Dotaz:
Grafická úprava titulku a popisku
Konkrétní dotaz:
Řeším grafickou/pravopisnou podobu legendy obrázků. V legendě uvádím pod čísly jednotlivé části obrázku (např. 1. čočka, 2. stativ atd.). Měl bych jednotlivé části legendy oddělovat čárkami, nebo postačí jejich grafické oddělení větší mezerou? Ukončuje se legenda tečkou?
Klíčové slovo:
legenda obrázku; čárka; tečka
Odpověď:
Tato problematika není nikde kodifikována (ani popsána), v úzu se objevují různá řešení. Podle našeho názoru postačí jedno z navržených řešení, tzn. buď oddělovat jednotlivé části legendy čárkami, nebo je oddělovat většími mezerami. Legendu tečkou obvykle neukončujeme.
Poslední užití:
13.11.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce → Tečka → 5 Nadpisy, nápisy a popisky
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jsem zvyklá, že se v genderově korektních textech užívalo lomítko (např. účastník/účastnice), které vyjadřuje, že se jedná o muže i ženy. V poslední době se ale setkávám s užíváním hvězdičky (účastník*účastnice), jejímž užitím by měla být pokryta celá LGBTQ+ komunita. Hvězdička se mi však nezdá vhodná z typografického hlediska. Jaký je na to váš názor?
Klíčové slovo:
hvězdička; asterisk
Odpověď:
V češtině se běžně používá pro signalizaci alternativ lomítko, a to jak u výrazů jednoslovných, tak víceslovných, např.: účastník/účastnice. Stále častěji se však můžeme setkat s užitím asterisku neboli hvězdičky namísto lomítka, jak také dokazuje váš dotaz. Tento znak se objevuje především v textech spojených s LGBTQ+ problematikou, kde má sloužit jako jeden z prostředků inkluzivního, senzitivního jazyka. Užívání hvězdičky se k nám dostalo zřejmě vlivem němčiny, v níž hvězdička plní tutéž funkci jako v češtině lomítko (srov. „Student*in“ a „student/ka“). Dále vychází motivace pro užití hvězdičky z představy, že lomítko omezuje uvedené alternativy („student/studentka“ = buď student, nebo studentka), kdežto hvězdička jakožto zástupný znak bez nutnosti určení, co všechno nebo co přesně zastupuje, má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární). Tato interpretace však ještě není ve společnosti všeobecně známá, a proto lze předpokládat, že někomu může užití pro něj neobvyklé hvězdičky ztěžovat porozumění textu nebo ho aspoň překvapit, grafická podoba tak na sebe může strhávat nežádoucí pozornost.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jaký máte názor na užívání asterisku (*) v psané češtině, který se užívá s ohledem na různé genderové menšiny? Setkal jsem se s formulacemi jako „jste v rámci AMU napojení*é i na další fakulty“ nebo „najednou jsme nechápali*y, proč jsme tlačeni*y k tak stereotypnímu přemýšlení“. Počítá čeština s užíváním hvězdičky, nebo jde o nežádoucí deformování jazyka?
Klíčové slovo:
hvězdička; asterisk
Odpověď:
V češtině se běžně používá pro signalizaci alternativ lomítko, a to jak u výrazů jednoslovných, tak víceslovných, např.: „student/ka si musí zapsat dva volitelné předměty“; „všichni studenti / všechny studentky, kteří psali / které psaly vstupní test“. Stále častěji se však můžeme setkat s užitím asterisku neboli hvězdičky namísto lomítka, jak také dokazuje váš dotaz. Tento znak se objevuje především v textech spojených s LGBT+ problematikou, kde má sloužit jako jeden z prostředků inkluzivního, senzitivního jazyka. Užívání hvězdičky se k nám dostalo zřejmě vlivem němčiny, v níž hvězdička plní tutéž funkci jako v češtině lomítko (srov. „Student*in“ a „student/ka“). Dále vychází motivace pro užití hvězdičky z představy, že lomítko omezuje uvedené alternativy („student/studentka“ = buď student, nebo studentka), kdežto hvězdička jakožto zástupný znak bez nutnosti určení, co všechno nebo co přesně zastupuje, má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární). Tato interpretace však ještě není ve společnosti všeobecně známá, a proto lze předpokládat, že někomu může užití pro něj neobvyklé hvězdičky ztěžovat porozumění textu nebo ho aspoň překvapit, grafická podoba tak na sebe může strhávat nežádoucí pozornost.
Dotaz:
Abecední řazení – pořadí písmen
Konkrétní dotaz:
Jakým způsobem zařadit do abecedního seznamu název obsahující znak ampersand (&)? A jak jej posuzovat v případě, že je tento znak vypsán slovem (et)?
