Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit předsednictvo – „Vážené předsednictvo“, nebo „Vážení členové předsednictva“?
Klíčové slovo:
předsednictvo
Odpověď:
Obě varianty považujeme za vhodné. Jen doplníme, že pokud v předsednictvu zasedají i ženy, nabízí se taktéž oslovení „Vážené členky, vážení členové předsednictva“.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz ohledně přechylování. Měli jsme připravenou pracovní smlouvu pro ředitele, ovšem nyní do této funkce nastupuje žena. V hlavičce smlouvy jsem tedy uvedla: „Jana Nováková, ředitelka“. Avšak dále ve smlouvě ponechávám slovo ředitel (ve formulacích typu „ředitel je povinen...“, „ředitel jmenuje...“), abych to nemusela všude měnit. Je to tak v pořádku?
Klíčové slovo:
ředitel; ředitelka
Odpověď:
Jelikož používáte na prvním místě smlouvy přechýlenou podobu ředitelka, měla byste ji používat i dále v textu. Jednak smlouvu připravujete pro konkrétní osobu – ženu, jak ostatně reflektujete v prvním výskytu názvu funkce, jednak by smlouva měla být napsána co nejpřesněji, a proto je vhodné držet se jedné podoby názvu funkce.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jsem žena a věnuji se lékařské praxi. Mám napsat, že jsem lékař, nebo lékařka?
Klíčové slovo:
lékař; lékařka
Odpověď:
V češtině se běžně názvy osob přechylují, zvláště ve spojení s konkrétní ženou, a proto doporučujeme užít slovo lékařka.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda je v následující větě vhodné uvést na prvním místě kandidáty, nebo kandidátky. Která varianta je lepší? „Vyvineme úsilí, aby vhodné kandidátky a kandidáti po ukončení studia prokázali významný posun.“ / „Vyvineme úsilí, aby vhodní kandidáti a kandidátky po ukončení studia prokázali významný posun.“
Klíčové slovo:
kandidát; kandidátka
Odpověď:
Z jazykového hlediska jsou obě varianty v pořádku, můžete si tedy vybrat. Obecně platí, že ženy jsou uváděny na prvním místě tam, kde je kladen větší důraz na zdvořilost (např. při oslovování), či v případech, kdy je žádoucí zdůraznit jejich přítomnost. Jinak bývají na prvním místě uváděni většinou muži.
Zvažované varianty:
Vyvineme úsilí, aby vhodní kandidáti a kandidátky po ukončení studia prokázali významný posun.
Vyvineme úsilí, aby vhodné kandidátky a kandidáti po ukončení studia prokázali významný posun.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Budu moderovat akci na velvyslanectví. Tam jsou zvyklí užívat spojení „obchodní rada“ i pro ženy, ale já se domnívám, že by bylo lepší používat přechýlenou podobu, tedy „obchodní radová“. Mám se držet zvyklostí, nebo mohu zvolit přechýlenou podobu?
Klíčové slovo:
rada; radová
Odpověď:
Z jazykového hlediska považujeme za vhodné použít pro pojmenování ženy přechýlenou podobu, tedy „obchodní radová“. O tom, že se přechýlená podoba v praxi užívá, svědčí její výskyty v Českém národním korpusu. Ačkoliv je možné, že někteří stále upřednostňují nepřechýlenou podobu, domníváme se, že její vymizení je jen otázkou času (podobně jako zmizelo z užívání spojení typu „paní doktor“). Preferujeme tedy užívání přechýlené podoby – ovšem rozhodnutí, zda se budete držet našeho doporučení, či naopak zvyklosti, je zcela na vás. Ještě doplníme, že na dané téma pojednala Anna Černá v článku Radová, který vyšel v časopise Naše řeč v roce 2001 a je dostupný online: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7608.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V pozvánce na festival jsem napsala, že se akce koná „pod záštitou Magistrátu města Brna v zastoupení prvním náměstkem primátora Mgr. Petrem Hladíkem“. Až po odeslání pozvánek jsem byla upozorněna, že Brno nemá primátora, nýbrž primátorku. Je to chyba?
