Dotaz:
Podpis
Konkrétní dotaz:
Jaké je pořadí umístění podpisů nájemníka a pronajímatele ve smlouvě o nájmu? Na které straně je podpis pronajímatele a na které nájemníka?
Klíčové slovo:
podpis; smlouva
Odpověď:
Podle ČSN 0169 podepisují-li dokument představitelé dvou organizací, vpravo je podpis té organizace, která dopis vyhotovila. Podobně bychom postupovali i v případě podpisu smlouvy – doporučujeme tedy umístit vpravo podpis pronajímatele, vlevo podpis nájemníka.
Poslední užití:
15.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory. P. Lozan, M. Pravdová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 49 (15.11 Podpis)
Dotaz:
Grafická úprava poznámky pod čarou
Konkrétní dotaz:
V textu publikace mám na jedné straně více poznámek a jedna už se mi na danou stranu nevejde. Tato poznámka obsahuje odkaz na on-line zdroj. Mohu danou poznámku vypustit, když jde o tištěnou publikaci? Pokud nikoli, jak tento problém vyřešit graficky?
Klíčové slovo:
poznámka pod čarou
Odpověď:
Pokud poznámka pod čarou obsahuje relevantní odkaz na on-line zdroj, doporušujeme ji nevypouštět, a to i za cenu, že by byl text poznámky „přetekl“ až na další stranu. Velmi dlouhé poznámky lze rozdělit tak, že text pokračuje na další straně. V takovém případě by ale text poznámky měl mít na každé straně alespoň dva řádky.
Poslední užití:
27.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Typokniha. Filip Blažek. 2022. (platí od 2023)
Dotaz:
Úprava textu dokumentu
Konkrétní dotaz:
Je psaní názvů lodí kurzivou anglicismus? Setkala jsem se s tím v beletrii.
Klíčové slovo:
kurziva; názvy lodí
Odpověď:
Kurziva patří spolu s tučným písmem k nejčastějšímu způsobu vyznačování. Kurziva sice není tak výrazná jako jiné způsoby vyznačování, ale zároveň nenarušuje jednotné zabarvení sazby, což je vhodné třeba u sazby beletrie. Kurzivou lze pochopitelně vyznačit jakýkoli výraz či text, který autor, redaktor či a editor uznají v dané publikaci za vhodné. Výběr takových výrazů nikde normován není. V odborné literatuře se lze často setkat s kurzivou pro názvy uměleckých děl, knih a časopisů, dále u latinských výrazů.
Poslední užití:
5.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Typokniha. Filip Blažek. 2022. (platí od 2023)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V překladu knihy z polštiny se objevuje postava „komisař Nováková“, kterou další postavy oslovují „komisařko“. Co si o tomto řešení myslíte?
Odpověď:
V českém jazyce se názvy policejních i vojenských hodností, pracovních funkcí apod. běžně přechylují, a proto bychom zvolili výraz „komisařka“ nejen pro oslovení, ale i pro jakoukoliv další referenci k této ženské postavě (tj. i v případě spojení s příjmením: „komisařka Nováková“).
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak bych měla oslovit manažerku prodeje Mgr. Janu Novákovou?
Odpověď:
Oslovování se neřídí striktními pravidly, nicméně obecně se doporučuje oslovovat (vyšší) pracovní funkcí, pokud ji daná osoba vykonává, dále vysokoškolským titulem, pokud dotyčný či dotyčná žádnou (vyšší) funkci nezastává, a příjmením, pokud tato osoba nemá ani pracovní funkci, ani vysokoškolský titul. Za přijatelné považujeme též užít v oslovení název pracovní pozice. Ve vašem případě tak přicházejí v úvahu tři možnosti oslovení: vysokoškolským titulem (paní magistro), příjmením (paní Nováková), případně pracovní pozicí (paní manažerko).
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Je možné použít v e-mailové komunikaci se zákazníkem rodné jméno, např. „Dobrý den, Josefe“, nebo je nutné použít příjmení, např. „Dobrý den, pane Nováku“? S kolegyní rozesíláme reklamní nabídky e-shopu a neshodneme se, které řešení je správné.
