Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Rediguji sportovní text, v němž je řeč o různých sportovních oddílech. Autor textu s jejich názvy, které většinou tvoří zkratka SK a zeměpisný název, zachází různě, někdy zeměpisné názvy ohýbá, jindy je nechává v nominativu jmenovacím. Uvedu příklad: „Župa ztratila SK Břežánky, SK Čechii Lovosice, SK Hornická Hrdlovka a SK Polonii Karviná.“ Je to takto v pořádku?
Klíčové slovo:
SK
Odpověď:
Možné jsou oba způsoby. Buď budete jméno za zkratkou skloňovat („župa ztratila SK Čechii Lovosice“), nebo ho necháte v nominativu jmenovacím („župa ztratila SK Čechie Lovosice“). Nedoporučujeme však v rámci jednoho textu oba způsoby kombinovat, bylo by to neústrojné a pro čtenáře nepřehledné.
Poslední užití:
25.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme v textu výraz národně filologický přístup (v kontextu ... je naštěstí už překonaný). Píše se dohromady, nebo se spojovníkem, nebo úplně odděleně?
Klíčové slovo:
národněfilologický
Odpověď:
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se zápis zvlášť podle platných doporučení až na drobné výjimky neužívá, píšeme je buď se spojovníkem, nebo dohromady. Zápis národně filologický proto nedoporučujeme. Podstatná je věcná znalost – pokud nevíme, k čemu přídavné jméno odkazuje, bývá složité rozhodnout o jeho pravopisné podobě. Je značně pravděpodobné, že východiskem je ustálené slovní spojení národní filologie. Není sice výrazně frekventované, ale pracuje se s ním běžně v materiálech vysokých škol zaměřených na slavistická (východoevropská, jihoslovanská) studia. Vycházíme-li v podřadného slovního spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (národní filologie), píšeme složené přídavné jméno dohromady: národněfilologický přístup.
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý tvarem přídavného jména „vytvářející“ ve spojení „základním dokumentem vytvářejícím právní rámec“. Je správně „vytvářejícím“, nebo „vytvářející“?
Klíčové slovo:
vytvářející
Odpověď:
Větněčlensky se jedná o přívlastek shodný, závislý na jméně „dokument“. Proto se musí s řídícím podstatným jménem shodovat v pádě, rodě i čísle. „Dokument“ je jméno rodu mužského, zde je užito v jednotném čísle a v 7. pádě. Náležitý tvar přídavného jména je tedy „vytvářejícím“. Pokud v takových případech váháte, obvykle pomůže, když si přídavné jméno dosadíte do pozice před řídícím jménem, která je pro shodný přívlastek příznačnější: „základním vytvářejícím dokumentem“. V tomto pořadí většinou volba správného tvaru potíže nepůsobí.
Poslední užití:
10.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Huštěnovice (obec v okrese Uherské Hradiště)? Je to huštěnovický, nebo huštěnovský?
Klíčové slovo:
huštěnovický
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Huštěnovice by mělo mít ve spisovném jazyce podobu huštěnovický. (Podoba huštěnovský je regionální, není nesprávná, ale nehodí se do oficiálních textů určených i čtenářům mimo obec či blízký region.)
Zvažované varianty:
huštěnovický
huštěnovský
Poslední užití:
13.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Huštěnovice
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píšeme ve větě „Má se za to, že...“ zato dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
má se za to
Odpověď:
V uvedené větě jde o předložku a ukazovací zájmeno, píšeme proto zvlášť: Má se za to, že... Příslovce zato psané dohromady užíváme ve významu ‚náhradou za něco, místo něčeho‘, místo zato bychom mohli užít i spojku ale, např. Je hezká, zato nepořádná. Jí málo, zato často.
Zvažované varianty:
za to
zato
Poslední užití:
1.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1 – Za to × zato
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.