Dotaz:
V první větě souvětí je podmětem věty výraz označující počet
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi prosím, podle čeho řídit tvar přísudku v následujícím souvětí? „Dvacet devět procent Evropanů se domnívá, že se bude/budou muset přestěhovat.“
Klíčové slovo:
procent
Odpověď:
Pokud je v první větě souvětí výraz označující počet (zde „dvacet devět procent“), je možné shodu v dalších větách souvětí (ať už hlavních, či vedlejších) řídit buď podle formy, tedy podle daného číselného výrazu („Dvacet devět procent Evropanů se domnívá, že se bude muset přestěhovat“), nebo uplatnit shodu podle smyslu („Dvacet devět procent Evropanů se domnívá, že se budou muset přestěhovat“). Obě řešení jsou tedy v pořádku. V rámci jednoho textu je dobré zachovat jednotnost a používat jen jednu z uvedených možností.
Poslední užití:
10.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 12 – Typ Pět mužů šlo, desítky lidí stály
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi prosím s volbou přivlastňovacího zájmena v následující větě? „Přehrada slavila 60 let od jejího/svého uvedení do provozu.“
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Základní pravidlo pro užití zvratného zájmena říká, že přivlastňujeme-li podmětu, je namístě užít zájmeno zvratné. V uvedené větě je podmětem podstatné jméno „přehrada“ a tomuto podmětu je „uvedení do provozu“ přivlastňováno. Náležité znění věty je tedy „Přehrada slavila 60 let od svého uvedení do provozu“. Nad rámec vašeho dotazu bychom ještě doplnili, že považujeme za stylisticky vhodnější v této větě zájmeno úplně vynechat, neboť v daném kontextu může na některé čtenáře působit nezvykle a věta je srozumitelná i bez něj: „Přehrada slavila 60 let od uvedení do provozu“.
Poslední užití:
16.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Objevila jsem následující větu: „Vodník Volšoveček a jeho kapr vyhnali zlého sládka.“ Pochopila jsem, že v dané větě je několikanásobný podmět, ale zamýšlela jsem se nad tím, co bychom určili jako podmět, kdyby věta zněla takto: „Vodník Volšoveček vyhnal zlého sládka.“ Byl by podmětem jen „vodník“, nebo celé spojení „vodník Volšoveček“?
Klíčové slovo:
komplexní větný člen
Odpověď:
Naprosto jednoznačné řešení vám bohužel nemůžeme poskytnout, protože české mluvnice se na něm neshodnou. Spojení, v němž je jedna skutečnost (osoba) označena několika slovy s toutéž syntaktickou platností, se ale obvykle analyzují jako jeden, takzvaný komplexní větný člen. Doporučovali bychom tedy určit celé spojení „vodník Volšoveček“ jako podmět. V některých mluvnicích bývají ovšem spojení tohoto typu chápána jako určitý typ přístavku, jiné je označují jako specifický případ tzv. determinační souřadnosti.
Poslední užití:
1.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Domnívám se, že v následující větě je chybně užito zvratné přivlastňovací zájmeno. „Českou republiku si pro svou výbornou geografickou polohu vybrala společnost [název společnosti]...“ Mám pravdu, když si myslím, že místo „svou“ by pisatel měl užít zájmeno „její“?
Klíčové slovo:
její
Odpověď:
Ano. Zvratné zájmeno užíváme tehdy, když přivlastňujeme podmětu. V uvedené větě je podmětem „společnost“, nikoli „Česká republika“. A protože „výbornou geografickou polohu“ přivlastňujeme „České republice“, která není podmětem, je namístě užít zájmeno „její“.
Poslední užití:
30.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Podmětem je výraz označující určitý i neurčitý počet (typu desítky, stovky, tisíce, davy)
Konkrétní dotaz:
Nejsme si jistí ohledně tvaru přísudku ve větě „Tisíce komárů bzučelo/bzučely“. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
tisíce
Odpověď:
Jsou-li podmětem věty výrazy „desítky“, „stovky“, „tisíce“, „miliony“, „miliardy“, píšeme v přísudku tvrdé y, tedy: „Tisíce komárů bzučely“. U výrazu „tisíce“ lze navíc ve shodě přísudku tolerovat i koncovku -o: „Tisíce komárů bzučelo“. Obě možnosti jsou tedy přijatelné.
