Dotaz:
Spojení X je Y (např. změna byl/byla šok)
Konkrétní dotaz:
Zarazila jsem se při formulaci věty „Velká část našich klientů jsou zároveň našimi fanoušky“. Je tvar přísudku „jsou“ v pořádku? Nevím, jestli by se přísudek neměl shodovat spíš s výrazem „část“, ale znění „Velká část našich klientů je zároveň našimi fanoušky“ mi také nesedí.
Klíčové slovo:
je/jsou
Odpověď:
Vaše váhání je oprávněné, jde totiž o specifický typ věty. Za normálních okolností se samozřejmě tvar přísudku řídí podmětem, kterým je zde výraz „část“. Existuje však pravidlo, které říká, že pokud je podmět v čísle jednotném a jméno v přísudku jmenném se sponou (zde „fanoušci“) v čísle množném, řídí se tvar přísudku právě jménem přísudkovým. Náležitá podoba věty je tedy skutečně „Velká část našich klientů jsou zároveň našimi fanoušky“. Další možností by bylo větu mírně přeformulovat tak, aby si dotyčné větné členy vyměnily syntaktické pozice, tedy např. „Velkou částí našich klientů jsou zároveň naši fanoušci“ nebo „Velká část našich klientů jsou zároveň naši fanoušci“. Obě navrhované úpravy jsou navíc uživatelsky přívětivější; lze totiž předpokládat, že původní formulace může podobně jako vás zarazit i další příjemce textu.
Poslední užití:
15.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 18 – Typ Čas jsou peníze
Dotaz:
Spojení X je Y (např. změna byl/byla šok)
Konkrétní dotaz:
Mám v textu větu „Kapitola sama pro sebe je/jsou nákupy z Asie“. Nedokážu rozhodnout, zda má být v přísudku jednotné, nebo množné číslo – nevím totiž, jestli se vztahuje ke slovu „kapitola“, nebo „nákupy“.
Klíčové slovo:
kapitola sama pro sebe
Odpověď:
Ve větách se jmenným přísudkem (se sponou "být") obecně platí, že se shoda řídí podstatným jménem v podmětu. Ve vašem případě jsou podmětem „nákupy“, a proto je namístě tvar přísudku v množném čísle: „Kapitola sama pro sebe jsou nákupy z Asie“. V některých případech (včetně vašeho) nemusí být na první pohled zcela jasné, která část je ve větě podmětem a která jmennou částí přísudku. Většinou pomůže jednoduchá zkouška – jmennou část totiž můžeme převést do 7. pádu, zatímco podmět nikoli. Jelikož slovo „nákupy“ má v množném čísle pro 1. a 7. pád stejný tvar, je vhodné ho pro tuto zkoušku převést do čísla jednotného (jde nám pouze o zjištění, co je podmět a co součást přísudku): „nákup je kapitolou“ X „kapitola je nákupem“. Významu vaší věty odpovídá pouze první formulace, a proto víme, že podmětem je slovo „nákupy“.
Poslední užití:
10.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 18 – Typ Čas jsou peníze
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 19 – Typ Harmonika byla krásný dárek (podmět a jmenná část přísudku)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Opravuji text, v němž je věta: „Kapitolou samou pro sebe jsou nákupy z Asie, kde pořídíte takřka všechno.“ Říkám si, zda by nebylo lepší napsat: „Kapitola sama pro sebe jsou nákupy z Asie, kde pořídíte takřka všechno.“ Co byste mi doporučili?
Klíčové slovo:
1. pád; 7. pád
Odpověď:
Obě varianty jsou přijatelné, nicméně v praxi výrazně převažuje spojení se slovem kapitola v 1. pádě, tj. „kapitola sama pro sebe“, a proto bychom se k této variantě přiklonili.
Zvažované varianty:
Kapitolou samou pro sebe jsou nákupy z Asie, kde pořídíte takřka všechno.
Kapitola sama pro sebe jsou nákupy z Asie, kde pořídíte takřka všechno.
