Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Připravujeme imatrikulační listy, na nichž je uvedena formulace typu: „Jan Novák se stává řádným studentem gymnázia.“ Přemýšlím, zda bychom v případě nastupujících dívek neměli formulaci upravit: „Jana Nováková se stává řádnou studentkou gymnázia.“ Co si o tom myslíte?
Odpověď:
S navrženou úpravou souhlasíme, ve spojení s vlastním jménem dívky je namístě použít přechýlenou podobu studentka (a samozřejmě i jí odpovídající tvar shodného přívlastku).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Máme nově zvolenou paní starostku. Můžeme ve spojení s jejím jménem užívat přechýlený název funkce – starostka Jana Nováková? Někdo tvrdí, že v oficiálních dokumentech by měl zůstat starosta, třeba v podpisu – Jana Nováková, starosta města.
Klíčové slovo:
starostka
Odpověď:
Ve spojení s vlastním jménem ženy je vhodné použít přechýlený název funkce, kterou žena zastává – v tomto případě tedy starostka.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Ve formuláři jsou uvedeny různé skupiny zaměstnanců, např: vrchní sestra, vrchní laborantka, lékaři, farmaceuti. Vadí mi tu střídání ženského a mužského rodu, když daná povolání vykonávají jak muži, tak ženy. Jak to mám sjednotit?
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Nejprve si dovolíme upozornit, že kromě ženského a mužského rodu se u uvedených názvů pracovních pozic střídá též jednotné a množné číslo. I to by bylo vhodné sjednotit. Co se gramatické kategorie jmenného rodu týče, nabízejí se dvě řešení: 1. užívat generické maskulinum (vrchní laborant, lékař, farmaceut; vrchní laboranti, lékaři, farmaceuti), respektive v případě vrchní sestry uvádět název pracovní pozice v ženském rodě – tento název lze pak považovat za generické femininum (vrchní sestra; vrchní sestry), 2. s ohledem na genderově vyvážené vyjadřování uvádět názvy pracovních pozic jak v mužském, tak v ženském rodě (např. v podobě vrchní laborant/ka, lékař/ka, farmaceut/ka; vrchní laboranti/laborantky, lékaři/lékařky, farmaceuti/farmaceutky) – v případě vrchní sestry pak bude uvedena jediná varianta (vrchní sestra; vrchní sestry), neboť název této pracovní pozice nemá oficiální rodový protějšek. Z jazykového hlediska jsou obě řešení v pořádku, záleží tedy na vaší preferenci.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Autorka textu o sobě napsala, že je „módní kreslíř“. Nebylo by lepší použít přechýlenou podobu „módní kreslířka“?
Odpověď:
Obecně se doporučuje názvy profesí, funkcí apod. přechylovat, vykonává-li je žena, za vhodnější tedy považujeme označení „módní kreslířka“. Pokud autorka preferuje nepřechýlenou podobou názvu profese, lze jejímu přání vyhovět (pakliže tomu nebrání např. jednotné zpracování textu či jiné rozumné důvody). Je však třeba počítat s tím, že míra přijatelnosti takového řešení se může u různých uživatelů češtiny lišit.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V angličtině se ve formálních dopisech užívá ustálené oslovení „Dear Sir or Madam“, nejprve se tedy oslovuje muž a poté žena. Jak je to v češtině – oslovuje se také „Vážený pane, vážená paní“, nebo naopak „Vážená paní, vážený pane“?
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
V češtině je běžné oslovovat na prvním místě ženy a na druhém místě muže, a to nejen v dopisech (např. „Vážená paní, vážený pane“, „Vážené kolegyně, vážení kolegové“), ale i v mluvených komunikátech. Vzhledem k tomu by opačné pořadí jmen v oslovení působilo přinejmenším neobvykle.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Máme v textu o opravě památek větu „klenba znázorňující lva, orla a adoranta". Opravila jsem to na adoranda, podle slova adorovat. Chápu to tak, že je to člověk, který někoho adoruje. Ale váhám, jak je to správně.
