Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Potřebuji převést souvětí „ten, kdo učí, musí mít trpělivost“ na větu jednoduchou. Odpovídá tomu řešení „učitel nebo učitelka musí mít trpělivost“?
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Pakliže je spojení „ten, kdo učí“ užito jako tzv. generické maskulinum (pojmenování osoby v mužském rodě tedy zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender), lze jej při transformaci souvětí ve větu jednoduchou jistě nahradit rodovými variantami, a to nejen v podobě „učitel nebo učitelka (musí mít trpělivost)“, ale i jinak, např. „učitel/ka (musí mít trpělivost)“. Dále se nabízí vyjádřit podmět slovem „vyučující“ (tj. vyučující musí mít trpělivost), které v této větě – vzhledem k tvarové homonymii 1. p., č. j., r. muž. i žen. – může označovat jak učitele, tak učitelku. Za vhodné řešení považujeme též nahrazení konstrukce „ten, kdo učí“ slovem „učitel“ (tj. učitel musí mít trpělivost), neboť i tento výraz lze interpretovat genericky. Pokud by však daná konstrukce nebyla užita v konkrétním textu v generickém významu, nýbrž odkazovala ke konkrétní osobě (což nelze bez širšího kontextu vyloučit), bylo by možné zvolit pouze slovo r. muž. „učitel“ či „vyučující“.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je vhodné, v pořádku používat slovo ombudsosoba místo ombudsman?
Klíčové slovo:
ombudsosoba
Odpověď:
Slovo ombudsosoba je výsledkem snahy o genderově korektní vyjadřování a nejspíš jde o doslovný překlad anglického výrazu ombudsperson (kde -person znamená osoba). V angličtině náhrada ombudsman > ombudsperson dává z hlediska snahy o genderovou neutralitu smysl, protože přípona -man ve slově ombudsman může v angličtině evokovat mužský gender, a novotvar ombudsperson je v tomto ohledu neutrální. V češtině však tento problém není tak akutní, a je otázka, zda -man ve slově ombudsman vůbec evokuje mužský gender, nebo zda potřeba tvořit novou variantu nevzniká spíš díky povědomí o anglickém ombudsperson.
Slovo ombudsosoba je inovace, přičemž lze mít pochybnosti o její nezbytnosti. Bez ohledu na zmíněné důvody je však pravděpodobné, že na tento neologismus bude část uživatelů reagovat negativně (viz např. diskuse o slově ombudsman na FAMU v roce 2024). Pokud je potřeba genderově neutrálního vyjádření silnější než obavy z negativních reakcí, je slovo samozřejmě možné použít. I když je tvořeno podle cizího, anglického slovotvorného modelu, má díky ideologii, která za jeho vznikem stojí, určitý potenciál se rozšířit a směřovat k neutrálnosti. V současnosti je však bezpochyby příznakové a vzhledem k uvedeným důvodům bychom s jeho používáním byli spíš opatrní.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Píšu text, v němž zmiňuji nebinárního člověka. Mám tam napsat „nebinární kolega kritizoval“, nebo „nebinární kolegyně kritizovala“?
Klíčové slovo:
nebinární
Odpověď:
Na tuto otázku vám nemůžeme poskytnout jednoznačnou odpověď. Někteří nebinární lidé si totiž vyberou a užívají jeden gramatický rod, jiní gramatické rody střídají. V textech pojednávajících o nebinárních osobách se navíc uplatňují i další jazykové strategie, např. různé opisy (v úvahu by tak přicházela např. reformulace „nebinární osoba z našeho pracovního týmu kritizovala“, toto řešení však nepovažujeme ze stylistického hlediska za ideální.) Doporučujeme vám proto domluvit se s danou nebinární osobou, jak se o ní budete vyjadřovat.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Pracuji v kultuře, a tak se běžně setkávám s různými umělci a umělkyněmi. Při rozhovoru s mužem používám oslovení „Mistře“, nevím si však rady, jak oslovovat ženu. Mám jí také říkat „Mistře“? Nebo snad „Mistrová“? To se mi zdá dost zvláštní. Většinou si vystačím se spojením „vážená umělkyně“, ale když pak hovořím s umělcem i umělkyní najednou, nelíbí se mi, že je oslovuji tak odlišně. Můžete mi poradit, jak to vyřešit se ctí?
Klíčové slovo:
Mistryně
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (2003) uvádí jako jeden z významů slova mistr ‚označení a oslovení (vynikajícího) umělce, tvůrce, interpreta‘, pro nějž je náležitý zápis s velkým písmenem Mistr, a ilustruje toto užití mj. na příkladu „děkuji Vám, Mistře“. Podobně starší Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) zachycuje u daného slova mezi jinými význam ‚čestný titul pro vynikajícího umělce, sportovce‘ a doplňuje též informaci, že se jedná o ‚časté oslovení výtvarných, hudebních n. slovesných umělců‘, a dokládá ji větou „vyprávějte o svých prvních skladbách, Mistře!“ Co se přechýlené podoby daného označení týče, tento slovník nabízí pro popsaný význam podobu mistryně, nikoliv mistrová (druhým výrazem se totiž označuje např. ‚žena provozující samostatně řemeslo‘ nebo ‚dílovedoucí v továrnách‘). Zápis s malým písmenem mistryně je zde přitom užit patrně proto, že se z hesla odkazuje k většímu počtu významů. Pokud tedy oslovujete umělce Mistře, nabízí se oslovit umělkyni výrazem Mistryně. U žen však zjevně nejde o běžně užívaný způsob oslovení, jak napovídá jednak váš dotaz, jednak nulový výskyt spojení Vážená/vážená Mistryně ve srovnání s 42 doklady spojení Vážený/vážený Mistře v korpusu SYN v13. Pakliže by vám dvojice výrazů Mistře a Mistryně nevyhovovala, můžete jistě zvolit i jiné formy oslovení: vážený umělče a vážená umělkyně, vážený pane Nováku a vážená paní Svobodová aj.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Můžeme ve smlouvě používat přechýlenou podobu „investorka“ pro označení ženy? Nebo tam musí být vždy „investor“?
