Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Připravujeme divadelní program, v němž přechylujeme názvy profesí, které vykonávají ženy – herečka, dramaturgyně atd. Naší asistentce režie se to však nelíbí, chtěla by mít u svého jména uvedeno asistent režie. Mně se zase nelíbí, že bychom u žen střídali přechýlené a nepřechýlené podoby. Jaký na to máte názor?
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že je divadelní program určen široké veřejnosti, doporučili bychom vám upřednostnit stylovou jednotnost textu před přáním jedné zaměstnankyně, a tedy přechýlit všechny názvy profesí, které vykonávají ženy (nebo případně uvést všude názvy v mužském rodě, tedy využít tzv. generické maskulinum – toto řešení však považujeme za méně vhodné).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Přechylují se vojenské hodnosti? Setkal jsem se s názorem, že se žena oslovuje „poručíku“, ale podle mě by bylo lepší oslovit ji „poručice“.
Odpověď:
Stejně jako pracovní pozice či funkce se přechylují i vojenské hodnosti. Je-li tedy nositelkou vojenské hodnosti žena, je namístě použít pojmenování v ženském rodě, tj. poručice, desátnice, kapitánka apod.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V našem divadle jsme zvyklí přechylovat názvy profesí, když je zastávají ženy. Píšeme tedy např. Jana Nováková – herečka. Jedna ze zaměstnankyň si však nepřeje, abychom uváděli, že je asistentka režie, upřednostňuje označení asistent režie. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Obecně se doporučuje názvy profesí, funkcí apod. přechylovat, vykonává-li je žena. Běžně tak píšeme a mluvíme např. o lékařce, ředitelce či inženýrce, za obzvlášť vhodné bývá považováno přechýlit název profese apod. tehdy, když je uvedeno i ženino jméno: ministryně Jana Nováková, paní učitelka Nováková. Některé ženy však přechýlené podoby odmítají, na vizitkách volí raději výraz ředitel než ředitelka, používají vyjádření typu „jsem lékař“ apod. Mohou je k tomu vést různé důvody – odmítnutím přechýlené podoby mohou naznačovat, že v rámci profese nepovažují rozdělení dle pohlaví či genderu za relevantní, důležité, přechýlená podoba na ně může působit příliš neobvykle aj. Pokud žena preferuje být označována nepřechýlenou podobou názvu profese apod., lze jejímu přání vyhovět (pakliže tomu nebrání např. jednotné zpracování seznamu zaměstnanců a zaměstnankyň ve firmě či jiné rozumné důvody). Je však třeba počítat s tím, že míra přijatelnosti takového řešení se může u různých uživatelů češtiny lišit.
Poslední užití:
15.5.2023
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Vydal Ústav pro jazyk nějaké oficiální doporučení, jak tvořit genderově korektní dokumenty?
Odpověď:
Ústav pro jazyk český nevydal žádnou metodiku pro genderově senzitivní vyjadřování. Existují však různé příručky tohoto typu od jiných autorů. Jako příklad lze uvést publikaci z roku 2023 Jak na genderově senzitivní komunikaci v instituci: Metodika pro inkluzivní komunikaci, jejímiž autorkami jsou Gabriela Langhammerová, Ananké Nebeská a Eva Oliva ze Sociologického ústavu AV ČR nebo publikaci Technologické agentury ČR nazvanou Příručka pro užívání genderově senzitivního jazyka v komunikaci TA ČR.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jsem zvyklá, že se při uvádění rodových variant používá lomítko, např. student/ka. Občas se ale setkávám s hvězdičkou namísto lomítka, tj. student*ka. Smí se to?
