Dotaz:
Přísudek jmenný se sponou
Konkrétní dotaz:
Můžete mi poradit, co je přísudkem ve větě „Je to jeho živobytí“?
Klíčové slovo:
přísudek jmenný se sponou
Odpověď:
Ve větě „Je to jeho živobytí“ je základní skladební dvojice „to je živobytí“ a samotný přísudek pak „je živobytí“. Jde o přísudek jmenný se sponou, který se skládá z určitého tvaru sponového slovesa „být“ a podstatného jména.
Poslední užití:
24.1.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Napsal jsem větu „V čestných prohlášeních, které byly přílohou...“, ale kolega mi to opravil následovně: „V čestných prohlášeních, která byla přílohou...“. Čí verze je prosím správná?
Klíčové slovo:
který; prohlášení
Odpověď:
Zájmeno „který“ ve vedlejší větě se vztahuje k podstatnému jménu rodu středního v množném čísle („prohlášeních“). Proto je jeho náležitý tvar „která“ (ta prohlášení, která...). Od toho se pak odvíjí i tvar přísudku ve vedlejší větě: „V čestných prohlášeních, která byla přílohou...“.
Poslední užití:
1.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.4 – Podmět je rodu středního
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Bude v následující větě na některém místě před výrazem „a“ čárka? „Dále budou neopomenutelnou součástí hodnocení úspory pohonných hmot(,) a s tím souvisejících emisí CO2 a látek znečišťujících ovzduší(,) a rovněž i provozní predikace na další rok.“
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené spojkou „a“ v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“). Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
20.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami a, i, ani
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Je správný tvar vztažného zájmena v následující větě? „Jako předloha je zvolena obrázková knížka, jejímž odborným garantem je...“
Klíčové slovo:
jejíž
Odpověď:
Vedlejší věta je uvozena přivlastňovacím vztažným zájmenem „jejíž“, které odkazuje k podstatnému jménu „knížka“ (tedy ke jménu rodu ženského) a je zde v 7. pádě, protože je závislé na tvaru podstatného jména „garant“ (zde 7. p. – garantem). Náležitý tvar zájmena je tedy skutečně „jejímž“.
Poslední užití:
14.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y mám volit v přísudku ve větě „Když byly/byli (muži) ještě děti“? Je namístě řídit shodu podle „mužů“, nebo podle „dětí“?
Klíčové slovo:
muži
Odpověď:
Podmětem uvedené věty je výraz „muži“, tedy jméno rodu mužského životného. Proto je náležitý tvar přísudku s měkkým i, tj. „byli“. Výraz „děti“ je jmennou částí přísudku – o tom se lze snadno přesvědčit tím, že tento výraz můžeme převést do 7. pádu: „Když byli muži ještě dětmi“.
Poslední užití:
3.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Bude mít přísudek ve větě „Mé dlouholeté zkušenosti a touha učit se novým věcem jsou/je tomu důkazem“ tvar jednotného, nebo množného čísla?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
V uvedené větě se vyskytuje několikanásobný podmět, jehož složkami jsou „zkušenosti“ a „touha“. Protože přísudek následuje až za podmětem, je třeba řídit jeho tvar oběma jmény, sloveso „být“ bude tedy ve tvaru množného čísla: „Mé dlouholeté zkušenosti a touha učit se novým věcem jsou tomu důkazem“. Nad rámec vašeho dotazu bychom ještě chtěli upozornit na formulaci „jsou tomu důkazem“. Namísto nepříliš vhodné vazby „být někomu/něčemu důkazem“ bychom doporučili volit vazbu „být důkazem někoho/něčeho“ či „být důkazem o někom/něčem“.
Poslední užití:
3.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.3.2 V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Vnučka přišla ze školy s úkolem, v němž měla mimo jiné určit podmět ve větě „Doma je doma“. Marně si tu s tím lámeme hlavu.
