Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou pojednání o stavbě z konce 6. století. V textu se vyskytuje formulace: „Chata byla situována do terénu v sousedství ploch vodních nádrží.“ Podle mě je tato formulace nesmyslná, neboť zmíněné nádrže byly postaveny teprve před třiceti lety.
Odpověď:
Z dané formulace (bez dalšího textového kontextu) opravdu vyplývá, že stavba byla v době svého vzniku umístěna do blízkosti tehdy již existujících vodních nádrží. Domníváme se, že se jedná o nepřesné či příliš zkratkovité vyjádření. Otázkou však zůstává, co chtěl autor textu doopravdy sdělit – např. že byla chata postavena vedle (větších) přírodních vodních ploch či že chata byla zasazena do terénu, který se v současnosti vyznačuje vodními nádržemi.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu na monografii o Karlu Gottovi odkazovat též pomocí spojení „Gottova monografie“?
Odpověď:
Spojení „Gottova monografie“ lze interpretovat dvěma způsoby. Za základní považujeme interpretaci, že se jedná o ‚monografii, jejímž autorem je (Karel) Gott‘. V určitém kontextu by však mohl přicházet v úvahu i význam ‚monografie o (Karlu) Gottovi‘, viz např. „Publikace o Karlu Gottovi nabízí deset studií od autorů z různých oborů. Gottova monografie tak představuje pestrou mozaiku pohledů na osobní život i kariéru tohoto zpěváka.“ Chcete-li se však vyhnout (potenciálním) interpretačním obtížím na straně příjemců textu, bylo by bezpečnější zvolit jiné vyjádření.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Moje dítě použilo na začátku e-mailu adresovaného učiteli pozdrav „Zdravím“, učitel to označil za nezdvořilé a neomalené. Podle mě se ale tento pozdrav běžně používá, viděl jsem ho třeba v hromadných zprávách posílaných žákům (ale psali je učitelé z jiné školy). Jaký na to máte názor?
Klíčové slovo:
zdravím
Odpověď:
Tento dotaz není čistě jazykový, přesahuje do oblasti etikety. Užití kontaktové formule „Zdravím“ na začátku e-mailu adresovaného společensky výše postavené osobě nepovažujeme za vhodné. V oficiální, formální komunikaci se totiž užívá tradiční oslovení ve spojení s přívlastkem „vážený“ (Vážený pane Nováku apod.) či nověji spojení pozdravu a oslovení (Dobrý den, pane Nováku), které je v současnosti většinově vnímáno taktéž jako zdvořilé (viz Mžourková–Dvořáková: „Většina z nás používá prosté Dobrý den“, Slovo a slovesnost, 2023). Zásadní vliv na výběr kontaktové formule má však míra oficiálnosti – čím oficiálnější (a v souladu s tím i formálnější) komunikace je, tím spíše pisatelé upřednostní uctivější variantu „Vážený pane Nováku“ před spojením „Dobrý den, pane Nováku“ (např. v kontaktu s úředníky či osobami zastávajícími vysoké funkce). Jako nejvhodnější kontaktová formule při kontaktu žáka s vyučujícím se tak jeví spojení „Vážený pane učiteli“, „Vážený pane profesore“, případně „Dobrý den, pane učiteli“, „Dobrý den, pane profesore“. Naproti tomu vyučující si může dovolit použít méně formální kontaktovou formuli (třeba právě „Zdravím“), neboť vztah mezi žákem a vyučujícím je asymetrický, což se projevuje mj. v tom, že učitelé běžně žákům tykají, kdežto žáci učitelům vykají. Pro úplnost dodejme, že si školy či jednotliví vyučující mohou nastavit pravidla komunikace jinak – např. když učitel dovolí žákům, aby mu tykali, neměl by negativně hodnotit méně formální formu oslovení v e-mailu.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz ohledně vojenských hodností. Popisujeme život generála (v historických souvislostech) a nejsme si jisti, zda k dotyčnému můžeme odkazovat jakožto ke generálovi i v době, kdy ještě tuto hodnost neměl. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Při vytváření životopisných textů lze jistě referovat k osobám pomocí jejich hodností, titulů či funkcí. Podobně jako můžeme napsat či říci, že „paní profesorka Nováková se narodila v Neratovicích“, přestože v době příchodu na svět samozřejmě nemohla mít vědecko-pedagogický titul, můžeme používat označení generál i pro dobu, kdy daná osoba měla nižší hodnost. Neplatí to však bezvýjimečně, někdy je třeba vzít v potaz (větný) kontext. Kupříkladu formulace typu „v roce 1960 získal generál plukovnickou hodnost“ může být pro recipienty textu interpretačně problematická, a proto by bylo vhodné vyjádřit danou informaci jinak.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Když potkám na ulici mladou neprovdanou ženu, oslovím ji „dobrý den, slečno“. Ale když potkám mladého svobodného muže, neřeknu mu „dobrý den, slečňáku“. Máme v češtině nějaké označení pro takového muže?
