Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Když posílám pracovní e-mail, začínám ho zdvořilým oslovením, např. „Vážený pane řediteli“. Někdy si ale s dotyčným pošleme několik e-mailů během krátké chvíle, a tak se mi zdá zbytečné pořád toto oslovení opakovat. V dalších e-mailech tedy místo něj píšu pozdrav „dobrý den“. Co si o tomto řešení myslíte?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Charakter e-mailové komunikace se může někdy přiblížit komunikaci chatové – typicky když si pisatelé e-mailů vymění několik zpráv během krátké doby. Výzkum H. Mžourkové a K. Dvořákové zaměřený na kontaktové formule v e-mailech (viz https://asjournals.lib.cas.cz/slovoaslovesnost/article/uuid:4ce72c32-448d-4470-abe3-dfb337f1473c) ukázal, že v takových případech se oslovení nebo pozdrav běžně vypouští. Nehodnotili bychom tedy jako nezdvořilé, pokud byste oslovení či pozdrav v bezprostředně navazujících zprávách zcela vynechala. Náhrada pozdravu za oslovení se zdá s ohledem na výsledky zmíněného výzkumu zbytečná. Vhodnost vynechání kontaktové formule je však třeba vždy posoudit s ohledem na komunikační situaci.
Poslední užití:
12.5.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Mohu pracovní e-mail nebo dopis začít pozdravem a oslovením, např. „Dobrý den, paní Nováková“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Při výběru kontaktové formule je třeba rozlišovat mezi dopisy a e-maily. V dopisech se doporučuje užívat tradiční oslovení typu „Vážená paní Nováková“. V e-mailové komunikaci se však vedle této formulace běžně užívá i kombinace pozdravu a oslovení (Dobrý den, paní Nováková), která je v současnosti taktéž většinově vnímána jako vhodná a zdvořilá. V běžné každodenní komunikaci mezi kolegy se pak setkáváme i se samotným pozdravem (Dobrý den).
Poslední užití:
17.10.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Stačí začít e-mail pozdravem „Dobrý den“, nebo mám použít i oslovení, např. „Dobrý den, pane Nováku“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
V současné e-mailové komunikaci se užívá jak pozdrav (Dobrý den), tak kombinace pozdravu s oslovením (Dobrý den, pane Nováku). Samotný pozdrav nachází své uplatnění především při komunikaci s neznámým adresátem, případně též v situacích charakterizovaných nižší mírou oficiálnosti a formálnosti (např. při každodenní komunikaci s kolegy). Naproti tomu spojení pozdravu a oslovení je v současnosti většinově hodnoceno jako zdvořilé i v oficiální komunikaci, podobně jako tradiční způsob oslovení „Vážený pane Nováku“. Obecně však platí, že čím je komunikace oficiálnější, tím spíše pisatel upřednostní variantu s přívlastkem „vážený“.
Poslední užití:
5.4.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Zajímal by mě váš názor na pozdrav v korespondenci. Když odpovídám na úřední dopis nebo někomu posílám e-mail (například panu Novákovi), mohu je začít slovy „Dobrý den, pane Nováku“, nebo musím použít oslovení „Vážený pane Nováku“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Pro oficiální dopisovou korespondenci se nadále doporučuje užívat tradiční oslovení obsahující přívlastek „vážený“: „Vážený pane Nováku“, „Vážený pane předsedo“, „Vážený pane magistře“ apod. Tato forma oslovení se užívá taktéž v e-mailové komunikaci, ovšem jak vyplývá z nedávno proběhlého výzkumu z oblasti současné korespondence (viz Mžourková–Dvořáková: „Většina z nás používá prosté Dobrý den“, Slovo a slovesnost, 2023), v praxi se běžně objevuje i kombinace pozdravu „dobrý den“ s oslovením. Zmíněné šetření ukázalo, že je uvedený začátek korespondence, podobně jako formulace typu „Vážený pane Nováku“, v současnosti většinově vnímán jako zdvořilý a vhodný pro oficiální e-mailovou korespondenci. Výzkum však také zachytil jisté preference ve volbě počáteční formulace. Jako nejdůležitější faktor při jejím výběru se projevila míra oficiálnosti – čím oficiálnější (a v souladu s tím i formálnější) komunikace je, tím spíše pisatelé upřednostní variantu „Vážený pane Nováku“ před spojením „Dobrý den, pane Nováku“. Proto se např. v běžné pracovní komunikaci mezi kolegy setkáme často s pozdravem, kdežto v kontaktu s úředníky či osobami zastávajícími vysoké funkce pravděpodobně bude častěji volena tradiční forma oslovení. Při rozhodování, kterou počáteční formulaci užijeme, je tedy třeba rozlišovat mezi dopisovou a e-mailovou komunikací a vzít v úvahu též náš vztah k adresátovi.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Jedna zahraniční youtuberka používá pozdrav „ahoj všichni“, pod jejími videi se však objevují komentáře, že je to špatně, jelikož se nemá používat 1. pád. Prý by měla říkat „ahoj všem“. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
ahoj
Odpověď:
Spojení „ahoj všichni“ je zcela v pořádku. Tvar všichni je totiž homonymní, užívá se nejen v 1., ale také v 5. pádě. Nadto je pozdrav v této formě (respektive v obou interpunkčně náležitých zápisech, tj. „ahoj všichni“ i „ahoj, všichni“) frekventovanější, ve verzi syn_v11 Českého národního korpusu má celkem 166 výskytů, kdežto jeho konkurent „ahoj všem“ pouze 38. I tato forma pozdravu je však přijatelná, neboť má oporu v eliptickém „(říkám) ahoj všem“. Navíc se pravděpodobně šíří vlivem analogie s dalším poměrně běžným pozdravem, jímž je „dobrý den všem“ (76 korpusových dokladů).