Dotaz:
Shoda jmenné části přísudku s podmětem
Konkrétní dotaz:
Bojuji v textu s touto větou: „Podle statistiky je největšími položkami 1800 divadelních představení.“ Je to tak správně? Nemělo by být v přísudku „jsou“, nebo naopak „je největší položkou“?
Klíčové slovo:
jmenný přísudek
Odpověď:
Tvar přísudku řídíme podmětem. Tím je ve větě číslovka „1800“, která vyžaduje přísudek v jednotném čísle. Doporučujeme proto přísudek upravit do podoby „je největší položkou“, tedy „Podle statistiky je největší položkou 1800 divadelních představení.“
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 18 – Typ Čas jsou peníze
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
V jednom cvičení na určování větných členů jsme narazili na větu, s níž si nevíme rady. Věta zní: „Tohle je útěk.“ Co je ve větě podmětem a co přísudkem?
Klíčové slovo:
podmět vs. jmenná část přísudku
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, a proto nevíme, jak se k této problematice staví současná školská praxe. Řešení školských úloh můžete vyhledávat též na stránkách Asociace češtinářů, nebo pokládat vlastní dotazy v online diskusi. Určit větné členy v uvedené větě není jednoduché, protože různé příručky k tomuto typu vět přistupují různě. Podle Vladimíra Šmilauera a jeho Novočeské skladby tento větný typ vyjadřuje prosté ztotožnění; uvádí to na příkladu „To jsou koťata májová“. Podle tohoto pojetí by bylo zájmeno „tohle“ podmětem a „je útěk“ přísudkem jmenným se sponou. Příruční mluvnice češtiny sice také hovoří o „ztotožnění něčeho s něčím“ (příklad „To je palác šlechtičen“), avšak současně uvádí, že „sloveso být zde ovšem není složkou slovesně-jmenného přísudku, nýbrž je samo slovesným přísudkem s významem identifikačním“. S tímto pojetím pracuje i příručka Skladba češtiny a doplňuje, že oba zbývající členy (v našem případě „tohle“ a „útěk“) pojmenovávají touž skutečnost a jsou zaměnitelné. Rozhodneme-li však, že v pořadí první člen („tohle“) je ve větě podmětem, narazíme na terminologickou nesnáz: v současné školské gramatice totiž zatím neexistuje odpovídající název pro druhý člen („útěk“).
Poslední užití:
20.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 403 (odst. 632)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 58 (sekce 27)
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 157 (odst. 4835)
Dotaz:
Gramatická shoda (typ Rychlé šípy byly)
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y se správně píše ve větě „Rychlé šípy byly ve městě“, když víme, že členy Rychlých šípů byli samí kluci?
Klíčové slovo:
Rychlé šípy
Odpověď:
To, že členy Rychlých šípů byli samí kluci, v tomto případě nehraje roli: klíčový je gramatický, nikoli přirozený rod podmětu. „Šípy“ jsou jméno rodu mužského neživotného, a namístě je tudíž ypsilon.
Poslední užití:
4.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 3 – Typ Rychlé šípy závodily, Tři sestry zahrály, Wanastowi Vjecy vydaly (gramatická shoda)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá shodou přísudku s podmětem v případě, že jsou součástí podmětu zároveň životná a neživotná jména. Konkrétně mi jde o větu „... aby zde výrobci nástrojů a opravny forem nebyli jen v roli návštěvníků“.
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Pokud je součástí několikanásobného podmětu alespoň jedno jméno rodu mužského životného, má toto přednost před všemi ostatními rody a v přísudku píšeme měkké i. Ve vašem případě má slovo mužského životného rodu „výrobci“ přednost před slovem ženského rodu „opravny“, a náležitý zápis proto vypadá takto: „... aby zde výrobci nástrojů a opravny forem nebyli jen v roli návštěvníků“.
Poslední užití:
5.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.1 – Mezi složkami několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.