Dotaz:
Grafická úprava nadpisu a podnadpisu
Konkrétní dotaz:
Jakým způsobem mohu oddělit nadpis a podnadpis knihy? Jde mi jak o situaci na přebalu knihy, tak o situaci, kdy se o knize píše v textu.
Klíčové slovo:
nadpis; podnadpis; oddělení
Odpověď:
Pokud jsou nadpis a podnadpis na přebalu knihy, píšou se na samostatných řádcích. Podnadpis bývá obvykle odlišen jinou velikostí, příp. typem písma. Pokud o knize píšeme v textu, odděluje se podnadpis od nadpisu různými způsoby. Způsob oddělení není nikde popsán a praxe je různorodá. Často se objevuje oddělení podnadpisu dvojtečkou, příp. pomlčkou. Velikost počátečního písmene podnadpisu v těchto případech kolísá. Vedle toho se lze také setkat s oddělením podnadpisu tečkou, tento způsob zápisu se však objevuje typicky v citacích nebo v případech, kdy název knihy stojí na samostatném řádku a není začleněn do textu. V takovém případě je počáteční písmeno podnadpisu vždy velké. Doporučujeme se seznámit s interními normami redakce či vydavatelství.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jsem zvyklá, že se v genderově korektních textech užívalo lomítko (např. účastník/účastnice), které vyjadřuje, že se jedná o muže i ženy. V poslední době se ale setkávám s užíváním hvězdičky (účastník*účastnice), jejímž užitím by měla být pokryta celá LGBTQ+ komunita. Hvězdička se mi však nezdá vhodná z typografického hlediska. Jaký je na to váš názor?
Klíčové slovo:
hvězdička; asterisk
Odpověď:
V češtině se běžně používá pro signalizaci alternativ lomítko, a to jak u výrazů jednoslovných, tak víceslovných, např.: účastník/účastnice. Stále častěji se však můžeme setkat s užitím asterisku neboli hvězdičky namísto lomítka, jak také dokazuje váš dotaz. Tento znak se objevuje především v textech spojených s LGBTQ+ problematikou, kde má sloužit jako jeden z prostředků inkluzivního, senzitivního jazyka. Užívání hvězdičky se k nám dostalo zřejmě vlivem němčiny, v níž hvězdička plní tutéž funkci jako v češtině lomítko (srov. „Student*in“ a „student/ka“). Dále vychází motivace pro užití hvězdičky z představy, že lomítko omezuje uvedené alternativy („student/studentka“ = buď student, nebo studentka), kdežto hvězdička jakožto zástupný znak bez nutnosti určení, co všechno nebo co přesně zastupuje, má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární). Tato interpretace však ještě není ve společnosti všeobecně známá, a proto lze předpokládat, že někomu může užití pro něj neobvyklé hvězdičky ztěžovat porozumění textu nebo ho aspoň překvapit, grafická podoba tak na sebe může strhávat nežádoucí pozornost.
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Připomínkujeme náš vnitřní předpis. Jde o slova rádiový a radiový. Myslím si, že rádiový se týká rádia, radiový je odvozeno od prvku nazvaného radium. Jsem proto přesvědčený, že provoz je rádiový, nikoli radiový. Kolega se mnou ale nesouhlasí.
Klíčové slovo:
rádiový provoz
Odpověď:
Je pravděpodobné, že se kolega nechal ovlivnit zápisem složenin, jako jsou např. výrazy radioamatér, radiostanice, radiopřijímač , radiotechnik(a), v nichž píšeme krátké a. U přídavných jmen však délkou samohlásky rozlišujeme význam. Přídavné jméno rádiový znamená něco jiného než radiový. Ve spojitosti se slovem provoz je náležité užít přídavné jméno rádiový (s á). Přídavné jméno rádiový znamená ‚týkající se elektromagnetických vln a jejich technického využití; popř. týkající se rádia či rozhlasu‘. Obvyklá slovní spojení jsou např. rádiový signál, přijímač, vysílač, provoz, vlny, spojení.
Radiový odkazuje k radioaktivitě, popř. k prvku radium.
