Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Mohu zalomit řádek za pomlčkou vyjadřující rozsah (např. 1905–1915)?
Klíčové slovo:
zalomení řádku; pomlčka; rozsah
Odpověď:
Pomlčka vyjadřující rozsah by na konci ani na začátku řádku stát neměla. Buď se použije nerozdělitelná pomlčka, tak aby celý rozsah stál na jednom řádku, nebo se pomlčka nahradí slovním vyjádřením (1905 až 1915).
Poslední užití:
8.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
6.3.3 Pomlčka (s. 16)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Pomlčka
Dotaz:
Vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy
Konkrétní dotaz:
Je namístě užít ve spojení firem Thonet a Mundus (z konce 19. století) spojovník, nebo pomlčku? Dobově se užívalo spojovníku, mělo by to tak být i nyní?
Klíčové slovo:
Thonet–Mundus
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že jde o spojení dvou firem, doporučili bychom zápis s pomlčkou, kterým můžeme vyjádřit vztah s významem „a“. Jelikož nejde o víceslovné výrazy, vhodný zápis by byl s pomlčkou a bez mezer „Thonet–Mundus“, podobně jako například u známé dvojice „Zikmund–Hanzelka“.
Poslední užití:
22.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak se má správně psát název archeologické lokality Zadní hrúd, nebo Zadní hrud, respektive Kostice – Zadní hrúd/hrud? V praxi zápis velmi kolísá.
Klíčové slovo:
Zadní hrúd
Odpověď:
Doporučujeme podobu Zadní hrúd, která je standardizovaná Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním (viz veřejně přístupnou aplikaci Geoportál) jakožto název pozemkové trati v okrese Břeclav. Pro danou archeologickou lokalitu, v jejímž názvu se vyskytuje rovněž název blízké obce, lze doporučit podobu Kostice – Zadní hrúd, tj. s pomlčkou a mezerami.
Zvažované varianty:
Zadní hrúd
Zadní hrud
Poslední užití:
14.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Dotaz:
Uvození konkretizace/vysvětlení
Konkrétní dotaz:
Na letáku je napsáno „Bylinky“ a na dalším řádku „naši spojenci pro fyzické i duševní zdraví“. Neměla by být za výrazem „Bylinky“ pomlčka?
Klíčové slovo:
pomlčka
Odpověď:
V běžném textu by byla pomlčka (nebo jiná interpunkce) namístě, protože jednou z funkcí pomlčky je právě signalizovat konkretizaci nebo vysvětlení řečeného. Specifické grafické řešení, jako je oddělení umístěním na samostatné řádky, však může interpunkci nahrazovat. V popsaném případě tedy pomlčka není nutná.
Poslední užití:
20.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy
Konkrétní dotaz:
Když je syndrom pojmenován po dvou nebo více lidech (např. Williamsův–Campbellův syndrom), píše se mezi jejich jmény skutečně pomlčka, jak to uvádí Internetová jazyková příručka? Dlouhá léta jsme na tomto místě psali spojovník.
Klíčové slovo:
pomlčka
Odpověď:
Je pravda, že v minulosti se v takovýchto případech doporučoval spojovník. V souladu s vydáním ČSN 01 6910 v roce 2014 jsme však tento typ přehodnotili a řadíme jej k funkci vyjádření vztahu X a Y mezi jednoslovnými výrazy, který se zapisuje natěsno psanou pomlčkou. Internetová jazyková příručka uvádí příklady Havránkova–Jedličkova Česká mluvnice nebo Kaplanova–Meierova metoda.
Poslední užití:
7.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Pomlka v řeči
Konkrétní dotaz:
Rád bych v textu odlišoval doztracena doznívající řeč, kterou značím třemi tečkami, od přerušené, nezáměrně nedokončené řeči. Mohu ten druhý typ signalizovat pomlčkou?
Klíčové slovo:
pomlka
Odpověď:
Ano, pomlčka může značit mimo jiné nedokončenou řeč, byť to není její nejtypičtější funkce. V případech, jako je ten, který popisujete, je takové řešení zcela v pořádku. Jen upozorníme, že zatímco trojtečka následuje hned za posledním výrazem natěsno, bez mezery, před pomlčkou by v takovém užití měla být mezera.
Poslední užití:
25.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Spojení místních jmen nebo názvů správních oblastí
Konkrétní dotaz:
Co dělat, když se nám v jednom textu potkávají spojení jako „Praha 3 – Žižkov“ a „Praha-Petrovice“? Máme to nechat, nebo sjednotit (případně jak)?
Klíčové slovo:
spojovník
Odpověď:
Obecně řečeno se spojení místních jmen nebo správních celků píšou se spojovníkem, a to natěsno, bez mezer („Praha 3-Žižkov“). Je pravda, že u spojení obsahujících alespoň jednu ze složek spojení víceslovnou, doporučujeme z důvodu přehlednosti nahradit spojovník pomlčkou oddělenou mezerami („Praha 3 – Žižkov“). Zároveň však platí, že náhrada spojovníku pomlčkou oddělenou mezerami není vhodná, pokud by mohlo dojít k textové nejednotě. V takových případech je lepší ponechat všude spojovníky psané natěsno, bez mezer.
