Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jsem zvyklá, že se v genderově korektních textech užívalo lomítko (např. účastník/účastnice), které vyjadřuje, že se jedná o muže i ženy. V poslední době se ale setkávám s užíváním hvězdičky (účastník*účastnice), jejímž užitím by měla být pokryta celá LGBTQ+ komunita. Hvězdička se mi však nezdá vhodná z typografického hlediska. Jaký je na to váš názor?
Klíčové slovo:
hvězdička; asterisk
Odpověď:
V češtině se běžně používá pro signalizaci alternativ lomítko, a to jak u výrazů jednoslovných, tak víceslovných, např.: účastník/účastnice. Stále častěji se však můžeme setkat s užitím asterisku neboli hvězdičky namísto lomítka, jak také dokazuje váš dotaz. Tento znak se objevuje především v textech spojených s LGBTQ+ problematikou, kde má sloužit jako jeden z prostředků inkluzivního, senzitivního jazyka. Užívání hvězdičky se k nám dostalo zřejmě vlivem němčiny, v níž hvězdička plní tutéž funkci jako v češtině lomítko (srov. „Student*in“ a „student/ka“). Dále vychází motivace pro užití hvězdičky z představy, že lomítko omezuje uvedené alternativy („student/studentka“ = buď student, nebo studentka), kdežto hvězdička jakožto zástupný znak bez nutnosti určení, co všechno nebo co přesně zastupuje, má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární). Tato interpretace však ještě není ve společnosti všeobecně známá, a proto lze předpokládat, že někomu může užití pro něj neobvyklé hvězdičky ztěžovat porozumění textu nebo ho aspoň překvapit, grafická podoba tak na sebe může strhávat nežádoucí pozornost.
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Připomínkujeme náš vnitřní předpis. Jde o slova rádiový a radiový. Myslím si, že rádiový se týká rádia, radiový je odvozeno od prvku nazvaného radium. Jsem proto přesvědčený, že provoz je rádiový, nikoli radiový. Kolega se mnou ale nesouhlasí.
Klíčové slovo:
rádiový provoz
Odpověď:
Je pravděpodobné, že se kolega nechal ovlivnit zápisem složenin, jako jsou např. výrazy radioamatér, radiostanice, radiopřijímač , radiotechnik(a), v nichž píšeme krátké a. U přídavných jmen však délkou samohlásky rozlišujeme význam. Přídavné jméno rádiový znamená něco jiného než radiový. Ve spojitosti se slovem provoz je náležité užít přídavné jméno rádiový (s á). Přídavné jméno rádiový znamená ‚týkající se elektromagnetických vln a jejich technického využití; popř. týkající se rádia či rozhlasu‘. Obvyklá slovní spojení jsou např. rádiový signál, přijímač, vysílač, provoz, vlny, spojení.
Radiový odkazuje k radioaktivitě, popř. k prvku radium.
Zvažované varianty:
rádiový
radiový
Poslední užití:
11.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jaký máte názor na užívání asterisku (*) v psané češtině, který se užívá s ohledem na různé genderové menšiny? Setkal jsem se s formulacemi jako „jste v rámci AMU napojení*é i na další fakulty“ nebo „najednou jsme nechápali*y, proč jsme tlačeni*y k tak stereotypnímu přemýšlení“. Počítá čeština s užíváním hvězdičky, nebo jde o nežádoucí deformování jazyka?
Klíčové slovo:
hvězdička; asterisk
Odpověď:
V češtině se běžně používá pro signalizaci alternativ lomítko, a to jak u výrazů jednoslovných, tak víceslovných, např.: „student/ka si musí zapsat dva volitelné předměty“; „všichni studenti / všechny studentky, kteří psali / které psaly vstupní test“. Stále častěji se však můžeme setkat s užitím asterisku neboli hvězdičky namísto lomítka, jak také dokazuje váš dotaz. Tento znak se objevuje především v textech spojených s LGBT+ problematikou, kde má sloužit jako jeden z prostředků inkluzivního, senzitivního jazyka. Užívání hvězdičky se k nám dostalo zřejmě vlivem němčiny, v níž hvězdička plní tutéž funkci jako v češtině lomítko (srov. „Student*in“ a „student/ka“). Dále vychází motivace pro užití hvězdičky z představy, že lomítko omezuje uvedené alternativy („student/studentka“ = buď student, nebo studentka), kdežto hvězdička jakožto zástupný znak bez nutnosti určení, co všechno nebo co přesně zastupuje, má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární). Tato interpretace však ještě není ve společnosti všeobecně známá, a proto lze předpokládat, že někomu může užití pro něj neobvyklé hvězdičky ztěžovat porozumění textu nebo ho aspoň překvapit, grafická podoba tak na sebe může strhávat nežádoucí pozornost.