Zvažované varianty:
rádiový
radiový
Poslední užití:
11.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Mohu zalomit řádek za pomlčkou vyjadřující rozsah (např. 1905–1915)?
Klíčové slovo:
zalomení řádku; pomlčka; rozsah
Odpověď:
Pomlčka vyjadřující rozsah by na konci ani na začátku řádku stát neměla. Buď se použije nerozdělitelná pomlčka, tak aby celý rozsah stál na jednom řádku, nebo se pomlčka nahradí slovním vyjádřením (1905 až 1915).
Poslední užití:
8.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
6.3.3 Pomlčka (s. 16)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Pomlčka
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jaký máte názor na užívání asterisku (*) v psané češtině, který se užívá s ohledem na různé genderové menšiny? Setkal jsem se s formulacemi jako „jste v rámci AMU napojení*é i na další fakulty“ nebo „najednou jsme nechápali*y, proč jsme tlačeni*y k tak stereotypnímu přemýšlení“. Počítá čeština s užíváním hvězdičky, nebo jde o nežádoucí deformování jazyka?
Klíčové slovo:
hvězdička; asterisk
Odpověď:
V češtině se běžně používá pro signalizaci alternativ lomítko, a to jak u výrazů jednoslovných, tak víceslovných, např.: „student/ka si musí zapsat dva volitelné předměty“; „všichni studenti / všechny studentky, kteří psali / které psaly vstupní test“. Stále častěji se však můžeme setkat s užitím asterisku neboli hvězdičky namísto lomítka, jak také dokazuje váš dotaz. Tento znak se objevuje především v textech spojených s LGBT+ problematikou, kde má sloužit jako jeden z prostředků inkluzivního, senzitivního jazyka. Užívání hvězdičky se k nám dostalo zřejmě vlivem němčiny, v níž hvězdička plní tutéž funkci jako v češtině lomítko (srov. „Student*in“ a „student/ka“). Dále vychází motivace pro užití hvězdičky z představy, že lomítko omezuje uvedené alternativy („student/studentka“ = buď student, nebo studentka), kdežto hvězdička jakožto zástupný znak bez nutnosti určení, co všechno nebo co přesně zastupuje, má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární). Tato interpretace však ještě není ve společnosti všeobecně známá, a proto lze předpokládat, že někomu může užití pro něj neobvyklé hvězdičky ztěžovat porozumění textu nebo ho aspoň překvapit, grafická podoba tak na sebe může strhávat nežádoucí pozornost.
Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Může stát na konci řádku pomlčka nebo spojovník?
Klíčové slovo:
pomlčka; spojovník
Odpověď:
Na konci řádku může zůstat pomlčka, která je oddělena z obou stran mezerami. Pomlčka vyjadřující rozsah, která přiléhá k okolním výrazům natěsno bez mezer, by ovšem na konci ani na začátku řádku stát neměla – v takovém případě se buď použije nerozdělitelná pomlčka, aby celý rozsah stál na jednom řádku, nebo se pomlčka nahradí slovním vyjádřením (1900 až 1938). Spojovník na konci řádku stát může, ovšem pokud nenaznačuje neúplné slovo, měl by se opakovat i na řádku následujícím.
Poslední užití:
29.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
6.3.3 Spojovník a pomlčka (s. 16)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Pomlčka
Dotaz:
Abecední řazení – pořadí písmen
Konkrétní dotaz:
Jakým způsobem zařadit do abecedního seznamu název obsahující znak ampersand (&)? A jak jej posuzovat v případě, že je tento znak vypsán slovem (et)?
Klíčové slovo:
abeceda
Odpověď:
Znak ampersand doporučujeme řadit až za písmena abecedy a číslice. Je-li vypsán slovem (et), postupujeme jako při řazení běžných písmen abecedy.
Poslední užití:
1.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 97 6030 Abecední řazení.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
3 Abecední řazení, 3.14, 3.15 (s. 7)
Dotaz:
Úprava textu dokumentu
Konkrétní dotaz:
Pokud je součástí textu emotikon, měl by být umístěn v rámci věty ještě před tečkou, nebo až za větou?