Poslední užití:
13.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Pomlka v řeči
Konkrétní dotaz:
Pracuji s textem, kde je nedokončená přímá řeč, přičemž ta nedokončenost není značena trojtečkou, ale pomlčkou. Má mezi posledním slovem a pomlčkou být mezera?
Klíčové slovo:
pomlka
Odpověď:
Ano, pakliže pomlčka signalizuje pomlku v řeči, odděluje se od předchozího výrazu mezerou.
Poslední užití:
18.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jiná užití pomlčky
Konkrétní dotaz:
Když jsou dvě přímé řeči dvou různých osob v jednom odstavci hned za sebou, je vhodné je oddělit pomlčkou, nebo má druhá přímá řeč následovat hned po mezeře za uvozovkou ukončující první přímou řeč?
Klíčové slovo:
přímá řeč
Odpověď:
Z pravopisného hlediska je zcela v pořádku udělat mezi koncovou uvozovkou první přímé řeči a počáteční uvozovkou druhé přímé řeči pouze mezeru, ale chcete-li je graficky více oddělit, lze k tomu jistě využít pomlčku.
Poslední užití:
4.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy
Konkrétní dotaz:
Vím, že když se pomlčkou vyjadřuje vztah „X až Y“ a spojují se výrazy jednoslovné, píše se pomlčka natěsno. Ale platí to i v případě, kdy se takto spojují dvě čísla a první z nich je záporné, tj. má před sebou znaménko mínus?
Klíčové slovo:
pomlčka
Odpověď:
Takový rozsah od záporného do kladného čísla by sice šlo zapsat v souladu s pravidlem o psaní pomlčky mezi jednoslovnými výrazy, ale česká technická norma ČSN 01 6910 Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory v takových případech radí pomlčku vůbec nepoužívat, a to kvůli riziku záměny se znaménkem mínus. Doporučujeme tedy raději zápis v podobě „−X až Y“.
Poslední užití:
19.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy
Konkrétní dotaz:
Když chci zapsat směr od severozápadu k jihovýchodu / na jihovýchod úsporně, použiju zkratky, ale co má být mezi nimi? Pomlčka, nebo spojovník? A s mezerami, nebo bez nich?
Klíčové slovo:
pomlčka
Odpověď:
Uvedený vztah doporučujeme ztotožnit se vztahem „X až Y“ nebo „od X do Y“, který se zapisuje pomlčkou. Spojovník se do tohoto spojení žádnou svou funkcí nehodí. Rozhodnutí o mezerách závisí na jednoslovnosti či víceslovnosti spojovaných výrazů. Severozápad zapisovaný zkratkou SZ i jihovýchod zapisovaný zkratkou JV jsou v podstatě jednoslovné výrazy (tj. neobsahují mezeru), proto doporučujeme psát pomlčku natěsno, bez mezer.
Zvažované varianty:
SZ–JV
SZ-JV
SZ – JV
SZ - JV
Poslední užití:
16.8.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Vztah „a, až, od ... do, versus“
Konkrétní dotaz:
Jak správně zapsat pomocí číslic a pomlčky „dva tisíce dvě stě až tři tisíce dvě stě korun českých“?
Klíčové slovo:
mezera
Odpověď:
V takovém případě jsou dvě základní možnosti – buď budou obě částky spojeny pomlčkou natěsno, bez mezer, nebo bude kolem pomlčky z každé strany mezera. První řešení je namístě v případě, že bude částka psána bez oddělení trojic řádů mezerou, tj. „2200–3200 Kč“. Pokud však bude poslední trojčíslí odděleno mezerou, stane se z takové částky formálně víceslovný výraz (obsahující mezeru), a pro ně při zápisu vztahu a, až, od … do, versus doporučujeme psát kolem pomlčky mezery, tj. „2 200 – 3 200 Kč“.
Poslední užití:
4.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Spojení místních jmen nebo názvů správních oblastí
Konkrétní dotaz:
Jak se píše spojení „Praha 5 Radotín“? Má tam být spojovník, nebo pomlčka?
Klíčové slovo:
spojovník
Odpověď:
Obecně řečeno se takováto spojení píšou se spojovníkem, a to natěsno, bez mezer („Praha 5-Radotín“). Jelikož je však jedna ze složek tohoto spojení víceslovná, lze z důvodu přehlednosti nahradit spojovník pomlčkou oddělenou mezerami („Praha 5 – Radotín“).