Dotaz:
Abecední řazení – pořadí písmen
Konkrétní dotaz:
Jakým způsobem zařadit do abecedního seznamu název obsahující znak ampersand (&)? A jak jej posuzovat v případě, že je tento znak vypsán slovem (et)?
Klíčové slovo:
abeceda
Odpověď:
Znak ampersand doporučujeme řadit až za písmena abecedy a číslice. Je-li vypsán slovem (et), postupujeme jako při řazení běžných písmen abecedy.
Poslední užití:
1.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 97 6030 Abecední řazení.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
3 Abecední řazení, 3.14, 3.15 (s. 7)
Dotaz:
Úprava textu dokumentu
Konkrétní dotaz:
Pokud je součástí textu emotikon, měl by být umístěn v rámci věty ještě před tečkou, nebo až za větou?
Klíčové slovo:
emotikon; interpunkce
Odpověď:
Danou problematiku norma neuvádí, protože emotikony jsou užívány výhradně v neformální komunikaci. Pokud se emotikon vztahuje k obsahu celé věty, doporučujeme jej umístit až za větu a mezi větu (tečku, popř. jiné interpunkční znaménko) a emotikon vložit běžnou mezislovní mezeru. V komunikační praxi mají ovšem emotikony různou podobu i umístění.
Dotaz:
Vynechání výrazu ve výpovědi
Konkrétní dotaz:
Mám zde článek, v němž se po dvojtečce vyskytuje text psaný kurzívou. První věta po dvojtečce je však vypuštěna a nahrazena třemi tečkami. Bude v takovém případě mezi dvojtečkou a třemi tečkami mezera?
Klíčové slovo:
trojtečka
Odpověď:
Tři tečky je třeba od předcházející dvojtečky (jakožto od přecházejícího interpunkčního znaménka) oddělit mezerou. Stejně tak se bude psát mezera i za třemi tečkami. Jestliže trojtečka signalizuje vynechání delší části textu (věty, popř. několika vět) a následuje další věta, začínající velkým písmenem, je vhodné tuto trojtečku vložit do kulatých, popřípadě hranatých závorek. Uvedený text by tedy vypadal například takto: „Text: (...) Následující věta."
Poslední užití:
23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce: Tři tečky
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
6.6 Tři tečky (s. 20)
Dotaz:
Předložka pojící se se jménem v 2. pádu
Konkrétní dotaz:
Jaká předložka se píše ve spojení sundat prádlo se/ze šňůry?
Klíčové slovo:
předložka s; předložka z
Odpověď:
S druhým pádem se pojí standardně a bezpříznakově předložka z(e). Jen v případech, kdy pisatel cítí potřebu zdůraznit význam ‚z povrchu pryč‘ nebo ‚po povrchu dolů‘, lze užít také předložku s(e), která je však vnímána jako zastaralá.
Zvažované varianty:
ze šňůry
se šňůry
Poslední užití:
28.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 25
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předložek s, z (z postele, s knihou, s sebou × sebou)
Dotaz:
Předložka pojící se se jménem v 2. pádu
Konkrétní dotaz:
Jaká předložka se píše ve spojení snětí z/s kříže?
Klíčové slovo:
předložka s; předložka z
Odpověď:
S druhým pádem se pojí standardně a bezpříznakově předložka z(e). Jen v případech, kdy pisatel cítí potřebu zdůraznit význam ‚z povrchu pryč‘ nebo ‚po povrchu dolů‘, lze užít také předložku s(e), která je však vnímána jako zastaralá.
Zvažované varianty:
z kříže
s kříže
Poslední užití:
27.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 25
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předložek s, z (z postele, s knihou, s sebou × sebou)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Nemělo by v rámci počeštění někde v pravidlech oporu vyjmutí spojovníku před číslicí v názvu covid-19, aby se to dalo skloňovat?
Klíčové slovo:
covid-19
Odpověď:
Jednou z možností, jak název covid-19 ohýbat, je využití opěrného podstatného jména „nemoc“; pak v textu skloňujeme jen toto opěrné jméno a název onemocnění zůstává v nominativu jmenovacím, např.: s nemocí covid-19, bez nemoci covid-19 apod. Přestože je název obsahující spojovník a číslici pravopisně netypický, jeho skloňování to nebrání. Vzhledem k zakončení se řadí ke vzoru „hrad“: s covidem-19, bez covidu-19.