Poslední užití:
27.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 12 – Typ Pět mužů šlo, desítky lidí stály
Dotaz:
Podmětem je výraz označující určitý i neurčitý počet (typu desítky, stovky, tisíce, davy)
Konkrétní dotaz:
Potřebovali bychom prosím poradit, jaký je správný tvar přísudku v následující větě. „Na území Prahy funguje/fungují dva tisíce zedníků.“
Klíčové slovo:
dva tisíce
Odpověď:
Jsou-li podmětem věty výrazy „desítky“, „stovky“, „miliony“, „miliardy“, je náležitá shoda s těmito výrazy, v přísudku tedy bude tvar množného čísla. U výrazu „tisíce“ lze ale kromě shody s číselným výrazem („tisíce fungují“) užít i druhý tvar („funguje“), kterému v příčestí činném odpovídá zakončení na -o („fungovalo tisíce zedníků“ vedle „fungovaly tisíce zedníků“).
Poslední užití:
27.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 12 – Typ Pět mužů šlo, desítky lidí stály
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Váhám, zda mám do informačního textu napsat spojení „zpravodaj města Řevnic“, nebo „zpravodaj města Řevnice“. Co je správně? Zdá se mi, že druhá varianta může mylně svádět k závěru, že se naše město jmenuje „ta Řevnice“, a nikoli „ty Řevnice“.
Klíčové slovo:
zpravodaj města Řevnic(e)
Odpověď:
Z jazykového hlediska je správně obojí. V druhém případě vlastní jméno zůstává v tzv. nominativu jmenovacím, což je prostředek, který zvlášť oceníme např. u cizích jmen, která mohou mít problematické skloňování. Užít jej však můžeme bez obav i v případě jmen domácích; jde však o prostředek novější a v některých případech je vhodné přihlédnout i k zažité tradici: např. obvykle říkáme Magistrát hlavního města Prahy, nikoli Magistrát hlavního města Praha (byť je i tento způsob z jazykového hlediska v pořádku – oba způsoby jsou v současné době rovnocenné). Ve vašem případě jistě může hrát roli i to, co sám zmiňujete, tedy že při užití nominativu jmenovacího nelze jednoznačně určit gramatické číslo jména obce. Jste-li si vědom, že toto v praxi činí potíže, snadno se jim vyhnete zvolením prvního způsobu, v rámci nějž skloňujeme celé spojení: „zpravodaj města Řevnic“.
Zvažované varianty:
zpravodaj města Řevnic
zpravodaj města Řevnice
Poslední užití:
2.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Přístavek
Konkrétní dotaz:
Jakými větnými členy jsou výrazy „odborné“ a „popularizační“ ve větě „Měli tam knihy, a to odborné i popularizační“?
Klíčové slovo:
přístavek vysvětlovací
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe. Celé spojení „odborné i popularizační“ bychom nicméně určili jako přístavek (v některých mluvnicích uváděný též jako tzv. komplexní větný člen). Konkrétně jde o vysvětlovací přístavek, který bývá uvozen spojkovými výrazy typu „a to“, „totiž“, „tj.“ a podobně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 13.4 – Vysvětlující přístavek (uvozený výrazy tj., tzv., totiž, tedy, a to apod.)
Dotaz:
Tvar zájmena – ostatní
Konkrétní dotaz:
Píšu soukromé přáníčko a sama sebe jsem zmátla. Text přání zní: „Komupak to vadí, že ti, co máš rád, tě mají stále rádi.“ Nejsem si jistá, jestli má být v druhé větě „ti“, nebo „ty“.
Klíčové slovo:
ti
Odpověď:
Náležitý tvar zájmena je „ti“. Zájmeno je zde v pozici podmětu, a proto musí být v prvním pádě (celá věta zní „že ti... tě mají stále rádi“). Tvar „ty“ by byl namístě, kdyby bylo zájmeno ve větě předmětem. Nad rámec vašeho dotazu doplníme, že užití zájmena „co“ v tomto kontextu je považováno za hovorový prostředek; ve spisovném textu by bylo vhodné ho nahradit zájmenem „které“.
Poslední užití:
4.9.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.