Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná podoba jména antického netvora? Minotaurus, nebo Mínotaurus? Lze se setkat i se zápisem Minotauros.
Klíčové slovo:
Minotaurus
Odpověď:
Jak Pravidla českého pravopisu, tak i příručka J. Hůrkové o antických jménech doporučují podobu Minotaurus, neboť s výjimkou již plně vžitých počeštěných jmen se jejich autoři rozhodli původní samohláskovou délku v písmu neoznačovat. V psaném (a pravděpodobně i v mluveném) úzu se ovšem i v současnosti vyskytují všechny tři vámi uvedené varianty, nadto ještě např. i podoby Mínótaurus a Mínótauros. Pokud se rozhodneme pro zápis respektující původní samohláskové délky, jistě toto řešení nelze z jazykového hlediska vyloučit, je důkazem počešťování jména na základě náležité původní výslovnosti, která je podle J. Hůrkové [mínótaurus]. Zatímco podoby zakončené na -ios vycházejí z řečtiny, zakončení -ius svědčí o přejetí z latiny. Doporučujeme proto rovněž přihlížet k celkové povaze textu a jeho předpokládaným adresátům.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Je v češtině fonetický rozdíl mezi názvy Pago a Pagi? Vyslovují se tato jména stejně nebo velmi podobně?
Klíčové slovo:
Pago; Pagi
Odpověď:
Pokud se jména Pago a Pagi čtou stejně, jako se píšou, což je nanejvýš pravděpodobné, pak je mezi nimi naprosto zásadní fonetický rozdíl týkající se poslední hlásky. V prvním případě jde o samohlásku [o], ve druhém o samohlásku [i], které jsou v češtině samostatnými fonémy a nelze je volně zaměňovat, jejich artikulační vlastnosti jsou zcela odlišné. Není ani pravděpodobné, že by posluchači tyto podoby mezi sebou na základě zvukové podobnosti vůbec nerozlišovali. První tři hlásky v daných jménech jsou samozřejmě totožné a vzhledem k tomu, že ani jeden z názvů není u nás příliš všeobecně známý, je záměna možná, ale daný problém může stejně tak nastat i v jejich podobě psané, nejen mluvené. Tato jména se tedy rozhodně nevyslovují stejně. Zda se vyslovují velmi podobně, záleží na přesné definici „podobnosti“. Pokud k ní stačí tříčtvrtinová zvuková shoda, pak bychom museli konstatovat, že velmi podobně se vyslovují např. i jednotlivé tvary slova žena (2. p. j. č. ženy a 5. p. j. č. ženo, tj. analogický rozdíl v poslední samohlásce jako u Pago a Pagi), případně výrazy typu kola a kila, což je poněkud absurdní.