Dotaz:
Tykání/vykání
Konkrétní dotaz:
Při psaní znaleckých posudků potřebuji občas něco vysvětlit, upřesnit. Nevím, zda mám v takových případech uvést vysvětlení tvarem „rozuměj“, nebo „rozumějte“. Jsem zvyklý na „rozuměj“, ale mám obavy, aby si třeba soudce, který bude můj posudek číst, nemyslel, že mu tykám. Poradíte mi, co s tím?
Klíčové slovo:
rozuměj; rozumějte; rozumět
Odpověď:
V odborných textech se s tvarem jednotného čísla „rozuměj“ setkáváme (podobně jako se objevuje také „viz“ či „srovnej“), ale používá se i tvar množného čísla „rozumějte“. Můžete si tedy vybrat. Je však pravda, že se výraz „rozuměj(te)“ nevyskytuje příliš často. Jako jisté řešení se nabízí použít zkratku „rozum.“ (podobně jako se užívá „srov.“) nebo zvolit neosobní formulaci „tím se rozumí“.
Dotaz:
Tykání/vykání
Konkrétní dotaz:
Pracuji na lokalizaci deskové hry pro děti a nevím, zda mám hráčům tykat, nebo vykat. Existuje nějaká norma, která určuje, v jakých typech textů se užívá vykání a tykání?
Odpověď:
Žádná závazná pravidla pro volbu mezi tykáním a vykáním neexistují, je to záležitost společenské konvence. Je-li desková hra určena dětem, považujeme za vhodnější zvolit tykání.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak se oslovují osoby, které mají dvě příjmení, např. paní Dvořáková Prchlíková? Oběma příjmeními, nebo jen jedním z nich?
Odpověď:
Pokud má někdo dvě příjmení, je vhodné ho při oficiální či formální komunikaci oslovit oběma, tedy např. „paní Dvořáková Prchlíková“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit pana doktora Nováka – „Vážený pane doktore“, nebo „Vážený pane doktore Nováku“?
Klíčové slovo:
doktor
Odpověď:
Kombinace vysokoškolského titulu a příjmení se při oslovování nepoužívá, náležitá podoba je tedy „Vážený pane doktore“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
V návaznosti na společnou schůzku posílám e-mail řediteli a vedoucím technických úseků, mezi které se řadím i já. Jaké mám zvolit oslovení? Napadlo mě napsat „Vážený pane řediteli a pánové“ nebo „Vážený pane řediteli a zúčastnění“, ale ani jedna varianta se mi nelíbí.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Posílám e-mail řediteli a do kopie dávám ještě další adresáty. Jaké mám zvolit oslovení?
Klíčové slovo:
kopie; v kopii
Odpověď:
Obvykle se oslovují pouze přímí adresáti e-mailu, nikoliv ti, kdo jsou uvedeni v kopii (těm je e-mail zaslán jen pro informaci, neočekává se od nich reakce). Ve vašem případě bychom tedy doporučili oslovit pouze ředitele – „Vážený pane řediteli“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit muže, který je plukovníkem a zároveň lékařem?
Klíčové slovo:
plukovník; lékař; doktor
Odpověď:
Můžete si vybrat mezi variantami „pane plukovníku“ a „pane doktore“. Záleží především na tom, v jaké situaci dotyčného oslovujete. Pacienti zvolí pravděpodobně oslovení „pane doktore“, v komunikaci mezi vojáky se objeví spíše oslovení „pane plukovníku“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Píšu dopis a nejsem si jistá formou oslovení. Kombinuje se titul s příjmením, např. „Vážený pane profesore Nováku“?
Klíčové slovo:
profesor
Odpověď:
Ne, běžně oslovujeme samotným titulem, tedy „Vážený pane profesore“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Posílám dopis profesorovi, který je zároveň děkanem, a docentovi, který je zároveň vedoucím katedry. Mohu dotyčné oslovit „Vážený pane profesore, vážený pane docente“?