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Mohu začít e-mail adresovaný panu řediteli pozdravem a oslovením „Dobrý den, pane Ing. Nováku“?
Klíčové slovo:
ředitel; Ing.
Odpověď:
V oslovení se dává přednost pracovní funkci před akademickým titulem, a proto doporučujeme zvolit oslovení „Vážený pane řediteli“. Pokud byste chtěla pro oslovení použít titul, pak by mělo mít podobu „Vážený pane inženýre“. Zkratky titulů se totiž v oslovení neužívají a pozdrav „Dobrý den“ se hodí do méně formální komunikace.
Poslední užití:
9.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Oslovení a závěrečný pozdrav
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Stačí začít e-mail pozdravem „Dobrý den“, nebo mám použít i oslovení, např. „Dobrý den, pane Nováku“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď je neaktuální.
Odpověď:
Pokud píšete oficiální e-mail, doporučujeme užít oslovení „Vážený pane Nováku“. Pozdrav „Dobrý den“ hodnotíme jako méně formální, hodí se např. do komunikace mezi kolegy. V méně formální komunikaci je přijatelná i kombinace pozdravu s oslovením, např. „Dobrý den, pane Nováku“.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Mohu pracovní e-mail začít pozdravem a oslovením, např. „Dobrý den, paní Nováková“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď je neaktuální.
Odpověď:
V oficiální písemné komunikaci doporučujeme užít oslovení „Vážená paní Nováková“. V méně formální komunikaci (např. mezi kolegy) je pozdrav s oslovením přijatelný, dostačující je však i samotný pozdrav.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Když posílám pracovní e-mail, začínám ho zdvořilým oslovením, např. „Vážený pane řediteli“. Někdy si ale s dotyčným pošleme několik e-mailů během krátké chvíle, a tak se mi zdá zbytečné pořád toto oslovení opakovat. V dalších e-mailech tedy místo něj píšu pozdrav „dobrý den“. Co si o tomto řešení myslíte?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď je neaktuální.
Odpověď:
Pozdrav „dobrý den“ je v písemné komunikaci hodnocen jako neformální, a proto jeho užití v oficiální písemné komunikaci nedoporučujeme, a to ani v případě, kdy si s někým vyměňujete větší množství e-mailů. Ovšem vzhledem k tomu, že se charakter e-mailové komunikace může někdy přiblížit komunikaci chatové – typicky když si s někým vyměníte několik (velmi) krátkých zpráv během krátké doby (během pár minut nebo hodin) – nepovažovali bychom za nezdvořilé, pokud byste oslovení v dalších zprávách zcela vynechala. Vhodnost tohoto řešení je však třeba vždy posoudit s ohledem na komunikační situaci – komu přesně píšete, čeho se vaše korespondence týká apod.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Jak mám studentce češtiny vysvětlit, kdy se používá který pozdrav – dobrý den, dobré jitro, dobré odpoledne, dobrý večer apod.? Záleží na tom, kolik je hodin, zda je světlo, či na něčem jiném?
Odpověď:
Pro volbu pozdravů neexistují žádná striktní pravidla. Nejuniverzálnější je pozdrav dobrý den, ten lze užít v podstatě kdykoliv. Pozdrav dobré dopoledne se používá v době do dvanácti hodin, po dvanácté hodině přichází na řadu pozdrav dobré odpoledne. Ovšem představy o tom, kdy začínají a končí další části dne, se budou u různých mluvčích lišit. Nelze tedy přesně vymezit, kdy by měl být který pozdrav použit.
Poslední užití:
21.10.2019
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.