Klíčové slovo:
emotikon; interpunkce
Odpověď:
Danou problematiku norma neuvádí, protože emotikony jsou užívány výhradně v neformální komunikaci. Pokud se emotikon vztahuje k obsahu celé věty, doporučujeme jej umístit až za větu a mezi větu (tečku, popř. jiné interpunkční znaménko) a emotikon vložit běžnou mezislovní mezeru. V komunikační praxi mají ovšem emotikony různou podobu i umístění.
Dotaz:
Vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy
Konkrétní dotaz:
Je namístě užít ve spojení firem Thonet a Mundus (z konce 19. století) spojovník, nebo pomlčku? Dobově se užívalo spojovníku, mělo by to tak být i nyní?
Klíčové slovo:
Thonet–Mundus
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že jde o spojení dvou firem, doporučili bychom zápis s pomlčkou, kterým můžeme vyjádřit vztah s významem „a“. Jelikož nejde o víceslovné výrazy, vhodný zápis by byl s pomlčkou a bez mezer „Thonet–Mundus“, podobně jako například u známé dvojice „Zikmund–Hanzelka“.
Poslední užití:
22.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Může se v zápisu pěněžní částky užívat pomlčka po desetinné čárce zároveň se značkou „Kč“ (např. 50 000,– Kč)?
Klíčové slovo:
peněžní částka
Odpověď:
Z hlediska současné normy je uvádění pomlčky po desetinné čárce nadbytečné. Doporučujeme proto zápis 50 000 Kč.
Poslední užití:
4.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Peněžní částky, značky měn
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.8 Peněžní částky (s. 27)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak se má správně psát název archeologické lokality Zadní hrúd, nebo Zadní hrud, respektive Kostice – Zadní hrúd/hrud? V praxi zápis velmi kolísá.
Klíčové slovo:
Zadní hrúd
Odpověď:
Doporučujeme podobu Zadní hrúd, která je standardizovaná Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním (viz veřejně přístupnou aplikaci Geoportál) jakožto název pozemkové trati v okrese Břeclav. Pro danou archeologickou lokalitu, v jejímž názvu se vyskytuje rovněž název blízké obce, lze doporučit podobu Kostice – Zadní hrúd, tj. s pomlčkou a mezerami.
Zvažované varianty:
Zadní hrúd
Zadní hrud
Poslední užití:
14.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Dotaz:
Předložka pojící se se jménem v 2. pádu
Konkrétní dotaz:
Jaká předložka se píše ve spojení sundat prádlo se/ze šňůry?
Klíčové slovo:
předložka s; předložka z
Odpověď:
S druhým pádem se pojí standardně a bezpříznakově předložka z(e). Jen v případech, kdy pisatel cítí potřebu zdůraznit význam ‚z povrchu pryč‘ nebo ‚po povrchu dolů‘, lze užít také předložku s(e), která je však vnímána jako zastaralá.
Zvažované varianty:
ze šňůry
se šňůry
Poslední užití:
28.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 25
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předložek s, z (z postele, s knihou, s sebou × sebou)
Dotaz:
Předložka pojící se se jménem v 2. pádu
Konkrétní dotaz:
Jaká předložka se píše ve spojení snětí z/s kříže?
Klíčové slovo:
předložka s; předložka z
Odpověď:
S druhým pádem se pojí standardně a bezpříznakově předložka z(e). Jen v případech, kdy pisatel cítí potřebu zdůraznit význam ‚z povrchu pryč‘ nebo ‚po povrchu dolů‘, lze užít také předložku s(e), která je však vnímána jako zastaralá.
Zvažované varianty:
z kříže
s kříže
Poslední užití:
27.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 25
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předložek s, z (z postele, s knihou, s sebou × sebou)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Nemělo by v rámci počeštění někde v pravidlech oporu vyjmutí spojovníku před číslicí v názvu covid-19, aby se to dalo skloňovat?