Zvažované varianty:
covidu-19
covidu
covid-19
Poslední užití:
27.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Nejasný rod, kolísání rodu
Konkrétní dotaz:
Jak zacházet v textu s názvem SARS-nCoV-2?
Klíčové slovo:
SARS-nCoV-2
Odpověď:
Výraz SARS-nCoV-2 je problematický v důsledku kombinace hlásek a číslic. Pokud by šlo pouze o SARS, přicházelo by v úvahu skloňování Sarsu, případně SARSu (což však není vhodné ve všech typech textů, viz https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=784&dotaz=zkratkov%C3%A1). Vzhledem ke složitosti názvu bychom primárně doporučili neskloňovat a užít tzv. opěrného substantiva, tedy např. o nemoci SARS-nCoV-2.
Poslední užití:
27.3.2020
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.
Historie a změny popisu tohoto jevu: objevolo se v březnu 2020.
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Píšu slohovou práci o aktuální situaci. A při ní se nevyhnu pojmu covid-19. Proto by mě zajímalo, jak se skloňuje.
Klíčové slovo:
covid-19
Odpověď:
Výraz covid-19 vznikl ze spojení corona virus disease. Jde tedy o tzv. zkratkové slovo. Stejně vzniklo např. slovo Čedok (< Česká dopravní kancelář) nebo radar (> z angl. radio detection and ranging). Přestože je název obsahující spojovník a číslici pravopisně netypický, jeho skloňování to nebrání. Nemoc covid-19 doporučujeme skloňovat podle vzoru „hrad“, tedy bez covidu-19, s covidem-19 atd.
Poslední užití:
27.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Poprvé popsáno zde: Ano.
Historie a změny popisu tohoto jevu: objevio se v březnu 2020.
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Předložka pojící se se jménem v 2. pádu
Klíčové slovo:
předložka s; předložka z
Odpověď:
S druhým pádem se pojí standardně a bezpříznakově předložka z(e). Jen v případech, kdy pisatel cítí potřebu zdůraznit význam ‚z povrchu pryč‘ nebo ‚po povrchu dolů‘, lze užít také předložku s(e), která je však vnímána jako zastaralá.
Zvažované varianty:
z krku
s krku
Poslední užití:
14.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 25
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předložek s, z (z postele, s knihou, s sebou × sebou)
Dotaz:
Vynechání výrazu ve výpovědi
Konkrétní dotaz:
Přepisuji údaje ze starších tisků a některá místa jsou nečitelná. Jak naznačit, že na určitém místě textu má být nějaký znak (nebo více znaků), když nelze určit, který znak to je?
Klíčové slovo:
vynechání
Odpověď:
Pro tyto účely se patrně nejlépe hodí trojtečka (též tři tečky či výpustka) – její funkcí je mj. signalizovat vynechání určité části textu. Aby nedošlo k nejistotě, zda na příslušném místě neplní jinou svou funkci (signalizace nedokončení), doporučujeme ji vložit do závorek.
Poslední užití:
3.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Nedokončení výpovědi
Konkrétní dotaz:
Jsou ve větě „Objevte s námi pět bylinek…“ tři tečky opravdu namístě?
Klíčové slovo:
nedokončení
Odpověď:
Trojtečka (též výpustka nebo tři tečky) se používá k vyjádření nedokončení výpovědi. Odpověď na otázku tedy nutně závisí na tom, zda autor chtěl signalizovat, že něco zůstalo nedořečeno. Bez znalosti kontextu lze říct pouze to, že pokud takovou možnost nelze vyloučit, nemůžeme užití trojtečky hodnotit jako chybné či nevhodné.
Poslední užití:
20.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Vynechání výrazu ve výpovědi
Konkrétní dotaz:
Dá se výpustka (tři tečky) chápat jako slovo, nebo je to jen znak? Když se počítá počet slov, má se výpustka započítat jako slovo, když značí vynechání?
Klíčové slovo:
vynechání
Odpověď:
Trojtečka – též tři tečky nebo výpustka – je jeden znak, který podle většiny definicí nemá slovní povahu. Pokud trojtečka zastupuje slovo, oddělujeme ji z obou stran mezerami (případně interpunkcí) právě tak, jako by bylo odděleno příslušné slovo. To je možná důvod, proč ji třeba některé softwary formálně započítávají jako slovo. Protože však může značit vynechání jednoho slova stejně jako delšího úseku textu, nemůžeme ji se slovem ztotožňovat.
