Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Píšu dopis a nejsem si jistá formou oslovení. Kombinuje se titul s příjmením, např. „Vážený pane profesore Nováku“?
Klíčové slovo:
profesor
Odpověď:
Ne, běžně oslovujeme samotným titulem, tedy „Vážený pane profesore“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Posílám dopis profesorovi, který je zároveň děkanem, a docentovi, který je zároveň vedoucím katedry. Mohu dotyčné oslovit „Vážený pane profesore, vážený pane docente“?
Klíčové slovo:
profesor; docent; děkan; vedoucí katedry
Odpověď:
Pokud se na dotyčné obracíte v pracovní záležitosti, nabízí se užít v oslovení funkce dotyčných – „Vážený pane děkane, vážený pane vedoucí“. Ovšem ani navrhované oslovení vědecko-pedagogickými tituly nepovažujeme za nevhodné.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jaké mám použít oslovení v dopise – „vážení páni senátoři“, nebo „vážení pánové senátoři“?
Klíčové slovo:
páni; pánové
Odpověď:
Je možné použít oba tvary, tj. páni i pánové, ovšem data z Českého národního korpusu ukazují, že v kombinaci s funkcí je častější užití krátkého tvaru – „vážení páni senátoři“. Jako další řešení se nabízí tvar páni/pánové z oslovení vypustit – „vážení senátoři“.
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
Píšu oficiální dopis a nejsem si jistá, zda mám v následující formulaci použít slovo „pan“, či nikoliv: „Byla jsem u pana inženýra Nováka.“ / „Byla jsem u inženýra Nováka.“ Poradíte mi?
Klíčové slovo:
pan
Odpověď:
Pro tyto případy neexistuje žádná striktní zásada, jíž bychom se mohli řídit. (Ne)uvedení výrazu pan je závislé především na typu textu a jazykovém citu. Žádná z uvedených variant není nesprávná, ovšem s ohledem na vyjadřování zdvořilosti v dopisech bychom se v tomto případě přiklonili k použití výrazu pan: „Byla jsem u pana inženýra Nováka.“
Zvažované varianty:
Byla jsem u pana inženýra Nováka.
Byla jsem u inženýra Nováka.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám v úředním dopisu oslovit ženu, pokud si nejsem jist, zda je slečna, nebo paní?
Klíčové slovo:
slečna; paní
Odpověď:
V situacích, kdy si nejste jist, zda můžete ženu oslovit „Vážená slečno“, doporučujeme zvolit oslovení „Vážená paní“, které je neutrální a je možné užít jej vždy.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Kolega je nositelem titulů Mgr. a Ph.D., ale v podpisu uvádí vždy jen Ph.D. Je to v pořádku?
Klíčové slovo:
Mgr.; Ph.D.
Odpověď:
Pro uvádění či neuvádění titulů v podpisu neexistují žádná závazná nařízení, teoreticky je tedy možné uvést pouze jeden z titulů. Ovšem v praxi je běžné a obvyklé uvádět všechny získané tituly.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak máme v písemném styku oslovit bývalého ministra? Oslovili jsme ho „vážený pane doktore“, protože má doktorský titul. Dotyčný se ohradil, že preferuje oslovení funkcí – jenže už ji nevykonává. Oslovení „vážený pane bývalý ministře“ ani „vážený pane exministře“ se nám moc nelíbí. Poradíte nám?
Klíčové slovo:
ministr; exministr; bývalý ministr
Odpověď:
Toto není záležitost jazyka, nýbrž etikety. Obecně platí, že funkce má přednost před vysokoškolským titulem, toto pravidlo se však týká aktuálně vykonávaných funkcí. Jistou výjimku tvoří prezidentská funkce, která bývá tradičně užívána při oslovování i po skončení funkčního období oslovovaného. Oslovení „bývalý ministře“ i „exministře“ považujeme za nevhodné až nezdvořilé. Ovšem záleží na vás, zda vzhledem k popisované situaci zvolíte (náležité, vhodné) oslovení vysokoškolským titulem, nebo vyhovíte přání adresáta a oslovíte jej např. „vážený pane ministře“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Posílám e-mail hejtmanovi a vedoucímu odboru. Prvního adresáta oslovím „Vážený pane hejtmane“, ale co s tím druhým? Mám ho oslovit funkcí, vysokoškolským titulem, nebo příjmením?
