Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Můžete mi poradit, jaký bude správný tvar vztažného zájmena v následující větě? „Ať je následující rok plný úspěchů a správných rozhodnutí, které/která vás naplní.“
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Jestliže se vztažné zájmeno ve vedlejší větě vztahuje k oběma složkám několikanásobného větného členu, tj. k „úspěchům“ i „rozhodnutím“, mělo by se také s oběma shodovat. Protože součástí tohoto několikanásobného členu jsou jméno rodu mužského neživotného (úspěchů) a jméno rodu středního (rozhodnutí), je náležitý tvar „které“: „Ať je následující rok plný úspěchů a správných rozhodnutí, které vás naplní.“ Pouze v případě, že by vedlejší věta rozvíjela jen výraz „rozhodnutí“, by bylo namístě napsat „rozhodnutí, která“.
Poslední užití:
13.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Užívání výrazu
Konkrétní dotaz:
Lze použít slovní spojení „divá zvěř“?
Klíčové slovo:
divá zvěř
Odpověď:
Ano, toto slovní spojení je zcela v pořádku, užívá se. Přídavné jméno „divý“ je jen exkluzivnějším částečným synonymem pro slovo „divoký“ (slovníky u něj jako příklad na prvním místě uvádějí právě spojení „divá zvěř“), zvěř má podle Slovníku spisovné češtiny význam ‚volně žijící savci a ptáci, zprav. lovní‘.
Zvěř bývá sice ne nejtypičtěji, ale relativně často divá – „divý“ je v korpusu ČNK SYN v10 jedenácté nejčastější přídavné jméno těsně předcházející slovu zvěř (častější jsou „lesní“, „černý“, „srnčí“, „spárkatý“, ale i „divoký“). A z druhé strany je ustálenost slovního spojení ještě zřetelnější – hned po slově „divý“ následuje nejčastěji právě podstatné jméno „zvěř“ (pomineme-li jméno Bára z povídky Boženy Němcové a od ní odvozených užití).
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Užívá se tvar typu „sousedovic“, třeba „sousedovic děti“?
Klíčové slovo:
sousedovic
Odpověď:
Taková přivlastňovací přídavná jména se jistě užívají, ale patrně obvykle ne v textech, v nichž se předpokládá spisovnost. Příruční mluvnice češtiny říká, že „substandardní jsou nesklonná posesiva typu Novákovic […] vyjadřující přináležitost k plurálovému subjektu Novákovi“. Ve vašem případě se sice nepřivlastňuje jménu vlastnímu, nýbrž obecnému, ale to nic nemění na oprávněném předpokladu, že pro velkou část uživatelů češtiny je přivlastňovací přídavné jméno zakončené na -ovic použitelné spíš mimo spisovnou češtinu, a pokud ve spisovném textu, tak příznakově.
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Skupina s/š + souhláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo rodiště? Dělí se správně rodiš-tě, nebo rodi-ště?
Klíčové slovo:
rodiště
Odpověď:
Slovo rodiště se na konci řádku dělí správně takto: ro-di-š-tě. Spojení samohláska + -š- + souhláska + samohláska je možné dělit buď po -š-, nebo před -š-.
Zvažované varianty:
rodiš-tě
rodi-ště
Poslední užití:
5.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.5 Skupina s/š + souhláska, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo kroužkem? Dělí se správně krouž-kem, nebo krou-žkem?
Klíčové slovo:
kroužkem
Odpověď:
Slovo kroužkem se na konci řádku správně dělí takto: krouž-kem. Je‑li přítomen morfematický šev, dělíme na švu (kruh > *kruh-ek-0 > krouž-ek-0 > krouž-k-em).
Zvažované varianty:
krouž-kem
krou-žkem
Poslední užití:
16.3.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod b)
Dotaz:
Skupina samohláska/souhláska + str/štr/stř
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo registrace?
Klíčové slovo:
registrace
Odpověď:
Slovo registrace se na konci řádku správně dělí takto: re-gi-s-t-ra-ce. Pokud není koncové -r- (ze skupiny -str-) ve slabikotvorné pozici, může se dělit před -s-, před -t- i před -r-.
Poslední užití:
19.3.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.6 Skupina samohláska/souhláska + str/štr/stř, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo registrace
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Je ve slově prozpěvovat -z- součástí kořene?