Klíčové slovo:
primátor; primátorka
Odpověď:
V uvedené formulaci není odkazováno obecně na funkci primátora, hovoří se o konkrétní osobě – ženě, která danou funkci vykonává, a proto nelze užít generické maskulinum. Je třeba zvolit přechýlenou podobu primátorka (pod záštitou Magistrátu města Brna v zastoupení prvním náměstkem primátorky Mgr. Petrem Hladíkem).
Zvažované varianty:
... pod záštitou Magistrátu města Brna v zastoupení prvním náměstkem primátora Mgr. Petrem Hladíkem.
... pod záštitou Magistrátu města Brna v zastoupení prvním náměstkem primátorky Mgr. Petrem Hladíkem.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Mám na pamětní desce uvést nejprve jméno muže, nebo ženy – „manželé Radek a Nela Novákovi“, nebo „manželé Nela a Radek Novákovi“?
Odpověď:
Pro pořadí uvádění mužů a žen nejsou stanovena žádná striktní pravidla, ovšem ze společenských důvodů bývá na prvním místě uváděna žena.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi užívání názvů pracovních pozic jen v mužském rodě. Vypadá to, že v různých výběrových řízeních hledají profesory a nedávají šanci profesorkám. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
profesor; profesorka
Odpověď:
V češtině dlouhodobě funguje generické maskulinum – název osoby v mužském rodě tedy může označovat jak muže, tak ženy. Z tohoto pohledu je tedy jeho užití zcela v pořádku. Na druhou stranu se v současnosti šíří společenská poptávka po genderové korektnosti a inkluzivním vyjadřování, a tak se stále častěji setkáváme s uváděním podob obou rodů, např. profesor/profesorka. I to je z jazykového hlediska zcela v pořádku.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Připravuji pozvánku, kde budou uvedena jména přednášejících. Kdo má být uveden na první místě – profesor, protože má vyšší titul, nebo docentka, protože je žena?
Odpověď:
Na tuto otázku nelze poskytnout jednoznačnou odpověď, obě kritéria (titul a pohlaví) mají své opodstatnění. Bylo by možno zvolit i jiná kritéria – abecední řazení (podle příjmení) či pořadí, v jakém přednášející vystupují. Roli může hrát i funkce, kterou přednášející zastávají – např. děkan je společensky výše postavený než běžný vysokoškolský vyučující (nehledě na jejich vysokoškolské tituly). Zvažte tedy, které kritérium považujete v dané situaci za nejvhodnější.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Formuluji poděkování za finanční příspěvek. Napsal bych, že děkuji „Pavlovi a Daniele“, protože peníze mi poslal muž z tohoto manželského páru. Ale nejsem si jistý, zda by jako první neměla být uvedena žena. Poradíte mi?
Odpověď:
Obecně platí, že s ohledem na společenskou konvenci je vhodnější uvádět v různých textech ženu před mužem. Ovšem domníváme se, že v situaci, kdy peníze věnoval (především) muž, je zcela v pořádku uvést na prvním místě jeho.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Řeším oslovování ve firemní komunikaci. Je někde stanovené pravidlo, že se ženy oslovují na prvním místě – „vážené paní, vážení pánové“?
Klíčové slovo:
paní; pánové
Odpověď:
Pro oslovování nejsou stanovena závazná pravidla, ovšem je běžné, obvyklé uvádět ženy na prvním místě.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Označuje slovo cyklista všechny lidi, nebo jen muže? Pokud je na značce napsáno „cyklisto, sesedni z kola“, znamená to, že já musím jakožto muž kolo vést, kdežto má manželka může pokračovat v jízdě?
Klíčové slovo:
cyklista
Odpověď:
Slovo cyklista je rodu mužského, a proto primárně označuje muže. V češtině ovšem užíváme i tzv. generické maskulinum – slovo mužského rodu tedy může označovat i osoby ženského pohlaví. To je právě případ příkazu „cyklisto, sesedni z kola“, který je bezpochyby určen jak cyklistům, tak cyklistkám.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Když někomu vytváříme profil na firemních stránkách, píšeme tam, jakou funkci zastává, např. „manažer komunikace“. Pokud funkci zastává žena, měli bychom napsat „manažerka komunikace“? Nebo máme ponechat název pozice „manažer komunikace“?
