Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jsem zvyklá, že se při uvádění rodových variant používá lomítko, např. student/ka. Občas se ale setkávám s hvězdičkou namísto lomítka, tj. student*ka. Smí se to?
Klíčové slovo:
hvězdička; asterisk
Odpověď:
V češtině se běžně používá pro signalizaci alternativ lomítko, a to jak u výrazů jednoslovných, tak víceslovných, např.: student/ka. Stále častěji se však můžeme setkat s užitím hvězdičky namísto lomítka, jak také naznačuje váš dotaz. Její užití samozřejmě není zakázané. Tento znak má sloužit jako jeden z prostředků inkluzivního, genderově senzitivního jazyka. Motivace pro užití hvězdičky vychází z představy, že lomítko omezuje uvedené alternativy („student/studentka“ = buď student, nebo studentka), kdežto hvězdička jakožto zástupný znak bez nutnosti určení, co všechno nebo co přesně zastupuje, má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární). Tato interpretace však ještě není ve společnosti všeobecně známá, a proto lze předpokládat, že někomu může užití pro něj neobvyklé hvězdičky ztěžovat porozumění textu nebo ho aspoň překvapit, grafická podoba tak na sebe může strhávat nežádoucí pozornost.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V naší organizaci se snažíme používat genderově inkluzivní jazyk. V textech tedy uvádíme jak jména rodu mužského, tak jména rodu ženského. Problém však nastává, když se takových jmen sejde více – máme tam pak „novináře a novinářky“, „zaměstnance a zaměstnankyně“ apod., text to nepěkně prodlužuje. Neexistuje nějaké pravidlo, kdy bychom měli jména v obou rodech uvádět a kdy bychom nemuseli?
Odpověď:
Žádné takové pravidlo neexistuje. Pojmenování v mužském a ženském rodě však nemusíte vypisovat vždy v plné podobě, můžete zvolit i jiné strategie. Nabízí se použít např. zkrácený zápis pomocí lomítka (novinář/ka) či závorky (novinář(ka)), zpodstatnělé přídavné jméno (studující) či opisné vyjádření (např. spojení „zájem novinářů a novinářek“ nahradit spojením „zájem médií“). Ne vždy je samozřejmě možné tyto strategie aplikovat, vždy je třeba zvážit jejich vhodnost v konkrétním textu. Pro úplnost ještě dodejme, že uvádění rodových variant se netýká jen podstatných jmen, čeština totiž vyjadřuje jmenný rod i ve všech dalších ohebných slovních druzích: přídavných jménech, zájmenech, číslovkách i slovesech.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Myslela jsem, že se v češtině přechyluje název pracovní funkce, pokud ji vykonává žena. Setkala jsem se však s dokumentem, kde bylo u podpisu ženy uvedeno „ředitel“, nikoliv „ředitelka“. Jak to tedy je?
Odpověď:
Pokud určitou pracovní funkci zastává žena, je vhodnější použít přechýlené pojmenování, v tomto případě „ředitelka“. O tom, proč tomu tak ve zmíněném dokumentu není, se můžeme jen dohadovat.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jsem zvyklá na pojmenování „jediný společník“, přechýlená podoba „jediná společnice“ se mi zdá taková podivná. Mohu používat spojení „jediný společník“ i pro označení ženy?
Klíčové slovo:
společnice
Odpověď:
Hodnocení obvyklosti či neobvyklosti přechýlené podoby může být velmi subjektivní. Pokud se však název povolání, profese apod. vztahuje ke konkrétní ženě, je namístě užít přechýlenou podobu, doporučili bychom vám tedy zvolit pojmenování „jediná společnice“.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Potřebuji převést souvětí „ten, kdo učí, musí mít trpělivost“ na větu jednoduchou. Odpovídá tomu řešení „učitel nebo učitelka musí mít trpělivost“?
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Pakliže je spojení „ten, kdo učí“ užito jako tzv. generické maskulinum (pojmenování osoby v mužském rodě tedy zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender), lze jej při transformaci souvětí ve větu jednoduchou jistě nahradit rodovými variantami, a to nejen v podobě „učitel nebo učitelka (musí mít trpělivost)“, ale i jinak, např. „učitel/ka (musí mít trpělivost)“. Dále se nabízí vyjádřit podmět slovem „vyučující“ (tj. vyučující musí mít trpělivost), které v této větě – vzhledem k tvarové homonymii 1. p., č. j., r. muž. i žen. – může označovat jak učitele, tak učitelku. Za vhodné řešení považujeme též nahrazení konstrukce „ten, kdo učí“ slovem „učitel“ (tj. učitel musí mít trpělivost), neboť i tento výraz lze interpretovat genericky. Pokud by však daná konstrukce nebyla užita v konkrétním textu v generickém významu, nýbrž odkazovala ke konkrétní osobě (což nelze bez širšího kontextu vyloučit), bylo by možné zaměnit ji pouze za slovo r. muž. „učitel“ či „vyučující“.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je vhodné, v pořádku používat slovo ombudsosoba místo ombudsman?
Klíčové slovo:
ombudsosoba
Odpověď:
Slovo ombudsosoba je výsledkem snahy o genderově korektní vyjadřování a nejspíš jde o doslovný překlad anglického výrazu ombudsperson (kde -person znamená osoba). V angličtině náhrada ombudsman > ombudsperson dává z hlediska snahy o genderovou neutralitu smysl, protože přípona -man ve slově ombudsman může v angličtině evokovat mužský gender, a novotvar ombudsperson je v tomto ohledu neutrální. V češtině však tento problém není tak akutní, a je otázka, zda -man ve slově ombudsman vůbec evokuje mužský gender, nebo zda potřeba tvořit novou variantu nevzniká spíš díky povědomí o anglickém ombudsperson.
