Odpovědi jsou vytvářeny na základě dotazů položených jazykové poradně Ústavu pro jazyk český AV ČR
Použitý filtr Detailní anotace: [Anotace věty] -> [Víceslovné struktury fungující jako 1 větný člen] -> [Typ víceslovné struktury fungující jako 1 větný člen] -> [Přísudek jmenný se sponou – příslovce].
Použité řazení Řadit: Sestupně.Dle: Datum vložení do systému.
Dotaz:
Věta bezpodmětná
Konkrétní dotaz:
Objevila jsem větu „Všechna skladiště bylo zapotřebí vyklidit“. Není náhodou správný tvar „byla“, tedy „Všechna skladiště byla zapotřebí vyklidit“?
Klíčové slovo:
věta bezpodmětná
Odpověď:
Uvedená věta je tzv. bezpodmětnou větnou strukturou, to znamená, že neobsahuje podmět. Výraz „skladiště“ není podmětem, nýbrž předmětem, který závisí na infinitivu „vyklidit“. Přísudkem je zde pak celé spojení „bylo zapotřebí vyklidit“ (sponové sloveso + modální predikativum + infinitiv). Přísudek bezpodmětných větných struktur má tzv. impersonální (neosobní) formu, která zpravidla odpovídá tvaru 3. os. j. č. rodu středního (Prší. Je chladno.). Proto je věta „Všechna skladiště bylo zapotřebí vyklidit“ v pořádku. Podle staršího pojetí (V. Šmilauer, 1966) by bylo možno větu klasifikovat jako větu dvojčlennou s inifinitivním podmětem „vyklidit“ a přísudkem „bylo zapotřebí“, avšak i v takovém případě bychom vyhodnotili výraz „skladiště“ jako předmět. Proto je znění věty „Všechna skladiště bylo zapotřebí vyklidit“ v pořádku.
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 117 (Typy bezpodmětých vět se slovesem sponovým)
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Dotaz:
Věta bezpodmětná
Konkrétní dotaz:
V učebnici češtiny jsou věty typu „Je mu nevolno“ považovány za věty jednočlenné. Bylo by přesto chybou, kdyby žáci určili např. „nevolno“ jako podmět?
Klíčové slovo:
jednočlenná věta
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, proto nemůžeme s určitostí říci, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe. V mluvnicích jsou ale věty tohoto typu hodnoceny jako věty jednočlenné (některé mluvnice preferují označení „věta bezpodmětná“). Výraz „nevolno“ v uvedené větě je totiž tzv. predikativum (stavové příslovce) a je součástí přísudku jmenného se sponou.
Poslední užití:
8.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Bezpodměté větné struktury, s. 113.
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Vedeme s kolegyní spor, jakým větným členem je „k padnutí“ ve větě „Bylo horko k padnutí“. Já tvrdím, že jde o přívlastek neshodný (jaké horko?), kolegyně tvrdí, že jde o příslovečné určení míry. Rozsoudíte nás?
Klíčové slovo:
k padnutí
Odpověď:
Jedná se o příslovečné určení míry. Tento větný člen ve větě rozvíjí přísudek jmenný se sponou „bylo horko“, resp. jeho neslovesnou část vyjádřenou příslovcem „horko“. Přímo tento podtyp příslovečného určení vymezuje např. Příruční mluvnice češtiny a charakterizuje ho jako „vyjádření míry nebo intenzity uvedením následku nebo výsledku“. Mezi příklady uvádí např. Bylo to smutné až k pláči; Změnila ses, moje milá, k nepoznání.
Poslední užití:
17.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 457 (odst. 681) – vydání 2008
Dotaz:
Příslovce v přísudku jmenném se sponou
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych nějak srozumitelně vysvětlit dceři, proč je věta „Bylo tam dusno“ jednočlenná. Dcera určila výraz „dusno“ jako podmět a „bylo“ jako přísudek. Je toto řešení nepřípustné? Paní učitelka v řešení uvádí pouze jednočlennou větu.
Klíčové slovo:
dusno
Odpověď:
Paní učitelka má pravdu. Celou konstrukci „bylo dusno“ je třeba chápat jako přísudek jmenný se sponou. Sloveso „být“ může ve větě stát samostatně v případě, že má význam „existovat“ (např. „Je tam chyba“), ve vaši větě však plní pouze syntaktickou funkci sponového slovesa a potřebuje významově doplnit dalším, plnovýznamovým slovním druhem. „Dusno“ je v tomto případě příslovcem vzniklým z přídavného jména „dusný“ a i z toho důvodu dost dobře nemůže být podmětem. Tento typ větné struktury je pro jednočlenné (bezpodmětové) věty charakteristický (srov. „Je mi zle“, „Bylo tam veselo“), stejně jako skutečnost, že věta popisuje atmosférický stav („Je horko“, „Sněží“).
Poslední užití:
23.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
odst. 633 (přísudkové příslovce)
Dotaz:
Jméno ve funkci doplňku
Konkrétní dotaz:
„Petr je rád doma.“ „Iva ráda plave.“ Je v obou těchto větách slovo „rád(a)“ doplňkem?
Klíčové slovo:
jméno ve funkci doplňku
Odpověď:
Ano, „rád/ráda“ je zde doplňkem.
Poslední užití:
16.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
vzhledem k
Odpověď:
Příslovečné určení zřetele lze oddělit čárkou (čárkami) i psát bez čárky (bez čárek). Konkrétní řešení závisí na mnoha faktorech – pozici ve větě, její významové stavbě, vztahu daného příslovečného určení k ostatním větným členům apod.