Dotaz:
Úprava abecedního seznamu
Konkrétní dotaz:
Na konci textu je slovníček pojmů a jejich definic, pojmy jsou zapsány s velkým počátečním písmenem a definice uvozeny pomlčkou. Nevím si však rady, zda samotné definice začínat rovněž velkým počátečním písmenem a končit tečkou, nebo je naopak psát s malým počátečním písmenem a interpunkcí neukončovat, když některé definice mají podobu spojení dvou slov, jiné tvoří několik vět. Je někde předepsáno, jak by měla pravopisná úprava takového slovníčku vypadat?
Klíčové slovo:
slovníček; rejstřík
Odpověď:
Podobné slovníčky, rejstříky ad. mají povahu abecedního seznamu. Norma, která se věnuje abecednímu řazení v takových seznamech však o jejich formální úpravě mnoho neříká. Zásadním doporučením je jednota v zápisu jednotlivých údajů a doporučení oddělovat jednotlivé prvky – v tomto případě pojmy a jejich definice – interpunkcí. V uvedeném případě by proto bylo dobré zápis definic sjednotit, ať už jedním, či druhým směrem, aby nebylo střídání velikosti počátečních písmen a přítomnosti/absence interpunkce na konci definic rušivé. Vodítkem, kterým směrem úpravu sjednocovat, by mohla být převaha větných či nevětných typů nebo přehlednost jednotlivých pravopisných řešení.
Poslední užití:
6.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 97 6030 Abecední řazení.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Formální a grafická úprava prvků řazení (s. 7)
Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Je správně v 23:05, nebo ve 23:05?
Klíčové slovo:
v, ve
Odpověď:
Smyslem tzv. vokalizace předložek (v > ve) je usnadnění výslovnosti. Ve chvíli, kdy by stykem (neslabičné) předložky s následujícím slovem vznikla obtížně vyslovitelná souhlásková skupina, předložka se přidáním samohlásky „e“ tzv. vokalizuje. Pro tuto vokalizaci platí jen málo bezvýjimečných pravidel (např. začíná-li následující slovo na stejnou souhlásku, která tvoří neslabičnou předložku, vokalizuje se: není *v vaně, ale jedině ve vaně), existují tu jen tendence, protože různí uživatelé češtiny vnímají různé souhláskové skupiny jako různě obtížně vyslovitelné. To je i případ spojení „v/e 23:05“. V daném případě je tedy možné předložku jak vokalizovat – ve dvacet tři nula pět, tak i ponechat nevokalizovanou – v dvacet tři nula pět.
Zvažované varianty:
v
ve
Poslední užití:
1.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno od slova Austrálec (‚původní obyvatel Austrálie‘)? Může to být austrálský?
Klíčové slovo:
austrálský
Odpověď:
Přídavné jméno ke slovu Austrálec (‚původní obyvatel Austrálie‘) by mělo mít opravdu podobu austrálský (srov. např. Somálec > somálský sirotek, somálští piráti; Gruzínec > gruzínský důstojník, gruzínští fotbalisté, tj. nikoliv *somálecký/somálečtí; *gruzínecký/gruzínečtí).
Zvažované varianty:
austrálský
Poslední užití:
28.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Přípustnost porušení normy
Konkrétní dotaz:
Existují závazná pravidla pro interpunkci užívanou ve verších?
Klíčové slovo:
poezie
Odpověď:
V poezii bývají často interpunkční zásady různou měrou upravovány, někdy jsou členicí znaménka zcela vynechávána – určujícím činitelem je v tomto případě umělecký záměr.
Dotaz:
Bibliografické údaje o příručkách
Konkrétní dotaz:
Která publikace je novější? Naše místní jména a jak jich užívat, nebo Statistický lexikon obcí?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Kniha Aleny Polívkové Naše místní jména a jak jich užívat byla vydána nejprve v roce 1985, poté v roce 2007; Statistický lexikon obcí vychází pravidelně, vždy po několika letech, naposledy v roce 2013.
Poslední užití:
7.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.