Dotaz:
Poštovní adresa
Konkrétní dotaz:
Měla bych na konci dopisu za rozloučením uvést, že příjemce nalezne mé kontaktní údaje v dopisu vlevo nahoře?
Klíčové slovo:
adresa; odkaz
Odpověď:
V dopisech se obvykle odkaz na kontaktní údaje neuvádí. Pokud jsou kontaktní údaje odesilatele uvedeny na správném místě, příjemce by měl být schopný tyto údaje identifikovat sám.
Dotaz:
Poštovní adresa
Konkrétní dotaz:
Pokud jako fyzická osoba píšu dopis na úřad, kam umístím adresu adresáta a odesilatele?
Klíčové slovo:
adresa; adresát; odesilatel; umístění
Odpověď:
V dopisech fyzických osob právnickým osobám a úřadům se obě adresy umisťují nahoru od levé svislice. Na prvním místě stojí adresa odesilatele, pod adresou odesilatele se uvádí adresa adresáta.
Poslední užití:
16.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
18 Dopisy fyzických osob právnickým osobám a úřadům (s. 54)
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Na konci e-mailu bych na samostatné řádky napsala „Děkuji.“ a „S pozdravem“. Co si o takovém zakončení myslíte?
Odpověď:
Uvedené ukončení e-mailu je v pořádku, toto rozvržení textu však nepůsobí příliš vzhledně. Zvažte spojení poděkování a pozdravu, aby stály vedle sebe na jednom řádku, např. „Děkuji a zdravím.“ nebo „S díky a pozdravem“.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Posílám e-mail kolegům. S některými z nich si tykám, s jinými vykám. Mohu začít e-mail pozdravem „Dobrý den / Ahoj“?
Klíčové slovo:
ahoj; dobrý den
Odpověď:
Tato podoba pozdravu je neobvyklá, doporučujeme uchýlit se raději k oslovení, např. „Vážené a milé kolegyně, vážení a milí kolegové“.
Dotaz:
Grafická úprava textu dopisu
Konkrétní dotaz:
Jak by mělo vypadat členění textu na odstavce v úředním dopisu?
Klíčové slovo:
úřední dopis; odstavec
Odpověď:
V textu dopisu se odstavce doporučuje členit mezerou mezi odstavci. Při členění odstavů zarážkami norma dovoluje používat svislou mezeru a odstavcovou zarážku současně.
Poslední užití:
6.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.8 Text dopisu (s. 49)
Dotaz:
Podpis
Konkrétní dotaz:
Umisťuje se za parafou tečka?
Klíčové slovo:
parafa
Odpověď:
Na tuto otázku nenabízí žádná příručka ani norma explicitní odpověď, protože se však jedná o značku obdobného charakteru jako podpis, tečku bychom za parafou psát nedoporučovali.
Poslední užití:
4.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.12 Parafování (s. 50)
Dotaz:
Grafická úprava textu dopisu
Konkrétní dotaz:
Jak je to s psaním mezer na konci dopisu? Měly by závěrečný pozdrav a následně podpis stát na samostatných řádcích a být odděleny od ostatního textu mezerou? Měla by mít tato mezera velikost jednoho řádku, nebo dvou?
Klíčové slovo:
pozdrav; podpis; svislá mezera
Odpověď:
Závěrečný pozdrav tvoří samostatný odstavec, proto ho od samotného textu dopisu oddělujeme mezerou o výšce jednoho řádku. Stejně tak na dalším samostatném řádku stojí podpis, který je v e-mailu od pozdravu obvykle oddělen také mezerou o výšce jednoho řádku, v případě vlastnoručního podpisu u tištěné korespondence se vynechává počet řádků podle potřeby.
Poslední užití:
26.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.9 Pozdrav (s. 49); 15.11 Podpis (s. 49)
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Musí se oficiální dopisy ukončit slovním obratem „s pozdravem“ a méně oficiální dopisy třeba spojením „s přáním pěkného dne“, nebo lze tyto a podobné formulace vynechat?
Odpověď:
Závěrečné formule se v dopisech píší běžně, je to projev zdvořilosti. Doporučujeme tyto formule nevypouštět.
Dotaz:
Poštovní adresa
Konkrétní dotaz:
Uvádíme ve firmě předtišené adresy na obálku a řešíme, jakým písmem psát název adresní pošty. Našel jsem si, že by se v případě, kdy je adresa psána rukou, měl název adresní pošty psát verzálkami. Předpokládal jsem však, že se toto doporučení neuplatňuje v případě předtištěných adres. Nicméně Česká pošta uvádí název adresní pošty verzálkami na všech vzorech adres. Jak to tedy v případě předtištěných adres má být?
Klíčové slovo:
adresa; název adresní pošty; obec
Odpověď:
Podle České státní normy 01 6910 by měl být psán název adresní pošty verzálkami v případě, že je adresa psána rukou. Ve svých vzorech, které jsou předtištěné, pro název adresní pošty volí normální písmo. Povinnost užívat verzálky ve všech případech nevyplývá ostatně ani z žádného explicitního doporučení Poštovních podmínek České pošty (dostupné online). Proto bychom v souladu s normou v případě uvádění názvu adresní pošty v předtištěných adresách doporučili spíše normální písmo.