Zvažované varianty:
Praha 5-Radotín
Praha 5 – Radotín
Poslední užití:
7.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Složky bibliografického údaje
Konkrétní dotaz:
Cituji text, který má více autorů. Jakým způsobem se v bibliografickém údaji citovaného textu mají jména jednotlivých autorů oddělovat? Užívá se pomlčka, nebo spojovník?
Klíčové slovo:
citace; autoři
Odpověď:
Tuto problematiku norma věnovaná bibliografickým citacím neřeší. Jména autorů v bibliografickém údaji bývají obvykle oddělována interpunkčními čárkami, spojkou „a“ či pomlčkami. Spojovník se v tomto případě neužívá.
Poslední užití:
22.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Spojení místních jmen nebo názvů správních oblastí
Konkrétní dotaz:
Jak se píše spojení „Brno Řečkovice“ a „Brno Královo Pole“? Může to být řešeno jednotně, když se to objeví na tomtéž plakátu?
Klíčové slovo:
spojovník
Odpověď:
Obecně řečeno se takováto spojení píšou se spojovníkem, a to natěsno, bez mezer („Brno-Řečkovice“, „Brno-Královo Pole“). Z důvodu přehlednosti lze sice nahradit spojovník pomlčkou oddělenou mezerami, pakliže je však jedna ze složek tohoto spojení víceslovná („Brno – Královo Pole“), není to však nutné.
Zvažované varianty:
Brno-Královo Pole
Brno – Královo Pole
Poslední užití:
31.5.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Spojení místních jmen nebo názvů správních oblastí
Konkrétní dotaz:
Jak se píše spojení „Praha 10 Malešice“? Může to být odděleno jen mezerami, nebo mezi číslem a Malešicemi má být pomlčka?
Klíčové slovo:
spojovník
Odpověď:
Obecně řečeno se takováto spojení píšou se spojovníkem, a to natěsno, bez mezer („Praha 5-Slivenec“). Jelikož je však jedna ze složek tohoto spojení víceslovná, lze z důvodu přehlednosti nahradit spojovník pomlčkou oddělenou mezerami („Praha 5 – Slivenec“). Psaní bez interpunkčního znaménka není kodifikováno.
Zvažované varianty:
Praha 10 Malešice
Praha 10 – Malešice
Poslední užití:
4.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Spojení místních jmen nebo názvů správních oblastí
Konkrétní dotaz:
Jak se píše spojení „Praha 5 Slivenec“? Má tam být spojovník, nebo pomlčka?
Klíčové slovo:
spojovník
Odpověď:
Obecně řečeno se takováto spojení píšou se spojovníkem, a to natěsno, bez mezer („Praha 5-Slivenec“). Jelikož je však jedna ze složek tohoto spojení víceslovná, lze z důvodu přehlednosti nahradit spojovník pomlčkou oddělenou mezerami („Praha 5 – Slivenec“).
Zvažované varianty:
Praha 5-Slivenec
Praha 5 – Slivenec
Poslední užití:
30.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Spojení místních jmen nebo názvů správních oblastí
Konkrétní dotaz:
Jak se píše spojení „Praha 3 Žižkov“? Má tam být spojovník, nebo pomlčka?
Klíčové slovo:
spojovník
Odpověď:
Obecně řečeno se takováto spojení píšou se spojovníkem, a to natěsno, bez mezer („Praha 3-Žižkov“). Jelikož je však jedna ze složek tohoto spojení víceslovná, lze z důvodu přehlednosti nahradit spojovník pomlčkou oddělenou mezerami („Praha 3 – Žižkov“).
Zvažované varianty:
Praha 3-Žižkov
Praha 3 - Žižkov
Praha 3–Žižkov
Praha 3 – Žižkov
Poslední užití:
21.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Zkratky iniciálové
Konkrétní dotaz:
Velitelství výcviku – vojenská akademie má zkratku VeV–VA. Je psaní s pomlčkou v pořádku? Neměl by tam být spojovník?
Klíčové slovo:
zkratka; pomlčka
Odpověď:
Zápis VeV–VA s pomlčkou je v pořádku. Pomlčka v plném, nezkráceném názvu školy v podstatě uvozuje jakousi konkretizaci, a tato její funkce se nemění ani při transformaci do iniciálové zkratky.
Dotaz:
Spojení místních jmen nebo názvů správních oblastí
Konkrétní dotaz:
Jak se píše spojení „Praha 4 Nusle“? Má tam být pomlčka? A jak je to s mezerami?
Klíčové slovo:
spojovník
Odpověď:
Obecně řečeno se takováto spojení píšou se spojovníkem, a to natěsno, bez mezer („Praha 4-Nusle“). Jelikož je však jedna ze složek tohoto spojení víceslovná, lze z důvodu přehlednosti nahradit spojovník pomlčkou oddělenou mezerami („Praha 4 – Nusle“).
Zvažované varianty:
Praha 4 – Nusle
Praha 4–Nusle
Praha 4-Nusle
Praha 4 - Nusle
Poslední užití:
9.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.