Klíčové slovo:
profesor; docent; děkan; vedoucí katedry
Odpověď:
Pokud se na dotyčné obracíte v pracovní záležitosti, nabízí se užít v oslovení funkce dotyčných – „Vážený pane děkane, vážený pane vedoucí“. Ovšem ani navrhované oslovení vědecko-pedagogickými tituly nepovažujeme za nevhodné.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Přemýšlím, jak oslovit v obchodní korespondenci paní, která má nepřechýlené příjmení. Jelikož nevím, jak se s takovým příjmením zachází, napadlo mě využít křestní jméno a oslovit dotyčnou „Vážená paní Jano“. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Oslovení typu „paní Jano“ je poměrně neformální, a proto bychom jeho užití v obchodní korespondenci nedoporučovali. V oficiální, formální komunikaci běžně oslovujeme adresáta příjmením, doporučujeme tedy oslovit dotyčnou buď nepřechýlenou podobou příjmení (např. vážená paní Novák), nebo podobou přechýlenou (např. vážená paní Nováková).
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Mohu slečnu, která získala inženýrský titul, oslovovat „slečno inženýrko“?
Klíčové slovo:
slečna; paní
Odpověď:
Oslovování je záležitostí konvence. Ve spojení s vysokoškolským titulem se v oslovení běžně užívá výraz paní (např. paní inženýrko), užití výrazu slečna bychom tedy nedoporučovali.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jaké mám použít oslovení v dopise – „vážení páni senátoři“, nebo „vážení pánové senátoři“?
Klíčové slovo:
páni; pánové
Odpověď:
Je možné použít oba tvary, tj. páni i pánové, ovšem data z Českého národního korpusu ukazují, že v kombinaci s funkcí je častější užití krátkého tvaru – „vážení páni senátoři“. Jako další řešení se nabízí tvar páni/pánové z oslovení vypustit – „vážení senátoři“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám v úředním dopisu oslovit ženu, pokud si nejsem jist, zda je slečna, nebo paní?
Klíčové slovo:
slečna; paní
Odpověď:
V situacích, kdy si nejste jist, zda můžete ženu oslovit „Vážená slečno“, doporučujeme zvolit oslovení „Vážená paní“, které je neutrální a je možné užít jej vždy.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit muže, který má před jménem titul Mgr. a za jménem titul Ph.D. – „pane magistře“, nebo „pane doktore“?
Klíčové slovo:
Mgr.; Ph.D.
Odpověď:
Oslovujeme nejvyšším dosaženým titulem, v tomto případě tedy „pane doktore“.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Jak mám studentce češtiny vysvětlit, kdy se používá který pozdrav – dobrý den, dobré jitro, dobré odpoledne, dobrý večer apod.? Záleží na tom, kolik je hodin, zda je světlo, či na něčem jiném?
Odpověď:
Pro volbu pozdravů neexistují žádná striktní pravidla. Nejuniverzálnější je pozdrav dobrý den, ten lze užít v podstatě kdykoliv. Pozdrav dobré dopoledne se používá v době do dvanácti hodin, po dvanácté hodině přichází na řadu pozdrav dobré odpoledne. Ovšem představy o tom, kdy začínají a končí další části dne, se budou u různých mluvčích lišit. Nelze tedy přesně vymezit, kdy by měl být který pozdrav použit.
Dotaz:
Tykání/vykání
Konkrétní dotaz:
Při chatové komunikaci se zákazníky se zaměstnanci firmy podepisují jen křestním jménem, a tak si myslím, že by mohli zákazníkům tykat. Jaký je váš názor?
Klíčové slovo:
chat; chatování
Odpověď:
Nezáleží na tom, zda zaměstnanci komunikují s klienty formou dopisu, e-mailu, po telefonu nebo po chatu, stále se jedná o oficiální, formální komunikaci. Navíc k sobě mají účastníci komunikace profesionální vztah, a proto je vhodné vzájemné vykání. To však nebrání tomu, aby se zaměstnanci podepisovali samotným rodným jménem – v méně formální komunikaci není užívání rodného jména v kombinaci s vykáním ničím neobvyklým.
Poslední užití:
11.11.2019
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.