Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Dělali jsme s dětmi cvičné přijímací testy a v jednom z nich jsme narazili na větu „Můj bratr se nikdy neuměl správně rozhodnout“. Já jsem děti vždycky učila, že mezi modální slovesa patří pouze moci, smět, muset, mít (za povinnost) a chtít. V řešení testu se však píše, že je ve větě složený slovesný přísudek „neuměl se rozhodnout“, z čehož plyne, že sloveso „umět“ je zde považováno za modální. Teď tedy nevím, jak to mám žákům vysvětlit: patří „umět“ mezi modální slovesa, nebo nepatří?
Klíčové slovo:
umět
Odpověď:
Na tuto otázku vám bohužel nedokážeme uspokojivě odpovědět, protože nejsme didaktické pracoviště, a tudíž nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe. Jisté je, že různé mluvnice k modálním slovesům přistupují různě. Základní mluvnice českého jazyka například za modální považuje pouze slovesa moci, smět, muset, mít (za povinnost) a chtít. Příruční mluvnice češtiny rozlišuje dvě vrstvy modálních sloves: vlastní modální slovesa (viz výčet výše) a modální slovesa v širším smyslu, kam řadí např. slovesa umět, dovést, vydržet, dokázat atd. Jaké řešení se od žáků vyžaduje u přijímacích zkoušek, však nedokážeme posoudit. Dotazy školského charakteru doporučujeme směrovat spíše na Asociaci češtinářů, která má mimo jiné vlastní poradnu a podobnými problémy se zabývá systematicky.
Poslední užití:
24.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 154
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 533 (odst. 751) – vydání 2008
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, podle čeho mám řídit tvar přívlastku „vycházející/ho“ ve větě „Než se loď začala otřásat pod silou příboje vycházející/ho snad z nitra země“.
Klíčové slovo:
přívlastek postponovaný
Odpověď:
Syntakticky vzato je možné postponovaný přívlastek vztáhnout jak k „síle“, tak k „příboji“. Domníváme se však, že příliš nedává smysl, aby příboj vycházel z nitra země, a proto přívlastek doporučujeme vztáhnout spíše k „síle“: „Než se loď začala otřásat pod silou příboje vycházející snad z nitra země“.
Zvažované varianty:
vycházející
vycházejícího
Poslední užití:
12.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
ani
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
4.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami a, i, ani, sekce 3 – spojka ani
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před „a“ ve větě „Těšit se můžete na nové(,) a ještě lepší nástroje, které...“?
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Mezi složkami několikanásobného větného členu, které jsou spojeny souřadicí spojkou v poměru slučovacím, čárku nepíšeme (viz „konkrétní případ“). Pouze jsou-li složky spojeny beze spojek, oddělují se čárkou.
Poslední užití:
14.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami a, i, ani; sekce 1 - Spojka a
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
i
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
28.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami a, i, ani
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se s kolegy shodnout na i/y v přísudku v následujícím souvětí: „Vlastivědný spolek Českolipska spojil své síly s městem, s jeho regionálním informačním centrem a přes nesnáze doby dokázaly připravit projekt.“ Já tam intuitivně cítím měkké i, protože za tím projektem stojí živí lidé, ale kolegové prosazují ypsilon.
Klíčové slovo:
několikanásobný nevyjádřený podmět
Odpověď:
Pravdu mají kolegové. V druhé větě souvětí („přes nesnáze doby dokázaly připravit projekt“) je nevyjádřený podmět, který však můžeme rekonstruovat z první věty: jde o několikanásobný podmět tvořený výrazy „spolek“, „město“ a „centrum“. Protože mezi nimi není jméno rodu mužského životného, je třeba v přísudku napsat tvrdé y. To, že za projektem ve skutečnosti stojí živí lidé, na tvar přísudku nemá vliv, řídíme se zde čistě gramatickým rodem jmen. Pro úplnost dodáváme, že kromě tohoto řešení přichází v úvahu řídit shodu pouze jménem „spolek“ („Vlastivědný spolek Českolipska spojil své síly s městem, s jeho regionálním informačním centrem a přes nesnáze doby dokázal připravit projekt“). Dvojí řešení plyne z dvojího možného pohledu na věc: buď uplatníme hledisko významové („spolek“, „město“ a „centrum“ jsou významově rovnocenné a tvoří několikanásobný podmět), nebo formální (podmětem je striktně vzato pouze jméno v 1. pádě, tedy „spolek“).
Poslední užití:
10.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.1.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 3.1 – Přísudek následuje za několikanásobným podmětem
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
jakožto
Odpověď:
Doplněk patří mezi rozvíjející větné členy, které lze do věty včlenit jako její významově těsnou nebo volnou součást. Podle toho lze volit psaní bez čárky i s čárkou. Volba interpunkčního řešení závisí na kontextu a také na preferenci pisatele.
Poslední užití:
28.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 12 – Doplněk, volný doplněk
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit se zájmeny ve větě „Začněte si spořit na své/vaše sny“. Jaké zájmeno mám použít?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Přivlastňujeme-li podmětu, je namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“. Zde je podmětem věty nevyjádřené zájmeno „vy“ a „sny“ patří podmětu. Náležitá podoba věty je tedy „Začněte si spořit na své sny“.
Poslední užití:
21.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.