolegyně, vážení a milí kolegové“. V běžné, každodenní, méně oficiální a méně formální komunikaci s kolegy však považujeme za vhodný i samotný pozdrav „Dobrý den“, jenž není v současné e-mailové korespondenci nijak neobvyklý, a vyloučit samozřejmě nelze ani vámi zmiňovanou kombinaci pozdravů „Dobrý den / Ahoj“, přikláněli bychom se však raději k jejich spojení pomocí spojky „a“: „Dobrý den a ahoj“.
Poslední užití:
26.8.2020
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Jaké oslovení bych měl zvolit v korespondenci s jazykovou poradnou? Velmi často používaný a poněkud familiární a neosobní pozdrav „Dobrý den“ byste jistě nedoporučili. Jak tedy – „Vážená poradno“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Při písemném styku s jazykovou poradnou se nabízí zvolit neutrální kontaktovou formuli „Vážená paní, vážený pane“, konkrétnější formu oslovení „Vážené jazykovědkyně, vážení jazykovědci“ nebo třeba „Vážené pracovnice a (vážení) pracovníci jazykové poradny“ či neformálnější variantu „Vážená (jazyková) poradno“. V e-mailové komunikaci lze navíc použít i samotný pozdrav „Dobrý den“, jenž se v současnosti běžně užívá při komunikaci s neznámým, nekonkrétním adresátem. Stručně řečeno, pro navázání kontaktu s naší jazykovou poradnou žádnou speciální formulaci nepotřebujete.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Je vhodnější použít pozdrav „Dobrý den“, nebo adresáty oslovit v dopise informujícím o vánoční nabídce?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
V dopisové korespondenci nadále doporučujeme užívat tradiční formu navázání kontaktu, tj. oslovení. (Naproti tomu v e-mailové komunikaci se běžně můžeme setkat s pozdravem, oslovením i jejich kombinací, všechny tyto typy kontaktových formulí jsou většinově považovány za zdvořilé.)
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Posíláme dopisy do firem, ale konkrétní adresáty neznáme. Můžeme použít pozdrav „Dobrý den“? Nebo by bylo lepší oslovení „Vážení představitelé firmy“? Ale co když si dopis přečte někdo, kdo není v jejím vedení? Co třeba „Vážená paní, vážený pane“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
V této situaci jistě můžete zvolit neutrální oslovení „Vážená paní, vážený pane“, chcete-li však být konkrétnější, doporučujeme oslovení typu „Vážené zástupkyně a vážení zástupci firmy“. Pozdrav „Dobrý den“ se sice užívá při kontaktu s neznámým či nekonkrétním adresátem, ale v e-mailové korespondenci. V dopise je vhodné nadále užívat oslovení.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Když píšu e-maily, začínám je oslovením (Vážený pane Nováku; Vážený pane inženýre). Většina e-mailů, co dostávám, však začíná pozdravem „Dobrý den“. Tak teď nevím – nedělám to špatně?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Oslovení adresáta e-mailu je naprosto v pořádku, nedopouštíte se žádného prohřešku. V oficiální e-mailové komunikaci se však vedle tradiční formy oslovení (např. Vážený pane Nováku) užívá i spojení pozdravu a oslovení (Dobrý den, pane Nováku), které je v současnosti většinově vnímáno taktéž jako zdvořilé. Samotný pozdrav pak nachází uplatnění zejména při komunikaci s neznámým adresátem či v situacích charakterizovaných nižší mírou oficiálnosti a formálnosti (např. při každodenní komunikaci s kolegy).
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Je chyba začínat e-mailovou korespondenci spojením pozdravu a jména, např. „Dobrý den, Aleno“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
V tomto případě je namístě mluvit spíše o (ne)vhodnosti užití než o chybě. Ačkoliv se můžeme s kombinací pozdravu a rodného jména v e-mailech setkat stále častěji (pravděpodobně vlivem angličtiny), tato kontaktová formule může působit na některé adresáty nezdvořile. V oficiální, formální komunikaci proto považujeme za vhodnější použít kombinaci pozdravu s oslovením ve formě příjmení (Dobrý den, paní Nováková) či samotné oslovení (Vážená paní Nováková).