Klíčové slovo:
adorant
Odpověď:
Jde o velice málo užívané slovo, výkladové slovníky češtiny výraz adorant/adorand nezachycují. ASSČ a rovněž NASCS, SSJČ a PSJČ uvádějí výraz adorátor s významem 1. kdo někoho obdivuje, uctívá; kdo (přehnaně) vyzdvihuje přednosti něčeho, někoho (adorátoři houslisty Pavla Šporcla); 2. kdo modlitbou, obřadním způsobem ap. projevuje úctu k Bohu (adorátor Ježíše v Nejsvětější svátosti).
V ČNK (korpus SYN v11) výraz adorand doložen není, varianta adorant se objevuje 26x (např. jedním z největších adorantů Jezulátka byl sv. František z Assisi; k velkým světcům připojuje menší postavy adorantů, skupiny pečlivě komponuje; kostelní betlémy se doplňovaly o tři nové a vzácné adoranty s doprovodem a dary). Doporučujeme proto v textu ponechat variantu adorant.
Zvažované varianty:
adorant
adorand
Poslední užití:
19.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda psát tinitus, nebo tinnitus. Velký lékařský slovník uvádí tinitus s jedním n, ale v různých textech vidím spíše dvě n: tinnitus.
Klíčové slovo:
tinnitus; tinitus
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny výraz neuvádějí, medicínské slovníky nejsou jednotné. Rovněž v ČNK (korpus SYN v11) jsou doloženy obě podoby, a to jak v publicistických, tak odborných textech, zápis tinnitus poněkud převažuje (275 : 192). Volba pravopisné podoby záleží na tom, komu je určen text, v němž je slovo užíváno. Pro odborné texty doporučujeme volit spíše původní podobu tinnitus, v textech určených širší veřejnosti je vhodnější užít zjednodušený zápis tinitus.
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píšu odborný text, v němž používám výraz, který se v angličtině píše halocline. Jde o vrstvu vody v podzemních prostorách – na dně je mořská voda, nad ní sladkovodní. Tyto vody se nemísí a mají mezi sebou určité rozhraní, vrstvu. V češtině se výraz halocline překládá obvykle jako haloklina, ale setkal jsem se i s podobou haloklína. V IJP bohužel toto slovo nevidím. Jak ho psát?
Klíčové slovo:
haloklina
Odpověď:
IJP zachycuje běžnější slovní zásobu, v tomto případě jde o úzce odborný termín, který není doložen ani v ČNK (SYN v11). Podle internetových zdrojů jednoznačně převažuje varianta haloklina. Např. Wikipedie haloklinu definuje jako přechod mezi dvěma vrstvami vody s rozdílnou salinitou; krátké „i“ je užívané rovněž v textu bakalářské práce z Přírodovědné fakulty UK. Podoba haloklina rovněž odpovídá obvyklému zápisu termínu termoklina, toto slovo je doloženo (sedmi doklady) i v korpusu SYN v11. Doporučujeme proto volit zápis haloklina.
Zvažované varianty:
haloklina
haloklína
Poslední užití:
2.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Poprvé popsáno zde: Ano.
Kde popsáno: internet: bakalářská práce PřF UK; Wikipedie, priroda.cz.
Dotaz:
Signalizace alternativ
Konkrétní dotaz:
V inzerátu uvádíme, že sháníme advokáta nebo advokátku, a chtěli bychom tyto rodové varianty oddělit lomítkem nebo závorkou. Která varianta je vhodnější?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; rodové varianty; splitting
Odpověď:
V uvedeném případě stojí podstatná jména ve 4. pádě a slovo advokát obsahuje koncovku -a, která ve tvaru ženského rodu není. Z toho důvodu je nutné vypsat obě celá slova, která oddělujeme lomítkem: advokáta/advokátku. Zápis pomocí závorky možný není, závorka se užívá pouze ve zkráceném zápisu, který je namístě jen v případě, že má tvar mužského rodu nulovou koncovku, např. advokát(ka) (také v tomto případě je ale běžnější zápis pomocí lomítka: advokát/ka).
Poslední užití:
18.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Lomítko
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Mám psát betlemář, nebo betlémář? Nacházím obojí podobu a nevím, která je správná.
Klíčové slovo:
betlemář; betlémář
Odpověď:
Obě podoby jsou slovotvorně v pořádku, můžete užít kteroukoli z nich. Starší SSJČ zachycuje pouze variantu betlemář, IJP a ASSČ uvádí obě možnosti: betlémář i betlemář.
Zvažované varianty:
betlemář
betlémář
Poslední užití:
15.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.