Klíčové slovo:
slečna; paní
Odpověď:
U žen můžeme rozlišovat na základě věku a rodinného stavu mezi slečnou a paní, nicméně v současné době se i pro mladou či svobodnou ženu používá označení paní. Naproti tomu pro mladé svobodné muže nemáme v češtině jednoslovné pojmenování, a to zřejmě z historických důvodů. (Za zmínku stojí, že slovo slečna vzniklo zkrácením slova šlechtična, původně totiž označovalo neprovdané šlechtické dcery, později bylo přeneseno na měšťanské a ještě později i na vesnické dívky). Pro muže tedy užíváme oslovení „pane“ bez ohledu na jeho věk či rodinný stav. V úvahu případně přicházejí též slovní spojení „mladý pane“ či „mladý muži“, nepovažujeme je však za neutrální.
Poslední užití:
10.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Vytvářím text pro reklamu a mám v něm formulaci: „Chuť skvělých televizních zážitků se nemění, stejně jako chuť daného piva.“ Je tato formulace v pořádku?
Odpověď:
Ano, daná formulace je v pořádku, neshledáváme na ní nic závadného.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Potřebuji vytvořit popisek s informací, kolik výrobků na trhu obsahuje cukr. Kterou z následujících tří variant mám použít? 84 % trhu tvoří cukerné varianty. / 84 % trhu tvoří cukernaté varianty. / 84 % trhu tvoří varianty s obsahem cukru.
Odpověď:
Podle Akademického slovníku současné češtiny jsou přídavná jména cukerný a cukernatý synonyma s významem ‚obsahující cukr‘, vyjadřují tedy totéž co spojení „s obsahem cukru“. Všechny tři uvedené varianty jsou tedy v pořádku, vyberte si tedy tu, kterou (s ohledem na zamýšlené adresáty textu) považujete za nejvhodnější.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Může žák napsat do slohové práce, že „maminka pracuje jako skladník“? Nebo by měl napsat „maminka pracuje jako skladnice“?
Klíčové slovo:
skladnice
Odpověď:
Obecně se doporučuje názvy profesí, funkcí apod. přechylovat, vykonává-li je žena. Běžně píšeme a mluvíme např. o lékařce, ředitelce či inženýrce a v souladu s tím bychom upřednostnili přechýlenou podobu i ve zmíněné formulaci (tj. „maminka pracuje jako skladnice“). Užití názvu profese v mužském rodě je sice možné, lze jej interpretovat jako tzv. generické maskulinum, ale méně vhodné – míra přijatelnosti daného řešení se navíc může u různých uživatelů češtiny lišit.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V textu mám formulaci „nachází se v něm opevněné město, ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitská a Mánesova“. Neměly by se názvy ulic skloňovat – „nachází se v něm opevněné město, ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitskou a Mánesovou“?
Klíčové slovo:
nominativ jmenovací; ulice
Odpověď:
Obecně se doporučuje ve spojení typu „ulice + její (adjektivní) název“ daný název skloňovat, např. v ulici Husitské, před ulicí Husitskou apod. (Není tedy vhodné v těchto případech používat tzv. nominativ jmenovací, jenž je přijatelný např. u měst – vedle spojení typu „ve městě Olomouci“ je totiž běžné též spojení typu „ve městě Olomouc“). Co se však vaší formulace týče, je možné ponechat adjektivní názvy ulic ve tvaru 1. pádu, neboť se zde uvádí jejich výčet (a nejde tak o nevhodné užití nominativu jmenovacího). Obě zmíněné varianty formulace jsou tedy v pořádku (tj. lze použít jak spojení „ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitská a Mánesova“, tak „ohraničené ulicemi Na Příkopech, Husitskou a Mánesovou“).
Dotaz:
Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz:
Jak označit ženu, která vykonává povolání sládka? Měla by to být sládková, sládkyně či paní sládek?
Klíčové slovo:
sládek; sládková
Odpověď:
Ženu, která vykonává povolání sládka, označujeme sládková. Výraz sládkyně ani paní sládek se v úzu neobjevují ani nejsou v pořádku z hlediska systémového, proto je nedoporučujeme užívat.
Zvažované varianty:
sládková
sládkyně
paní sládek
Poslední užití:
27.3.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)