Klíčové slovo:
prozpěvovat
Odpověď:
Ne, segment -z- ve slově prozpěvovat je i z hlediska současné češtiny samostatná předpona z-. Ve slově prozpěvovat jsou dvě předpony pro- a z- a kořen -pěv- (existují slova o-pěv-ova-t, pěv-ec-0 aj.). V případě školní úlohy, zejm. v nižších třídách, je však nutno být tolerantní a jako správnou odpověď (s následným upřesňujícím výkladem) uznávat i to, že kořenem je celé -zpěv-. Děti se např. nemusely dosud setkat se slovem se dvěma předponami, slova opěvovat či pěvec nemusí dosud znát, protože patří do stylově vyšší slovní zásoby, příp. jde o termíny (pěvci = zpěvní ptáci) atp.
Dotaz:
Dvě samohlásky vedle sebe
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo prvouka?
Klíčové slovo:
prvouka
Odpověď:
Slovo prvouka se na konci řádku správně dělí takto: pr-vo-uka. Nacházejí‑li se vedle sebe dvě samohlásky, které jsou rozdělené morfematickým švem (a nejde přitom o příponu), pak dělíme na švu. Tvoří-li slabiku jediné samohláskové písmeno, neoddělujeme ho, ale připojujeme k následující slabice (odtud dělení prvo-uka, nikoliv *prvo-u-ka).
Zvažované varianty:
prvo-uka
prvou-ka
Poslední užití:
6.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.2 Dvě samohlásky vedle sebe, bod a) (též 1 Základní pravidla dělení slov, bod c))
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jak mám používat danou příručku?
Konkrétní dotaz:
Naznačuje pořadí variant uvedených v Internetové jazykové příručce i jejich preferenci? Například u hesla „nastálo“ je jako první uvedena podoba psaná dohromady. Je psaní zvlášť („na stálo“) méně doporučitelné?
Klíčové slovo:
příručka
Odpověď:
Přestože pořadí má v jazykových příručkách často určitou výpovědní hodnotu (na prvním místě jsou například v Akademickém slovníku současné češtiny uváděny frekventovanější podoby), v případě spřežek, které se mohou psát i zvlášť, pořadí preferovanou podobu nenaznačuje. Jako heslové slovo je uvedena podoba psaná dohromady, protože je tak možné ji následně lépe vyhledat.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Mladí teď hodně používají slovo [gúgl, vygúglit]. Jak ho mám zapsat v nespisovném textu? Jde mi o to ů/ú – vygůglit, nebo vygúglit?
Klíčové slovo:
vygooglit; vygůglit; vygúglit
Odpověď:
Protože nejde o spisovný výraz, není jeho podoba stanovena závazně, máte jako pisatelka možnost volby. Doklady z ČNK (syn v 9) a internetu ukazují, že v praxi převažuje zápis se zachováním původní podoby základu, tj. vygooglit (328 dokladů). Přestože pravidlu o psaní dlouhé samohlásky uprostřed přejatého slova odpovídá zápis vygúglit, je tato možnost zastoupena nejméně (7x); zápis vygůglit je doložen 18x. Pro srovnání doplňujeme, že v internetovém slovníku Čeština 2.0 je zachyceno heslo strýček Gůgl také s kroužkovaným ů (https://cestina20.cz/slovnik/strycek-gugl/).
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Autor píše předběžná konsultace. Není to špatně nebo poněkud zastaralé? Jak zdůvodním, že by se mělo psát konzultace?
Klíčové slovo:
konzultace
Odpověď:
Podoba konsultace špatně není, ale máte pravdu, že v současném textu působí zastarale. Ve zdomácnělých slovech (převážně latinského a řeckého původu), v nichž se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z], se považují za základní, stylově neutrální podoby se z. Lze je užít ve všech typech textů, proto doporučujeme volit zápis konzultace. Podoby se s jsou stylově příznakové, knižní.
Zvažované varianty:
konzultace
konsultace
Poslední užití:
25.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Je správně sloveso „započíst“, nebo by se mělo použít „započítat“?
Klíčové slovo:
započíst vs. započítat
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny uvádějí „započíst“ a „započítat“ jako varianty v rámci jednoho hesla bez jakéhokoli stylového či jiného rozlišení. Obě slovesa mají tentýž původ – stará čeština měla pro významy ‚číst‘ i ‚počítat‘ sloveso čísti, ve většině jiných slovanských jazyků je *čitati. Sloveso „započítat“ je častěji užívané (zhruba v poměru 3 : 1), ale pro obě slovesa platí, že je jejich užívání rozloženo podobně – zhruba stejně se vyskytují v publicistice a oborové literatuře a znatelně méně v beletrii.
