Dotaz:
Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz:
Jak označit ženu, která vykonává povolání sládka? Měla by to být sládková, sládkyně či paní sládek?
Klíčové slovo:
sládek; sládková
Odpověď:
Ženu, která vykonává povolání sládka, označujeme sládková. Výraz sládkyně ani paní sládek se v úzu neobjevují ani nejsou v pořádku z hlediska systémového, proto je nedoporučujeme užívat.
Zvažované varianty:
sládková
sládkyně
paní sládek
Poslední užití:
27.3.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: časté konkrétní případy/typy, pracovní pozice/funkce
Konkrétní dotaz:
Jak se přechýlí spojení zemský rada?
Klíčové slovo:
zemská radová
Odpověď:
Přechýlenou podobou spojení zemský rada je zemská radová.
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: časté konkrétní případy/typy, pracovní pozice/funkce
Konkrétní dotaz:
Jaká je přechýlená podoba slova voják? Je to vojačka, nebo vojákyně?
Klíčové slovo:
vojačka, vojákyně
Odpověď:
Slovo voják lze přechýlit dvěma způsoby. Správně je jak vojačka, tak vojákyně. Podle dokladů z korpusu SYN v13 se zhruba dvakrát častěji (v poměru 1 511 : 774) používá varianta vojačka.
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: časté konkrétní případy/typy, pracovní pozice/funkce
Konkrétní dotaz:
Jaká je přechýlená podoba slova vlastník?
Klíčové slovo:
vlastnice
Odpověď:
Přechýlená podoba slova vlastník je vlastnice.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Mohu u soudu používat pro oslovení ženy či dívky slovo opatrovanka, nebo musím používat slovo opatrovanec?
Odpověď:
Pokud komunikujete s ženou či dívkou nebo se o ní vyjadřujete, je žádoucí použít přechýlenou podobu pojmenování, tj. opatrovanka.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Dosud jsem se o sobě vyjadřovala jako o veřejném opatrovníkovi. Neměla bych používat spíše označení veřejná opatrovnice?
Odpověď:
V českém jazyce se názvy profesí, funkcí apod. běžně přechylují, a proto vám doporučujeme zvolit odpovídající podobu, tj. veřejná opatrovnice.
Dotaz:
Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz:
Jak označit ženu, která v armádě působí na pozici ostřelovače (či odstřelovače)? Měla bych použít výraz ostřelovačka (odstřelovačka), nebo raději užít opis „žena ostřelovač (odstřelovač)“?
Klíčové slovo:
ostřelovač; odstřelovač; ostřelovačka; odstřelovačka
Odpověď:
V českém jazyce se názvy profesí apod. běžně přechylují, ženu na pozici ostřelovače (či odstřelovače) bychom tedy měli pojmenovat jako ostřelovačku (odstřelovačku). Výraz žena ostřelovač (žena odstřelovač) se v úzu neobjevuje a není v pořádku ani z hlediska systémového, proto jej nedoporučujeme užívat.
Zvažované varianty:
ostřelovačka
odstřelovačka
žena ostřelovač
žena odstřelovač
Poslední užití:
7.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla ostřelovačka; odstřelovač
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Opravdu máme pro ženu použít pojmenování vrchní ministerská radová? Nebylo by v tomto případě lepší zvolit podobu vrchní ministerský rada?
Klíčové slovo:
rada; radová
Odpověď:
V českém jazyce se názvy profesí, funkcí apod. běžně přechylují, a proto doporučujeme zvolit pro pojmenování ženy odpovídající podobu, tj. vrchní ministerská radová.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Doplňujeme do knihy autorské medailonky a některé (nikoliv všechny) autorky si přejí, abychom pro jejich pracovní pozici použili nepřechýlené pojmenování, např. „Jana Nováková je vědecký pracovník“. Je to možné?
Odpověď:
Obecně se doporučuje názvy profesí, funkcí apod. přechylovat, vykonává-li je žena. Běžně tak píšeme a mluvíme např. o lékařce, ředitelce či inženýrce, za obzvlášť vhodné bývá považováno přechýlit název profese apod. tehdy, když je uvedeno i ženino jméno: ministryně Jana Nováková, paní učitelka Nováková. Některé ženy však přechýlené podoby odmítají, na vizitkách volí raději výraz ředitel než ředitelka, používají vyjádření typu „jsem lékař“ apod. Mohou je k tomu vést různé důvody – odmítnutím přechýlené podoby mohou naznačovat, že v rámci profese nepovažují rozdělení dle pohlaví či genderu za relevantní, důležité, přechýlená podoba na ně může působit příliš neobvykle aj. Pokud žena preferuje být označována nepřechýlenou podobou názvu profese apod., lze jejímu přání vyhovět. Je však třeba počítat s tím, že míra přijatelnosti takového řešení se může u různých uživatelů češtiny lišit. Zároveň je třeba dodat, že při zpracování kolektivního díla, nadto určeného veřejnosti bychom vám doporučili upřednostnit stylovou jednotnost textu před přáním několika autorek, a tedy přechýlit všechny názvy profesí, které vykonávají ženy (nebo případně uvést všude názvy v mužském rodě, tedy využít tzv. generické maskulinum, toto řešení však považujeme za méně vhodné).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Vím, že přechýlená podoba od slova rada je radová. Byla by však chyba, kdybychom pro ženu použili výraz rada?
Klíčové slovo:
rada; radová
Odpověď:
V českém jazyce se názvy profesí, funkcí apod. běžně přechylují, a proto doporučujeme zvolit pro pojmenování ženy podobu radová. Výskyty v Českém národním korpusu dokládají, že se tato přechýlená podoba v praxi užívá. Z těchto důvodů nepovažujeme užití slova rodu mužského rada pro označení ženy za vhodné. (Danému tématu se podrobně věnovala Anna Černá v článku Radová, který vyšel v časopise Naše řeč v roce 2001 a je dostupný online: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7608.)