Slovo ombudsosoba je inovace, přičemž lze mít pochybnosti o její nezbytnosti. Bez ohledu na zmíněné důvody je však pravděpodobné, že na tento neologismus bude část uživatelů reagovat negativně (viz např. diskuse o slově ombudsman na FAMU v roce 2024). Pokud je potřeba genderově neutrálního vyjádření silnější než obavy z negativních reakcí, je slovo samozřejmě možné použít. I když je tvořeno podle cizího, anglického slovotvorného modelu, má díky ideologii, která za jeho vznikem stojí, určitý potenciál se rozšířit a směřovat k neutrálnosti. V současnosti je však bezpochyby příznakové a vzhledem k uvedeným důvodům bychom s jeho používáním byli spíš opatrní.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Píšu text, v němž zmiňuji nebinárního člověka. Mám tam napsat „nebinární kolega kritizoval“, nebo „nebinární kolegyně kritizovala“?
Klíčové slovo:
nebinární
Odpověď:
Na tuto otázku vám nemůžeme poskytnout jednoznačnou odpověď. Někteří nebinární lidé si totiž vyberou a užívají jeden gramatický rod, jiní gramatické rody střídají. V textech pojednávajících o nebinárních osobách se navíc uplatňují i další jazykové strategie, např. různé opisy (v úvahu by tak přicházela např. reformulace „nebinární osoba z našeho pracovního týmu kritizovala“, toto řešení však nepovažujeme ze stylistického hlediska za ideální.) Doporučujeme vám proto domluvit se s danou nebinární osobou, jak se o ní budete vyjadřovat.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Pracuji v kultuře, a tak se běžně setkávám s různými umělci a umělkyněmi. Při rozhovoru s mužem používám oslovení „Mistře“, nevím si však rady, jak oslovovat ženu. Mám jí také říkat „Mistře“? Nebo snad „Mistrová“? To se mi zdá dost zvláštní. Většinou si vystačím se spojením „vážená umělkyně“, ale když pak hovořím s umělcem i umělkyní najednou, nelíbí se mi, že je oslovuji tak odlišně. Můžete mi poradit, jak to vyřešit se ctí?
Klíčové slovo:
Mistryně
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (2003) uvádí jako jeden z významů slova mistr ‚označení a oslovení (vynikajícího) umělce, tvůrce, interpreta‘, pro nějž je náležitý zápis s velkým písmenem Mistr, a ilustruje toto užití mj. na příkladu „děkuji Vám, Mistře“. Podobně starší Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) zachycuje u daného slova mezi jinými význam ‚čestný titul pro vynikajícího umělce, sportovce‘ a doplňuje též informaci, že se jedná o ‚časté oslovení výtvarných, hudebních n. slovesných umělců‘, a dokládá ji větou „vyprávějte o svých prvních skladbách, Mistře!“ Co se přechýlené podoby daného označení týče, tento slovník nabízí pro popsaný význam podobu mistryně, nikoliv mistrová (druhým výrazem se totiž označuje např. ‚žena provozující samostatně řemeslo‘ nebo ‚dílovedoucí v továrnách‘). Zápis s malým písmenem mistryně je zde přitom užit patrně proto, že se z hesla odkazuje k většímu počtu významů. Pokud tedy oslovujete umělce Mistře, nabízí se oslovit umělkyni výrazem Mistryně. U žen však zjevně nejde o běžně užívaný způsob oslovení, jak napovídá jednak váš dotaz, jednak nulový výskyt spojení Vážená/vážená Mistryně ve srovnání s 42 doklady spojení Vážený/vážený Mistře v korpusu SYN v13. Pakliže by vám dvojice výrazů Mistře a Mistryně nevyhovovala, můžete jistě zvolit i jiné formy oslovení: vážený umělče a vážená umělkyně, vážený pane Nováku a vážená paní Svobodová aj.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Můžeme ve smlouvě používat přechýlenou podobu „investorka“? Nebo tam musí být „investor“?
Odpověď:
„Investorka“ je náležitě utvořená přechýlená podoba slova „investor“. Z jazykového hlediska jejímu užití ve smlouvě nic nebrání.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Můžete nám poradit, jak máme oslovit ženu zastávající funkci sekretáře? Když napíšeme „Vážená paní sekretářko“, připomíná nám to nějakou asistentku, přitom dotyčná zastává v podstatě ředitelskou funkci. Nebylo by tedy lepší použít oslovení „Vážená paní sekretáři“?
Odpověď:
Přechýlená podoba slova „sekretář“ je „sekretářka“. Zachycuje ji i Nový akademický slovník cizích slov, jenž uvádí pro dané slovo na prvním místě význam ‚úředník, funkcionář, pracovník vyřizující agendu něj. instituce, organizace, popř. významné osoby, tajemník‘, ale i ‚státní sekretář – ministr (např. v USA) nebo náměstek ministra‘. Sekretář/ka tak nemusí označovat jen osobu na asistentské pozici. Doporučujeme vám tedy zvolit oslovení „Vážená paní sekretářko“. Naopak druhé navrhované řešení „Vážená paní sekretáři“ nedoporučujeme, neboť v pojmenování osoby nestandardně spojuje slova rodu ženského a mužského.
Poslední užití:
14.6.2024
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.