Klíčové slovo:
doma je doma
Odpověď:
Jde o specifický typ věty, v níž je podmět tvořen týmž slovem jako přísudkové jméno. V takových případech je přísudkové jméno vždy v prvním pádě, a není tedy možné jednoznačně rozhodnout, které jméno je podmětem a které částí přísudku – i z toho důvodu, že čeština nemá pevný slovosled. Jako podmět je tedy možné určit buď první, nebo druhé „doma“. Jako primární řešení bychom doporučovali určit jako podmět první „doma“, neboť slovosled podmět–přísudek je neutrálnější než slovosled přísudek–podmět. Ještě dodejme, že tato problematika se týká i vět, v nichž v roli podmětu a přísudku figuruje slovní druh, který nemá kategorii pádu (např. adverbium, infinitiv).
Poslední užití:
12.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 404 / odst. 632 (vyd. 2008)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Setkal jsem se s formulacemi „jsem ředitel“ a „jsem ředitelem“. Můžete mi vysvětlit, kdy se užívá 1. pád a kdy 7. pád?
Klíčové slovo:
1. pád; 7. pád
Odpověď:
Obecně lze říci, že rozdíl mezi 1. a 7. pádem podstatného jména v přísudku tkví v tom, že jménem ve tvaru 1. pádu se přisuzuje podmětu příznak trvalý, stálý, kdežto tvarem 7. pádu příznak platný jen aktuálně, tedy příznak přechodný. Tento významový rozdíl se však stírá, mnozí mluvčí si jej dnes neuvědomují, a proto je mnohdy možné užít oba tvary. Tak je tomu i v případě formulací „jsem ředitel“/„jsem ředitelem“, obě považujeme za přijatelné.
Zvažované varianty:
Jsem ředitel.
Jsem ředitelem.
Poslední užití:
20.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence 1. a 7. p. v přísudku jmenném se sponou
Dotaz:
Spojení X je Y (např. změna byl/byla šok)
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý, jestli je správně věta „Úrok je 4 procenta“, nebo „Úrok jsou 4 procenta“. V rámci jednoho textu jsem se setkal s obojím.
Klíčové slovo:
podmět a jmenná část přísudku
Odpověď:
Ve větách se jmenným přísudkem obecně platí, že se shoda řídí podstatným jménem v podmětu. Ovšem je-li jmenná část přísudku v množném čísle a podmět v jednotném, což je i tento případ, řídíme shodu naopak podle jména v přísudku: tedy „Úrok jsou 4 procenta“. Nutno však poznamenat, že syntax číslovek je specifická a málo probádaná oblast. Data z Českého národního korpusu dokládají, že stojí-li v roli přísudkového jména číslovkové spojení 4 procenta, je užití spony v jednotném čísle zcela běžné; neodmítáme tedy ani podobu „Úrok je 4 procenta“. Nad rámec dotazu ještě podotýkáme, že na tvar přísudku ve větách, v nichž je podmět i přísudkové jméno v prvním pádě, může mít vliv i slovosled. Průzkumy ukazují, že pokud stojí na prvním místě jméno v jednotném čísle (je přitom lhostejno, zda je řeč o podmětu, nebo o jmenné části přísudku), je možná obojí shoda (zde „úrok je 4 procenta“ i „úrok jsou 4 procenta“), zatímco pokud stojí na prvním místě jméno v čísle množném, výrazně převažuje shoda s množným číslem (tedy „4 procenta jsou úrok“).
Poslední užití:
1.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 18 – Typ Čas jsou peníze
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na větu „... z emirátů udělalo moderní zemi, jíž jsou dnes“. Myslím si, že správná podoba vedlejší věty by měla být „jíž je dnes“ nebo „jimiž jsou dnes“. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
jíž
Odpověď:
Nikoli. Správná podoba určitého slovesného tvaru je „jsou“, protože ve vedlejší větě figuruje nevyjádřený podmět „emiráty“. Vztažné zájmeno by naopak mělo mít tvar jednotného čísla a ženského rodu, protože se vztahuje k podstatnému jménu „země“, a sedmého pádu – po dosazení náležitých podstatných jmen by totiž vedlejší věta zněla „emiráty jsou dnes (moderní) zemí“. Tudíž je původní znění daného souvětí v pořádku.
Poslední užití:
26.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým Podmět je v čísle jednotném, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.