Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty:
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Detailní anotace: [Anotace textu] -> [Pragmatické aspekty] -> [Zdvořilostní aspekt].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/16, položky: 1-10/155
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#14081
Užití:
1 1 0
Dotaz: Pozdravy
Konkrétní dotaz: Moje dítě použilo na začátku e-mailu adresovaného učiteli pozdrav „Zdravím“, učitel to označil za nezdvořilé a neomalené. Podle mě se ale tento pozdrav běžně používá, viděl jsem ho třeba v hromadných zprávách posílaných žákům (ale psali je učitelé z jiné školy). Jaký na to máte názor?
Klíčové slovo: zdravím
Odpověď: Tento dotaz není čistě jazykový, přesahuje do oblasti etikety. Užití kontaktové formule „Zdravím“ na začátku e-mailu adresovaného společensky výše postavené osobě nepovažujeme za vhodné. V oficiální, formální komunikaci se totiž užívá tradiční oslovení ve spojení s přívlastkem „vážený“ (Vážený pane Nováku apod.) či nověji spojení pozdravu a oslovení (Dobrý den, pane Nováku), které je v současnosti většinově vnímáno taktéž jako zdvořilé (viz Mžourková–Dvořáková: „Většina z nás používá prosté Dobrý den“, Slovo a slovesnost, 2023). Zásadní vliv na výběr kontaktové formule má však míra oficiálnosti – čím oficiálnější (a v souladu s tím i formálnější) komunikace je, tím spíše pisatelé upřednostní uctivější variantu „Vážený pane Nováku“ před spojením „Dobrý den, pane Nováku“ (např. v kontaktu s úředníky či osobami zastávajícími vysoké funkce). Jako nejvhodnější kontaktová formule při kontaktu žáka s vyučujícím se tak jeví spojení „Vážený pane učiteli“, „Vážený pane profesore“, případně „Dobrý den, pane učiteli“, „Dobrý den, pane profesore“. Naproti tomu vyučující si může dovolit použít méně formální kontaktovou formuli (třeba právě „Zdravím“), neboť vztah mezi žákem a vyučujícím je asymetrický, což se projevuje mj. v tom, že učitelé běžně žákům tykají, kdežto žáci učitelům vykají. Pro úplnost dodejme, že si školy či jednotliví vyučující mohou nastavit pravidla komunikace jinak – např. když učitel dovolí žákům, aby mu tykali, neměl by negativně hodnotit méně formální formu oslovení v e-mailu.
Poslední užití: 14.4.2025
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#14077
Užití:
1 1 0
Dotaz: Oslovování
Konkrétní dotaz: Když potkám na ulici mladou neprovdanou ženu, oslovím ji „dobrý den, slečno“. Ale když potkám mladého svobodného muže, neřeknu mu „dobrý den, slečňáku“. Máme v češtině nějaké označení pro takového muže?
Klíčové slovo: slečna; paní
Odpověď: U žen můžeme rozlišovat na základě věku a rodinného stavu mezi slečnou a paní, nicméně v současné době se i pro mladou či svobodnou ženu používá označení paní. Naproti tomu pro mladé svobodné muže nemáme v češtině jednoslovné pojmenování, a to zřejmě z historických důvodů. (Za zmínku stojí, že slovo slečna vzniklo zkrácením slova šlechtična, původně totiž označovalo neprovdané šlechtické dcery, později bylo přeneseno na měšťanské a ještě později i na vesnické dívky). Pro muže tedy užíváme oslovení „pane“ bez ohledu na jeho věk či rodinný stav. V úvahu případně přicházejí též slovní spojení „mladý pane“ či „mladý muži“, nepovažujeme je však za neutrální.
Poslední užití: 10.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14041
Užití:
1 1 0
Dotaz: Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz: Mohu u soudu používat pro oslovení ženy či dívky slovo opatrovanka, nebo musím používat slovo opatrovanec?
Odpověď: Pokud komunikujete s ženou či dívkou nebo se o ní vyjadřujete, je žádoucí použít přechýlenou podobu pojmenování, tj. opatrovanka.
Poslední užití: 15.6.2017
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14027
Užití:
1 1 0
Dotaz: Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz: Přechylují se vojenské hodnosti? Setkal jsem se s názorem, že se žena oslovuje „poručíku“, ale podle mě by bylo lepší oslovit ji „poručice“.
