Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Která z následujících formulací je vhodnější: „poprvé tu noc“, nebo „poprvé té noci“?
Odpověď:
Obě uvedené varianty jsou vhodné, spojení se 2. pádem „poprvé té noci“ hodnotíme jako prostředek stylově vyšší oproti neutrálnímu spojení „poprvé tu noc“. Obě spojení se běžně užívají, jak dokazují data z Českého národního korpusu.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má správně v češtině vyslovit název hlavního města KLDR Pchjongjang? Slýchám, že Češi na rozdíl od ostatních národů říkají na začátku [pch], což není správné a irituje mě to. Mělo by se podle mě vyslovovat [pjongjank].
Klíčové slovo:
Pchjongjang
Odpověď:
U českého názvu tohoto města uvádějí jazykové i zeměpisné příručky shodně pouze podobu Pchjongjang bez konkrétního výslovnostního doporučení, což znamená, že by se jméno mělo číst v souladu s grafikou, tj. žádnou hlásku nevypouštět. Máte pravdu, že např. v angličtině se užívá zápis Pyongyang bez „ch“. Nejen pro češtinu však platí jiná pravidla adaptace a přepisu cizích vlastních jmen. Přesné vysvětlení, proč je náležité převádět do češtiny toto jméno s počátečním „pch“, je nutné hledat u koreanistů, avšak pokud jsou správná naše zjištění, v originální výslovnosti se vyskytuje tzv. aspirovaná souhláska [pʰ], a daný přídech se tedy v češtině zcela systémově transformuje do zvukově nejpodobnější souhlásky [ch]. V českém úzu se pravděpodobně vyskytuje jak převažující podoba [pchjongjank], tak někdy i [pjongjank] či [pʰjongjank]. Příčinami této variability může být např. nejistota o podobě názvu v češtině, vliv anglického přepisu a výslovnosti, někdy možná i snaha přiblížit se co nejvíce originálu atp. Vzhledem k tomu, že kolísání zde evidentně nezpůsobuje komplikace v porozumění, doporučujeme být v tomto ohledu tolerantní.
Zvažované varianty:
[pchjongjank]
[pjongjank]
[pʰjongjank]
Poslední užití:
15.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině správně vyslovuje název ostrova Tchaj-wan? Slýchám, že Češi na rozdíl od ostatních národů říkají na začátku [tch], což není správné a irituje mě to. Mělo by se podle mě vyslovovat [tajvan].
Klíčové slovo:
Tchaj-wan; Taiwan
Odpověď:
Standardizovaná podoba tohoto zeměpisného názvu je v češtině jednak Tchaj-wan (tu obvykle doporučují používat jazykové příručky), z něhož výslovnost [tchajvan] vyplývá, jednak Taiwan (tj. bez „ch“ stejně jako např. v angličtině; nejen čeština má však často jiná pravidla adaptace a přepisu cizích vlastních jmen než angličtina). Přesné vysvětlení, proč je náležité převádět do češtiny toto jméno s počátečním „tch“, je nutné hledat u orientalistů, avšak pokud jsou správná naše zjištění, v originální výslovnosti se vyskytuje tzv. aspirovaná souhláska [tʰ], a daný přídech se tedy v češtině může zcela systémově transformovat do zvukově nejpodobnější souhlásky [ch]. V českém úzu se vyskytuje jak podoba [tchajvan], tak i [tajvan] či [tʰajvan]. Příčinami této variability může být právě nejednotnost grafické podoby názvu v češtině, vliv anglického přepisu a výslovnosti, někdy možná i snaha přiblížit se co nejvíce originálu atp. Vzhledem k tomu, že kolísání zde evidentně nezpůsobuje komplikace v porozumění, doporučujeme být v tomto ohledu tolerantní.
Zvažované varianty:
[tajvan]
[tchajvan]
[tʰajvan]
Poslední užití:
15.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Jména států a jejich územních částí. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Jména odvozená od názvů zvířat
Klíčové slovo:
vraný kůň; dvě n
Odpověď:
U přídavných jmen odvozených příponou -í (zde poměrně atypicky -ý) od jmen pojmenovávajících zvířata, jejichž kořen končí na -n, píšeme pouze jedno n. Uvedené přídavné jméno je odvozeno od slova „vrána“, píše se tedy vraný (= ‚černý jako vrána‘).
Zvažované varianty:
vraný kůň
vranný kůň
Poslední užití:
26.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 20
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní n – nn, sekce 2 – Psaní jednoho n
Dotaz:
Jména odvozená od názvů zvířat
Klíčové slovo:
havraní; dvě n
Odpověď:
U přídavných jmen odvozených příponou -í od jmen pojmenovávajících zvířata, jejichž kořen končí na -n, píšeme pouze jedno n. Správně je tedy havraní.
Zvažované varianty:
havraní
havranní
Poslední užití:
26.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 20
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní n – nn, sekce 2 – Psaní jednoho n
Dotaz:
Jiné, ustálené případy psaní sloves a slov od nich odvozených
Klíčové slovo:
spropitné; předpona z; předpona s
Odpověď:
Protože dnešní podoba tohoto slova vychází z tradičního, ustáleného způsobu psaní, je třeba si ji zapamatovat. Užití konkrétní předpony se z dnešního pohledu nedá odůvodnit pravidlem založeným na významu slova apod.
Zvažované varianty:
spropitné
zpropitné
Poslední užití:
6.5.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 27
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předpon s(e)-, z(e)-, sekce 2.1 – Slova s předponou s(e)-
Dotaz:
Jiné, ustálené případy psaní sloves a slov od nich odvozených
Klíčové slovo:
správnost; předpona z; předpona s
Odpověď:
Protože dnešní podoba tohoto slova vychází z tradičního, ustáleného způsobu psaní, je třeba si ji zapamatovat. Užití konkrétní předpony se z dnešního pohledu nedá odůvodnit pravidlem založeným na významu slova apod.
Zvažované varianty:
správnost
zprávnost
Poslední užití:
17.5.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 27
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předpon s(e)-, z(e)-, sekce 2.1 – Slova s předponou s(e)-
Dotaz:
Jiné, ustálené případy psaní sloves a slov od nich odvozených
Klíčové slovo:
strávit; předpona z; předpona s
Odpověď:
Toto slovo se dnes ve všech svých významech píše s předponou s-. Tento stav platí již od roku 1957. Dříve se rozlišovalo mezi významem ‚prožít‘ (pak se psalo „ztrávit“) a významem ‚trávením vstřebat, rozkládat potravu‘ (pak se psalo „strávit“). Toto významové rozlišení se však dnes již neuplatňuje.
Zvažované varianty:
strávit
ztrávit
Poslední užití:
7.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 27
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předpon s(e)-, z(e)-, sekce 2.1 – Slova s předponou s(e)-
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.