Poslední užití:
22.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
14.4.2 Poštovní adresa adresáta (s. 45)
Dotaz:
Odvolací údaje (např. místo a datum)
Konkrétní dotaz:
Setkala jsem se v korespondenci s uvedením místa a času odeslání V Berlíně leden 2020. Platí i v tomto případě pravidlo o nepsaní čárky?
Klíčové slovo:
odvolací údaje; místo a datum
Odpověď:
Podle současně platné normy pro úpravu písemností by v odvolacích údajích mělo být místo odeslání uvedeno v 1. pádě. Správný formát by tedy měl být: Berlín leden 2020. Uvedená konstrukce „V Berlíně(,) leden 2020“ je syntakticky neprůhledná, proto na ni nelze aplikovat běžná interpunkční pravidla a doporučujeme být v otázce ne/psaní interpunkční čárky tolerantní.
Poslední užití:
23.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.4.3 Zjednodušená úprava odvolacích údajů (s. 48)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Kalendářní datum a místo původu
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Píšu e-mail paní, která má dvě příjmení. Stačí, když ji oslovím jen jedním z nich?
Odpověď:
Pokud má žena dvě příjmení, považujeme za zdvořilé použít při oslovení obě dvě. V oficiální (např. právní) komunikaci to považujeme za nezbytné.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Posílám úřední dopis paní, která má magisterský titul a hodnost plukovnice. Jak ji mám oslovit, když jí píšu kvůli záležitosti týkající se jejího zaměstnání – Vážená paní magistro, nebo Vážená paní plukovnice?
Klíčové slovo:
plukovnice
Odpověď:
Hodnost má v tomto případě přednost před titulem, doporučujeme vám oslovení „Vážená paní plukovnice“.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Kterou z následujících formulací je vhodnější použít v podpisu? „Jana Nováková, pověřena vedením oddělení“, nebo „Jana Nováková, pověřená vedením oddělení“?
Odpověď:
Obě varianty jsou spisovné a možné, v tomto případě bychom však preferovali tvary přídavného jména, tj. pověřená.
Zvažované varianty:
Jana Nováková, pověřena vedením oddělení
Jana Nováková, pověřená vedením oddělení
Poslední užití:
22.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence jmenných a složených tvarů přídavných jmen, konkurence přídavných jmen a příčestí trpného – Konkurence konstrukcí typu jsem dojatý × jsem dojat
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Když píšu dopis statutárnímu náměstkovi, mám ho oslovit „Vážený pane statutární náměstku“, nebo jen „Vážený pane náměstku“?
Odpověď:
V tomto případě se domníváme, že by postačilo užít oslovení „Vážený pane náměstku“, ovšem ani variantu „Vážený pane statutární náměstku“ nepovažujeme za vyloučenou.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám v dopise oslovit náměstka, která je pověřen zastupováním ředitele – pane náměstku, pane řediteli, nebo snad pane zastupující ředitele?
Klíčové slovo:
náměstek
Odpověď:
Pokud dotyčný není ředitelem, jen ředitele dočasně zastupuje, nejvhodnější oslovení je „Vážený pane náměstku“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Píšu e-mail řádové sestře do kláštera. Na své vizitce má uvedeno řádové jméno, občanské jméno, vysokoškolský titul (Mgr.) a funkci (představená). Jak bych ji měl oslovit?
Klíčové slovo:
sestra představená
Odpověď:
Doporučujeme dotyčnou oslovit církevní funkcí, tedy „Vážená paní představená“ (podobně jako oslovujeme „Vážený pane biskupe“, „Vážený pane faráři“ apod.).
Dotaz:
Poštovní adresa
Konkrétní dotaz:
Jak při psaní adresy na úřední dopis rozliším matku a dceru v případě, že mají stejná jména? Ročníkem narozením, nebo zkratkou ml., st.?
Klíčové slovo:
adresa, jméno adresáta
Odpověď:
Odpověď na tuto otázku nenalezneme v žádné normě. Pokud ani matka, ani dcera nemají žádné tituly nebo funkce, kterými by je bylo možno rozlišit, mělo by být dostatečným signálem pro rozlišení obou dam uvedení zkratek ml. a st. za jménem. Uvedení ročníku narození nepovažujeme za vhodné.
Poslední užití:
14.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Adresy
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
14.3.2 Poštovní adresa adresáta – Místní údaje (s. 44)
Dotaz:
Poštovní adresa
Konkrétní dotaz:
Pokud na úředním dokumentu uvádíme adresu adresáta ze zahraničí, uvádí se název státu, odkud adresát pochází, česky (např. Německo), nebo v cizím jazyce (např. Deutschland)?
Klíčové slovo:
adresa; stát
Odpověď:
Norma ČSN 01 6910 Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory uvádí, že se země určení v adrese píše v některém z mezinárodně známých jazyků. Uvedené příklady svědčí o tom, že by název země měl být identifikovatelný v zemi určení (proto je vhodnější na dokumentu zasílaném do Německa uvést Germany nebo Deutschland, nikoliv Německo). Tato norma má pouze doporučující charakter a je třeba zjistit, zda pro určité úřední dokumenty neplatí jiná, závazná pravidla.
Poslední užití:
11.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
20 Dopisy do zahraničí (s. 54)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.