Klíčové slovo:
abeceda
Odpověď:
Znak ampersand doporučujeme řadit až za písmena abecedy a číslice. Je-li vypsán slovem (et), postupujeme jako při řazení běžných písmen abecedy.
Poslední užití:
1.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 97 6030 Abecední řazení.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
3 Abecední řazení, 3.14, 3.15 (s. 7)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Nemělo by v rámci počeštění někde v pravidlech oporu vyjmutí spojovníku před číslicí v názvu covid-19, aby se to dalo skloňovat?
Klíčové slovo:
covid-19
Odpověď:
Jednou z možností, jak název covid-19 ohýbat, je využití opěrného podstatného jména „nemoc“; pak v textu skloňujeme jen toto opěrné jméno a název onemocnění zůstává v nominativu jmenovacím, např.: s nemocí covid-19, bez nemoci covid-19 apod. Přestože je název obsahující spojovník a číslici pravopisně netypický, jeho skloňování to nebrání. Vzhledem k zakončení se řadí ke vzoru „hrad“: s covidem-19, bez covidu-19.
Zvažované varianty:
covidu-19
covidu
covid-19
Poslední užití:
27.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Nejasný rod, kolísání rodu
Konkrétní dotaz:
Jak zacházet v textu s názvem SARS-nCoV-2?
Klíčové slovo:
SARS-nCoV-2
Odpověď:
Výraz SARS-nCoV-2 je problematický v důsledku kombinace hlásek a číslic. Pokud by šlo pouze o SARS, přicházelo by v úvahu skloňování Sarsu, případně SARSu (což však není vhodné ve všech typech textů, viz https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=784&dotaz=zkratkov%C3%A1). Vzhledem ke složitosti názvu bychom primárně doporučili neskloňovat a užít tzv. opěrného substantiva, tedy např. o nemoci SARS-nCoV-2.
Poslední užití:
27.3.2020
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.
Historie a změny popisu tohoto jevu: objevolo se v březnu 2020.
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Píšu slohovou práci o aktuální situaci. A při ní se nevyhnu pojmu covid-19. Proto by mě zajímalo, jak se skloňuje.
Klíčové slovo:
covid-19
Odpověď:
Výraz covid-19 vznikl ze spojení corona virus disease. Jde tedy o tzv. zkratkové slovo. Stejně vzniklo např. slovo Čedok (< Česká dopravní kancelář) nebo radar (> z angl. radio detection and ranging). Přestože je název obsahující spojovník a číslici pravopisně netypický, jeho skloňování to nebrání. Nemoc covid-19 doporučujeme skloňovat podle vzoru „hrad“, tedy bez covidu-19, s covidem-19 atd.
Poslední užití:
27.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Poprvé popsáno zde: Ano.
Historie a změny popisu tohoto jevu: objevio se v březnu 2020.
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Jiná užití pomlčky
Konkrétní dotaz:
Je z hlediska psaní mezer rozdíl mezi pomlčkou krátkou (–) a dlouhou (—)?
Klíčové slovo:
pomlčka
Odpověď:
Krátká i dlouhá pomlčka jsou pravopisně rovnocenné a platí pro ně stejná pravidla a doporučení. Běžně se používá krátká pomlčka (–), zatímco dlouhá (—) je spíš exkluzivní. Pokud to autor vnímá jako potřebné, může obě pomlčky v jednom textu kombinovat, pak je však vhodné pro každou z nich rezervovat různé funkce.
Poslední užití:
17.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy
Konkrétní dotaz:
Vím, že když se pomlčkou vyjadřuje vztah „X až Y“ a spojují se výrazy jednoslovné, píše se pomlčka natěsno. Ale platí to i v případě, kdy se takto spojují dvě čísla a první z nich je záporné, tj. má před sebou znaménko mínus?
Klíčové slovo:
pomlčka
Odpověď:
Takový rozsah od záporného do kladného čísla by sice šlo zapsat v souladu s pravidlem o psaní pomlčky mezi jednoslovnými výrazy, ale česká technická norma ČSN 01 6910 Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory v takových případech radí pomlčku vůbec nepoužívat, a to kvůli riziku záměny se znaménkem mínus. Doporučujeme tedy raději zápis v podobě „−X až Y“.
Poslední užití:
19.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Rozměry a tolerance
Konkrétní dotaz:
Pokud píšu rozměr: plán je rozdělen na 5 krát 6 polí, budou okolo značky pro krát (×) mezery?
Klíčové slovo:
krát
Odpověď:
V případě rozměrů se značka × odděluje z obou stran mezerami, zápis tedy bude: plán je rozdělen na 5 × 6 polí
Poslední užití:
11.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Značky, čísla a číslice – sekce 4 Čísla a matematické znaky
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
8.6 Rozměry a tolerance (s. 22)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.