Dotaz:
Grafická úprava titulku a popisku
Konkrétní dotaz:
Řeším grafickou/pravopisnou podobu legendy obrázků. V legendě uvádím pod čísly jednotlivé části obrázku (např. 1. čočka, 2. stativ atd.). Měl bych jednotlivé části legendy oddělovat čárkami, nebo postačí jejich grafické oddělení větší mezerou? Ukončuje se legenda tečkou?
Klíčové slovo:
legenda obrázku; čárka; tečka
Odpověď:
Tato problematika není nikde kodifikována (ani popsána), v úzu se objevují různá řešení. Podle našeho názoru postačí jedno z navržených řešení, tzn. buď oddělovat jednotlivé části legendy čárkami, nebo je oddělovat většími mezerami. Legendu tečkou obvykle neukončujeme.
Poslední užití:
13.11.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce → Tečka → 5 Nadpisy, nápisy a popisky
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jsem zvyklá, že se v genderově korektních textech užívalo lomítko (např. účastník/účastnice), které vyjadřuje, že se jedná o muže i ženy. V poslední době se ale setkávám s užíváním hvězdičky (účastník*účastnice), jejímž užitím by měla být pokryta celá LGBTQ+ komunita. Hvězdička se mi však nezdá vhodná z typografického hlediska. Jaký je na to váš názor?
Klíčové slovo:
hvězdička; asterisk
Odpověď:
V češtině se běžně používá pro signalizaci alternativ lomítko, a to jak u výrazů jednoslovných, tak víceslovných, např.: účastník/účastnice. Stále častěji se však můžeme setkat s užitím asterisku neboli hvězdičky namísto lomítka, jak také dokazuje váš dotaz. Tento znak se objevuje především v textech spojených s LGBTQ+ problematikou, kde má sloužit jako jeden z prostředků inkluzivního, senzitivního jazyka. Užívání hvězdičky se k nám dostalo zřejmě vlivem němčiny, v níž hvězdička plní tutéž funkci jako v češtině lomítko (srov. „Student*in“ a „student/ka“). Dále vychází motivace pro užití hvězdičky z představy, že lomítko omezuje uvedené alternativy („student/studentka“ = buď student, nebo studentka), kdežto hvězdička jakožto zástupný znak bez nutnosti určení, co všechno nebo co přesně zastupuje, má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární). Tato interpretace však ještě není ve společnosti všeobecně známá, a proto lze předpokládat, že někomu může užití pro něj neobvyklé hvězdičky ztěžovat porozumění textu nebo ho aspoň překvapit, grafická podoba tak na sebe může strhávat nežádoucí pozornost.
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Připomínkujeme náš vnitřní předpis. Jde o slova rádiový a radiový. Myslím si, že rádiový se týká rádia, radiový je odvozeno od prvku nazvaného radium. Jsem proto přesvědčený, že provoz je rádiový, nikoli radiový. Kolega se mnou ale nesouhlasí.
Klíčové slovo:
rádiový provoz
Odpověď:
Je pravděpodobné, že se kolega nechal ovlivnit zápisem složenin, jako jsou např. výrazy radioamatér, radiostanice, radiopřijímač , radiotechnik(a), v nichž píšeme krátké a. U přídavných jmen však délkou samohlásky rozlišujeme význam. Přídavné jméno rádiový znamená něco jiného než radiový. Ve spojitosti se slovem provoz je náležité užít přídavné jméno rádiový (s á). Přídavné jméno rádiový znamená ‚týkající se elektromagnetických vln a jejich technického využití; popř. týkající se rádia či rozhlasu‘. Obvyklá slovní spojení jsou např. rádiový signál, přijímač, vysílač, provoz, vlny, spojení.
Radiový odkazuje k radioaktivitě, popř. k prvku radium.
Zvažované varianty:
rádiový
radiový
Poslední užití:
11.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Grafická úprava textu dopisu
Konkrétní dotaz:
Končí text za pozdravem a oslovením (např. Dobrý den, pane Nováku) tečkou, nebo čárkou? Začíná poté text pod oslovením v dopise malým, nebo velkým písmenem?
Klíčové slovo:
pozdrav; oslovení
Odpověď:
Oslovení v dopise by mělo vždy končit čárkou (i když mu předchází pozdrav) a je součástí první věty dopisu. Následující text proto začíná malým písmenem.