Klíčové slovo:
vedoucí
Odpověď:
Jelikož oslovujete hejtmana pracovní funkcí, doporučili bychom vám jí oslovit i druhého adresáta – celé oslovení by tedy mohlo mít podobu „Vážený pane hejtmane, vážený pane vedoucí“.
Dotaz:
Rozdělovník
Konkrétní dotaz:
Pokud posílám jedné instituci veřejné státní správy dopis a chci jej dát na vědomí i dalším institucím, uvádí se tento údaj až na konec dopisu, tj. za podpisem? A jak by takový údaj měl vypadat?
Klíčové slovo:
na vědomí
Odpověď:
Tomuto upozornění, že kopie dopisu byla zaslána na vědomí někomu jinému, říkáme rozdělovník. V případě, že dopis neobsahuje přílohy, umisťuje se rozdělovník od levého okraje pod podpis a mezi podpisem a tímto údajem se vynechává mezera o výšce nejméně jednoho řádku. Nadpis „Rozdělovník“, „Na vědomí“ či „Kopie“ se vyznačuje změnou řezu písma (zpravidla tučně) a nepíše se za ním žádné interpunkční znaménko. Bezprostředně pod ním na dalších řádcích následuje výčet jednotlivých adresátů. Jestliže dopis přílohy obsahuje, uvádí se rozdělovník až za údaj o přílohách, a to po vynechání mezery o výšce nejméně jednoho řádku, přičemž upozornění na přílohy a rozdělovník by měly být sjednoceny, co se týče grafické úpravy.
Poslední užití:
5.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.14 Rozdělovník (s. 52)
Dotaz:
Odvolací údaje (např. místo a datum)
Konkrétní dotaz:
Jak správně zapsat místo a datum odeslání dopisu? Je přípustná formulace „V Brně dne 13. 12. 2020“? A píše se za místem a datem odeslání tečka?
Klíčové slovo:
odvolací údaje; místo a datum
Odpověď:
Podle současně platné normy pro úpravu písemností by v odvolacích údajích mělo být místo odeslání uvedeno v 1. pádě, tedy např.: „Brno 13. 12. 2020“. Mezi místem a datem odeslání nepíšeme čárku, stejně tak neužíváme ani tečku za tímto údajem.
Poslední užití:
13.12.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.4.3 Zjednodušená úprava odvolacích údajů (s. 48)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Kalendářní datum a místo původu
Dotaz:
Podpis
Konkrétní dotaz:
Uvádí se u vlastnoručního podpisu i titul a funkce dané osoby?
Klíčové slovo:
podpis
Odpověď:
ČSN 01 6910 nedává na tuto otázku explicitní odpověď. Volba je tedy na pisateli. Bývá však obvyklé, že v rámci vlastnoručního podpisu se titul a funkce neuvádí, zejména pokud jsou již tyto informace uvedeny v tištěné podobě podpisu.
Poslední užití:
18.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.11 Podpis (s. 49)
Dotaz:
Podpis
Konkrétní dotaz:
Měl by být součástí vlastnoručního podpisu i titul, pokud je uveden i v tištěné podobě podpisu?
Klíčové slovo:
podpis
Odpověď:
ČSN 01 6910 nedává na tuto otázku explicitní odpověď. Volba je tedy na pisateli. Bývá však obvyklé, že v rámci vlastnoručního podpisu už se titul neuvádí.