Klíčové slovo:
covid-19
Odpověď:
Jednou z možností, jak název covid-19 ohýbat, je využití opěrného podstatného jména „nemoc“; pak v textu skloňujeme jen toto opěrné jméno a název onemocnění zůstává v nominativu jmenovacím, např.: s nemocí covid-19, bez nemoci covid-19 apod. Přestože je název obsahující spojovník a číslici pravopisně netypický, jeho skloňování to nebrání. Vzhledem k zakončení se řadí ke vzoru „hrad“: s covidem-19, bez covidu-19.
Zvažované varianty:
covidu-19
covidu
covid-19
Poslední užití:
27.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Uvádí se za peněžní částkou pomlčka po desetinné čárce v případě, že nepíšeme o korunách, ale máme jinou zahraniční měnu, např. € 500,–?
Klíčové slovo:
peněžní částka; euro
Odpověď:
V běžném textu je u celých čísel uvádění pomlčky po desetinné čárce nadbytečné a nevhodné, a to i v případě zahraničních měn. Místo € 500,– doporučujeme psát € 500, příp. 500 €. Jestliže se v sestavách uvádějí i desetinné hodnoty (např. haléře), za celými částkami se píšou nuly, aby byl počet desetinných míst u jednotlivých částek shodný: € 500,00.
Poslední užití:
17.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Peněžní částky, značky měn
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.8 Peněžní částky (s. 27)
Dotaz:
Nejasný rod, kolísání rodu
Konkrétní dotaz:
Jak zacházet v textu s názvem SARS-nCoV-2?
Klíčové slovo:
SARS-nCoV-2
Odpověď:
Výraz SARS-nCoV-2 je problematický v důsledku kombinace hlásek a číslic. Pokud by šlo pouze o SARS, přicházelo by v úvahu skloňování Sarsu, případně SARSu (což však není vhodné ve všech typech textů, viz https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=784&dotaz=zkratkov%C3%A1). Vzhledem ke složitosti názvu bychom primárně doporučili neskloňovat a užít tzv. opěrného substantiva, tedy např. o nemoci SARS-nCoV-2.
Poslední užití:
27.3.2020
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.
Historie a změny popisu tohoto jevu: objevolo se v březnu 2020.
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Píšu slohovou práci o aktuální situaci. A při ní se nevyhnu pojmu covid-19. Proto by mě zajímalo, jak se skloňuje.
Klíčové slovo:
covid-19
Odpověď:
Výraz covid-19 vznikl ze spojení corona virus disease. Jde tedy o tzv. zkratkové slovo. Stejně vzniklo např. slovo Čedok (< Česká dopravní kancelář) nebo radar (> z angl. radio detection and ranging). Přestože je název obsahující spojovník a číslici pravopisně netypický, jeho skloňování to nebrání. Nemoc covid-19 doporučujeme skloňovat podle vzoru „hrad“, tedy bez covidu-19, s covidem-19 atd.
Poslední užití:
27.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Poprvé popsáno zde: Ano.
Historie a změny popisu tohoto jevu: objevio se v březnu 2020.
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Předložka pojící se se jménem v 2. pádu
Klíčové slovo:
předložka s; předložka z
Odpověď:
S druhým pádem se pojí standardně a bezpříznakově předložka z(e). Jen v případech, kdy pisatel cítí potřebu zdůraznit význam ‚z povrchu pryč‘ nebo ‚po povrchu dolů‘, lze užít také předložku s(e), která je však vnímána jako zastaralá.
Zvažované varianty:
z krku
s krku
Poslední užití:
14.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 25
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předložek s, z (z postele, s knihou, s sebou × sebou)
Dotaz:
Uvození konkretizace/vysvětlení
Konkrétní dotaz:
Na letáku je napsáno „Bylinky“ a na dalším řádku „naši spojenci pro fyzické i duševní zdraví“. Neměla by být za výrazem „Bylinky“ pomlčka?
Klíčové slovo:
pomlčka
Odpověď:
V běžném textu by byla pomlčka (nebo jiná interpunkce) namístě, protože jednou z funkcí pomlčky je právě signalizovat konkretizaci nebo vysvětlení řečeného. Specifické grafické řešení, jako je oddělení umístěním na samostatné řádky, však může interpunkci nahrazovat. V popsaném případě tedy pomlčka není nutná.
Poslední užití:
20.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.