Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Při vyšetřování dopravní nehody jedna ze zúčastněných osob (mající genderově neutrální jméno a příjmení) požádala strážníky, aby ji oslovovali a psali o ní v mužském rodě (např. řidič). Ti jejímu přání vyhověli. Mým úkolem je nyní sepsat úřední rozhodnutí a já nevím, zda mám nadále užívat mužský rod, nebo se přiklonit k rodu ženskému (a používat např. slovo řidička), neboť dotyčná osoba má v dokladech uvedeno v kolonce pohlaví žena. Můžete mi poradit?
Odpověď:
Na tuto otázku nemůžeme poskytnout jednoznačnou odpověď. Považovali bychom za vstřícné a zdvořilé vyhovět přání dotyčné osoby, a tedy vyjadřovat se o ní v mužském rodě. Nedokážeme však posoudit, nemůže-li být tento přístup z právního hlediska nějak problematický.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Jedna zahraniční youtuberka používá pozdrav „ahoj všichni“, pod jejími videi se však objevují komentáře, že je to špatně, jelikož se nemá používat 1. pád. Prý by měla říkat „ahoj všem“. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
ahoj
Odpověď:
Spojení „ahoj všichni“ je zcela v pořádku. Tvar všichni je totiž homonymní, užívá se nejen v 1., ale také v 5. pádě. Nadto je pozdrav v této formě (respektive v obou interpunkčně náležitých zápisech, tj. „ahoj všichni“ i „ahoj, všichni“) frekventovanější, ve verzi syn_v11 Českého národního korpusu má celkem 166 výskytů, kdežto jeho konkurent „ahoj všem“ pouze 38. I tato forma pozdravu je však přijatelná, neboť má oporu v eliptickém „(říkám) ahoj všem“. Navíc se pravděpodobně šíří vlivem analogie s dalším poměrně běžným pozdravem, jímž je „dobrý den všem“ (76 korpusových dokladů).
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit předsednictvo – „Vážené předsednictvo“, nebo „Vážení členové předsednictva“?
Klíčové slovo:
předsednictvo
Odpověď:
Obě varianty považujeme za vhodné. Jen doplníme, že pokud v předsednictvu zasedají i ženy, nabízí se taktéž oslovení „Vážené členky, vážení členové předsednictva“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Musí se v oslovení v e-mailu užívat i příjmení (Vážený pane Nováku), nebo ho lze vynechat (Vážený pane)?
Odpověď:
Píšeme-li konkrétnímu příjemci, je zdvořilé oslovit ho příjmením (Vážený pane Nováku). Forma oslovení bez příjmení se užívá, pokud nevíme přesně, kdo bude zprávu číst. Pak se ovšem obracíme na potenciálního adresáta i adresátku, např. „Vážená paní, vážený pane“.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Stačí začít e-mail pozdravem „Dobrý den“, nebo mám použít i oslovení, např. „Dobrý den, pane Nováku“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Pokud píšete oficiální e-mail, doporučujeme užít oslovení „Vážený pane Nováku“. Pozdrav „Dobrý den“ hodnotíme jako méně formální, hodí se např. do komunikace mezi kolegy. V méně formální komunikaci je přijatelná i kombinace pozdravu s oslovením, např. „Dobrý den, pane Nováku“.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Mohu pracovní e-mail začít pozdravem a oslovením, např. „Dobrý den, paní Nováková“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
V oficiální písemné komunikaci doporučujeme užít oslovení „Vážená paní Nováková“. V méně formální komunikaci (např. mezi kolegy) je pozdrav s oslovením přijatelný, dostačující je však i samotný pozdrav.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Když posílám pracovní e-mail, začínám ho zdvořilým oslovením, např. „Vážený pane řediteli“. Někdy si ale s dotyčným pošleme několik e-mailů během krátké chvíle, a tak se mi zdá zbytečné pořád toto oslovení opakovat. V dalších e-mailech tedy místo něj píšu pozdrav „dobrý den“. Co si o tomto řešení myslíte?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Pozdrav „dobrý den“ je v písemné komunikaci hodnocen jako neformální, a proto jeho užití v oficiální písemné komunikaci nedoporučujeme, a to ani v případě, kdy si s někým vyměňujete větší množství e-mailů. Ovšem vzhledem k tomu, že se charakter e-mailové komunikace může někdy přiblížit komunikaci chatové – typicky když si s někým vyměníte několik (velmi) krátkých zpráv během krátké doby (během pár minut nebo hodin) – nepovažovali bychom za nezdvořilé, pokud byste oslovení v dalších zprávách zcela vynechala. Vhodnost tohoto řešení je však třeba vždy posoudit s ohledem na komunikační situaci – komu přesně píšete, čeho se vaše korespondence týká apod.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Budu psát e-mail náměstku primátora. Když jsem s ním hovořila po telefonu, tykali jsme si a oslovovala jsem ho jeho trampskou přezdívkou, protože se dobře známe. Nyní váhám, jak ho mám oslovit, když mu píšu ve věci úřední. Asi „Vážený pane náměstku“? Je totiž pravděpodobné, že mou zprávu přepošle někomu jinému, kdo se pak bude mou žádostí zabývat.
Klíčové slovo:
náměstek primátora
Odpověď:
Toto není čistě jazyková otázka, přesahuje do oblasti etikety. Nicméně se domníváme, že pokud dotyčného kontaktujete ohledně úřední/pracovní záležitosti, jejíž řešení navíc může být předáno jeho spolupracovníkům, je vhodné zvolit oslovení funkcí „Vážený pane náměstku“, nikoliv přezdívkou, jejíž užití se hodí pro neformální a neoficiální komunikaci.
