Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Při vyšetřování dopravní nehody jedna ze zúčastněných osob (mající genderově neutrální jméno a příjmení) požádala strážníky, aby ji oslovovali a psali o ní v mužském rodě (např. řidič). Ti jejímu přání vyhověli. Mým úkolem je nyní sepsat úřední rozhodnutí a já nevím, zda mám nadále užívat mužský rod, nebo se přiklonit k rodu ženskému (a používat např. slovo řidička), neboť dotyčná osoba má v dokladech uvedeno v kolonce pohlaví žena. Můžete mi poradit?
Odpověď:
Na tuto otázku nemůžeme poskytnout jednoznačnou odpověď. Považovali bychom za vstřícné a zdvořilé vyhovět přání dotyčné osoby, a tedy vyjadřovat se o ní v mužském rodě. Nedokážeme však posoudit, nemůže-li být tento přístup z právního hlediska nějak problematický.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Jedna zahraniční youtuberka používá pozdrav „ahoj všichni“, pod jejími videi se však objevují komentáře, že je to špatně, jelikož se nemá používat 1. pád. Prý by měla říkat „ahoj všem“. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
ahoj
Odpověď:
Spojení „ahoj všichni“ je zcela v pořádku. Tvar všichni je totiž homonymní, užívá se nejen v 1., ale také v 5. pádě. Nadto je pozdrav v této formě (respektive v obou interpunkčně náležitých zápisech, tj. „ahoj všichni“ i „ahoj, všichni“) frekventovanější, ve verzi syn_v11 Českého národního korpusu má celkem 166 výskytů, kdežto jeho konkurent „ahoj všem“ pouze 38. I tato forma pozdravu je však přijatelná, neboť má oporu v eliptickém „(říkám) ahoj všem“. Navíc se pravděpodobně šíří vlivem analogie s dalším poměrně běžným pozdravem, jímž je „dobrý den všem“ (76 korpusových dokladů).
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit předsednictvo – „Vážené předsednictvo“, nebo „Vážení členové předsednictva“?
Klíčové slovo:
předsednictvo
Odpověď:
Obě varianty považujeme za vhodné. Jen doplníme, že pokud v předsednictvu zasedají i ženy, nabízí se taktéž oslovení „Vážené členky, vážení členové předsednictva“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Musí se v oslovení v e-mailu užívat i příjmení (Vážený pane Nováku), nebo ho lze vynechat (Vážený pane)?
Odpověď:
Píšeme-li konkrétnímu příjemci, je zdvořilé oslovit ho příjmením (Vážený pane Nováku). Forma oslovení bez příjmení se užívá, pokud nevíme přesně, kdo bude zprávu číst. Pak se ovšem obracíme na potenciálního adresáta i adresátku, např. „Vážená paní, vážený pane“.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Stačí začít e-mail pozdravem „Dobrý den“, nebo mám použít i oslovení, např. „Dobrý den, pane Nováku“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Pokud píšete oficiální e-mail, doporučujeme užít oslovení „Vážený pane Nováku“. Pozdrav „Dobrý den“ hodnotíme jako méně formální, hodí se např. do komunikace mezi kolegy. V méně formální komunikaci je přijatelná i kombinace pozdravu s oslovením, např. „Dobrý den, pane Nováku“.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Mohu pracovní e-mail začít pozdravem a oslovením, např. „Dobrý den, paní Nováková“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
V oficiální písemné komunikaci doporučujeme užít oslovení „Vážená paní Nováková“. V méně formální komunikaci (např. mezi kolegy) je pozdrav s oslovením přijatelný, dostačující je však i samotný pozdrav.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Když posílám pracovní e-mail, začínám ho zdvořilým oslovením, např. „Vážený pane řediteli“. Někdy si ale s dotyčným pošleme několik e-mailů během krátké chvíle, a tak se mi zdá zbytečné pořád toto oslovení opakovat. V dalších e-mailech tedy místo něj píšu pozdrav „dobrý den“. Co si o tomto řešení myslíte?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Pozdrav „dobrý den“ je v písemné komunikaci hodnocen jako neformální, a proto jeho užití v oficiální písemné komunikaci nedoporučujeme, a to ani v případě, kdy si s někým vyměňujete větší množství e-mailů. Ovšem vzhledem k tomu, že se charakter e-mailové komunikace může někdy přiblížit komunikaci chatové – typicky když si s někým vyměníte několik (velmi) krátkých zpráv během krátké doby (během pár minut nebo hodin) – nepovažovali bychom za nezdvořilé, pokud byste oslovení v dalších zprávách zcela vynechala. Vhodnost tohoto řešení je však třeba vždy posoudit s ohledem na komunikační situaci – komu přesně píšete, čeho se vaše korespondence týká apod.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Budu psát e-mail náměstku primátora. Když jsem s ním hovořila po telefonu, tykali jsme si a oslovovala jsem ho jeho trampskou přezdívkou, protože se dobře známe. Nyní váhám, jak ho mám oslovit, když mu píšu ve věci úřední. Asi „Vážený pane náměstku“? Je totiž pravděpodobné, že mou zprávu přepošle někomu jinému, kdo se pak bude mou žádostí zabývat.
Klíčové slovo:
náměstek primátora
Odpověď:
Toto není čistě jazyková otázka, přesahuje do oblasti etikety. Nicméně se domníváme, že pokud dotyčného kontaktujete ohledně úřední/pracovní záležitosti, jejíž řešení navíc může být předáno jeho spolupracovníkům, je vhodné zvolit oslovení funkcí „Vážený pane náměstku“, nikoliv přezdívkou, jejíž užití se hodí pro neformální a neoficiální komunikaci.
Poslední užití:
19.7.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak se oslovují osoby, které mají dvě příjmení, např. paní Dvořáková Prchlíková? Oběma příjmeními, nebo jen jedním z nich?
Odpověď:
Pokud má někdo dvě příjmení, je vhodné ho při oficiální či formální komunikaci oslovit oběma, tedy např. „paní Dvořáková Prchlíková“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Posílám e-mail řediteli a do kopie dávám ještě další adresáty. Jaké mám zvolit oslovení?
Klíčové slovo:
kopie; v kopii
Odpověď:
Obvykle se oslovují pouze přímí adresáti e-mailu, nikoliv ti, kdo jsou uvedeni v kopii (těm je e-mail zaslán jen pro informaci, neočekává se od nich reakce). Ve vašem případě bychom tedy doporučili oslovit pouze ředitele – „Vážený pane řediteli“.
Poslední užití:
8.4.2019
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.