Dotaz:
Návaznost zprava (typ „dvou- a tříčlenný“)
Konkrétní dotaz:
Když chci napsat spojení šest- až sedmkrát náročnější číslicemi, zůstává spojovník za číslicí 6 zachován?
Klíčové slovo:
spojovník; neúplné slovo
Odpověď:
Tento případ řešíme stejně jako jakékoliv jiné spojení, které má shodnou, u prvního slova vypuštěnou část. Tuto vypuštěnou část nahrazujeme i u číslice spojovníkem, zápis tedy bude mít podobu 6- až 7krát náročnější. (Pro úplnost doplňme, že by zde přicházel v úvahu též zápis 6–7krát náročnější.)
Poslední užití:
1.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce → Spojovník
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Na světovém silničním kongresu, který se teď koná v Praze, jsou různé pavilony, mezi nimi i česko-slovenský pavilon. Vidím to pokaždé napsané jinak. Myslím si, že by to mělo být se spojovníkem (ale jistá si nejsem), a také váhám, jak je to s velkými písmeny.
Klíčové slovo:
česko-slovenský
Odpověď:
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko (a také na -cko, -ně, -ově) se neobejdeme bez věcných znalostí. Na základě nich se rozhodujeme, zda adjektivum píšeme dohromady, nebo se spojovníkem.
Zápis dohromady (československý) odkazuje k názvu Československo, pak lze usuzovat, že v pavilonu budou představeny exponáty, které vznikly v době existence Československa, tedy do roku 1992. Protože jde o akci pořádanou v současnosti, lze zcela oprávněně předpokládat, že se v pavilonu prezentují jak české, tak slovenské výrobky/nápady/technika/zkušenosti. Z jazykového hlediska jde o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni. U těchto složených přídavných jmen oddělujeme jednotlivé složky spojovníkem: česko-slovenský pavilon (obdobně slovensko-český slovník).
Věcnou znalost potřebujeme i při rozhodování, s jakým počátečním písmenem pojmenování psát. Může jít o všeobecnou platnost, pak je namístě písmeno malé; velkým písmenem signalizujeme, že se jedná o název, pojmenování. Srov. česká krajina x Česká republika.
Zvažované varianty:
česko-slovenský
československý
Poslední užití:
5.10.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jsem zvyklá, že se v genderově korektních textech užívalo lomítko (např. účastník/účastnice), které vyjadřuje, že se jedná o muže i ženy. V poslední době se ale setkávám s užíváním hvězdičky (účastník*účastnice), jejímž užitím by měla být pokryta celá LGBTQ+ komunita. Hvězdička se mi však nezdá vhodná z typografického hlediska. Jaký je na to váš názor?
Klíčové slovo:
hvězdička; asterisk
Odpověď:
V češtině se běžně používá pro signalizaci alternativ lomítko, a to jak u výrazů jednoslovných, tak víceslovných, např.: účastník/účastnice. Stále častěji se však můžeme setkat s užitím asterisku neboli hvězdičky namísto lomítka, jak také dokazuje váš dotaz. Tento znak se objevuje především v textech spojených s LGBTQ+ problematikou, kde má sloužit jako jeden z prostředků inkluzivního, senzitivního jazyka. Užívání hvězdičky se k nám dostalo zřejmě vlivem němčiny, v níž hvězdička plní tutéž funkci jako v češtině lomítko (srov. „Student*in“ a „student/ka“). Dále vychází motivace pro užití hvězdičky z představy, že lomítko omezuje uvedené alternativy („student/studentka“ = buď student, nebo studentka), kdežto hvězdička jakožto zástupný znak bez nutnosti určení, co všechno nebo co přesně zastupuje, má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární). Tato interpretace však ještě není ve společnosti všeobecně známá, a proto lze předpokládat, že někomu může užití pro něj neobvyklé hvězdičky ztěžovat porozumění textu nebo ho aspoň překvapit, grafická podoba tak na sebe může strhávat nežádoucí pozornost.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o užívání pomlčky. Pokud je festival hudebně dramatický, bude se to psát s mezerou, nebo jako jedno slovo s pomlčkou mezi slovy? Je to festival, na kterém jsou představení jak hudební, tak divadelní.
Klíčové slovo:
hudebně-dramatický
Odpověď:
Nejprve upřesnění: pomlčka se u složených přídavných jmen neužívá, v úvahu přichází zápis se spojovníkem (tedy kratší vodorovnou čárkou). Přestože se v praxi můžeme setkat i s psaním dvou samostatných slov (hudebně dramatický), složená přídavná jména nepíšeme v souladu s platným doporučením jako dvě samostatná slova, ale buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Proto zápis hudebně dramatický festival nedoporučujeme. Při psaní přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. Pokud jsou obě složky na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (říkáte, že jde o festival, na kterém jsou představení hudební a dramatická), pak jde o souřadné spojení a pro zápis takového složeného přídavného jména používáme spojovník: hudebně-dramatický festival. Zápis dohromady (hudebnědramatický) by vycházel z podřadného slovního spojení hudební drama.
Zvažované varianty:
hudebně-dramatický
hudebně dramatický
Poslední užití:
28.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Podle významu se píše hudebně-dramatický festival se spojovníkem, protože je to od spojení hudební a dramatický festival. Je přípustná i varianta s mezerou, tedy dvě samostatná slova: hudebně dramatický?
Klíčové slovo:
hudebně-dramatický
Odpověď:
V souladu s platným doporučením nepíšeme složená přídavná jména jako dvě samostatná slova, ale buď se spojovníkem, nebo dohromady. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. Pokud jsou obě složky na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (hudební a dramatický festival), pak jde o souřadné spojení. Pro zápis takového složeného přídavného jména používáme spojovník: hudebně-dramatický festival. Teoreticky by v jiné situaci mohlo být východiskem slovní spojení hudební drama. V tom případě by se jednalo o podřadné spojení a náležitý zápis by byl dohromady: hudebnědramatický. Přestože se v praxi můžeme setkat i s psaním dvou samostatných slov (hudebně dramatický), takovýto způsob nedoporučujeme.