Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Na internetu jsem narazila na zápis rodových variant s hvězdičkou: „(hledáme) metodiky*čky“. To je nějaký nový způsob genderově korektního psaní? Dříve se přece vypisovala označení pro muže a ženy přes lomítko: „(hledáme) metodiky/metodičky.
Klíčové slovo:
hvězdička; asterisk
Odpověď:
V češtině se používalo a nadále i používá pro signalizaci alternativ lomítko, a to jak u výrazů jednoslovných, tak víceslovných, např.: „metodik/metodička“, „učitel/ka“, „odborný pracovník / odborná pracovnice“. Stále častěji se však můžeme setkat s užitím asterisku neboli hvězdičky namísto lomítka, jak také dokazuje váš dotaz. Tento znak se zezačátku objevoval především v textech spojených s LGBTQ+ problematikou, odtud se však postupně šíří jakožto jeden z prostředků inkluzivního, genderově senzitivního jazyka i do dalších textů. Motivace pro užití hvězdičky vchází z představy, že lomítko omezuje uvedené alternativy („metodici/metodičky“ = buď metodici, nebo metodičky), kdežto hvězdička jakožto zástupný znak bez nutnosti určení, co všechno nebo co přesně zastupuje, má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární). Tato interpretace však ještě není ve společnosti všeobecně známá, a proto lze předpokládat, že někomu může užití pro něj neobvyklé hvězdičky ztěžovat porozumění textu nebo ho aspoň překvapit, grafická podoba tak na sebe může strhávat nežádoucí pozornost.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu v historickém pojednání použít formulaci „který byl v roce 1753 povýšen do rytířského stavu a 1767 do stavu říšských svobodných pánů“, nebo v ní mám zopakovat spojení „v roce“ – „který byl v roce 1753 povýšen do rytířského stavu a v roce 1767 do stavu říšských svobodných pánů“?
Klíčové slovo:
opakování slov
Odpověď:
Pro opakování výrazů či naopak jejich vypouštění nejsou stanovena žádná striktní pravidla. Z jazykového hlediska jsou obě varianty v pořádku, nicméně jejich přijatelnost se může u různých uživatelů češtiny lišit. Vyjádření se zopakovaným předložkovým spojením „v roce“ je však explicitnější, a tak může být alespoň pro část čtenářů snáze interpretovatelná.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám pochybnosti o interpretaci následující formulace: „Je to akce k 80. výročí konce druhé světové války, kterou si zároveň připomínáme vojáky a odboráře.“ Nevztahuje se „kterou“ ke slovu „válka“?
Klíčové slovo:
interpretace
Odpověď:
Vztažné zájmeno nemusí vždy odkazovat k těsně předcházejícímu výrazu, tvar „kterou“ se tak může vztahovat ke dvěma předcházejícím slovům, a to ke slovu „akce“ a „válka“. Z toho vyplývá, že dané vyjádření lze teoreticky interpretovat dvěma způsoby: 1. vojáky a odboráře si připomínáme akcí, 2. vojáky a odboráře si připomínáme válkou. S ohledem na (předpokládanou, obecně rozšířenou) znalost světa však považujeme druhou interpretaci za krajně nepravděpodobnou, a proto danou formulaci nehodnotíme jako nevhodnou.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Která formulace je podle vás lepší – „40. mistrovství ČR neslyšících v atletice“, nebo „40. mistrovství ČR v atletice neslyšících“?
Odpověď:
Přikláněli bychom se k variantě „40. mistrovství ČR neslyšících v atletice“, kde je nejprve uvedeno, kdo soutěží (neslyšící), a následně je specifikováno, ve které sportovní disciplíně (v atletice). Dle našeho názoru totiž druhá varianta „40. mistrovství ČR v atletice neslyšících“ vytváří falešnou skladební dvojici a navozuje tak mylnou představu, že existuje speciální sportovní disciplína „atletika neslyšících“, nikoliv že se jedná o utkání v (klasické, běžné) atletice, jehož se účastní neslyšící.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Co si myslíte o následující formulaci? „Můj názor na tuto problematiku je takový, že...“ Mohu ji použít v textu?
Odpověď:
Daná formulace je v pořádku. Data z korpusu SYN v13 ukazují, že názor bývá specifikován pomocí věty přívlastkové zcela běžně: doktor byl toho názoru, že...; po chvilce uvažování dospěla k názoru, že...; zastávám názor, že...; u řady právníků se lze setkat s názorem, že...; badatelé se kloní k názoru, že...; někteří lidé mají takový názor, že...; apod.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu použít formulaci „Výzkumný ústav veterinárního lékařství a Zoo Brno jednaly“? Nemělo by tam být psáno spíše něco jako „zástupci Výzkumného ústavu veterinárního lékařství a Zoo Brno jednali“, když spolu hovořili lidé?