Klíčové slovo:
manažerka
Odpověď:
Ve spojení s konkrétní ženou je vhodné použít přechýlenou podobu názvu funkce, kterou žena zastává, ve vašem případě tedy „manažerka komunikace“.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Mohu děti na táboře oslovovat „táborníci“, nebo mám zdůrazňovat „táborníci a tábornice“?
Klíčové slovo:
tábornice
Odpověď:
Z jazykového hlediska jsou obě varianty v pořádku. Za zdvořilejší považujeme oslovit dívky i chlapce zvlášť (podobně jako oslovujeme např. „vážené dámy, vážení pánové“ či „milé kolegyně, milí kolegové“), zároveň však platí, že komunikace s dětmi není svázána tak striktními zdvořilostními pravidly.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Setkal jsem se s textem, kde se psalo, že „kapsáři letos odcizili...“, a dále byla uvedena informace, že se v 80 % případů jednalo o ženy. Proč tedy rovnou nenapsali „kapsářky“?
Klíčové slovo:
kapsářka
Odpověď:
Pojmenování rodu mužského může potenciálně označovat jak muže, tak ženy, jedná se o užití tzv. generického maskulina. V tomto smyslu výraz „kapsáři“ zahrnuje i kapsářky, naopak to ovšem neplatí. Pokud by bylo v textu uvedeno, že „kapsářky letos odcizily...“, muži by v této formulaci zahrnuti nebyli. Možná by bylo v tomto případě čtenářsky vstřícnější uvést pojmenování rodu mužského i ženského: „Kapsáři a kapsářky letos odcizili...“
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Všiml jsem si, že některé ženy o sobě mluví v mužském rodě, říkají např. „Já jsem specialista/sportovec/sprinter.“ Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
specialistka; sportovkyně; sprinterka
Odpověď:
Domníváme se, že takové užití je spíše řídké. Jelikož existují v češtině přechýlené podoby (specialistka, sportovkyně, sprinterka apod.), je vhodné je při označování jedné, konkrétní ženy použít.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Zastávají-li v naší nemocnici funkce primáře, náměstka, místopředsedy představenstva atp. ženy, měli bychom tyto výrazy přechylovat?
Klíčové slovo:
primářka, náměstkyně, místopředsedkyně představenstva
Odpověď:
Ano, zastávají-li funkce primáře, náměstka, místopředsedy představenstva atp. ženy, je namístě používat přechýlené podoby těchto výrazů, tedy primářka, náměstkyně, místopředsedkyně představenstva atp.
Poslední užití:
21.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování obecných jmen, bod 3 Přechylování názvů pracovních pozic, funkcí a titulů (předsedkyně, hejtmanka, chirurgyně/chiruržka, mistrová, radová, docentka apod.)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Mohu ve smlouvě použít slovo jednatelka? „Společnost je zastoupena Janou Novákovou, jednatelkou.“ V obchodním rejstříku je uvedeno „jednatel: Jana Nováková“.
Klíčové slovo:
jednatelka
Odpověď:
To, že je v obchodním rejstříku užito generické maskulinum, není ve vašem případě relevantní. Ve větném kontextu je vhodné ve spojení s vlastním jménem ženy použít přechýlenou podobu názvu funkce, kterou žena zastává, tedy jednatelka.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V článku uvádím spojení „skautky a skauti“, ale nejsem si jistá, zda by pořadí jmen nemělo být opačné, tedy „skauti a skautky“. Nebo by možná stačili samotní „skauti“? Která varianta je podle vás nejvhodnější?
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
Přijatelné jsou všechny varianty. Nikde není stanoveno, v jakém pořadí by měla být jména rodu mužského a rodu ženského uváděna, frekventovanější je však umístění jména v mužském rodě na prvním místě. (Odlišným případem je oslovení, kde je z hlediska etikety považováno za vhodnější oslovit na prvním místě ženy.) Přijatelné je též řešení uvést pouze jméno rodu mužského (skauti), neboť tzv. generické maskulinum zahrnuje obě pohlaví. K tomu je třeba dodat, že uvádění jmen obou rodů lze v současnosti považovat za progresivní tendenci.
Zvažované varianty:
skautky a skauti
skauti a skautky
skauti
Poslední užití:
23.11.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.