Poslední užití:
19.7.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak se oslovují osoby, které mají dvě příjmení, např. paní Dvořáková Prchlíková? Oběma příjmeními, nebo jen jedním z nich?
Odpověď:
Pokud má někdo dvě příjmení, je vhodné ho při oficiální či formální komunikaci oslovit oběma, tedy např. „paní Dvořáková Prchlíková“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Posílám e-mail řediteli a do kopie dávám ještě další adresáty. Jaké mám zvolit oslovení?
Klíčové slovo:
kopie; v kopii
Odpověď:
Obvykle se oslovují pouze přímí adresáti e-mailu, nikoliv ti, kdo jsou uvedeni v kopii (těm je e-mail zaslán jen pro informaci, neočekává se od nich reakce). Ve vašem případě bychom tedy doporučili oslovit pouze ředitele – „Vážený pane řediteli“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Přemýšlím, jak oslovit v obchodní korespondenci paní, která má nepřechýlené příjmení. Jelikož nevím, jak se s takovým příjmením zachází, napadlo mě využít křestní jméno a oslovit dotyčnou „Vážená paní Jano“. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Oslovení typu „paní Jano“ je poměrně neformální, a proto bychom jeho užití v obchodní korespondenci nedoporučovali. V oficiální, formální komunikaci běžně oslovujeme adresáta příjmením, doporučujeme tedy oslovit dotyčnou buď nepřechýlenou podobou příjmení (např. vážená paní Novák), nebo podobou přechýlenou (např. vážená paní Nováková).
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám v úředním dopisu oslovit ženu, pokud si nejsem jist, zda je slečna, nebo paní?
Klíčové slovo:
slečna; paní
Odpověď:
V situacích, kdy si nejste jist, zda můžete ženu oslovit „Vážená slečno“, doporučujeme zvolit oslovení „Vážená paní“, které je neutrální a je možné užít jej vždy.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
České call centrum oslovuje v rámci své činnosti Čechy, ale i Slováky. Jak by jeho zaměstnanci měli oslovovat Slováky – 5. pádem, nebo 1. pádem, když slovenština 5. pád nemá?
Klíčové slovo:
1. pád; 5. pád
Odpověď:
Pokud zaměstnanec call centra hovoří se slovenským klientem česky, je namístě zvolit českou podobu oslovení, to znamená užívat tvary 5. pádu (např. pane Kováči).
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, jak oslovit ženu, jež má nepřechýlené příjmení. Napadlo mě vyřešit problém tím, že v oslovení užiju i křestní jméno, např. „vážená paní Jano Lepša“. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Jelikož v češtině není obvyklé kombinovat v oslovení rodné jméno a příjmení, nepovažujeme navrhované řešení za vhodné. V případě nepřechýleného příjmení Lepša doporučujeme ponechat příjmení v základním tvaru (vážená paní Lepša), nelze ovšem zavrhovat ani skloňování jména (vážená paní Lepšo) či jeho přechýlení (vážená paní Lepšová).
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Existují oslovení „mladá paní“ a „mladý pane“, také „mladý muži“, ale nikoliv „mladá ženo“. Jak je to možné?
Klíčové slovo:
mladý muži; mladá ženo
Odpověď:
Jazyková vyjádření nemusí být vždy stoprocentně analogická. V tomto konkrétním případě lze jako určitý protějšek k mladému muži chápat výraz slečna.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak je to v češtině s oslovováním nebinárních osob? Existují pro něj nějaká pravidla?
Odpověď:
Toto není čistě jazykový dotaz, neboť se týká etikety. Oslovování nebinárních osob je stále poměrně novou záležitostí, pro niž se ve společnosti ještě nevžila pevná pravidla. Doporučujeme vám zeptat se dotyčné osoby, jak si přeje být oslovována.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Dostal jsem e-mail od své finanční poradkyně, v němž se podepsala pouze křestním jménem, i když se dříve podepisovala i příjmením. Mohu ji tedy nyní v odpovědi tímto jménem oslovit? Připojil bych k tomu větu, že vím, že tímto oslovením porušuji bonton.
Odpověď:
Pokud se finanční poradkyně podepsala samotným rodným jménem, je přijatelné ji jím oslovit. Jako vhodné se též zdá neobvyklé oslovení v textu dále tematizovat, vysvětlit. Nelze totiž vyloučit možnost, že paní jen zapomněla své příjmení napsat – třeba ji něco během psaní vyrušilo.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Přišel mi úřední dopis, který začínal standardně oslovením „vážená paní Nováková“. Toto oslovení pak ale bylo zopakováno v posledním odstavci dopisu. Zdá se mi to hrozně neslušné až sprosté. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Užití oslovení na jiném místě dopisu než na jeho začátku je neobvyklé, ovšem nehodnotili bychom ho jako nezdvořilé či nevhodné. Oslovení slouží jako kontaktní prvek, má upoutat pozornost adresáta, a proto může být funkční užít ho např. před nějakou důležitou informací.
Dotaz:
Po čárce
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše u výrazu vážený, který je užit po čárce, v oslovení Vážená paní doktorko, vážený pane doktore?
Klíčové slovo:
Vážená paní doktorko, vážený pane doktore
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že druhá část oslovení následuje po interpunkční čárce, je namístě psát malé písmeno: Vážená paní doktorko, vážený pane doktore. Po interpunkční čárce se velké písmeno píše jedině tehdy, pokud je daný výraz vlastním jménem (Milá Jano, Evo a Petře).
Poslední užití:
22.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Oslovení a závěrečný pozdrav, sekce 1 Oslovení
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.