Poslední užití:
24.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.7 Oslovení (s. 48)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Oslovení a závěrečný pozdrav – 1 Oslovení
Dotaz:
Úprava abecedního seznamu
Konkrétní dotaz:
Existuje nějaká norma pro uvádění jmen v rejstříku? Konkrétně mě zajímá, zda je nutné mezi příjmením a iniciálou rodného jména psát čárku (např. Novák, J.)?
Klíčové slovo:
rejstřík
Odpověď:
Rejstříky apod. mají povahu abecedního seznamu. Norma, která se věnuje abecednímu řazení v takových seznamech, však o jejich formální úpravě mnoho neříká. Čárka mezi příjmením a iniciálou rodného jména se tak psát může, ale nemusí. Důležité je, aby byl zápis v rámci rejstříku jednotný.
Poslední užití:
14.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 97 6030 Abecední řazení.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Formální a grafická úprava prvků řazení (s. 7)
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Jak vypadá pravopisná úprava výčtů (interpunkce, psaní malých/velkých písmen na začátku bodu), který není uvozen dvojtečkou?
Klíčové slovo:
výčet; dvojtečka; pravopis
Odpověď:
Dvojtečku za uvozovací větou nepíšeme, pokud chápeme výčet jako plynulou součást věty. Z toho důvodu jednotlivé body výčtu obvykle začínají malými písmeny, jsou odděleny čárkami a výčet ukončujeme tečkou.
Poslední užití:
14.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jaký máte názor na užívání asterisku (*) v psané češtině, který se užívá s ohledem na různé genderové menšiny? Setkal jsem se s formulacemi jako „jste v rámci AMU napojení*é i na další fakulty“ nebo „najednou jsme nechápali*y, proč jsme tlačeni*y k tak stereotypnímu přemýšlení“. Počítá čeština s užíváním hvězdičky, nebo jde o nežádoucí deformování jazyka?
Klíčové slovo:
hvězdička; asterisk
Odpověď:
V češtině se běžně používá pro signalizaci alternativ lomítko, a to jak u výrazů jednoslovných, tak víceslovných, např.: „student/ka si musí zapsat dva volitelné předměty“; „všichni studenti / všechny studentky, kteří psali / které psaly vstupní test“. Stále častěji se však můžeme setkat s užitím asterisku neboli hvězdičky namísto lomítka, jak také dokazuje váš dotaz. Tento znak se objevuje především v textech spojených s LGBT+ problematikou, kde má sloužit jako jeden z prostředků inkluzivního, senzitivního jazyka. Užívání hvězdičky se k nám dostalo zřejmě vlivem němčiny, v níž hvězdička plní tutéž funkci jako v češtině lomítko (srov. „Student*in“ a „student/ka“). Dále vychází motivace pro užití hvězdičky z představy, že lomítko omezuje uvedené alternativy („student/studentka“ = buď student, nebo studentka), kdežto hvězdička jakožto zástupný znak bez nutnosti určení, co všechno nebo co přesně zastupuje, má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární). Tato interpretace však ještě není ve společnosti všeobecně známá, a proto lze předpokládat, že někomu může užití pro něj neobvyklé hvězdičky ztěžovat porozumění textu nebo ho aspoň překvapit, grafická podoba tak na sebe může strhávat nežádoucí pozornost.
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Je přípustné, aby jednotlivé položky výčtu nebyly ukončeny interpunkcí?
Klíčové slovo:
výčet
Odpověď:
Pokud jsou položky výčtu vizuálně odlišeny (začínají na novém řádku, jsou označeny písmeny, číslicemi, odrážkami apod.) a jednotlivé body jsou nevětného charakteru, interpunkční znaménka se na konci položky psát nemusí.
Poslední užití:
10.12.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Mohou nevětné položky výčtu začínat velkým písmenem, aniž by byly ukončeny interpunkcí?
Klíčové slovo:
výčet
Odpověď:
Nevětné položky výčtu by měly začínat malým písmenem a být ukončeny čárkou, popř. středníkem, poslední položka se ukončuje tečkou. Nevětné body výčtu, jsou-li dostatečně graficky odlišeny, mohou zůstat i bez interpunkce. Větné položky obvykle začínají velkým písmenem a ukončí se tečkou (ovšem psaní s malým písmenem na začátku položek a jejich ukončení čárkami či středníkem je rovněž přípustné). Vámi navrhovanou pravopisnou úpravu proto spíše nedoporučujeme.
Poslední užití:
10.12.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.