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Lze v dopise nebo v e-mailu používat pozdrav, nebo je vhodnější adresáta či adresáty oslovit?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Pro oficiální dopisovou korespondenci se nadále doporučuje užívat tradiční oslovení obsahující přívlastek „vážený“: „Vážený pane Nováku“, „Vážený pane předsedo“, „Vážený pane magistře“ apod. Tato forma oslovení se užívá taktéž v e-mailové komunikaci, ovšem jak vyplývá z nedávno proběhlého výzkumu z oblasti současné korespondence (viz Mžourková–Dvořáková: „Většina z nás používá prosté Dobrý den“, Slovo a slovesnost, 2023), v praxi se běžně objevuje i kombinace pozdravu s oslovením, např. „Dobrý den, pane Nováku“. Zmíněné šetření ukázalo, že je uvedený začátek korespondence, podobně jako formulace typu „Vážený pane Nováku“, v současnosti většinově vnímán jako zdvořilý a vhodný pro oficiální e-mailovou korespondenci. Výzkum však také zachytil jisté preference ve volbě počáteční formulace. Jako nejdůležitější faktor při jejím výběru se projevila míra oficiálnosti – čím oficiálnější (a v souladu s tím i formálnější) komunikace je, tím spíše pisatelé upřednostní variantu „Vážený pane Nováku“ před spojením „Dobrý den, pane Nováku“ (např. v kontaktu s úředníky či osobami zastávajícími vysoké funkce). Objevuje se i samotný pozdrav bez oslovení, zejména při komunikaci s neznámým adresátem či v situacích charakterizovaných nižší mírou oficiálnosti a formálnosti (např. při každodenní komunikaci s kolegy). Při rozhodování, kterou počáteční formulaci užijeme, je tedy třeba rozlišovat mezi dopisovou a e-mailovou komunikací a vzít v úvahu též náš vztah k adresátovi.
Poslední užití:
16.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Oslovení a závěrečný pozdrav
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Mohu e-mail začít pozdravem a oslovením, např. „Dobrý den, pane Nováku“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
V současné e-mailové komunikaci se vedle tradičního oslovení (Vážený pane Nováku) běžně užívá i kombinace pozdravu a oslovení (Dobrý den, pane Nováku). Obě tyto kontaktové formule jsou většinově vnímány jako zdvořilé a vhodné pro oficiální komunikaci. Zároveň však platí, že čím oficiálnější (a v souladu s tím i formálnější) komunikace je, tím spíše pisatelé upřednostní variantu „Vážený pane Nováku“ před spojením „Dobrý den, pane Nováku“.
Poslední užití:
13.9.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Když posílám pracovní e-mail, začínám ho zdvořilým oslovením, např. „Vážený pane řediteli“. Někdy si ale s dotyčným pošleme několik e-mailů během krátké chvíle, a tak se mi zdá zbytečné pořád toto oslovení opakovat. V dalších e-mailech tedy místo něj píšu pozdrav „dobrý den“. Co si o tomto řešení myslíte?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Charakter e-mailové komunikace se může někdy přiblížit komunikaci chatové – typicky když si pisatelé e-mailů vymění několik zpráv během krátké doby. Výzkum H. Mžourkové a K. Dvořákové zaměřený na kontaktové formule v e-mailech (viz https://asjournals.lib.cas.cz/slovoaslovesnost/article/uuid:4ce72c32-448d-4470-abe3-dfb337f1473c) ukázal, že v takových případech se oslovení nebo pozdrav běžně vypouští. Nehodnotili bychom tedy jako nezdvořilé, pokud byste oslovení či pozdrav v bezprostředně navazujících zprávách zcela vynechala. Náhrada pozdravu za oslovení se zdá s ohledem na výsledky zmíněného výzkumu zbytečná. Vhodnost vynechání kontaktové formule je však třeba vždy posoudit s ohledem na komunikační situaci.