Odpověď: Stejně jako pracovní pozice či funkce se přechylují i vojenské hodnosti. Je-li tedy nositelkou vojenské hodnosti žena, je namístě použít pojmenování v ženském rodě, tj. poručice, desátnice, kapitánka apod.
Poslední užití: 2.12.2022
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#13977
Užití:
1 1 0
Dotaz: Oslovování
Konkrétní dotaz: Pracuji v kultuře, a tak se běžně setkávám s různými umělci a umělkyněmi. Při rozhovoru s mužem používám oslovení „Mistře“, nevím si však rady, jak oslovovat ženu. Mám jí také říkat „Mistře“? Nebo snad „Mistrová“? To se mi zdá dost zvláštní. Většinou si vystačím se spojením „vážená umělkyně“, ale když pak hovořím s umělcem i umělkyní najednou, nelíbí se mi, že je oslovuji tak odlišně. Můžete mi poradit, jak to vyřešit se ctí?
Klíčové slovo: Mistryně
Odpověď: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (2003) uvádí jako jeden z významů slova mistr ‚označení a oslovení (vynikajícího) umělce, tvůrce, interpreta‘, pro nějž je náležitý zápis s velkým písmenem Mistr, a ilustruje toto užití mj. na příkladu „děkuji Vám, Mistře“. Podobně starší Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) zachycuje u daného slova mezi jinými význam ‚čestný titul pro vynikajícího umělce, sportovce‘ a doplňuje též informaci, že se jedná o ‚časté oslovení výtvarných, hudebních n. slovesných umělců‘, a dokládá ji větou „vyprávějte o svých prvních skladbách, Mistře!“ Co se přechýlené podoby daného označení týče, tento slovník nabízí pro popsaný význam podobu mistryně, nikoliv mistrová (druhým výrazem se totiž označuje např. ‚žena provozující samostatně řemeslo‘ nebo ‚dílovedoucí v továrnách‘). Zápis s malým písmenem mistryně je zde přitom užit patrně proto, že se z hesla odkazuje k většímu počtu významů. Pokud tedy oslovujete umělce Mistře, nabízí se oslovit umělkyni výrazem Mistryně. U žen však zjevně nejde o běžně užívaný způsob oslovení, jak napovídá jednak váš dotaz, jednak nulový výskyt spojení Vážená/vážená Mistryně ve srovnání s 42 doklady spojení Vážený/vážený Mistře v korpusu SYN v13. Pakliže by vám dvojice výrazů Mistře a Mistryně nevyhovovala, můžete jistě zvolit i jiné formy oslovení: vážený umělče a vážená umělkyně, vážený pane Nováku a vážená paní Svobodová aj.
Poslední užití: 5.2.2024
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#13952
Užití:
1 1 0
Dotaz: Oslovování
Konkrétní dotaz: Můžete nám poradit, jak máme oslovit ženu zastávající funkci sekretáře? Když napíšeme „Vážená paní sekretářko“, připomíná nám to nějakou asistentku, přitom dotyčná zastává v podstatě ředitelskou funkci. Nebylo by tedy lepší použít oslovení „Vážená paní sekretáři“?
Odpověď: Přechýlená podoba slova „sekretář“ je „sekretářka“. Zachycuje ji i Nový akademický slovník cizích slov, jenž uvádí pro dané slovo na prvním místě význam ‚úředník, funkcionář, pracovník vyřizující agendu něj. instituce, organizace, popř. významné osoby, tajemník‘, ale i ‚státní sekretář – ministr (např. v USA) nebo náměstek ministra‘. Sekretář/ka tak nemusí označovat jen osobu na asistentské pozici. Doporučujeme vám tedy zvolit oslovení „Vážená paní sekretářko“. Naopak druhé navrhované řešení „Vážená paní sekretáři“ nedoporučujeme, neboť v pojmenování osoby nestandardně spojuje slova rodu ženského a mužského.
