Dotaz:
Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz týkající se hlásky [ɣ], která se vyskytuje např. ve spojení „bych ho“. Mám pocit, že se zde z hlásky „ch“ stává něco jako znělé „ch“. Je to nějaká zvláštnost, nebo jde o spisovný jev? Domnívám se, že se o tom ve škole neučí.
Klíčové slovo:
bych ho; znělé ch
Odpověď:
Máte naprostou pravdu, že vlivem tzv. asimilace (spodoby) znělosti se v češtině vyslovuje ve spojeních typu „bych ho“ velmi často znělá hláska „ch“, kterou ve fonetickém přepisu zachycujeme jako [ɣ]. Nejde o nic zvláštního, ale o zcela přirozený jev, kdy se vlivem následující znělé souhlásky [h] automaticky stává z neznělého „ch“ (které je v odborném přepisu náležité přepisovat jako [x]) souhláska znělá. Je to zcela shodný proces jako např. ve spojení „máš ho“, které spisovně a zcela přirozeně vyslovujeme v češtině jako [máž ho], nikoli *[máš ho]. Pozoruhodné však je, že v případě neznělé souhlásky „ch“ máme dvě různé možnosti volby jejího znělého protějšku. Je to jednak již zmíněné znělé „ch“ [ɣ], jednak znělé „h“ [h] (které je v tomto případě hodnoceno jako tzv. nepravý protějšek neznělého „ch“). Výslovnost [biɣ ho] i [bih ho] je považována za spisovnou, přičemž druhá varianta se vyskytuje spíše na Moravě a ve Slezsku. Existence všech zmíněných hlásek včetně [ɣ] je dobře popsána ve fonetických publikacích (nejnověji např. v Segmentálním plánu češtiny autorů J. Volína a R. Skarnitzla z roku 2018) včetně kodifikační příručky Výslovnost spisovné češtiny I. Ačkoli tedy jde i v případě [ɣ] o zcela běžně se vyskytující hlásku, zjevně není všeobecně známá a pravděpodobně se o ní ve školách obvykle neučí, což by však bylo vhodné ještě ověřit u didaktiků češtiny. Její nesamozřejmost je v češtině dána jednak tím, že jí v písmu odpovídá znak „ch“, nemá tedy své „vlastní“ písmeno, jednak vzniká „pouze“ jako výsledek asimilačního znělostního procesu, nestojí tak např. před samohláskami (odborně řečeno se jedná o znělý alofon fonému /ch/).
Poslední užití:
7.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=906