Poslední užití:
17.6.2019
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Může se v písemném projevu používat slovo tajemnice, když je oficiální název funkce tajemník?
Odpověď:
Pokud zastává funkci tajemníka žena, je zcela namístě použít přechýlenou podobu tajemnice, a to i v psaném textu.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Vím, že se profese či pracovní funkce běžně přechylují: lékařka, ředitelka, prezidentka atd. Existují nějaké profese, funkce apod., které se doporučuje naopak nepřechylovat?
Odpověď:
V češtině se přechylují názvy všech profesí, funkcí, hodností i titulů, žádná výjimka nám není v tuto chvíli známa. V praxi se však setkáváme i s anglickými názvy pracovních pozic, pro něž tato zvyklost neplatí: medical advisor, event coordinator, senior lecturer atd.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Již několikrát jsem se setkala s kombinací podstatného jména rodu mužského detektiv s ženským příjmením, např. detektiv Nováková. Obzvlášť podivně toto spojení působí ve větách, např.: Odpověděla mu detektiv Nováková. Je to v pořádku?
Odpověď:
Obecně se doporučuje názvy profesí, funkcí apod. přechylovat, vykovává-li je žena. Za obzvlášť vhodné považujeme přechýlit název profese apod. tehdy, když je uvedeno i ženino jméno – upřednostnili bychom proto podobu detektivka Nováková. Tím se vyřeší i problematická shoda přísudku s podmětem: Odpověděla mu detektivka Nováková.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Připravuji výukový program pro děti a mám tam profese jako navigátor, kormidelník, lodník, strojník. S ohledem na dnešní požadavek genderově vyváženého vyjadřování používám i podoby v ženském rodě, většinou s tím není problém – navigátorka, kormidelnice. Ale přechýlené názvy lodnice a strojnice jsou prostě hrozné. Mám je i tak použít?
Odpověď:
Různí uživatelé jazyka se mohou lišit v hodnocení konkrétních přechýlených podob, mohou k nim zaujímat různé (subjektivní) postoje. Slova lodnice a strojnice jsou ze slovotvorného hlediska zcela v pořádku, jejich užití je tak zcela vhodné.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Připravujeme divadelní program, v němž přechylujeme názvy profesí, které vykonávají ženy – herečka, dramaturgyně atd. Naší asistentce režie se to však nelíbí, chtěla by mít u svého jména uvedeno asistent režie. Mně se zase nelíbí, že bychom u žen střídali přechýlené a nepřechýlené podoby. Jaký na to máte názor?
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že je divadelní program určen široké veřejnosti, doporučili bychom vám upřednostnit stylovou jednotnost textu před přáním jedné zaměstnankyně, a tedy přechýlit všechny názvy profesí, které vykonávají ženy (nebo případně uvést všude názvy v mužském rodě, tedy využít tzv. generické maskulinum – toto řešení však považujeme za méně vhodné).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Přechylují se vojenské hodnosti? Setkal jsem se s názorem, že se žena oslovuje „poručíku“, ale podle mě by bylo lepší oslovit ji „poručice“.
Odpověď:
Stejně jako pracovní pozice či funkce se přechylují i vojenské hodnosti. Je-li tedy nositelkou vojenské hodnosti žena, je namístě použít pojmenování v ženském rodě, tj. poručice, desátnice, kapitánka apod.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V našem divadle jsme zvyklí přechylovat názvy profesí, když je zastávají ženy. Píšeme tedy např. Jana Nováková – herečka. Jedna ze zaměstnankyň si však nepřeje, abychom uváděli, že je asistentka režie, upřednostňuje označení asistent režie. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Obecně se doporučuje názvy profesí, funkcí apod. přechylovat, vykonává-li je žena. Běžně tak píšeme a mluvíme např. o lékařce, ředitelce či inženýrce, za obzvlášť vhodné bývá považováno přechýlit název profese apod. tehdy, když je uvedeno i ženino jméno: ministryně Jana Nováková, paní učitelka Nováková. Některé ženy však přechýlené podoby odmítají, na vizitkách volí raději výraz ředitel než ředitelka, používají vyjádření typu „jsem lékař“ apod. Mohou je k tomu vést různé důvody – odmítnutím přechýlené podoby mohou naznačovat, že v rámci profese nepovažují rozdělení dle pohlaví či genderu za relevantní, důležité, přechýlená podoba na ně může působit příliš neobvykle aj. Pokud žena preferuje být označována nepřechýlenou podobou názvu profese apod., lze jejímu přání vyhovět (pakliže tomu nebrání např. jednotné zpracování seznamu zaměstnanců a zaměstnankyň ve firmě či jiné rozumné důvody). Je však třeba počítat s tím, že míra přijatelnosti takového řešení se může u různých uživatelů češtiny lišit.
Poslední užití:
15.5.2023
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Vydal Ústav pro jazyk nějaké oficiální doporučení, jak tvořit genderově korektní dokumenty?
Odpověď:
Ústav pro jazyk český nevydal žádnou metodiku pro genderově senzitivní vyjadřování. Existují však různé příručky tohoto typu od jiných autorů. Jako příklad lze uvést publikaci z roku 2023 Jak na genderově senzitivní komunikaci v instituci: Metodika pro inkluzivní komunikaci, jejímiž autorkami jsou Gabriela Langhammerová, Ananké Nebeská a Eva Oliva ze Sociologického ústavu AV ČR nebo publikaci Technologické agentury ČR nazvanou Příručka pro užívání genderově senzitivního jazyka v komunikaci TA ČR.
Poslední užití:
3.8.2023
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.