Odpověď:
Pravidla pro elektronickou komunikaci mezi zákazníkem a e-shopem nejsou nikde stanovena, jedná se tak spíše o otázku konvence. V praxi se sice setkáváme s kombinací pozdravu „Dobrý den“ a oslovení rodným jménem (např. „Josefe“), avšak lze předpokládat, že k této méně formální kontaktové formuli budou příjemci textu zaujímat různorodé postoje, včetně těch negativních. Při jejím hodnocení může hrát roli například věk. Vzhledem k tomu, že je spojení pozdravu a rodného jména v češtině poměrně novým jazykovým prostředkem, budou ho starší uživatelé jazyka vnímat jako méně zdvořilý či nezdvořilý spíše než zástupci mladší generace. Při volbě kontaktové formule je třeba přihlédnout také k celkovému stylu e-mailu – pokud je formulován (velmi) formálně, oficiálně, jistě bude vhodnější zvolit oslovení příjmením („Dobrý den, pane Nováku“, či dokonce „Vážený pane Nováku“), avšak je-li jeho stylizace z hlediska vyjadřované formálnosti či oficiálnosti uvolněnější, může být oslovení rodným jménem považováno za přijatelné. Nicméně na hodnocení přijatelnosti mohou mít vliv i další faktory, a to nejen objektivní (zvolený komunikační kanál, věk ad.), ale i subjektivní (zkušenosti a očekávání adresáta, jeho aktuální nálada aj.).
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý, kterou podobu zájmena bych měl užít v následující větě. „Potřebujete půjčit na rozvoj svojí/vaší živnosti?“ Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
váš; svůj
Odpověď:
Přivlastňujeme-li podmětu, je obvykle namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“. Základní řešení by tedy znělo: „Potřebujete půjčit na rozvoj svojí živnosti?“. Jak ale popisuje S. Čmejrková (2003) v časopise Naše řeč, v některých typech textů se můžeme setkat s užitím osobního zájmena „Váš/váš“ tam, kde by běžně bylo zájmeno „svůj“. Je tomu tak například v pokynech a instrukcích určených masovému čtenáři (resp. posluchači, divákovi), zejména pak v textech reklamního typu, v nichž se autoři snaží navodit osobní dojem individuálního čtenáře. Pokud je tedy vaše věta součástí takového typu textu, je pak přijatelné i znění „Potřebujete půjčit na rozvoj vaší živnosti?“.
Poslední užití:
10.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Čmejrková, S. Osudy zvratného posesivního zájmena svůj. 2003, č. 4, s. 181–205.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, kdy použít oslovení „slečno“ a kdy „paní“. Existují pro to nějaká pravidla?
Klíčové slovo:
slečna; paní
Odpověď:
Oslovování je záležitostí společenské konvence. Obecně lze říci, že oslovení „slečno“ se užívá při komunikaci s dívkou či (velmi) mladou, zpravidla neprovdanou ženou. Naproti tomu oslovení „paní“ lze použít pro ženu bez ohledu na její věk nebo rodinný stav, je chápáno jako zcela neutrální. Navíc se užívá i tehdy, je-li žena nositelkou vysokoškolského titulu („paní inženýrko“, „paní docentko“), vykonává-li nějakou funkci („paní ředitelko“) apod.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem při korektuře na větu: „Tento krok umožnil zlepšit manipulaci s materiálem a celkové zpracování.“ Nějak se mi to spojení pomocí spojky „a“ nelíbí, nemám tam raději napsat „a také“?
Odpověď:
Daná formulace je potenciálně interpretačně problematická, ať už obsahuje slovo „také“, či nikoliv. Není totiž zcela jasné, zda daný krok umožnil zlepšit (zkvalitnit, usnadnit apod.) celkové zpracování, nebo zda vůbec umožnil samotné celkové zpracování, které dříve nebylo možné, proveditelné. Druhou interpretaci však považujeme za velmi nepravděpodobnou, neboť pokud se manipulace s materiálem pouze zlepšuje, tj. nevyrábí se nový materiál apod., lze předpokládat, že již dříve došlo k nějakému jeho zpracování či využití. Z toho důvodu nepovažujeme za nutné formulaci upravovat, nicméně ani dodání slova „také“ nevylučujeme: „Tento krok umožnil zlepšit manipulaci s materiálem a také celkové zpracování.“ Pokud byste si přála sdělení zexplicitnit, můžete do něj doplnit vhodný infinitiv, např.: „Tento krok umožnil zlepšit manipulaci s materiálem a zkvalitnit celkové zpracování.“
Poslední užití:
8.4.2025
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.