Dotaz:
Identifikace komunikační funkce
Konkrétní dotaz:
Jakou komunikační funkci byste připsali následujícímu sdělení? „Práci si bude rozvrhovat sám, respektive mu ji bude rozvrhovat zaměstnavatel, nebudete ho úkolovat, kritizovat a nebudete mu nic sdělovat!“
Odpověď:
První část souvětí (práci si bude rozvrhovat sám, respektive mu ji bude rozvrhovat zaměstnavatel) působí jako oznámení, ovšem druhá část souvětí (nebudete ho úkolovat, kritizovat a nebudete mu nic sdělovat) naznačuje, že cílem sdělení je vymezit, potažmo omezit, pravomoci adresáta. Jedná se tedy o sdělení direktivní, jako celek bychom jej interpretovali jako zákaz.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak si mám vykládat oslovení „mladý muži“, jsem-li dospělý? Jako kompliment?
Klíčové slovo:
mladý muži
Odpověď:
Oslovení „mladý muži“ určené dospělému člověku není příliš obvyklé. Interpretace tohoto oslovení je do značné míry závislá na konkrétní situaci, v níž zaznívá, na vztahu mezi komunikačními partnery, v mluveném projevu též na intonaci. Oslovením „mladý muži“ může mluvčí adresátovi např. zalichotit, může ho pronést v žertu, ale i se pokusit dotyčného zesměšnit. Záleží tedy na širokém kontextu užití.
Poslední užití:
26.8.2021
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Vyjádření komunikační funkce
Konkrétní dotaz:
Jak mohu vyjádřit prosbu, aby se mnou šla žena nakupovat?
Odpověď:
Prosbu lze vyjádřit různými způsoby, např.: „Prosím, pojďme nakupovat.“ či „Mohli bychom jít nakupovat, prosím?“ apod. Roli též hraje kontext, do nějž je promluva zasazena, a zvuková realizace promluvy.
Dotaz:
Identifikace komunikační funkce
Konkrétní dotaz:
Lze následující dvě věty interpretovat jako prosbu? „Prosím, pojďme nakupovat. Jdeme.“
Klíčové slovo:
prosba; prosím
Odpověď:
Uvedené věty nelze hodnotit jako celek, každou větu je třeba klasifikovat zvlášť. První z nich obsahuje tzv. explicitní performativní formuli „prosím“, díky níž může být celá věta (i s tvarem rozkazovacího způsobu „pojďme“) interpretována jako prosba. Druhá věta („jdeme“) působí spíše jako rozkaz, příkaz. (Ideální by však bylo přihlédnout i ke zvukové realizaci jednotlivých vět, neboť může mít vliv na jejich interpretaci.)
Dotaz:
Vyjádření komunikační funkce
Konkrétní dotaz:
Hojně se vyskytuje formulace „rád bych poděkoval“. Proč ti, kdo ji užívají, nenapíšou radši jednoduše „děkuji“? To nechtějí děkovat teď, ale až někdy v budoucnu?
Klíčové slovo:
poděkování
Odpověď:
Z hlediska komunikační funkce jsou formulace „děkuji“ a „rád bych poděkoval“ ekvivalentní, obě vyjadřují poděkování. Spojení „rád bych poděkoval“ sice vyjadřuje poděkování nepřímo, ale užití přídavného jména „rád“ naznačuje, že poděkování není povinností mluvčího, nýbrž jeho preferovanou volbou. Dále je třeba poznamenat, že užití podmiňovacího způsobu je ve zdvořilé komunikaci běžné (srov. např. nepřímou žádost „Neotevřel bys okno?“ a méně zdvořilé přímé vyjádření „Otevři okno!“).
Poslední užití:
10.6.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.