Klíčové slovo:
hvězdička; asterisk
Odpověď:
V češtině se běžně používá pro signalizaci alternativ lomítko, a to jak u výrazů jednoslovných, tak víceslovných, např.: student/ka. Stále častěji se však můžeme setkat s užitím hvězdičky namísto lomítka, jak také naznačuje váš dotaz. Její užití samozřejmě není zakázané. Tento znak má sloužit jako jeden z prostředků inkluzivního, genderově senzitivního jazyka. Motivace pro užití hvězdičky vychází z představy, že lomítko omezuje uvedené alternativy („student/studentka“ = buď student, nebo studentka), kdežto hvězdička jakožto zástupný znak bez nutnosti určení, co všechno nebo co přesně zastupuje, má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární). Tato interpretace však ještě není ve společnosti všeobecně známá, a proto lze předpokládat, že někomu může užití pro něj neobvyklé hvězdičky ztěžovat porozumění textu nebo ho aspoň překvapit, grafická podoba tak na sebe může strhávat nežádoucí pozornost.
Dotaz:
Lze očekávat v konkrétní oblasti jazyka změnu kodifikace?
Konkrétní dotaz:
Pokud se rozšíří zápis rodových variant s hvězdičkou naznačující zahrnutí všech genderových identit (např. student*ka), promítne se to do Internetové jazykové příručky?
Odpověď:
Pokud by se tento jazykový prostředek rozšířil natolik, že by byl uživateli češtiny považován za noremní, mohl by být následně zaznamenán v Internetové jazykové příručce, doplněný o patřičný výklad, tedy například v jakých komunikačních situacích je využíván. Avšak zda a popřípadě kdy se tak skutečně stane, nedokážeme v tuto chvíli předvídat.
Dotaz:
Vzdělávací a popularizační aktivity ÚJČ
Konkrétní dotaz:
Neplánujete náhodou uspořádat pro veřejnost konferenci na téma nebinárního vyjadřování v češtině?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; genderově neutrální vyjadřování
Odpověď:
Ne, konferenci na toto téma nepřipravujeme. Na konci roku 2025 by však mělo vyjít speciální číslo ústavního časopisu Naše řeč věnované genderové problematice v češtině.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V naší organizaci se snažíme používat genderově inkluzivní jazyk. V textech tedy uvádíme jak jména rodu mužského, tak jména rodu ženského. Problém však nastává, když se takových jmen sejde více – máme tam pak „novináře a novinářky“, „zaměstnance a zaměstnankyně“ apod., text to nepěkně prodlužuje. Neexistuje nějaké pravidlo, kdy bychom měli jména v obou rodech uvádět a kdy bychom nemuseli?
Odpověď:
Žádné takové pravidlo neexistuje. Pojmenování v mužském a ženském rodě však nemusíte vypisovat vždy v plné podobě, můžete zvolit i jiné strategie. Nabízí se použít např. zkrácený zápis pomocí lomítka (novinář/ka) či závorky (novinář(ka)), zpodstatnělé přídavné jméno (studující) či opisné vyjádření (např. spojení „zájem novinářů a novinářek“ nahradit spojením „zájem médií“). Ne vždy je samozřejmě možné tyto strategie aplikovat, vždy je třeba zvážit jejich vhodnost v konkrétním textu. Pro úplnost ještě dodejme, že uvádění rodových variant se netýká jen podstatných jmen, čeština totiž vyjadřuje jmenný rod i ve všech dalších ohebných slovních druzích: přídavných jménech, zájmenech, číslovkách i slovesech.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Myslela jsem, že se v češtině přechyluje název pracovní funkce, pokud ji vykonává žena. Setkala jsem se však s dokumentem, kde bylo u podpisu ženy uvedeno „ředitel“, nikoliv „ředitelka“. Jak to tedy je?
Odpověď:
Pokud určitou pracovní funkci zastává žena, je vhodnější použít přechýlené pojmenování, v tomto případě „ředitelka“. O tom, proč tomu tak ve zmíněném dokumentu není, se můžeme jen dohadovat.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jsem zvyklá na pojmenování „jediný společník“, přechýlená podoba „jediná společnice“ se mi zdá taková podivná. Mohu používat spojení „jediný společník“ i pro označení ženy?
Klíčové slovo:
společnice
Odpověď:
Hodnocení obvyklosti či neobvyklosti přechýlené podoby může být velmi subjektivní. Pokud se však název povolání, profese apod. vztahuje ke konkrétní ženě, je namístě užít přechýlenou podobu, doporučili bychom vám tedy zvolit pojmenování „jediná společnice“.
Poslední užití:
24.1.2024
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.