Poslední užití:
12.5.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Mohu pracovní e-mail nebo dopis začít pozdravem a oslovením, např. „Dobrý den, paní Nováková“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Při výběru kontaktové formule je třeba rozlišovat mezi dopisy a e-maily. V dopisech se doporučuje užívat tradiční oslovení typu „Vážená paní Nováková“. V e-mailové komunikaci se však vedle této formulace běžně užívá i kombinace pozdravu a oslovení (Dobrý den, paní Nováková), která je v současnosti taktéž většinově vnímána jako vhodná a zdvořilá. V běžné každodenní komunikaci mezi kolegy se pak setkáváme i se samotným pozdravem (Dobrý den).
Poslední užití:
17.10.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Stačí začít e-mail pozdravem „Dobrý den“, nebo mám použít i oslovení, např. „Dobrý den, pane Nováku“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
V současné e-mailové komunikaci se užívá jak pozdrav (Dobrý den), tak kombinace pozdravu s oslovením (Dobrý den, pane Nováku). Samotný pozdrav nachází své uplatnění především při komunikaci s neznámým adresátem, případně též v situacích charakterizovaných nižší mírou oficiálnosti a formálnosti (např. při každodenní komunikaci s kolegy). Naproti tomu spojení pozdravu a oslovení je v současnosti většinově hodnoceno jako zdvořilé i v oficiální komunikaci, podobně jako tradiční způsob oslovení „Vážený pane Nováku“. Obecně však platí, že čím je komunikace oficiálnější, tím spíše pisatel upřednostní variantu s přívlastkem „vážený“.
Poslední užití:
5.4.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V angličtině se ve formálních dopisech užívá ustálené oslovení „Dear Sir or Madam“, nejprve se tedy oslovuje muž a poté žena. Jak je to v češtině – oslovuje se také „Vážený pane, vážená paní“, nebo naopak „Vážená paní, vážený pane“?
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
V češtině je běžné oslovovat na prvním místě ženy a na druhém místě muže, a to nejen v dopisech (např. „Vážená paní, vážený pane“, „Vážené kolegyně, vážení kolegové“), ale i v mluvených komunikátech. Vzhledem k tomu by opačné pořadí jmen v oslovení působilo přinejmenším neobvykle.
Dotaz:
Grafická úprava textu dopisu
Konkrétní dotaz:
Končí text za pozdravem a oslovením (např. Dobrý den, pane Nováku) tečkou, nebo čárkou? Začíná poté text pod oslovením v dopise malým, nebo velkým písmenem?
Klíčové slovo:
pozdrav; oslovení
Odpověď:
Oslovení v dopise by mělo vždy končit čárkou (i když mu předchází pozdrav) a je součástí první věty dopisu. Následující text proto začíná malým písmenem.
Poslední užití:
24.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory. P. Lozan, M. Pravdová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.7 Oslovení (s. 48)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Oslovení a závěrečný pozdrav – 1 Oslovení
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Mohu začít e-mail adresovaný panu řediteli pozdravem a oslovením „Dobrý den, pane Ing. Nováku“?
Klíčové slovo:
ředitel; Ing.
Odpověď:
V oslovení se dává přednost pracovní funkci před akademickým titulem, a proto doporučujeme zvolit oslovení „Vážený pane řediteli“. Pokud byste chtěla pro oslovení použít titul, pak by mělo mít podobu „Vážený pane inženýre“. Zkratky titulů se totiž v oslovení neužívají a pozdrav „Dobrý den“ se hodí do méně formální komunikace.
Poslední užití:
9.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Oslovení a závěrečný pozdrav
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Stačí začít e-mail pozdravem „Dobrý den“, nebo mám použít i oslovení, např. „Dobrý den, pane Nováku“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď je neaktuální.
Odpověď:
Pokud píšete oficiální e-mail, doporučujeme užít oslovení „Vážený pane Nováku“. Pozdrav „Dobrý den“ hodnotíme jako méně formální, hodí se např. do komunikace mezi kolegy. V méně formální komunikaci je přijatelná i kombinace pozdravu s oslovením, např. „Dobrý den, pane Nováku“.