Odpověď:
„Investorka“ je náležitě utvořená přechýlená podoba slova „investor“. Z jazykového hlediska jejímu užití ve smlouvě nic nebrání.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Můžete nám poradit, jak máme oslovit ženu zastávající funkci sekretáře? Když napíšeme „Vážená paní sekretářko“, připomíná nám to nějakou asistentku, přitom dotyčná zastává v podstatě ředitelskou funkci. Nebylo by tedy lepší použít oslovení „Vážená paní sekretáři“?
Odpověď:
Přechýlená podoba slova „sekretář“ je „sekretářka“. Zachycuje ji i Nový akademický slovník cizích slov, jenž uvádí pro dané slovo na prvním místě význam ‚úředník, funkcionář, pracovník vyřizující agendu něj. instituce, organizace, popř. významné osoby, tajemník‘, ale i ‚státní sekretář – ministr (např. v USA) nebo náměstek ministra‘. Sekretář/ka tak nemusí označovat jen osobu na asistentské pozici. Doporučujeme vám tedy zvolit oslovení „Vážená paní sekretářko“. Naopak druhé navrhované řešení „Vážená paní sekretáři“ nedoporučujeme, neboť v pojmenování osoby nestandardně spojuje slova rodu ženského a mužského.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Máme napsat „k rukám plukovníka Jany Novákové“, nebo „k rukám plukovnice Jany Novákové“? Jaká je v češtině zvyklost?
Odpověď:
V češtině je obvyklé pojmenovávat ženy vykonávající různé funkce, mající různé tituly apod. přechýlenými podobami pojmenování. Platí to i pro vojenské hodnosti, doporučujeme vám tedy zvolit variantu „k rukám plukovnice Jany Novákové“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit ženu zastávající funkci (ministerského) rady? Slovo „radová“ má pro mě nežádoucí konotace, tak mě napadlo, zda bych nemohl použít spojení „paní rada“, podobně jako se v minulosti používalo „paní doktor“. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
radová
Odpověď:
Přechýlená podoba slova „rada“ je „radová“ (srov. též podoby „mistrová“ či „krejčová“), doporučili bychom vám tedy zvolit tuto podobu. Co se nežádoucích konotací slova „radová“ týče, patrně narážíte na jeho starší význam ‚manželka rady‘. Tento význam zachycuje Příruční slovník jazyka českého z let 1935–1957, avšak Slovník spisovného jazyka českého z let 1960–1971 u slova „radová“ uvádí i význam ‚titul ženy v hodnosti nebo funkci rady‘. Nadto je pojmenování „radová“ v současnosti rozšířené. Naproti tomu sousloví „paní rada“ nedoporučujeme, neboť nevhodně spojuje slova rodu ženského a mužského a v praxi se (zcela nepřekvapivě) objevuje jen okrajově.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V zákoně o státní službě se používá pro označení jedné úřednické funkce slovo „rada“. Kolegyně však tvrdí, že pokud danou funkci vykonává žena, mělo by se jí říkat „radová“. Na jejím bývalém pracovišti to prý bylo dokonce vyžadováno. Jenže kdyby byla přechýlená podoba tak důležitá, tak by přece byla i v zákoně, ne?
Klíčové slovo:
radová
Odpověď:
V zákonech se běžně užívá tzv. generické maskulinum (název osoby v mužském rodě zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender). Tento stav však nebrání přechylování v praxi – pokud určitou funkci zastává žena, opravdu je namístě použít pojmenování jako ředitelka, tajemnice či radová. Navíc některé instituce, firmy apod. vytvářejí vnitřní předpisy, které zacházení s (ne)přechýlenými podobami upravují; snad tomu tak mohlo být i na bývalém pracovišti vaší kolegyně.
Dotaz:
Případy užití elipsy
Konkrétní dotaz:
Mám napsat „naši zaměstnanci a naše zaměstnankyně“, nebo stačí „naši zaměstnanci a zaměstnankyně“?
Klíčové slovo:
elipsa slovní; přívlastek; několikanásobný větný člen
Odpověď:
V případě, že jsou složky několikanásobného větného členu rozvity stejným členem, vyjadřuje se tento člen zpravidla jen jednou. Nejčastěji to bývá právě ve spojení podstatného jména se shodným přívlastkem v podobě jména přídavného. Doporučujeme tedy znění „naši zaměstnanci a zaměstnankyně“. Varianta s opakováním přívlastku není vyloženě chybná, ale jde o nadbytečné vyjádření, protože rozvití obou podstatných jmen je zřejmé z kontextu.
Poslední užití:
6.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 84
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 340
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.