Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Měl by se přechýlit někdejší titul akademik, když píšu o sovětské vědkyni, která se v rukopise připravovaného textu označuje jako akademik Zaslalská?
Klíčové slovo:
akademička
Odpověď:
Ano, i v tomto případě dnes doporučujeme titul přechýlit a mluvit o akademičce Zaslalské.
Zvažované varianty:
akademik
akademička
Poslední užití:
15.8.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování obecných jmen, bod 1 Obecné poučení
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo akademička
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Měl by se název pracovní pozice přechýlit, je-li pracovní pozice použita ve spojení se jménem ženy? Měli bychom tedy používat spojení „garantka Jana Nováková“, nebo „garant Jana Nováková“?
Klíčové slovo:
garant; garantka
Odpověď:
Označení pracovních pozic, které zastávají ženy, se v češtině běžně přechylují, proto doporučujeme užít variantu „garantka Jana Nováková“.
Poslední užití:
24.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování obecných jmen
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Na webu máme text: „Jediným skutečným šperkem muže je jeho žena. Šperkem ženy je šperk. Duše utváří ženu krásnou zevnitř, šperk zvenčí. Šperk odráží smysl pro detail, hodnotu či vzácnost. Šperk jako dárek je hmatatelným vyjádřením náklonnosti muže k ženě.“ Jedna klientka se ohradila, že ji první věta uráží. Myslíte si, že je v právu? Chtěli jsme vyjádřit, že muž považuje ženu za vzácnost.
Klíčové slovo:
šperk
Odpověď:
Daná věta (Jediným skutečným šperkem muže je jeho žena.) je opravdu problematická. Čtenáři a čtenářky textu nemusí její význam interpretovat tak, jak zamýšlíte, mohou se ohradit, že žena není (jen) šperkem, ozdobou muže. Doporučujeme sdělení přeformulovat.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Je správně člen, nebo členka preventivní požární hlídky, když jde o ženu? A platí to ve všech případech?
Klíčové slovo:
členka
Odpověď:
Zastává-li danou funkci či pracovní pozici žena (a mluví-li se o konkrétní ženě či konkrétních ženách), je namístě použít pro její označení přechýlenou podobu; doporučujeme tedy použít: členka preventivní požární hlídky.
Zvažované varianty:
člen
členka
Poslední užití:
25.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování obecných jmen, bod 3 Přechylování názvů pracovních pozic, funkcí a titulů (předsedkyně, hejtmanka, chirurgyně/chiruržka, mistrová, radová, docentka apod.)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla člen, m živ. (osoba), a členka
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Překládám z němčiny brožuru, která se věnuje rozpoznávání matematického nadání u dětí. V němčině se používá pro označení dětí ve škole spojení typu „žákyně a žáci“. Mám tuto formu zachovat? Neměl by být slovosled opačný – „žáci a žákyně“? A nestačilo by psát jen samotné „žáci“?
Klíčové slovo:
žáci; žákyně
Odpověď:
Z jazykového hlediska jsou všechny uvedené varianty v pořádku. V češtině lze užít tzv. generické maskulinum, v tomto případě zastoupené výrazem „žáci“, který zahrnuje jak chlapce, tak dívky. Pokud chceme zdůraznit, že skupina osob zahrnuje obě pohlaví, můžeme užít nejen pojmenování v mužském rodě, ale i jeho přechýlený protějšek: „žákyně a žáci“ či „žáci a žákyně“. Čeština má volný slovosled, pořadí těchto slov je tedy zaměnitelné. V některých situacích je preferované řešení uvést na prvním místě jméno v ženském rodě (např. při oslovování: „vážené dámy, vážení pánové“), v běžných textech bývá na prvním místě uváděno jméno v mužském rodě. I zde však může být jako první uvedena přechýlená podoba – obzvlášť je-li toto pořadí zvoleno s ohledem na sdělení textu nebo jeho adresáty.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Bylo nám vytčeno, že jsme v inzerátu použili slovo sekretářka, protože tím prý diskriminujeme muže. Ale když se použije mužský rod, třeba právník, tak to prý nevadí. Jak je to možné?
