Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit muže, který je plukovníkem a zároveň lékařem?
Klíčové slovo:
plukovník; lékař; doktor
Odpověď:
Můžete si vybrat mezi variantami „pane plukovníku“ a „pane doktore“. Záleží především na tom, v jaké situaci dotyčného oslovujete. Pacienti zvolí pravděpodobně oslovení „pane doktore“, v komunikaci mezi vojáky se objeví spíše oslovení „pane plukovníku“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Píšu dopis a nejsem si jistá formou oslovení. Kombinuje se titul s příjmením, např. „Vážený pane profesore Nováku“?
Klíčové slovo:
profesor
Odpověď:
Ne, běžně oslovujeme samotným titulem, tedy „Vážený pane profesore“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Posílám dopis profesorovi, který je zároveň děkanem, a docentovi, který je zároveň vedoucím katedry. Mohu dotyčné oslovit „Vážený pane profesore, vážený pane docente“?
Klíčové slovo:
profesor; docent; děkan; vedoucí katedry
Odpověď:
Pokud se na dotyčné obracíte v pracovní záležitosti, nabízí se užít v oslovení funkce dotyčných – „Vážený pane děkane, vážený pane vedoucí“. Ovšem ani navrhované oslovení vědecko-pedagogickými tituly nepovažujeme za nevhodné.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Přemýšlím, jak oslovit v obchodní korespondenci paní, která má nepřechýlené příjmení. Jelikož nevím, jak se s takovým příjmením zachází, napadlo mě využít křestní jméno a oslovit dotyčnou „Vážená paní Jano“. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Oslovení typu „paní Jano“ je poměrně neformální, a proto bychom jeho užití v obchodní korespondenci nedoporučovali. V oficiální, formální komunikaci běžně oslovujeme adresáta příjmením, doporučujeme tedy oslovit dotyčnou buď nepřechýlenou podobou příjmení (např. vážená paní Novák), nebo podobou přechýlenou (např. vážená paní Nováková).
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Mohu slečnu, která získala inženýrský titul, oslovovat „slečno inženýrko“?
Klíčové slovo:
slečna; paní
Odpověď:
Oslovování je záležitostí konvence. Ve spojení s vysokoškolským titulem se v oslovení běžně užívá výraz paní (např. paní inženýrko), užití výrazu slečna bychom tedy nedoporučovali.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jaké mám použít oslovení v dopise – „vážení páni senátoři“, nebo „vážení pánové senátoři“?
Klíčové slovo:
páni; pánové
Odpověď:
Je možné použít oba tvary, tj. páni i pánové, ovšem data z Českého národního korpusu ukazují, že v kombinaci s funkcí je častější užití krátkého tvaru – „vážení páni senátoři“. Jako další řešení se nabízí tvar páni/pánové z oslovení vypustit – „vážení senátoři“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám v úředním dopisu oslovit ženu, pokud si nejsem jist, zda je slečna, nebo paní?
Klíčové slovo:
slečna; paní
Odpověď:
V situacích, kdy si nejste jist, zda můžete ženu oslovit „Vážená slečno“, doporučujeme zvolit oslovení „Vážená paní“, které je neutrální a je možné užít jej vždy.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit muže, který má před jménem titul Mgr. a za jménem titul Ph.D. – „pane magistře“, nebo „pane doktore“?
Klíčové slovo:
Mgr.; Ph.D.
Odpověď:
Oslovujeme nejvyšším dosaženým titulem, v tomto případě tedy „pane doktore“.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Jak mám studentce češtiny vysvětlit, kdy se používá který pozdrav – dobrý den, dobré jitro, dobré odpoledne, dobrý večer apod.? Záleží na tom, kolik je hodin, zda je světlo, či na něčem jiném?
Odpověď:
Pro volbu pozdravů neexistují žádná striktní pravidla. Nejuniverzálnější je pozdrav dobrý den, ten lze užít v podstatě kdykoliv. Pozdrav dobré dopoledne se používá v době do dvanácti hodin, po dvanácté hodině přichází na řadu pozdrav dobré odpoledne. Ovšem představy o tom, kdy začínají a končí další části dne, se budou u různých mluvčích lišit. Nelze tedy přesně vymezit, kdy by měl být který pozdrav použit.
Dotaz:
Tykání/vykání
Konkrétní dotaz:
Při chatové komunikaci se zákazníky se zaměstnanci firmy podepisují jen křestním jménem, a tak si myslím, že by mohli zákazníkům tykat. Jaký je váš názor?
Klíčové slovo:
chat; chatování
Odpověď:
Nezáleží na tom, zda zaměstnanci komunikují s klienty formou dopisu, e-mailu, po telefonu nebo po chatu, stále se jedná o oficiální, formální komunikaci. Navíc k sobě mají účastníci komunikace profesionální vztah, a proto je vhodné vzájemné vykání. To však nebrání tomu, aby se zaměstnanci podepisovali samotným rodným jménem – v méně formální komunikaci není užívání rodného jména v kombinaci s vykáním ničím neobvyklým.
Poslední užití:
11.11.2019
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.