Z toho vyplývá, že podoby „započíst“ i „započítat“ by měly být ve spisovném textu bezproblémově použitelné.
Zvažované varianty:
započíst
započítat
Poslední užití:
28.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Jaký bude prosím správný tvar přísudku v následující větě? „Pamětní listy a produkty si oblíbila/oblíbily česká města, státní instituce a komerční subjekty.“
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Pokud přísudek předchází podmětu, máme zpravidla dvě možnosti. Buď můžeme shodu řídit všemi složkami několikanásobného podmětu, a tedy v tomto případě uplatnit pravidlo o nepřítomnosti jména rodu mužského životného – správný tvar „oblíbily“. Druhou možností ale je shodovat přísudek s nejbližší složkou několikanásobného podmětu, zde s „městy“ – pak bychom napsali v přísudku -a. Správně je tedy jak věta „Pamětní listy a produkty si oblíbily česká města, státní instituce a komerční subjekty“, tak „Pamětní listy a produkty si oblíbila česká města, státní instituce a komerční subjekty“.
Poslední užití:
4.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.2 – Složkou několikanásobného podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit s tvarem přísudku v následující větě? „Pandemie a omezení cestování se podepsalo/podepsaly na přípravě finančního plánu.“
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Protože přísudek v uvedené větě následuje až za několikanásobným podmětem, musí se shodovat s oběma složkami podmětu (nikoli pouze s bližší složkou), a bude mít tedy tvar množného čísla. Jelikož součástí daného několikanásobného podmětu není jméno rodu mužského životného, nýbrž jména rodu ženského (pandemie) a středního (omezení), je namístě tvar s tvrdým y, tedy „podepsaly se“.
Poslední užití:
4.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.3.2 V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Větněčlenský rozbor
Konkrétní dotaz:
Obsahuje následující věta výraz ve funkci přívlastku? „Bál se, aby nebyl nikým spatřen.“
Klíčové slovo:
přívlastek
Odpověď:
Nikoli. Uvedené souvětí se skládá ze dvou vět – jedné hlavní a jedné vedlejší. Ve větě hlavní je nevyjádřený podmět (on) a přísudek „bál se“. Stejný nevyjádřený podmět je i ve vedlejší větě, v níž je přísudkem spojení „nebyl by spatřen“ a výraz „nikým“ je příslovečným určením původce děje, protože jde o pasivní (trpnou) konstrukci. Přívlastek se zde tedy nevyskytuje.
Poslední užití:
19.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve větě „Díky(,) a s díky nakladatelství [jméno a příjmení] mohu být součástí týmu níže uvedené publikace“?
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené spojkou „a“ v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“). Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
19.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami a, i, ani
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Vím, že se píše hippie se dvěma p, ale kdybych chtěla napsat [hipík], musím zachovávat dvě p, nebo mohu napsat hipík?
Klíčové slovo:
hipík
Odpověď:
Slova, která nejsou součástí spisovné slovní zásoby, nemají závazně stanovenou pravopisnou podobu. V praxi velice často dochází ke zjednodušení, proto doporučujeme volit zápis hipík – ten ostatně zachycuje i Slovník nespisovné češtiny. Jednoznačnou preferenci podoby hipík dokládá i ČNK (v syn v 9 je 1422x zachycen hipík a 280x hippík).
Zvažované varianty:
hipík
hippík
Poslední užití:
10.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před výrazem „dostupnou“ v následující větě? „Model je jedinou reálnou alternativou, plně odpovídající požadavkům ČR(,) dostupnou v potřebném čase s adekvátními náklady.“
Klíčové slovo:
přívlastek několikanásobný
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu (přívlastku) oddělujeme čárkou, jestliže jsou spojeny beze spojky (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
20.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 1 – Čárka ve spojení několikanásobných větných členů – spojení souřadné (bezespoječné), slučovací poměr (tatínek, maminka, dědeček a strýček)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před výrazy „plně odpovídající“ v následující větě? „Model je jedinou reálnou alternativou(,) plně odpovídající požadavkům ČR, dostupnou v potřebném čase s adekvátními náklady.“
Klíčové slovo:
přívlastek volný; přívlastek těsný
Odpověď:
U daného přívlastku lze připustit dvojí chápání a považovat jej za volný či těsný, tudíž jej lze buď oddělit čárkou, nebo ponechat bez čárky. Volba interpunkčního řešení závisí na kontextu a také na záměru pisatele.
Poslední užití:
20.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 4 – Přívlastek volný a těsný
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 129
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.