Odpověď:
Pokud se v inzerátu objeví např. slovo právník, jedná se o tzv. generické maskulinum, které „se používá zvláště při přičleňování ženy či muže n. skupiny osob k určité profesní, statusové, funkční n. jiné skupině“ (Nový encyklopedický slovník češtiny). Výraz právník tedy může zahrnovat jak muže, tak ženy (podobně jako je tomu větách typu „učitelé stávkovali“ – myslí se učitelé i učitelky), naproti tomu výraz právnička se vztahuje pouze k ženám. Na závěr doplňme, že z hlediska genderové korektnosti je nejvhodnější v inzerátu uvést jak výraz v mužském rodě, tak jeho přechýlenou podobu, např. „hledáme právníka/právničku“.
Poslední užití:
8.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Generické maskulinum
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Dělám korekturu textu, v němž se objevuje následující věta: „V košíku jsou ukryté věci, které používaly prababičky a pradědečkové a jejich rodiče.“ Zajímalo by mě, zda je nutné, aby byly na prvním místě uvedeny ženy – prababičky. Měly by být ženy uváděny vždy na prvním místě?
Odpověď:
Pro uvádění mužů a žen v určitém pořadí neexistuje žádné striktní pravidlo, jedná se spíše o doporučení, vycházející z etikety. Toto doporučení se však týká určitých situací, ženy je vhodné uvádět na prvním místě např. při oslovování (Vážené dámy, vážení pánové). V běžných textech není třeba uvedené doporučení aplikovat.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Zastává-li danou funkci žena, je na štítku na dveřích kanceláře náležité uvést prokurista, nebo prokuristka?
Klíčové slovo:
prokuristka
Odpověď:
Zastává-li danou funkci žena, je na štítku na dveřích kanceláře namístě uvést prokuristka – je-li to možné, doporučujeme v takových případech používat označení funkce v přechýlené podobě.
Zvažované varianty:
prokurista
prokuristka
Poslední užití:
21.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování obecných jmen, bod 3 Přechylování názvů pracovních pozic, funkcí a titulů (předsedkyně, hejtmanka, chirurgyně/chiruržka, mistrová, radová, docentka apod.)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jmenuji-li do rady ženu, je správné do jmenovací listiny napsat „jmenuji členem rady...“, nebo „jmenuji členkou rady...“?
Klíčové slovo:
členka
Odpověď:
Stane-li se součástí rady žena, je žádoucí o ní nejen ve jmenovací listině, ale i všude jinde mluvit a psát jako o člence – přechýlená podoba členka je všude plně namístě.
Zvažované varianty:
člen
členka
Poslední užití:
8.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování obecných jmen, bod 3 Přechylování názvů pracovních pozic, funkcí a titulů (předsedkyně, hejtmanka, chirurgyně/chiruržka, mistrová, radová, docentka apod.)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Je ve stanovách, které budou platit delší dobu, namístě uvádět tajemník, nebo tajemnice, když v současné době zastává tuto funkci žena?
Klíčové slovo:
tajemnice
Odpověď:
Zastává-li danou funkci žena, je obecně žádoucí používat přechýlenou podobu a mluvit o ní jako o tajemnici. Ovšem v případě, že je třeba funkci uvádět ve stanovách, u nichž lze předpokládat, že budou platit delší dobu (byť danou funkci v době vzniku stanov zastává žena), doporučujeme užít buď generické maskulinum tajemník (není vyloučeno, že danou funkci začne někdy v budoucnu zastávat muž, a slovo tajemnice by odkazovalo specificky k ženě, zatímco tzv. generické maskulinum může odkazovat jak ženě, tak muži), nebo vypsat označení dané funkce jak v nepřechýlené, tak i v přechýlené podobě – např. tajemník/tajemnice nebo tajemník či tajemnice.
Zvažované varianty:
tajemnice
tajemník
Poslední užití:
9.5.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování obecných jmen, bod 3 Přechylování názvů pracovních pozic, funkcí a titulů (předsedkyně, hejtmanka, chirurgyně/chiruržka, mistrová, radová, docentka apod.)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.