Odpověď:
Formulace „Výzkumný ústav veterinárního lékařství a Zoo Brno jednaly“ je zcela v pořádku, jedná se o metonymické vyjádření, s nímž se v praxi běžně setkáváme, viz „vláda jednala o vyhlášení nouzového stavu “, „Univerzita Karlova vydala prohlášení“, „město Třeboň schválilo rozpočet na další rok“ apod.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou pojednání o stavbě z konce 6. století. V textu se vyskytuje formulace: „Chata byla situována do terénu v sousedství ploch vodních nádrží.“ Podle mě je tato formulace nesmyslná, neboť zmíněné nádrže byly postaveny teprve před třiceti lety.
Odpověď:
Z dané formulace (bez dalšího textového kontextu) opravdu vyplývá, že stavba byla v době svého vzniku umístěna do blízkosti tehdy již existujících vodních nádrží. Domníváme se, že se jedná o nepřesné či příliš zkratkovité vyjádření. Otázkou však zůstává, co chtěl autor textu doopravdy sdělit – např. že byla chata postavena vedle (větších) přírodních vodních ploch či že chata byla zasazena do terénu, který se v současnosti vyznačuje vodními nádržemi.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu na monografií o Karlu Gottovi odkazovat též pomocí spojení „Gottova monografie“?
Odpověď:
Spojení „Gottova monografie“ lze interpretovat dvěma způsoby. Za základní považujeme interpretaci, že se jedná o ‚monografii, jejímž autorem je (Karel) Gott‘. V určitém kontextu by však mohl přicházet v úvahu i význam ‚monografie o (Karlu) Gottovi‘, viz např. „Publikace o Karlu Gottovi nabízí deset studií od autorů z různých oborů. Gottova monografie tak představuje pestrou mozaiku pohledů na osobní život i kariéru tohoto zpěváka.“ Chcete-li se však vyhnout (potenciálním) interpretačním obtížím na straně příjemců textu, bylo by bezpečnější zvolit jiné vyjádření.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Moje dítě použilo na začátku e-mailu adresovaného učiteli pozdrav „Zdravím“, učitel to označil za nezdvořilé a neomalené. Podle mě se ale tento pozdrav běžně používá, viděl jsem ho třeba v hromadných zprávách posílaných žákům (ale psali je učitelé z jiné školy). Jaký na to máte názor?
Klíčové slovo:
zdravím
Odpověď:
Tento dotaz není čistě jazykový, přesahuje do oblasti etikety. Užití kontaktové formule „Zdravím“ na začátku e-mailu adresovaného společensky výše postavené osobě nepovažujeme za vhodné. V oficiální, formální komunikaci se totiž užívá tradiční oslovení ve spojení s přívlastkem „vážený“ (Vážený pane Nováku apod.) či nověji spojení pozdravu a oslovení (Dobrý den, pane Nováku), které je v současnosti většinově vnímáno taktéž jako zdvořilé (viz Mžourková–Dvořáková: „Většina z nás používá prosté Dobrý den“, Slovo a slovesnost, 2023). Zásadní vliv na výběr kontaktové formule má však míra oficiálnosti – čím oficiálnější (a v souladu s tím i formálnější) komunikace je, tím spíše pisatelé upřednostní uctivější variantu „Vážený pane Nováku“ před spojením „Dobrý den, pane Nováku“ (např. v kontaktu s úředníky či osobami zastávajícími vysoké funkce). Jako nejvhodnější kontaktová formule při kontaktu žáka s vyučujícím se tak jeví spojení „Vážený pane učiteli“, „Vážený pane profesore“, případně „Dobrý den, pane učiteli“, „Dobrý den, pane profesore“. Naproti tomu vyučující si může dovolit použít méně formální kontaktovou formuli (třeba právě „Zdravím“), neboť vztah mezi žákem a vyučujícím je asymetrický, což se projevuje mj. v tom, že učitelé běžně žákům tykají, kdežto žáci učitelům vykají. Pro úplnost dodejme, že si školy či jednotliví vyučující mohou nastavit pravidla komunikace jinak – např. když učitel dovolí žákům, aby mu tykali, neměl by negativně hodnotit méně formální formu oslovení v e-mailu.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz ohledně vojenských hodností. Popisujeme život generála (v historických souvislostech) a nejsme si jisti, zda k dotyčnému můžeme odkazovat jakožto ke generálovi i v době, kdy ještě tuto hodnost neměl. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Při vytváření životopisných textů lze jistě referovat k osobám pomocí jejich hodností, titulů či funkcí. Podobně jako můžeme napsat či říci, že „paní profesorka Nováková se narodila v Neratovicích“, přestože v době příchodu na svět samozřejmě nemohla mít vědecko-pedagogický titul, můžeme používat označení generál i pro dobu, kdy daná osoba měla nižší hodnost. Neplatí to však bezvýjimečně, někdy je třeba vzít v potaz (větný) kontext. Kupříkladu formulace typu „v roce 1960 získal generál plukovnickou hodnost“ může být pro recipienty textu interpretačně problematická, a proto by bylo vhodné vyjádřit danou informaci jinak.
Poslední užití:
20.3.2025
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.