Poslední užití: 14.6.2024
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#13950
Užití:
1 1 0
Dotaz: Oslovování
Konkrétní dotaz: Jak mám oslovit ženu zastávající funkci (ministerského) rady? Slovo „radová“ má pro mě nežádoucí konotace, tak mě napadlo, zda bych nemohl použít spojení „paní rada“, podobně jako se v minulosti používalo „paní doktor“. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo: radová
Odpověď: Přechýlená podoba slova „rada“ je „radová“ (srov. též podoby „mistrová“ či „krejčová“), doporučili bychom vám tedy zvolit tuto podobu. Co se nežádoucích konotací slova „radová“ týče, patrně narážíte na jeho starší význam ‚manželka rady‘. Tento význam zachycuje Příruční slovník jazyka českého z let 1935–1957, avšak Slovník spisovného jazyka českého z let 1960–1971 u slova „radová“ uvádí i význam ‚titul ženy v hodnosti nebo funkci rady‘. Nadto je pojmenování „radová“ v současnosti rozšířené. Naproti tomu sousloví „paní rada“ nedoporučujeme, neboť nevhodně spojuje slova rodu ženského a mužského a v praxi se (zcela nepřekvapivě) objevuje jen okrajově.
Poslední užití: 1.2.2024
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13926
Užití:
1 1 0
Dotaz: Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz: Dostala jsem dopis, v němž bylo užito oslovení „Milí příznivci a vážené sympatizantky“. Je to v pořádku? Proč tam nejsou příznivci a příznivkyně nebo sympatizanti a sympatizantky?
Odpověď: V oslovení se pro označení adresátů a adresátek běžně používá analogických forem, založených na významové souřadnosti a signalizujících ekvivalentní vztah k oslovovaným. Některá pojmenování osob užívaná při oslovování mají tentýž slovotvorný základ, např. „Vážené kolegyně, vážení kolegové“, „Milí čtenáři a milé čtenářky“, jiná nikoliv: „Vážené dámy, vážení pánové“, „Milé sestry, milí bratři“ apod. V oslovení „Milí příznivci a vážené sympatizantky“ jsou však zvolena pojmenování o různých slovotvorných základech, přestože od slova příznivec lze snadno utvořit přechýlenou podobu – její absence, respektive nahrazení této přechýlené podoby významově blízkým slovem tak na sebe může strhávat zbytečnou, nežádoucí pozornost. (Podobně můžeme samozřejmě uvažovat i o dvojici sympatizant–sympatizantka.) Část uživatelů češtiny tedy může hodnotit kombinaci výrazů příznivci a sympatizantky negativně, zatímco jiná část uživatelů češtiny může vzhledem k významové blízkosti slov příznivec a sympatizant (stejně jako jejich přechýlených podob příznivkyně a sympatizantka) považovat tuto kombinaci za přijatelnou. Jako problematická se nám jeví též volba různých přívlastků (milí vs. vážené), která může vést k úvahám o společenském postavení adresátů a adresátek a o (nerovném) vztahu či přístupu pisatele k nim. Otázkou tak zůstává, co vedlo tvůrce dopisu k dané formě oslovení – zda bylo jeho záměrem signalizovat nějaké rozdíly mezi adresáty a adresátkami, zda se ve snaze o jazykově pestré vyjádření chtěl vyhnout opakování slovotvorných základů či chtěl oslovení nějak ozvláštnit.
Poslední užití: 3.1.2024
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#13824
Užití:
1 1 0
Dotaz: Oslovování
Konkrétní dotaz: Jak se oslovuje neprovdaná žena s vysokoškolským titulem? Myslím, že se používá spíše „paní magistro“ než „slečno magistro“, ale nejsem si jistá.
Klíčové slovo: slečna; paní
Odpověď: Oslovování je záležitostí konvence. Ve spojení s vysokoškolským titulem se v oslovení běžně užívá výraz paní („paní magistro“, „paní inženýrko“ atd.), užití výrazu slečna („slečno magistro“, „slečno inženýrko“ atd.) bychom v těchto případech považovali za nevhodné.
Poslední užití: 16.6.2022
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#13786
Užití:
1 1 0
Dotaz: Oslovování
Konkrétní dotaz: Zahrnuje oslovení „vážená zákaznice“ i muže?
Odpověď: Nikoliv, v českém jazyce totiž běžně neužíváme generické femininum (výjimku tvoří např. pojmenování profese „(zdravotní) sestra“). Naproti tomu lze říci, že oslovení „vážený zákazníku“ (či lépe „vážení zákazníci“) může zahrnovat jak muže, tak ženy, neboť generické maskulinum je v češtině stále rozšířené.
Poslední užití: 21.7.2022
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.