Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
České call centrum oslovuje v rámci své činnosti Čechy, ale i Slováky. Jak by jeho zaměstnanci měli oslovovat Slováky – 5. pádem, nebo 1. pádem, když slovenština 5. pád nemá?
Klíčové slovo:
1. pád; 5. pád
Odpověď:
Pokud zaměstnanec call centra hovoří se slovenským klientem česky, je namístě zvolit českou podobu oslovení, to znamená užívat tvary 5. pádu (např. pane Kováči).
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Muž má příjmení Liška, nepřechýlenou podobu jména si zvolila i žena, tedy paní Liška. Mohu je oslovit „vážení Liškovi“?
Odpověď:
Ano, oslovení „vážení Liškovi“ je v pořádku, nepřechýlená podoba příjmení ženy nehraje v tomto případě žádnou roli.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak se v ČR oslovují lidé, kteří mají šlechtický titul? Vím, že byly šlechtické tituly v minulosti oficiálně zrušeny, ale třeba v Kostelci nad Orlicí vykonává funkci starosty František Kinský, který bývá označován jako hrabě.
Odpověď:
Náležitá forma oslovení hraběte je „hraběcí Milosti“. Toto oslovení však může působit nepatřičně, pokud dotyčnému není připsán titul oficiálně. Proto se domníváme, že je vhodnější použít „civilnější“ oslovení šlechtickým titulem: „pane hrabě“. Ovšem velmi se nabízí oslovit dotyčného i jinak, a to např. vykonávanou funkcí (pane starosto) či příjmením (pane Kinský). Tyto formy oslovení jsou jistě obvyklejší.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Natočili jsme reklamu. Její děj se odehrává v obchodě, kde zaznívá hlášení: „Pan Hvězda, zapomněl jste na svého syna Honzíka Hvězdu!“ Co si o formě oslovení „pan Hvězda“ myslíte?
Klíčové slovo:
1. pád; 5. pád
Odpověď:
Zdvořilé oslovení v češtině má formu 5. pádu, doporučovali bychom tedy zvolit podobu „pane Hvězdo“. Občas se setkáváme s ponecháním příjmení ve tvaru 1. pádu (pane Hvězda), ovšem toto oslovení nepovažujeme za vhodné, neboť může být vnímáno jako nezdvořilé. Oslovení využívající tvaru 1. pádu jak u slova pan, tak u příjmení (pan Hvězda) je nejen nezdvořilé, ale také nezvyklé, může na sebe strhávat nežádoucí pozornost, a proto bychom se mu raději vyhnuli.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak se správně oslovuje vysokoškolským titulem – „inženýre“, nebo „pane inženýre“?
Klíčové slovo:
pan
Odpověď:
Za zdvořilé je považováno užití kombinace výrazu pan (potažmo paní) a vysokoškolského titulu, tedy např. „pane inženýre“ (potažmo „paní inženýrko“).
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit faráře – „pane faráři“, nebo „otče Patriku“?
Odpověď:
Užívají se obě oslovení. Varianta „otče Patriku“ je spjata spíše s komunikací v rámci církve, varianta „pane faráři“ se užívá i mimo církevní prostředí. (Podrobněji viz Mendelová, Edita: Oslovení v náboženském prostředí. Český lid, roč. 85, č. 4, 1998, s. 362–366.)
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, jak oslovit ženu, jež má nepřechýlené příjmení. Napadlo mě vyřešit problém tím, že v oslovení užiju i křestní jméno, např. „vážená paní Jano Lepša“. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Jelikož v češtině není obvyklé kombinovat v oslovení rodné jméno a příjmení, nepovažujeme navrhované řešení za vhodné. V případě nepřechýleného příjmení Lepša doporučujeme ponechat příjmení v základním tvaru (vážená paní Lepša), nelze ovšem zavrhovat ani skloňování jména (vážená paní Lepšo) či jeho přechýlení (vážená paní Lepšová).
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Existují oslovení „mladá paní“ a „mladý pane“, také „mladý muži“, ale nikoliv „mladá ženo“. Jak je to možné?
Klíčové slovo:
mladý muži; mladá ženo
Odpověď:
Jazyková vyjádření nemusí být vždy stoprocentně analogická. V tomto konkrétním případě lze jako určitý protějšek k mladému muži chápat výraz slečna.