Dotaz:
Identifikace komunikační funkce
Konkrétní dotaz:
Jakou komunikační funkci byste připsali následujícímu sdělení? „Práci si bude rozvrhovat sám, respektive mu ji bude rozvrhovat zaměstnavatel, nebudete ho úkolovat, kritizovat a nebudete mu nic sdělovat!“
Odpověď:
První část souvětí (práci si bude rozvrhovat sám, respektive mu ji bude rozvrhovat zaměstnavatel) působí jako oznámení, ovšem druhá část souvětí (nebudete ho úkolovat, kritizovat a nebudete mu nic sdělovat) naznačuje, že cílem sdělení je vymezit, potažmo omezit, pravomoci adresáta. Jedná se tedy o sdělení direktivní, jako celek bychom jej interpretovali jako zákaz.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak si mám vykládat oslovení „mladý muži“, jsem-li dospělý? Jako kompliment?
Klíčové slovo:
mladý muži
Odpověď:
Oslovení „mladý muži“ určené dospělému člověku není příliš obvyklé. Interpretace tohoto oslovení je do značné míry závislá na konkrétní situaci, v níž zaznívá, na vztahu mezi komunikačními partnery, v mluveném projevu též na intonaci. Oslovením „mladý muži“ může mluvčí adresátovi např. zalichotit, může ho pronést v žertu, ale i se pokusit dotyčného zesměšnit. Záleží tedy na širokém kontextu užití.
Poslední užití:
26.8.2021
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Vyjádření komunikační funkce
Konkrétní dotaz:
Jak mohu vyjádřit prosbu, aby se mnou šla žena nakupovat?
Odpověď:
Prosbu lze vyjádřit různými způsoby, např.: „Prosím, pojďme nakupovat.“ či „Mohli bychom jít nakupovat, prosím?“ apod. Roli též hraje kontext, do nějž je promluva zasazena, a zvuková realizace promluvy.
Dotaz:
Identifikace komunikační funkce
Konkrétní dotaz:
Lze následující dvě věty interpretovat jako prosbu? „Prosím, pojďme nakupovat. Jdeme.“
Klíčové slovo:
prosba; prosím
Odpověď:
Uvedené věty nelze hodnotit jako celek, každou větu je třeba klasifikovat zvlášť. První z nich obsahuje tzv. explicitní performativní formuli „prosím“, díky níž může být celá věta (i s tvarem rozkazovacího způsobu „pojďme“) interpretována jako prosba. Druhá věta („jdeme“) působí spíše jako rozkaz, příkaz. (Ideální by však bylo přihlédnout i ke zvukové realizaci jednotlivých vět, neboť může mít vliv na jejich interpretaci.)
Dotaz:
Vyjádření komunikační funkce
Konkrétní dotaz:
Hojně se vyskytuje formulace „rád bych poděkoval“. Proč ti, kdo ji užívají, nenapíšou radši jednoduše „děkuji“? To nechtějí děkovat teď, ale až někdy v budoucnu?
Klíčové slovo:
poděkování
Odpověď:
Z hlediska komunikační funkce jsou formulace „děkuji“ a „rád bych poděkoval“ ekvivalentní, obě vyjadřují poděkování. Spojení „rád bych poděkoval“ sice vyjadřuje poděkování nepřímo, ale užití přídavného jména „rád“ naznačuje, že poděkování není povinností mluvčího, nýbrž jeho preferovanou volbou. Dále je třeba poznamenat, že užití podmiňovacího způsobu je ve zdvořilé komunikaci běžné (srov. např. nepřímou žádost „Neotevřel bys okno?“ a méně zdvořilé přímé vyjádření „Otevři okno!“).
Dotaz:
Identifikace komunikační funkce
Konkrétní dotaz:
Když se o někom řekne, že „je třeba ho hnát svinským krokem“, je to výzva k násilí?
Odpověď:
Na tuto otázku nelze dát jednoznačnou odpověď. Interpretace sdělení je závislá na mnoha faktorech, záleží na tom, v jaké komunikační situaci byla věta vyslovena, s jakou intonací apod.
Dotaz:
Vyjádření komunikační funkce
Konkrétní dotaz:
Vyplňuji formulář, v němž vybírám mezi možnostmi ano a ne. Kterou z možností mám označit u bodu, kde se píše, že „dále prohlašuji, že nejsem a nebyl jsem v evidenci protialkoholní péče“, v případě, že v dané evidenci opravdu nejsem a ani jsem nikdy nebyl?
Klíčové slovo:
ano
Odpověď:
Je třeba označit ano, vyjadřuje se tak souhlas s uvedeným tvrzením (v podstatě se tím říká: ano, prohlašuji to, souhlasím s tím, co je uvedené ve vedlejší větě).
Dotaz:
Identifikace komunikační funkce
Konkrétní dotaz:
Volala jsem do rádia, abych si stěžovala na jeho tendenčnost. Při rozhovoru s redaktorkou jsem řekla: „Hele, tohle se mi nelíbí.“ Redaktorka se ohradila, abych jí neříkala hele. Dopustila jsem se nějakého prohřešku?
Klíčové slovo:
hele
Odpověď:
Slovo hele slouží k navázání kontaktu. Používá se v běžné každodenní komunikaci, a proto ve formální komunikaci působí nepatřičně až nezdvořile. Navíc se tento tvar užívá, pokud si s komunikačním partnerem tykáme, při vykání se používá spíše heleďte. Avšak ani tento tvar bychom pro formální komunikaci nedoporučovali.
Poslední užití:
30.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)