Poslední užití:
10.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Nedokončení výpovědi
Konkrétní dotaz:
Když chceme naznačit nedokončený výčet třemi tečkami, měly by být přiřazeny natěsno za poslední položku, nebo by před nimi měla být čárka a mezera jako v případě běžných položek výčtu?
Klíčové slovo:
výčet
Odpověď:
Obě možnosti jsou v pořádku. U první z nich je jen třeba zvážit, zda je z kontextu zřejmé, jestli tři tečky značí nedokončenost jedné položky, ke které těsně přiléhají, nebo zda vynechávají jednu či více jiných položek (tj. v případě, že za nimi už žádná položka nenásleduje, značí nedokončení výčtu).
Zvažované varianty:
x, y, z…
x, y, z, …
Poslední užití:
5.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Nedokončení výpovědi
Konkrétní dotaz:
Jsou tři tečky ekvivalent zkratek jako „atd.“ nebo „apod.“?
Klíčové slovo:
nedokončení
Odpověď:
V mnoha případech je jistě možné užít trojtečku v pozici, kde by stejně dobře mohly stát zkratky „atd.“ nebo „apod.“. Trojtečka ovšem bude vhodná tam, kde jsou nedořečené řady či výčty alespoň částečně naznačeny, např. Kup jakékoli pečivo – rohlíky, dalamánky, …, zatímco ve větách, kde zkratky jako „apod.“ následují za jediným výrazem, bychom užití trojtečky nedoporučovali, např. Rukopis je upraven do všech detailů (řez písma apod.). Upozorňujeme také, že trojtečka má více funkcí než jen signalizaci nedořečení naznačené řady či výčtu – neplatí tedy, že za každou trojtečku lze synonymně dosadit „atd.“ nebo „apod.“.
Poslední užití:
8.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Jde nám o označení součásti rejstříku varhan. Máme doklady v dobových materiálech, kde je uvedeno cymbal. Nikde ve slovnících ale tato podoba uvedena není, nacházíme jen cimbál.
Klíčové slovo:
cymbál; cimbál
Odpověď:
Máte pravdu, že novější slovníky zachycují jen podobu cimbál, a to pro označení strunného nástroje lichoběžníkového tvaru rozeznívaného údery paliček. SSJČ vedle toho připojuje i význam bicí zařízení (hodinové, návěstní, nádražní). PSJČ uvádí navíc i definici ‚bicí zařízení signálové na železnicích, bicí zařízení věžních hodin‘. To, že by mohlo jít i o součást varhan, žádný z výkladových slovníků češtiny neuvádí, pouze internetová Wikipedie nabízí výraz cimbál, s variantami cymbál a cymbel jako synonymum pro varhanní rejstřík (nemáme bohužel k dispozici podrobnější zdroje, v nichž by to bylo možné ověřit).
Zápis cymbál je zachycen v SSJČ a PSJČ, v obou slovnících je však z této pravopisné podoby odkázáno na definici uvedenou u hesla cimbál. Je velice pravděpodobné, že dobové doklady, které máte k dispozici, vycházejí ze starších pravopisných podob (pro srovnání se nabízí název Heydukovy básnické sbírky Cymbál a husle z 2. poloviny 19. století) a mohly být předávány mezi generacemi varhaníků či výrobců varhan. Podle etymologického slovníku je základem výrazu latinské cymbalum, související z řeckým kýmbalon. Původně se tak označovalo cosi jako činely, což dokládá i heslo cymbál v Jungmannově Slovníku česko-německém.
Zvažované varianty:
cimbál
cymbál
cymbal
Poslední užití:
21.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1939. (platí od 1835 do 1839)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Vynechání výrazu ve výpovědi
Konkrétní dotaz:
Jak pomocí výpustky naznačit zamlčení části jména šlechtice? Autor textu uvádí např. „Richard von“ a pak různými typografickými způsoby naznačuje, že zbytek (hlavní část) přídomku neuvádí, zatajuje. Kdybychom to chtěli udělat jednotně s použitím výpustky, měla by stát za posledním uvedeným slovem (např. „von“) natěsno, nebo s mezerou?
Klíčové slovo:
vynechání
Odpověď:
V takovémto případě bychom doporučili nejspíš psát výpustku oddělenou zleva mezerou. Tři tečky psané natěsno jsou typické pro nedokončenou řeč, větu, která jakoby mizí doztracena a třemi tečkami končí. Ve vašem případě však výpustka zastupuje (pravděpodobně) jedno samostatné slovo, po němž může věta dál pokračovat. Takové slovo by také stálo odděleno od předchozího mezerou – analogicky tedy doporučujeme postupovat i v případě jeho náhrady výpustkou.
Poslední užití:
22.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.