Dotaz:
Grafická úprava titulku a popisku
Konkrétní dotaz:
Řeším grafickou/pravopisnou podobu legendy obrázků. V legendě uvádím pod čísly jednotlivé části obrázku (např. 1. čočka, 2. stativ atd.). Měl bych jednotlivé části legendy oddělovat čárkami, nebo postačí jejich grafické oddělení větší mezerou? Ukončuje se legenda tečkou?
Klíčové slovo:
legenda obrázku; čárka; tečka
Odpověď:
Tato problematika není nikde kodifikována (ani popsána), v úzu se objevují různá řešení. Podle našeho názoru postačí jedno z navržených řešení, tzn. buď oddělovat jednotlivé části legendy čárkami, nebo je oddělovat většími mezerami. Legendu tečkou obvykle neukončujeme.
Poslední užití:
13.11.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce → Tečka → 5 Nadpisy, nápisy a popisky
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak máme napsat pomalurozpustné tablety? Píše se to dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
pomalu rozpustný; pomalurozpustný
Odpověď:
Příručky výraz nezachycují, doklady z ČNK a internetu ukazují, že převažuje psaní zvlášť: pomalu rozpustný, popř. je možné volit obrácený slovosled: rozpustný pomalu. Analogicky podle frekventovaného výrazu rychleschnoucí, lze zvolit i psaní dohromady: pomalurozpustný.
Zvažované varianty:
pomalurozpustný
pomalu rozpustný
Poslední užití:
17.10.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o psaní za to vs. zato. Píšeme „Má se za to, že...“, nebo „Má se zato, že...“?
Klíčové slovo:
má se za to
Odpověď:
V ustáleném obratu (mít za to) jde o předložku a ukazovací zájmeno, píšeme proto zvlášť: Má se za to, že... Příslovce zato psané dohromady užíváme ve významu ‚náhradou za něco, místo něčeho‘, místo zato bychom mohli užít i spojku ale, např. Jí málo, zato často.
Zvažované varianty:
za to
zato
Poslední užití:
23.10.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1 – Za to × zato
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Kombinace zkratky a značky
Konkrétní dotaz:
Jak se má správně psát zkratka spojení „metr nad mořem“? A je možné místo ní uvádět jen značku pro metr?
Klíčové slovo:
m n. m.
Odpověď:
Zkratka spojení „metr nad mořem“ obsahuje značku „m“ pro metr a dále tzv. grafické zkratky „n.“ (od výrazu „nad“) a „m.“ (od slova „mořem“). Za mezinárodně kodifikovanými písmennými značkami označujícími matematické a další jednotky se nepíše tečka, naopak za grafickými zkratkami tečku píšeme. Značky matematických jednotek oddělujeme od číselné hodnoty i následujícího slova mezerami, stejně tak se dle pravopisných pravidel mají psát mezery po tečkách, které zakončují zkratky (výjimkou je jen situace, kdy za tečkou nenásleduje mezera, ale jiné interpunkční znaménko, pak píšeme za tečku rovnou příslušné znaménko bez mezery). Z výše uvedených pravidel tedy vyplývá, že náležitý zápis zkratky daného spojení je „m n. m.“. Pro označení výškového rozdílu či převýšení doporučujeme užívat právě tuto zkratku, nikoli pouze značku m, která se užívá jako jednotka délky.
Poslední užití:
23.10.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky − Značky, čísla a číslice + Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jsem zvyklá, že se v genderově korektních textech užívalo lomítko (např. účastník/účastnice), které vyjadřuje, že se jedná o muže i ženy. V poslední době se ale setkávám s užíváním hvězdičky (účastník*účastnice), jejímž užitím by měla být pokryta celá LGBTQ+ komunita. Hvězdička se mi však nezdá vhodná z typografického hlediska. Jaký je na to váš názor?
Klíčové slovo:
hvězdička; asterisk
Odpověď:
V češtině se běžně používá pro signalizaci alternativ lomítko, a to jak u výrazů jednoslovných, tak víceslovných, např.: účastník/účastnice. Stále častěji se však můžeme setkat s užitím asterisku neboli hvězdičky namísto lomítka, jak také dokazuje váš dotaz. Tento znak se objevuje především v textech spojených s LGBTQ+ problematikou, kde má sloužit jako jeden z prostředků inkluzivního, senzitivního jazyka. Užívání hvězdičky se k nám dostalo zřejmě vlivem němčiny, v níž hvězdička plní tutéž funkci jako v češtině lomítko (srov. „Student*in“ a „student/ka“). Dále vychází motivace pro užití hvězdičky z představy, že lomítko omezuje uvedené alternativy („student/studentka“ = buď student, nebo studentka), kdežto hvězdička jakožto zástupný znak bez nutnosti určení, co všechno nebo co přesně zastupuje, má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární). Tato interpretace však ještě není ve společnosti všeobecně známá, a proto lze předpokládat, že někomu může užití pro něj neobvyklé hvězdičky ztěžovat porozumění textu nebo ho aspoň překvapit, grafická podoba tak na sebe může strhávat nežádoucí pozornost.
Poslední užití:
31.5.2022
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.