Poslední užití:
22.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.11 Podpis (s. 49)
Dotaz:
Odvolací údaje (např. místo a datum)
Konkrétní dotaz:
Je povoleno oddělit místo a datum odeslání čárkou? Mám například údaj „V Ústí nad Labem, 13. 12. 2020“.
Klíčové slovo:
odvolací údaje; místo a datum
Odpověď:
Podle současně platné normy pro úpravu písemností by v odvolacích údajích mělo být místo odeslání uvedeno v 1. pádě, tedy např.: „Ústí nad Labem 13. 12. 2020“. Mezi místem a datem odeslání čárku nepíšeme.
Poslední užití:
4.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.4.3 Zjednodušená úprava odvolacích údajů (s. 48)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Kalendářní datum a místo původu
Dotaz:
Podpis
Konkrétní dotaz:
Píše se v přání za podpisem tečka (např. ... přeje Jan Novák.)? Výraz „přeje“ je pokračováním předchozí věty, ačkoli stojí na samostatném řádku, stejně jako jméno a příjmení.
Klíčové slovo:
podpis
Odpověď:
Za podpisem tečku nepíšeme.
Poslední užití:
14.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.11 Podpis (s. 49)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Podpisy
Dotaz:
Poštovní adresa
Konkrétní dotaz:
Mám následující údaje: ulice, čp., PSČ, město a městská část. Jak je správně zapsat do dvou řádků? Na jakém místě se uvádí název městské části? A pokud městskou část uvádím na jeden řádek s názvem města (např. Praha 10 a Záběhlice), odděluje se pomlčkou, nebo čárkou?
Klíčové slovo:
adresa; část obce
Odpověď:
Na jeden řádek se vždy píše (s výjimkou adresy psané do jednoho řádku) jeden adresní údaj. V uvedeném případě je prvním adresním údajem ulice a číslo popisné (např. Dlouhá 123), druhým PSČ, město a městská část. Mezi PSČ a názvem města se vynechávají dvě běžné mezislovní mezery. Název městské části se připojuje pomocí spojovníku těsně za název města, pokud je jeden z názvů (město nebo městská část) víceslovný, píšeme pomlčku s mezerami (tedy: 106 00 Praha 10 – Záběhlice).
Poslední užití:
25.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Adresy
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
14.3 Obsah poštovních adres (s. 44)
Dotaz:
Poštovní adresa
Konkrétní dotaz:
Jak se správně píše adresa do jednoho řádku? Na jakém místě se uvádí název městské části (např. Brno-Lesná)?
Klíčové slovo:
adresa; část obce
Odpověď:
Pořadí údajů se v adrese psané do jednoho řádku nemění. Po ulici a čísle popisném, poštovním směrovacím čísle a názvu obce tedy následuje název části obce, v uvedeném případě se název městské části připojuje pomocí spojovníku těsně za název města. Jednotlivé adresní údaje se v souvislém textu oddělují čárkou. PSČ a název obce (popř. části obce) tvoří jeden adresní údaj, tedy např.:
Dlouhá 123, 638 00 Brno-Lesná.
Poslední užití:
9.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Adresy
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
14.3.2 Poštovní adresa adresáta – Místní údaje (s. 44)
Dotaz:
Odvolací údaje (např. místo a datum)
Konkrétní dotaz:
Jak správně zapsat místo a datum odeslání dopisu? Je vhodnější užít název místa v 1. pádě („Praha...“), nebo v předložkovém pádě („V Praze...“)? A píše se mezi místem a datem čárka?
Klíčové slovo:
odvolací údaje; místo a datum
Odpověď:
Podle současně platné normy pro úpravu písemností by v odvolacích údajích mělo být místo odeslání uvedeno v 1. pádě, tedy např.: „Praha 23. 1. 2021“. Mezi místem a datem odeslání čárku nepíšeme.
Poslední užití:
8.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.4.3 Zjednodušená úprava odvolacích údajů (s. 48)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Kalendářní datum a místo původu