Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám psát ve spojení „dechberoucí barokní dílo“ slovo dechberoucí dohromady, nebo jako dvě slova dech beroucí?
Klíčové slovo:
dechberoucí
Odpověď:
Výraz dechberoucí píšeme dohromady, jde o spřažené přídavné jméno. Zvlášť bychom výraz psali, pokud by složky byly v obráceném pořadí: beroucí dech.
Zvažované varianty:
dechberoucí
dech beroucí
Poslední užití:
31.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova lapka? Nesouvisí se slovesem lapovat? Nebo není odvozeno od jména nějakého loupežníka?
Klíčové slovo:
lapka
Odpověď:
Slovo lapka nesouvisí se slovesem lapovat ani neodkazuje k vlastnímu jménu zločince. Je odvozeno od slovesa lapat. Praslovanské lapati je expresivní sloveso onomatopoického původu.
Poslední užití:
26.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Jaký je rozdíl mezi akademickou Mluvnicí češtiny a Základní mluvnicí českého jazyka, popřípadě i Českou mluvnicí Havránka a Jedličky?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Trojdílná Mluvnice češtiny (vydaná nakladatelstvím Academia) podává vědecký popis české mluvnické soustavy, obsahem i formou je zaměřena na odbornou veřejnost a vysokoškolské studenty. Základní mluvnice českého jazyka i Česká mluvnice byly koncipovány jako příručky pro školní užití, tedy pro žáky a učitele, přičemž dílo B. Havránka a A. Jedličky je starší a některé výklady tedy nemusejí odpovídat současné kodifikaci.
Poslední užití:
6.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj:
Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Píšeme dopis člověku, jenž získal tituly Ing. arch. a akad. arch. Měli bychom uvést pouze jeden z těchto titulů, nebo oba? Pokud uvedeme oba, neměla by se mezi nimi psát čárka nebo spojka et?
Klíčové slovo:
Ing. arch.; akad. arch.
Odpověď:
V tomto případě doporučujeme uvést oba tituly a oddělit je pouze mezerou: Ing. arch. akad. arch. Jan Novák.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám psát vdavekchtivé dívky dohromady, nebo zvlášť? Na internetu je to jednou tak a podruhé onak.
Klíčové slovo:
vdavekchtivý
Odpověď:
Slovo vdavekchtivé doporučujeme psát dohromady. Výraz patří mezi tzv. spřažená přídavná jména, která píšeme v obráceném slovosledu dohromady: chtivé vdavek – vdavekchtivé; podobně např. práceschopný – schopný práce, konkurenceschopný – schopný konkurence, pravděpodobný – podobný pravdě, politováníhodný – hodný politování apod.
Zvažované varianty:
vdavekchtivý
vdavek chtivý
Poslední užití:
15.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Ve které příručce najdu stručný výklad k vysvětlovacímu (explikativnímu) poměru mezi hlavními větami? Konkrétně k poměru vysvětlovacímu neboli explikativnímu?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Pojednání o poměru vysvětlovacím (který je rovněž označovaný jako důvodový) najdete například v Základní mluvnici českého jazyka (autoři: Styblík, Čechová, Hauser, Hošnová). Tato mluvnice je určena spíše pro školní prostředí.
Poslední užití:
6.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Pokud má někdo tzv. malý doktorát (píše si před jménem např. JUDr. nebo RNDr.), mám povinnost oslovit ho příslušným titulem?
Odpověď:
Oslovování titulem není povinné. Pokud však někdo titul má (ať už je to titul Mgr., RNDr., doc., nebo jiný), je obvyklé ho (nejvyšším získaným) titulem oslovit.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Přeložila jsem do češtiny větu: „Zítra je stejné jako včera.“ Věta má vyjádřit, že se nic nezmění, situace zůstává stále stejná. Někomu se však můj překlad nelíbil, a tak jsem byla požádána, abych větu přepsala: „Zítra je stejně jako včera.“ S touto úpravou nesouhlasím, někdo by mohl myslet, že se věta týká počasí. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
včera; včerejšek; zítra; zítřek
Odpověď:
Užití příslovce v podmětu je neobvyklé, proto bychom užití první varianty nedoporučovali. Záměna přídavného jména stejný za příslovce stejně také není vhodným řešením, jednak může být problematická interpretace významu, jednak bychom v takto upravené větě očekávali sloveso v budoucím, nikoliv přítomném čase. Navrhujeme proto upravit větu ještě jinak: „Zítřek je stejný jako včerejšek.“
Zvažované varianty:
Zítra je stejné jako včera.
Zítra je stejně jako včera.
Zítřek je stejný jako včerejšek.
Poslední užití:
30.10.2017
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.