Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je správné použít spojku „jakkoliv“ ve větě „jakkoliv v životě dosáhla toho, čeho chtěla, zůstala citlivá k problémům chudých“? Mně to moc nesedí, protože to vlastně nevyjadřuje způsob nebo míru.
Klíčové slovo:
jakkoliv
Odpověď:
Slovo „jakkoli(v)“ má podle výkladových slovníků češtiny kromě funkce příslovečné (v níž vyjadřuje libovolnost, namátkovost způsobu nebo míry zřetele) i funkci spojkovou, je to spojka podřadicí přípustková. Slovník spisovného jazyka českého ji vykládá synonymy ač, ačkoli(v), třebas, třebaže, byť (i), i když. Novější Slovník spisovné češtiny ji v této funkci označuje za knižní. Užití v přípustkové větě je tedy zcela v pořádku, jen je vhodné zvážit stylovou rovinu textu.
Poslední užití:
25.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Jak by se dal vysvětlit rozdíl mezi „korekturou“ a „korekcí“?
Klíčové slovo:
korekce vs. korektura
Odpověď:
Obě slova sdílejí původ v latinském corrēctiō ‚oprava, napravení‘ od corrigere ‚opravovat, rovnat‘ (podle Českého etymologického slovníku), významově se však liší. Význam podstatného jména „korekce“ je širší, obecnější – např. Slovník spisovné češtiny ho vykládá jako ‚opravu, úpravu‘, přičemž neshodným přívlastkem může být leccos od údajů přes dráhu družice až po oční vadu. Dalším, specifičtějším významem je ‚zostřené vězení; cela se zhoršenými podmínkami‘.
„Korektura“ je naproti tomu významově užší, konkrétnější – podle Slovníku spisovného jazyka českého znamená ‚opravování, opravu sazečských chyb; opravování, opravu chyb v psaném textu vůbec‘ nebo v druhém významu ‚otisk sazby k opravě‘ a pojí se pouze s přívlastky jako autorská, jazyková, stránková; sazby, knihy apod. Pouze třetí význam (neuvedený však v novějším Slovníku spisovné češtiny) zachycuje ‚jakýkoli opravný zásah; úpravu‘.
Pokud vůbec významový překryv obou slov je reálný, pak je nejspíš okrajový. Zjednodušeně se dá říct, že „korekce“ je jakákoli oprava či úprava a v textové a publikační sféře se pro ni používá významově specifičtější výraz „korektura“.
Poslední užití:
25.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Jaký je správný tvar názvu města ve spojení „doprava na území města Beroun(a)“?
Klíčové slovo:
nominativ jmenovací
Odpověď:
V pořádku jsou obě varianty, tedy jak „města Berouna“, tak „města Beroun“. V druhém případě se jedná o tzv. nominativ jmenovací; to znamená, že skloňujeme pouze obecné jméno a vlastní jméno necháme v prvním pádě (nominativu). Nominativ jmenovací používáme zvláště tehdy, když jde o víceslovné, cizí či obtížněji skloňovatelné jméno – výhodou tohoto způsobu je, že je na první pohled patrná výchozí podoba vlastního jména. Použít ho však můžeme bez obav i v případě domácích jmen – jako ve vašem spojení. Jen doplníme, že ze stylových důvodů je vhodné v rámci téhož textu zvolit jednotný způsob.
Poslední užití:
12.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
V dolech a lomech se jako označení funkce nebo pracovního zařazení používá podstatné jméno „závodní“. Dá se zjistit, jaké slovo za tím „závodní“ jakoby časem vypadlo, z čeho se to zkrátilo?
Klíčové slovo:
závodní
Odpověď:
Slovníky češtiny vykládají podstatné jméno „závodní“ významem ‚vedoucí pracovník v důlních nebo průmyslových závodech‘, ale hypotetické původní víceslovné pojmenování, v němž snad mělo slovo „závodní“ platnost přídavného jména, tyto zdroje neuvádějí. Je pravda, že leckterá zpodstatnělá přídavná jména lze interpretovat jako eliptická (např. třídní učitel/učitelka > třídní, vedoucí pracovník/pracovnice > vedoucí, cestující osoba > cestující), ale v některých případech je takovéto doplnění ze současného pohledu nejasné a jen potenciální (např. průvodčí).
Pokud se někdy jako předstupeň zpodstatnělého přídavného jména „závodní“ užívalo hypoteticky původní víceslovné pojmenování, mohl to být snad „závodní správce“. V jeho prospěch hovoří excerpční lístek Novočeského lexikálního archivu z roku 1927, který ze Slovníku veřejného práva československého cituje: „Zákonem č. 12/1893 [...] zavedena pak instituce t. zv. závodních čili závodních správců (Betriebsleiter)“. Formulace uvedeného dokladu však nevylučuje, že slovo „závodní“ bylo v uvedeném významu definováno a od počátku užíváno jako pojmenování jednoslovné. Doklady spojení závodní správce v našich zdrojích nenacházíme.
Poslední užití:
24.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Kterým větným členem je spojení „šály a rukavice“ ve větě „Je doporučováno nosit šály a rukavice“?
Klíčové slovo:
nosit
Odpověď:
Spojení „šály a rukavice“ v uvedené větě je několikanásobným předmětem. Předmět může záviset na slovesu nebo přídavném jménu. Ve vašem případě závisí na podmětu „nosit“, tedy na podmětu vyjádřeném infinitivem slovesa. Na předmět „šály a rukavice“ se ptáme: koho/co je doporučováno nosit?
Poslední užití:
17.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 271
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.